Střední lesnické školství v České republice v roce 2007
Jan Korbelář
Dne 13. ledna 2003 bylo přijato Usnesení vlády České republiky č. 53 o Národním lesnickém programu. Jedním z programových opatření pro zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů je zhodnocení systému odborné přípravy a vzdělávání pracovníků v lesním hospodářství s následnou realizací systémových opatření k dosažení vyšší úrovně.
Na územní uspořádání České republiky navazuje řešení a vytváření systémů vzdělávacích politik jednotlivých krajů. Prováděná optimalizace školství v jednotlivých krajích často nebere ohled na specifika lesnického školství, která jsou často vzdělávací zařízení s celostátní působností. Jedná se nejen o oblast vzdělávání mládeže, ale i o dosud opomíjenou oblast vzdělávání dospělých pracovníků. Vzdělání se dostává do rozporu s potřebami trhu práce, protože převažují tendence financovat vzdělávání a kvalifikaci jen podle zájmu jeho uživatelů a poskytovatelů – tedy žáků a škol. Nemalou úlohu zde hrají také územně samosprávné celky - kraje. Při červnové návštěvě generálního ředitelství LČR, s. p., v Hradci Králové mi bylo poradcem generálního ředitele vytýkáno, že produkujeme velmi málo absolventů s kvalifikací na těžebně-dopravní stroje. Mohl jsem pouze odpovědět fakty, že počet přijímaných žáků v oboru neurčuje poptávka na trhu práce nebo ředitel školy, ale zřizovatel prostřednictvím školského výboru, Rada kraje a zastupitelstvo a zařazení nového oboru je ze strany MŠMT podmiňováno vyřazením již oboru zavedeného.
Střední vzdělání ukončené závěrečnou zkouškou
Současný stav v této oblasti lesnického školství je v České republice značně nepřehledný. Po změně zřizovatele SOU lesnických v říjnu 2001 (dříve MZe ČR, dnes samosprávní celek kraj) ustal jakýkoliv kontakt a spolupráce mezi školami. Došlo ke zrušení některých SOU a k jejich integraci pod jiné školské subjekty, často vzdálené desítky kilometrů. Na prvním místě při těchto optimalizacích bylo vždy hledisko ekonomické a dalším, zejména odborným hlediskům (lesnatost regionu, potřeba pracovníků k zajištění lesnických činností ve vztahu k LHP apod.) byl při rozhodujících úvahách dán velmi malý prostor. V roce 2007 mají z patnácti lesnických učilišť v názvu slovo “lesnické” jenom tři. Zcela zanikly školy v Abertamech, Flájích, Vimperku, Lesonicích, Novém Městě na Moravě, Lomnici nad Popelkou, Bílé a Šternberku. Vzhledem k vysokým nákladům na přípravu kvalifikovaných odborníků pro lesní hospodářství je zřejmé, že ve vztahu k jiným integrovaným oborům není zajištěn jejich profesní rozvoj, ale že naopak dochází k jeho útlumu, což se již v současnosti projevuje.
Střední odborné učňovské lesnické školství nestačilo reagovat na masový rozvoj moderních technologií v lesní výrobě, který se dá přirovnat k přechodu od ručního nářadí k motorovým pilám po roce 1960. Skutečností je výjimka na SŠLZ ve Svobodě nad Úpou, která jako jediná již 7 let za velmi obtížných podmínek připravuje kvalifikované pracovníky pro obsluhu moderních lesních lanovek a těžebních dopravních strojů (TDS). Do pozadí se dostává i obor Opravář lesnických strojů. Zde dochází postupně k jeho přechodu a zaměření na automobilové obory, které jsou pro mladé zájemce podstatně atraktivnější. Přitom společnosti, které v ČR prodávají a provozují těžebně dopravní stroje, nejsou schopny pro zajištění servisu strojů v cenách od 4 do 15 milionů korun sehnat kvalifikovaného pracovníka.
Maturitní zkouška se pro většinu rodičů žáků základních škol stává standardem. Převážná většina SOU lesnických byla nucena se tomuto trendu přizpůsobit a zavést nástavbové maturitní obory. Zaměření bylo realizováno nejjednodušší a nejschůdnější cestou, zřízením oboru Podnikání v lesním hospodářství. Pouze malá část absolventů tohoto oboru ale skutečně podniká, jde jen o plýtvání společných prostředků na vzdělání. Prosadit typ nástavby na základní tříletý učební obor způsobem, která má obdobu v systému praktikovaném ve Skandinávii a která by byla přístupná všem absolventům SOU lesnických v ČR, bylo Národním ústavem odborného vzdělávání Praha a MŠMT ČR jednoznačně odmítnuto. Bylo nám doporučeno zavedení dvouleté maturitní nástavby Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství, která již byla schválena v síti škol. Chyběla i vůle pro zřízení dvouleté nástavby, která by vycházela přímo z profilu absolventa připraveného pro používání moderní techniky v LH, byť by byla podstatně méně nákladná. Pro obor byla připravena nová základní pedagogická dokumentace, která však byla zamítnuta s tím, že se značně liší od výše uvedeného oboru. Ten ovšem neodpovídá současným potřebám, neboť byl schválen po několikaleté přípravě již v roce 1991, kdy se objevily první nesmělé pokusy se zaváděním nových technologií v lesním hospodářství ČR. Pro povolený „neodpovídající nástavbový obor“ byly veškeré odborné záležitosti řešeny pouze úpravou osnov zařazených předmětů a doplněním učebního plánu o potřebné předměty, které zajišťují naplnění profilu absolventa skupinou předmětů nepovinných. Skutečností zůstává, že se přesto podařilo systém odborné přípravy operátorů těžebně-dopravních strojů v lesním hospodářství v ČR udržet i přes rozhodnutí zastupitelstva, které povolovalo jeho otevření jednou za tři roky bez ohledu na požadavky trhu práce a požadavky výrobních organizací v lesním hospodářství. Vzhledem k tomu, že i pesimisté a konzervativci v lesním hospodářství připouštějí, že se v budoucnosti bude provádět až 65 % těžeb pomocí TDS a tlak v oblasti bezpečnosti práce jistě tento předpoklad zvýší, stává se zajištění přípravy kvalifikovaných pracovníků těžebně-dopravních strojů jednou z priorit sloučených škol VOŠL a SLŠ Trutnov a SŠLZ Svoboda nad Úpou k 1. 1. 2008. Počet absolventů s kvalifikací TDS najdete na www.sslz.cz.
Střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou
Středních lesnických škol je v České republice pět, s přibližnou roční produkcí 240 absolventů ze středních škol a cca 40 absolventů vyšších škol lesnických. Vycházejíc z faktu, že dotace na žáka je pro všechny školy limitující, nesníží žádná z těchto škol počet přijímaných žáků, i když pro ně není uplatnění. Vezmeme-li profil absolventa, významně se na jeho formování podílely tehdejší Státní lesy, dnes Lesy České republiky, s. p. Je třeba si ale uvědomit značný rozdíl v činnostech těchto organizací, a z toho plynoucí rozdílný pohled na profil absolventa středních lesnických škol. Před rokem 1989 většinu absolventů těchto škol bez problémů zaměstnaly Státní lesy, které v jednotlivých krajích provozovaly veškerou výrobní činnost. Nyní LČR zaměstnají ročně několik absolventů a jejich zájem je soustředěn především na obě české univerzity. Za tohoto stavu je na zvážení, zda počet lesnických škol poskytujících tento typ vzdělání nesnížit a vrátit se k předchozímu stavu.
Česká školská tradice (a dokazují to i výsledky mezinárodních výzkumů) je založena na “biflování” a nutnosti pojmout obrovské množství informací. Ovšem schopnost absolventů středních škol získané informace aplikovat v praxi je velmi slabá. Největším zaměstnavatelem absolventů středních lesnických škol se stávají výrobní lesní společnosti. Ty však mají značně odlišné požadavky na profil absolventa střední školy. Současné lesnické školství však připravuje absolventy pro takové pracovní prostředí, které v rámci ČR nabízí jen velmi malý počet míst. Výrobní organizace oprávněně kritizují nepřipravenost absolventů pro řízení výroby, neznalost v oblasti jednání s lidmi a řízení pracovních kolektivů, špatnou orientaci v ekonomice výroby, nedostatečnou přípravu pro řízení výroby s využitím moderních technologií a jejich celkově negativní přístup ke strojům a technice.
V současné době dochází na většině lesnických škol k tomu, že se počet uchazečů o studium lesnictví snižuje. Statistika praví, že počet žáků hlásících se na střední školy ve školním roce 2013/2014 bude o 32 % nižší než ve školním roce 2005/2006. Lesnické školy přijímají každého uchazeče a ne každý školu dostuduje. Převis zájemců o studium je minimální. Důvodem jsou slabší ročníky základních škol, více středních škol nabízejících tento typ studia a v neposlední řadě i nepříliš dobrá lesnická politika státu. Mění se profil uchazečů, a to tím směrem, že se snižuje procento žáků z lesnických rodin studujících na škole. Zvětšuje se počet studujících dívek, žáků místních a dojíždějících z blízkého okolí (příčinu vidím v ekonomické situaci rodin či ve snaze mít své dítko pod dohledem). Naprostá většina absolventů středoškolského studia (90 %) se hlásí na vysoké školy. Převažují lesnické fakulty v Brně a Praze. Všichni jsou ke studiu přijati, ale ne všichni vysokou školu dostudují. Malá část jde studovat VOŠ a do provozu odchází pouze nepatrné procento (5 %).
Počet zaměstnanců v lesnických činnostech má klesající tendenci - od roku 1991 (73 000) klesl jejich počet na 21 835 v roce 2005. Z toho je 5830 státních, 13 614 soukromých a 2391 obecních zaměstnanců (zdroj: Zpráva o stavu lesa a LH ČR v roce 2005). Je proto zákonité, že vzdělávání na tomto typu škol musí být zaměřeno i na obecné kompetence s důrazem na široký základ, nad kterými je možné stavět dovednosti nutné pro konkrétní zaměstnání či profesi. Zvýšená účast lesnických subjektů na koncipování i poskytování odborného vzdělávání ve školách je zvláště v této době žádoucí, neboť lesnické školy tvoří své rámcové vzdělávací programy.
Vyšší odborné vzdělání
Vyšší odborné vzdělání rozvíjí a prohlubuje vědomosti a dovednosti studenta získané na střední škole a poskytuje všeobecné a specializované odborné vzdělání a praktickou přípravu pro vysoce kvalifikovaný výkon náročných lesnických a přidružených činností.
Pro značnou část absolventů střední školy představuje pokračování ve studiu vyšších odborných škol odložení problému se zaměstnáním. U vyšších škol došlo k prodloužení přípravy ze dvou na tři roky, takže není výjimkou studium 4 roky na střední škole, 3 roky ve vyšší škole, další 3 roky na univerzitě v bakalářském studiu a 2 roky v magisterském studiu. Pomineme-li možnost pokračování v doktorandském studiu, trvá příprava odborníka pro lesní hospodářství v České republice někdy až 12 let. Není tedy pravdou, že by náš stát neměl prostředky na vzdělávání, alespoň ne v lesním hospodářství.
Velmi úzká spolupráce probíhá mezi VOŠL Trutnov a generálním ředitelstvím či jednotlivými lesními správami LČR, s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti a Krkonošským národním parkem. Všechny jmenované instituce se podílejí na výukové, přednáškové činnosti a na vypisování odborných témat závěrečných prací, včetně jejich hodnocení při závěrečných absolutoriích.Vzhledem k náročnosti studia dokončí studium jenom 2/3 přijímaných studentů a dovoluji si konstatovat, že jejich vzdělání je na dobré úrovni a zatím nacházejí uplatnění v praxi velmi dobře. Úroveň závěrečných zkoušek absolutorií na VOŠL je trvale sledována od roku 1998. Úroveň znalostí absolventů tohoto studia je výrazně vyšší než u maturantů SLŠ, nejen v úrovni jazykových znalostí, životního přehledu, ale také odborných znalostí. Závěrečné (diplomové) práce jsou většinou na velmi dobré úrovni, mnohé z nich lze přirovnat k diplomovým pracím vysokoškolským. Připravovaná novela zákona o lesích počítá s úpravou podmínek k získání licencí dle tohoto zákona a uznání tohoto typu studia jako dokladu o odborné způsobilosti. Přesto v kolektivu pedagogických pracovníků začíná převládat názor, že o existenci tohoto typu studia by mělo být rozhodnuto na základě systémových změn. Bez systémových změn bude existence vyšších odborných škol v dlouhodobějším horizontu ohrožena. V mnoha ohledech srovnatelné bakalářské studium totiž kvůli titulu bakaláře přitahuje zájemce více než diplomovaný specialista, kterým se stává absolvent VOŠ. Z ekonomického hlediska je třeba přehodnotit i roční příspěvek studenta na studium, stanovený MŠMT ve výši 4000 Kč. VOŠ by se měly stát součástí terciárního sektoru a bakalářské programy je třeba propojit s programy VOŠ.
Sloučení lesnických škol v Královéhradeckém kraji
Krajský záměr optimalizace školství je nastaven tak, aby aktuální studijní nabídka zůstala bez větších změn. Nástupnická organizace bude „nositelkou“ oborů zaniklých škol. Návrh předpokládá zřízení Lesnického vzdělávacího institutu. V něm by byly integrovány VOŠ a Střední lesnická škola v Trutnově, Střední škola lesnická a zemědělská ve Svobodě nad Úpou a Školní polesí Trutnov.
V oblasti středního vzdělání s výučním listem bude příprava založena na učebním oboru Mechanizátor lesní výroby (inovace a nové osnovy schválené k 1. 9. 2004). Vzdělání bude ukončeno závěrečnou zkouškou a bude zahrnovat přípravu v lesnických činnostech, zejména pro zájemce z Královéhradeckého a Pardubického kraje, kde obdobné zařízení chybí. Dokud nedojde ke zpracování vzdělávacího plánu a osnov nového učebního oboru zaměřeného na víceoperační stroje, bude i nadále v třetím roce studia otevírána jedna třída se specializací na vyvážecí soupravy, lesní lanové systémy a lanovky a jedna třída pro operátory těžebně-dopravních strojů (harvestorů) pro zájemce z České republiky, Slovenska a případné zájemce z ostatních států EU, s možností výuky v anglickém jazyce.
V oblasti středního vzdělání s maturitní zkouškou budeme i nadále zajišťovat přípravu v klasickém maturitním čtyřletém studijním oboru Lesnictví (4146M/001), především pro zájemce z Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Středočeského kraje. Do prvního ročníku bude přijímán poloviční počet žáků (1 třída = 30 studentů). V nově zavedeném čtyřletém maturitním oboru Mechanizace a služby (4145M/001), který byl otevřen pro zájemce z celé České republiky, případně i ze Slovenska, se budou připravovat odborníci pro řízení výroby, ekonomiku a užívání moderních technologií v lesním hospodářství. Obor je ukončen maturitní zkouškou. Vzhledem k tomu, že na střední lesnické školy se hlásí nemalá část zájemců, kteří mají zájem o biologii a další základní přírodovědné disciplíny a nechtějí studovat klasické gymnázium, jelikož si v patnácti letech nejsou jisti, zda budou pokračovat ve studiu na univerzitách, bude od 1. 9. 2008 otevřeno 4leté studium Přírodovědného lycea. V případě neúspěchu zřízení Přírodovědného lycea zařadíme do vzdělávacího programu školy čtyřleté maturitní studium pro dívky a chlapce v oboru Ochrana přírody a prostředí.
Návrh také zatím počítá s dosavadním vyšším odborným studiem (4132N/001) ukončeným závěrečnou zkouškou – absolutoriem. Navrhuji proto postupnou přeměnu VOŠL na vysokou školu neuniverzitního typu. Tato přeměna by do budoucna odstranila zásadní problém, s nímž se studenti VOŠ potýkají - že studiem nezískají klasický vysokoškolský titul bakalář.
Pro zajištění a organizaci bakalářského studia předpokládáme pokračovat v zavedeném bakalářském studiu. Pro jeho rozšíření je třeba pokračovat ve společném projektu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Bakalářské studium Management víceoperačních strojů se již v současnosti připravuje a prošel vědeckou radou.
K zajištění systému celoživotního vzdělávání pracovníků činných v lesním hospodářství navrhujeme zřízení Centra celoživotního vzdělávání v lesním hospodářství a zpracování dřeva, ve spolupráci s MZe ČR a organizacemi působícími v lesním hospodářství. V současné době jsou školy zařazeny do trvalé vzdělávací základny MZe ČR a mají platnou akreditaci pro vzdělávání v oblasti lesnických činností.
Nezbytnou součástí institutu (školy) musí být funkční a moderní lesní hospodářství. Zde využijeme nevelké školní polesí. Optimální výměra pro zajištění výuky a provádění veškerých prací by byla okolo 3000 ha. Ta by umožnila vlastní organizaci práce, zajištění praxe pro žáky a studenty s využitím nejmodernějších technologií a odpovídající praxí v přípravě a řízení výroby. Dosažení tohoto stavu odstraní problémy při zajišťování praxí u cizích výrobních organizací, které v dnešní době nelze zajistit jednak z ekonomických důvodů (drahé výrobní technologie musí plnit náročné výrobní úkoly), jednak z důvodů zajištění bezpečnosti práce žáků (jedná se o rizikové těžební činnosti a práci s technikou, při nichž organizace odmítají nést za individuální praxe odpovědnost).
Závěrem je třeba zdůraznit, že se nejedná o pouhý fakt sloučení, ale o vybudování kvalitního lesnického vzdělávacího zařízení v České republice, které si najde pevné místo v evropském prostoru. Kraj, v jehož sídelním městě se nachází význačný podnik s celostátní působností - Lesy České republiky, s. p. - by si takovéto zařízení určitě zasloužil.
Trh vzdělávání není v souladu s trhem práce
Paušální pohrdání manuální prací a podceňování „řemeslných“ dovedností působí zaměstnavatelům obrovské problémy. Předvídání změn na trhu práce, posilování spolupráce škol a zaměstnavatelů v lesním hospodářství jsou jedním z kroků, jak udržet jejich
konkurenceschopnost. Lepší vzdělávání a kvalitní profesní příprava není tedy pouze o zvyšování počtu míst na středních a vysokých školách. Je třeba také udržet kvalitu vzdělávání a jeho soulad s vývojem na trhu práce. Lesní technika se musí stát „sexy“ pro více zájemců, celoživotní vzdělávání nezbytnou nutností pro udržení se na trhu práce a dostatek kvalifikovaných informací musí veřejnosti pomoci se na trhu práce i na trhu vzdělávání správně orientovat. Přehnaná víra v to, že vyšší stupeň vzdělání automaticky přinese vyšší zaměstnanost, vede k nesystémové „překvalifikovanosti“ a nemožnosti společnosti nabídnout těmto vzdělaným lidem odpovídající uplatnění. Trh vzdělávání není v souladu s trhem práce a do budoucna může přinést obrovské problémy – ekonomické i sociální.
Adresa autora:
Mgr. Jan Korbelář
Vyšší odborná škola lesnická
a Střední lesnická škola Trutnov
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor