Způsoby mulčování ve výsadbách dřevin na zemědělské půdě

Martin Weber, Jiří Dostálek

V rámci dlouhodobého výzkumu zaměřeného na technologické aspekty revitalizačních opatření v kulturní krajině provádí Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice ve spolupráci s dalšími institucemi dlouhodobá pozorování pokusně založených výsadeb dřevin na zemědělské půdě. Jejich účelem je v konkrétních stanovištních podmínkách porovnat a vyhodnotit klady a zápory vybraných technologických přístupů k zakládání a následné péči o porosty dřevin. Dlouhodobě je sledována použitelnost vybraných technologií, zejména ve vztahu k prosperitě porostů a ekonomické efektivitě jejich zakládání.

Pokusné výsadby dřevin na lokalitě Valová

V tomto příspěvku je věnována pozornost rozdílným způsobům mulčování výsadeb dřevin založených na zemědělské půdě ve vztahu k následné prosperitě porostů. Jedná se o výsledky pětiletého sledování pokusných výsadeb v nivě řeky Valová u obce Bedihošť na Prostějovsku. Výsadby byly provedeny na orné půdě jako součást rozšíření lokálního biokoridoru územního systému ekologické stability (ÚSES) u říčky Valová na podzim roku 2000.

Lokalita pokusných výsadeb je obklopena úrodnou, zemědělsky intenzivně využívanou krajinou. Území má rovinatý charakter, jeho nadmořská výška je 205-210 m. Jsou zde zastoupeny půdy typu černozemě, fluvizemě a černice. Průměrná roční teplota vzduchu je 8,5 °C a průměrný roční úhrn srážek činí 569 mm. Z hlediska geobotanické rekonstrukce se na těchto stanovištích původně vyskytovaly mokřadní olšiny. Vzhledem k tomu, že byl vodní tok říčky Valová zahlouben cca 3 m pod okolní terén, došlo též k poklesu hladiny podzemní vody. V důsledku toho stanovištní podmínky v současné době odpovídají vegetaci dubohabrových hájů.

Použitý materiál a technologie zakládání výsadeb

K výsadbě byly použity následující druhy dřevin:

- stromy: dub letní (Quercus robur L.), habr obecný (Carpinus betulus L.), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.), javor babyka (Acer campestre L.), javor mléč (Acer platanoides L.), lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.), střemcha hroznovitá (Prunus padus L.), třešeň ptačí (Prunus avium L.);

- keře: brslen evropský (Euonymus europaea L.), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna Jacq.), kalina obecná (Viburnum opulus L.), líska obecná (Corylus avellana L.), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare L.) a svída krvavá (Cornus sanguinea L.).  

Sazenice stromů byly prostokořenné, 0,2-1,2 m vysoké (s tloušťkou kořenového krčku 5-6 mm); výsadba byla provedena ve sponu 1,5x1 m (6667 ks/ha). Sazenice keřů byly obalované v sáčcích o objemu 1,5 litru a vysoké 0,6-1,0 m; sazenice byly vysazeny do dvojřádku ve sponu 0,75x0,75 m. Celkově bylo v rámci tohoto sledování vysazeno 512 sazenic stromů a 760 sazenic keřů.

Pokusné výsadby dřevin s rozdílným způsobem mulčování byly založeny po předchozí přípravě na orné půdě, a to na čtyřech plochách, každá o velikosti 600 m2. Každá plocha byla oplocena oborním pletivem a uvnitř rozdělena do čtyř výsadbových modulů, na nichž byly použity následující technologie výsadeb dřevin:

- A – celoplošné zatravnění bez mulče (tj. výsadba do předem založeného trávníku realizovaná bez použití mulče);

- B – mulčování borkou v řádcích (tj. výsadba do předem založeného trávníku se zaborkováním výsadbových řad, šířka zaborkovaných pásů cca 40 cm, výška mulče 15 cm);

- C – celoplošné mulčování slámou (tj. výsadba plošně nakrytá slámou, výška slaměného mulče cca 20 cm);

- D – mulčování textilním rounem v řádcích (tj. výsadba do předem založených trávníků se zakrytím výsadbových řad mulčovacím rounem, šířka pásu textilního rouna cca 40 cm).

Prosperita výsadeb

Prosperita výsadby dřevin byla posuzována podle přírůstků sazenic. Z výsledků statistického hodnocení pokusných výsadeb vyplynulo, že v průběhu pětiletého období po výsadbě ovlivňovalo nejpříznivěji přírůstky sazenic stromů a keřů plošné mulčování slámou (viz graf). Se značným odstupem následovalo mulčování borkou v řádcích, mulčování textilním rounem v řádcích a prosté zatravnění výsadeb – bez použití mulče.

Průměrný přírůstek u stromů a keřů za pětileté období byl při plošném mulčování slámou 226 cm, v řádkovém nakrytí borkou 124 cm, v řádkovém nakrytí rounem 100 cm a v zatravněné variantě bez použití mulče 80 cm.

Výrazně největší přírůstky výsadby dřevin celoplošně nakryté slámou je možné vysvětlit vyšší půdní vlhkostí, kterou byl tento způsob mulčování schopen v půdě zadržet. To také potvrzují údaje orientačního měření půdní vlhkosti, které byly v lokalitě provedeny v prvních třech letech po výsadbě. Na živinami dobře zásobených půdách je vlhkost pravděpodobně hlavním limitujícím faktorem, který zásadně ovlivňuje růst vysazených rostlin. Mulčování borkou a textilním rounem v řádcích nebo prosté zatravnění výsadby nezabezpečilo dostatečné množství vláhy v rhizosféře výsadby. Je tedy možné potvrdit údaje, které uvádějí, že mulčování zlepšuje vodní režim půdy a pomáhá dobrému ujímání výsadby. Výsledky této studie ukazují, že záleží jak na materiálu, tak i na zvoleném způsobu mulčování (celoplošné, případně nakrytí v řádcích).

Příznivý vliv celoplošně rozprostřeného slaměného mulče na ujímání obalovaných sazenic keřů nebyl tak výrazně jednoznačný jako v případě prostokořenných sazenic stromů. To lze mj. vysvětlit tím, že kořenový bal v počátečním období do určité míry eliminoval nepříznivý vliv horších vláhových poměrů v půdě.

Celoplošné mulčování slámou též dobře zabránilo vývoji plevelů v počátečním období po výsadbě. V průběhu pozorování nebyly též zjištěny výrazné rozdíly mezi úhynem sazenic v jednotlivých způsobech založení výsadby.

Při použití celoplošného nakrytí slámy vznikl u stromů i keřů již po třech letech od založení výsadby stabilizovaný porost, tj. porost vykazující minimální riziko úhynu a poškození zvěří. Při ostatních variantách vznikly stabilizované porosty keřů po pěti letech a porosty stromů zůstaly prozatím nestabilizované, tj. vykazují stále značné riziko úhynu a poškození zvěří.

Shrnutí získaných poznatků

Z pětiletého sledování vlivu různého způsobu mulčování výsadeb na růst vysazených dřevin v pokusných výsadbách v nivě řeky Valová u obce Bedihošť je možné vyvodit tyto poznatky:

- Nejvíce přirůstala výsadba sazenic stromů a keřů celoplošně mulčovaná slámou. Přírůstky byly cca dvojnásobné až trojnásobné ve srovnání se zatravněním a mulčováním borkou nebo textilním rounem v řádcích.

- Kladný vliv slaměného mulče se výrazně projevil u prostokořenných sazenic stromů, méně výrazně pak v případě obalovaných sazenic keřů.

- Celoplošně aplikovaný slaměný mulč nejen omezil zaplevelení výsadby, ale především příznivě ovlivnil vláhové poměry v půdě, což se následně příznivě projevilo v růstu dřevin.

- Trend přirůstání vysazených dřevin ve všech čtyřech studovaných variantách byl obdobný. Jednotlivé varianty se lišily pouze velikostí absolutních hodnot přírůstků.

- Během pětiletého období po výsadbě bez ohledu na způsob mulčování nejvíce přirůstaly druhy Prunus avium, Acer campestre, Prunus padus a Crataegus monogyna. Naopak nejmenší přírůstky byly zaznamenány u druhů Quercus robur a Tilia cordata.

Způsob založení výsadby může výrazně ovlivnit vývoj porostů. Použití mulčů při výsadbách dřevin na zemědělské půdě může být účinným opatřením ke zlepšení prosperity výsadeb. Celoplošné zakrytí výsadeb slámou poskytlo výsadbám dostatečnou ochranu před zabuřeněním a mělo velmi příznivé účinky na zlepšení vláhových poměrů v půdě – nejvýznamnější ze všech použitých technologií. S ohledem na dosažené výsledky se jedná patrně o nejefektivnější ze sledovaných technologických postupů, jehož předností je nízká nákladovost, minimální náročnost na další údržbu a velmi dobré růstové podmínky. K možným rizikům tohoto postupu lze zařadit potenciální rozšíření hlodavců po nakrytí slaměného mulče, které je možno částečně eliminovat nakladením mulče v pozdějším termínu - na zamrzlou půdu, případně dalšími prostředky. Vývoj výsadeb i výskyt hlodavců je třeba pravidelně monitorovat.

Pozn.: Práce je dílčím výstupem projektu I.09 Revitalizační opatření v kulturní krajině, jehož řešení probíhá v rámci výzkumného záměru VÚKOZ Průhonice (VZ 002707301).

Seznam literatury je k dispozici u autorů.

Adresa autorů: Ing. Jiří Dostálek, CSc.

Ing. Martin Weber

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autoři.