Dynamický nákupní systém u VLS ČR

Martin Šimon

Veřejný zadavatel je při zadávání veřejných zakázek povinen dodržovat zásady postupu zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Této povinnosti není nikterak zproštěn ani veřejný zadavatel v oboru lesního hospodářství, který je nucen, stejně jako jakýkoliv jiný zadavatel, při zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce postupovat plně v souladu s výše uvedeným zákonem. Státní podnik Vojenské lesy a statky ČR se pro splnění všech povinností veřejného zadavatele při zadávání veřejných zakázek na lesnické činnosti vydal cestou dynamického nákupního systému.

Lesnická zakázka

VLS

Státní podnik Vojenské lesy a statky ČR (dále jen „VLS“) s právem hospodařit na lesních majetcích ve vlastnictví státu zajišťuje obhospodařování lesa v šesti ucelených komplexech (divizích) a dále v celé řadě menších lesních celků v rámci celého území České republiky (dále jen „ČR“). Celkově se jedná cca o 135 tis. ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.

V současné době zajišťují VLS přibližně polovinu veškerých lesnických činností ve vlastní režii a zbývající část realizují prostřednictvím podnikatelských subjektů na základě uzavřených smluvních vztahů.

Soulad se zákonem

Vyjma obecných problémů souvisejících se zadáváním veřejných zakázek v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon“), řeší VLS problémy specifické pro odvětví lesního hospodářství (dále jen „LH“). Proces zadávání veřejných zakázek na lesnické činnosti musí odpovídat postupům ZVZ a současně zajistit splnění veškerých povinností lesního hospodáře při obhospodařování lesního majetku.

ZVZ ve svém pojetí téměř opomíjí variabilitu přírodních podmínek trvale ovlivňujících působení abiotických a biotických činitelů na stav lesa a vyžadujících od lesního hospodáře včasné provedení odpovídajícího zásahu pro zajištění řádného hospodaření v lese v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění. Ustanovení ZVZ se často stávají pro veřejného zadavatele v LH svazujícími a v praxi těžko uplatnitelnými.

V lesnickém provozu nezřídka nastávají situace, které vyžadují velice rychlá opatření pro minimalizaci hrozících následných škod. Postup v souladu se ZVZ omezuje operativně prováděná řešení. Za současného stavu legislativy musí být veřejný zadavatel schopen dopředu popsat a kvantifikovat pokud možno všechna očekávaná rizika a škody a zvolit takový postup zadání veřejné zakázky, který umožní nejrychlejší způsob uzavření smlouvy a včasné provedení nasmlouvaných prací.

Parametry zadávacího procesu

Důležitými parametry celého procesu zadávání veřejných zakázek v LH jsou pružnost, otevřenost a schopnost přesně definovat jejich předmět.

Pružnost zadávání veřejných zakázek je přímo závislá na délce zákonných lhůt pro zvolený druh zadávacího řízení. Dlouhé lhůty v zadávacím řízení omezují možnost rychlého řešení operativních potřeb lesního provozu.

Otevřenost celého procesu pro neomezené množství dodavatelů podporuje volnou soutěž a pozitivně se odráží v nabídkové ceně, a tedy v konečných nákladech zadavatele.

Přesné definování předmětu veřejné zakázky je předpokladem předložení nabídky odpovídající předmětu plnění. S prodlužující se dobou trvání zadávacího procesu se zvyšuje nepřesnost specifikace předmětu veřejné zakázky, který není charakteru statického, ale neustále se mění vlivem dynamického vývoje podmínek utvářených působením přírodních procesů.

Legislativní rámec

Postupy veřejného zadavatele

Legislativní rámec vymezující postupy veřejného zadavatele při zadávání veřejných zakázek na služby související se zajištěním lesnických činností je dán ZVZ. Rozhodujícím momentem pro určení správného postupu zadání veřejné zakázky je stanovení výše předpokládané hodnoty předmětu veřejné zakázky. Zadavatel je povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících služeb, které hodlá pořídit (realizovat) v průběhu účetního období.

Pokud předpokládaná hodnota všech uvažovaných veřejných zakázek na lesnické služby dosáhne úrovně odpovídající nadlimitní veřejné zakázce, je veřejný zadavatel pro jejich zadání povinen použít otevřené nebo užší zadávací řízení.

Při splnění zákonných podmínek je zadavatel oprávněn použít pro zadání nadlimitní veřejné zakázky jednací řízení s uveřejněním  či jednací řízení bez uveřejnění.

Jednou ze situací, kdy může zadavatel postupovat zadáním veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, je krajně naléhavý případ, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v odpovídajícím zadávacím řízení dle ZVZ. Zadavatel si v případě uplatnění jednacího řízení bez uveřejnění pro zadání veřejné zakázky v krajně naléhavém případě musí být vědom povinnosti kdykoliv náležitě vysvětlit a doložit důvody, které zadavatele vedly k použití jednacího řízení bez uveřejnění.

Vyjma postupů upravených ZVZ pro jednotlivá zadávací řízení může veřejný zadavatel k zadávání veřejných zakázek v souladu se ZVZ uplatnit také zvláštní druhy řízení, a to řízení na základě uzavřené rámcové smlouvy a zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (dále jen „DNS“). Zavedení těchto zvláštních druhů řízení vždy předchází zadávací řízení dle ZVZ.

Veřejné zakázky na služby v LH

Po posouzení všech zákonných postupů upravujících zadávání veřejných zakázek na služby v LH, je možné vymezit následující přístupy veřejného zadavatele pro jejich zadávání:

- smlouva o dílo na dobu určitou či neurčitou nebo rámcová smlouva s jedním dodavatelem na dobu určitou maximálně čtyř let;

- rámcová smlouva s více dodavateli na dobu určitou maximálně čtyř let;

- DNS s délkou trvání maximálně čtyři roky.

Na základě provedeného porovnání výše uvedených přístupů rozhodly VLS o uplatnění DNS pro zadávání veřejných zakázek na zajištění lesnických činností.

Dynamický nákupní systém

Obecná informace o DNS

DNS je zcela novým prvkem v procesu zadávání veřejných zakázek zakotveným v české legislativě okamžikem nabytí účinnosti ZVZ. DNS není samostatným druhem zadávacího řízení, jedná se spíše o specifický postup zadavatele, který neodpovídá postupům v rámci standardních zadávacích řízení a je nástrojem pro zjednodušení nákupu běžných a obecně dostupných komodit (zboží, služeb a stavebních prací).

Jedná se o jediný institut veřejného zadávacího práva, u kterého je ZVZ stanoven požadavek na realizaci všech úkonů zadavatele i dodavatele výlučně elektronickými prostředky, jde tedy o plně elektronický systém.

DNS může být zadavatelem zaveden maximálně na dobu 4 let. Počet veřejných zakázek zadaných v DNS není ZVZ nikterak limitován maximální ani minimální hranicí, nejsou stanoveny ani časové odstupy mezi zadáváním jednotlivých veřejných zakázek. Jediným omezením DNS je předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které zadavatel hodlá za dobu trvání DNS zadat, a tuto nesmí v součtu všech zadaných veřejných zakázek překročit.

Největší předností DNS je otevřenost systému po celou dobu jeho trvání. Dodavatelé mohou kdykoliv v průběhu trvání DNS podat svou předběžnou nabídku, ve které prokazují splnění kvalifikačních předpokladů dle požadavků ZVZ a zadavatele a akceptují obchodní podmínky. Otevřenost systému je zárukou dostatečného množství dodavatelů v DNS a podporou pro vznik konkurenčního prostředí a volné soutěže při zadávání veřejných zakázek v DNS.

Nabídková cena je výsledkem výběru nejvhodnější nabídky z množství nabídek podaných dodavateli zařazenými do DNS.

Každá veřejná zakázka zadávaná v DNS je specifikována relativně přesně na základě výčtu činností s jednoznačným určením místa a času realizace.

V porovnání s otevřeným či užším zadávacím řízením jsou zákonné lhůty ovlivňující časovou prodlevu mezi zahájením zadávacího řízení a uzavřením smlouvy podstatně kratší.

Absence povinnosti jmenování komise pro otevírání obálek, jmenování hodnotící komise a vypracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek snižuje administrativní náročnost zadávacích řízení v DNS.

Přes zjevnou snahu o zjednodušení celého procesu zadávání veřejných zakázek v DNS ukládá ZVZ zadavateli oznamovací povinnost (v Informačním systému o veřejných zakázkách – uveřejňovacím subsystému (dále jen „ISVZ“)), která je definována odesláním zjednodušeného oznámení o zakázce před zahájením každého zadávacího řízení v DNS a odesláním oznámení o zadání zakázky po uzavření smlouvy.

Nespornou nevýhodou DNS, především v jeho počáteční fázi, je zákonná povinnost realizovat veškeré úkony ze strany zadavatele i dodavatelů výlučně prostřednictvím elektronických prostředků. Každý dodavatel, který má zájem vstoupit do DNS a ucházet se o veřejné zakázky na lesnické činnosti u VLS si musí zajistit platný zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu (dále jen „zaručený elektronický podpis“) a přístup k internetu.

Po překonání počátečních problémů se tento požadavek zákona stane výhodou jak pro zadavatele, tak pro dodavatele. Elektronizace celého procesu umožní zadavateli hromadné zpracování velkého množství nabídek a sníží tak administrativní náročnost tohoto procesu. V případě dodavatelů bude podání nabídky představovat vyplnění nabídkové ceny do několika polí elektronického katalogu, autorizaci zaručeným elektronickým podpisem, zašifrování a odeslání zadavateli. Tento postup zajistí rychlé zpracování doručených nabídek a automatický výběr nejvhodnější nabídky bez zásahu lidského faktoru.

Pro provozování DNS musí mít zadavatel, resp. provozovatel elektronického nástroje tento nástroj atestován v souladu se ZVZ a vyhláškou č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje). Před zavedením DNS se zadavatel musí rozhodnout, zda bude investovat do vývoje vlastního elektronického nástroje, nebo zakoupí elektronický nástroj jako hotový produkt. V obou případech je zadavatel povinen nechat elektronický nástroj atestovat v atestačním řízení prováděném ministerstvem vnitra (dříve ministerstvem informatiky). Pokud zadavatel nehodlá pořizovat vlastní elektronický nástroj, může uzavřít smlouvu s provozovatelem atestovaného elektronického nástroje, který za úplatu zadavateli zajistí přístup do elektronického nástroje, zavedení DNS a zadávání veřejných zakázek v DNS.

Při zavádění DNS v podmínkách VLS se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném zadávacím řízení dle ZVZ. V případě zadávání nadlimitní veřejné zakázky jsou požadavky kladené ZVZ na zadavatele, ale především na dodavatele, složité a dají se předpokládat komplikace na straně malých a středních dodavatelů při podávání předběžných nabídek. Zadavatel je povinen požadovat prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím dokladů stanovených ZVZ (nelze tedy požadovat prokázání splnění této části kvalifikace pouze čestným prohlášením). Dále je zadavatel ze zákona povinen požadovat prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů, ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů.

Z pohledu dodavatele dochází zavedením DNS ke změně na trhu s lesnickou zakázkou. Pravidelným zadáváním veřejných zakázek s přesně specifikovaným předmětem plnění přichází dodavatel o „výhodu“ dlouhodobé smlouvy se zajištěným plněním po dobu její platnosti. Na druhou stranu na tomtéž trhu vzniká konkrétně definovaná lesnická zakázka průběžně zadávaná dle předem stanovených pravidel, o kterou se může dodavatel opakovaně ucházet. Takto zadávané veřejné zakázky otevírají trh mnohem většímu spektru dodavatelů včetně specializovaných malých a středních subjektů.

Nový postoj k zákonu o veřejných zakázkách

Pro zadávání veřejných zakázek na lesnické činnosti zahájily VLS otevřená zadávací řízení na zavedení DNS. Z důvodu legislativních nároků na elektronický nástroj pro provoz DNS je zavedení a provoz DNS zajištěn na základě uživatelské smlouvy uzavřené mezi VLS a společností PPE.CZ, s. r. o., poskytující elektronický nástroj atestovaný v souladu s platnou právní úpravou.

Z důvodu odlišných nároků na kvalifikační předpoklady a specifických obchodních podmínek pro realizaci rozsáhlého výčtu lesnických činností bude u VLS postupem času zavedeno několik DNS.

Uplatněním DNS v procesu zadávání veřejných zakázek na služby související s prováděním lesnických činností postupují VLS plně v souladu se ZVZ. Oproti běžným postupům při zadávání nadlimitních veřejných zakázek se zavedením DNS podaří:

- významně zkrátit časový odstup mezi zahájením zadávacího řízení a uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem,

- v případě úmyslných zásahů jednoznačně definovat a umístit předmět plnění,

- otevřeností systému umožnit přístup k veřejným zakázkám širokému okruhu dodavatelů,

- rozdělit celkový úkol plnění na veřejné zakázky odpovídající výrobním blokům či uceleným pracovištím v rámci lesnického úseku,

- specifikovat veřejné zakázky rozsahem, časem a místem plnění dle potřeb provozu s přihlédnutím ke kapacitním možnostem malých dodavatelských subjektů, oproti komplexní veřejné zakázce s velkým rozsahem plnění a vysokými nároky na kapacitní zajištění předmětu plnění.

I přes počáteční zvýšené nároky na zadavatele i dodavatele, které souvisí se zaváděním nového přístupu zadávaní veřejných zakázek, je nutné vyzdvihnout výše uvedené výhody DNS pro veřejného zadavatele v LH. Ve srovnání se standardními postupy v zadávacím řízení na nadlimitní veřejnou zakázku se jedná o zjednodušení a zefektivnění celého procesu.

VLS zaujaly nový postoj k ZVZ a způsobu zadávání veřejných zakázek na lesnické činnosti, ale teprve čas a první zadané veřejné zakázky ukáží, v čem spočívají skutečné výhody a nevýhody DNS.

Adresa autora:

Ing. Martin Šimon

Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Elektronický podpis

Elektronický podpis představují údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity (totožnosti) podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. V tomto pojetí se může elektronickým podpisem rozumět i prosté nešifrované uvedení identifikačních údajů (například jména a adresy, názvu a sídla, rodného nebo jiného identifikačního čísla atd.) na konci textu v elektronické (digitální) podobě, které zaručuje identifikaci (tedy jednoznačné určení) podepsané osoby.

Zaručený elektronický podpis je elektronický podpis ve formě, která zaručuje identifikaci a autentizaci podepsané osoby a integritu datové zprávy. Pro účely opatření datové zprávy v DNS elektronickým podpisem je vyžadován zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu.

Zaručený elektronický podpis zajišťuje:

- identifikaci (totožnost) – lze jednoznačně určit osobu autora ve vztahu k podepsané datové zprávě;

- autentizaci (nepopiratelnost) – lze prokázat, že autorem je skutečně ten, kdo je pod datovou zprávou podepsán, autor nemůže popřít, že datovou zprávu podepsal;

- integritu – lze prokázat, že po podepsání nedošlo k žádné změně, datová zpráva není poškozena (ani záměrně, ani omylem);

- někdy má i funkci časového razítka, tedy prokazuje datum a čas podepsání datové zprávy.

Služby spojené s elektronickými podpisy, tj. certifikační služby, poskytuje v ČR řada subjektů. Pro vydávání kvalifikovaných certifikátů jsou však akreditovány pouze tyto subjekty: První certifikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p. a EIdentity, a. s.

Používání elektronického podpisu upravuje zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), v platném znění.