Zajímavé poznatky z Dánska
Eugen Král
Dánsko je zemí, která cílevědomě zlepšuje stav svých lesů a tím i životního prostředí celého státu. Dánské království se nachází na Jutském poloostrově a kromě pevniny zahrnuje i 443 různě velkých ostrovů s vlastním označením, z nichž je 76 trvale celoročně osídlených. Řada ostrůvků nemá jméno, celková plocha státu činí 43 034 km2 a žije zde 5,3 mil. obyvatel.
Lesy zaujímají v současnosti jen 12 % rozlohy, ale před sto lety to byla pouze 4 %. Převážnou část státu zaujímají zemědělské kultury, rozsáhlé vodní plochy ledovcového původu a rozsáhlá vřesoviště.
Dánsko má dvě velká chráněná území (Vetjerna 60 km2 a Hansted 30 km2), 7 maloplošných rezervací se rozkládá na ostrovech.
Vánoční stromky – významná exportní lesnická komodita
Dánsko patří k předním vývozcům kvalitních vánoční stromů, což má nezanedbatelný přínos pro lesní hospodářství i pro drobné majitele lesů. Stromky se pěstují na plantážích o rozloze v průměru 10 ha. Na plantáži G. Thorniga Petersena, který pěstuje pouze smrk sitku (Picea sitchensis) jsou stromy několikrát vytvarovány stříháním, počáteční spon výsadby je nejméně 2 x 2 m, prodej začíná od věku 10 let. První jakost se prodává za 130 až 150 DKK za stromek (1 DKK = 3,80 CZK), stromky jsou exportovány zejména do SRN a Velké Británie.
Aby nebyly stromky potlačeny buření, jsou na plantáži pěstovány i ovce – přibližně 1 ovce na 1 ha, což nejen snižuje škody buření, ale přináší i další finanční efekt (maso, vlna atd. v průměru 1600 DKK za kus).
Náklady jsou nízké, plantáž řídí jeden vysokoškolák – lesní inženýr a 8 stálých pracovníků převážně se středoškolským lesnickým vzděláním.
Těžba okrasné zeleně – zaměřeno na export
Obdobně jako vánoční stromky je význačnou lesnickou exportní komoditou i okrasná zeleň. V lesní správě Silkeborg se těží zejména okrasná zeleň ze sitky a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Těžba se provádí v předmýtních porostech do 40 let tak, že se ponechají pouze 3 nejvyšší přesleny a zbytek větví je ořezán pomocí hydraulických nůžek a terénního vozíku s výsuvnou plošinou.
Pracuje se ve dvoučlenných skupinkách, větve se skládají, váží a balí do dvojitých papírových obalů. Těžba je povolena v období od 20. 9. do 20. 11. běžného roku a každá plocha či strom má následné minimálně tříleté období bez zásahu. Cenové zhodnocení je u první jakosti 10 DKK za kilogram, druhá jakost 8 DKK za kilogram.
Trvalý úkol pro lesnictví – zvýšit lesnatost státu
Již v roce 1987 vyhlásil dánský parlament prioritní úkol zalesnit vhodné pozemky a zvýšit lesnatost země do roku 2000 o 12 %. Toto bylo v souladu se záměrem EU, kde bylo požadováno snížení rozlohy méně produktivních zemědělských ploch.
Např. v projektu města Arhus bylo provedeno zalesnění na rozloze 170 ha. Obdobně jako u projektů v České republice byl největším problémem výkup vhodných pozemků a zajištění optimální arondace do ucelených celků. Důležitou zásadou v těchto nových lesních porostech byl požadavek předchozího vyprojektování vedení elektřiny, plynu, ropovodů atd. do země pod dopravní spoje, aby byly zabezpečeny opravy bez zásahů do porostů, snazší vyhledávání vedení.
Vlastní zalesňování probíhá ve dvou fázích – v první se plochy zalesní přípravnými dřevinami a teprve poté se doplňují o cílové dřeviny. Z umělé obnovy v oblasti správy Silkeborg, kde již dříve byly ve sponu 150 x 150 cm založeny plochy s jedlí kavkazskou (Abies nordmaniana) a douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii), byly později porosty upraveny na nesmíšené douglaskové kmenoviny, kdy ve sto letech tyto porosty dosahovaly běžný přírůst kolem 28 m3 na hektar.
Nová zalesnění jsou projektována dle patnáctiletých hospodářských plánů. Stát zajišťuje svými dotacemi zdárné plnění úkolu a výzkumné ústavy jsou též zavázány ze svých rozpočtů přispívat ke splnění tohoto úkolu 20 % ze svých finančních rozpočtů.
Lesnické vzdělání můžeme závidět
V regionu Nordseeland v městečku Nodebo je jediná dánská lesnická škola, která má dvě odloučená školící pracoviště, a to v Kompendalu a Lovenholmu v Jutsku. Škola zajišťuje vzdělání na různých úrovních. Celkem jí projde ročně okolo 1500 studentů, z toho 40 studuje lesní inženýrství, 140 středoškoláků studuje v souladu s osnovami pro vzdělání předáků pracovních skupin a kolem 800 míst je určeno pro studium kvalifikovaných lesních dělníků. Dle potřeby jsou organizovány různá další školení a kurzy např. pro průvodce národními parky.
Škola je příspěvkovou organizací, stát ji dotuje 50 mil. DKK. Dalších 15 mil. DKK si škola vydělává vlastní činností. Významná je i činnost sponzorů – bezplatné převody přístrojů, techniky, pomoc při výstavbě budov atd.
Ve škole pracuje celkem 60 stálých pracovníků a dalších 70 pracovníků, nejčastěji odborníků z praxe, pomáhá při vzdělávání smluvně v různém časovém rozsahu.
Vybavení je nadprůměrné:
- 22 osobních aut stejného typu (výhodnost pro opravy i sklad náhradních dílů);
- 3 pojízdné učebny s kabinetem na terénních nákladních podvozcích;
- agregáty a počítače;
- dále má škola k dispozici harvestory, trenažery a v budově školy malé historické muzeum a knihovnu.
Škola udržuje zahraniční styky s řadou zemí od Surinamu, Thajska, Iránu a dlouhou dobu probíhala i vzájemná spolupráce s lesnickou školou v Trutnově.
Lesnický výzkum
Dánský výzkumný ústav pro lesy a krajinu prošel v roce 1991 obsáhlou modernizací, kdy došlo ke sloučení 12 výzkumných oddělení na dřívějších šesti různých institutech. Po dalším sjednocení byl tento ústav v roce 1995 přesídlen do nové budovy v Horsholmu. Ve výzkumu pracuje 90 stálých zaměstnanců, několik pracuje odděleně na Královské veterinární zemědělské univerzitě v Kodani. Další samostatné pracoviště pro Jutsko je ve Veljo. Organizační uspořádání je jednoduché a přehledné – ústav podléhá ministerstvu pro životní prostředí a energii. Velmi úzká spolupráce existuje i s ministerstvem pro zemědělství a rybářství. Ústav řídí ředitel ve spolupráci s představiteli tzv. analytické sekce a zástupci tzv. amtskomune (14 členů). Ústav se dělí do čtyř oddělení, a to oddělení pro lesnictví, pro zdraví a lesnické ekosystémy, pro parky a krajinu a oddělení pro vánoční stromky a okrasnou zeleň.
Rozpočet ústavu je kolem 40 mil. DKK, na polovinu přispívá přímo stát. Z rozpočtu připadá 68 % na vlastní výzkum, dále 14 % na administrativu a zbytek na služby.
Zaměření výzkumu
- V oddělení lesnickém na sledování a provoz provenienčních ploch (BK, SM), zvýšení podílu mechanizace v lesnických pracích, zlepšení výnosovosti lesů. Sleduje se význam dřeva pro energetické využití (plán Energy 2000 ad.), upravují se metody užití hospodářské úpravy na pěstebním podkladě, sledován je rozvoj biodiverzity apod.
- V oddělení ochrany lesa a lesních ekosystémů je sledován vliv hladiny spodních vod, vliv zasolování půd, význam přihnojování. Jsou sledovány stresové faktory v krajině, monitoring zdravotního stavu, hospodaření ve smíšených porostech a celkově význam lesů na ozdravění krajiny.
- V oddělení pro tvorbu krajiny a ochranu parků se sleduje význam lesa pro rekreaci, odstraňování organického odpadu, estetika v krajině, testování výsadby i netradičních, neautochtonních dřevin, ozeleňování v urbanizovaných lokalitách.
- V oddělení vánočních stromků a zeleně jsou sledovány nové možnosti racionalizace práce, testování dalších vhodných dřevin.
- Jednotlivě, mimo oddělení probíhá řada dalších výzkumných projektů – např. v myslivosti možnosti snížení škod vysokou zvěří pomocí letecké aplikace Calciumbiofosfátu (1400 kg/ha).
Vřesoviště – nezapomenutelný estetický zážitek
Vřesoviště představují nezapomenutelnou přírodní formaci, tolik specifickou pro tuto zemi. V jejich vývoji můžeme sledovat několik časových period. První od roku 1723 do roku 1900, kdy z původní rozlohy v Jutsku 1 mil. ha plochy v důsledku získávání zemědělsky obdělávaných pozemků došlo k poklesu výměry do roku 1896 na 485 000 ha. Tehdy zcela zvítězilo bramborářství. Druhá časová perioda od roku 1900 do 1953 je charakteristická zastavením přeměny vřesovišť, v r. 1937 vznikl samostatný spolek pro jejich ochranu a od r. 1942 je založena speciální výzkumná stanice. Třetí období je spojeno s vyhlášením přírodního parku 10. 6. 1953. Kromě přísné rezervace o výměře 1200 ha jsou plochy parku přístupné turistickému ruchu a rekreaci obyvatel.
Vstupné se neplatí, v parku jsou kiosky, Kongenshus hotel se 150 lůžky a další turistická zařízení. Pro toto obrovské vřesoviště – Kongenshus Mindepart jsou vydávány na jednotlivých atraktivních lokalitách informační tiskoviny skladánkového formátu, a to od lesních organizací či agentury pro ochranu přírody apod.
Nelze vše vtěsnat do jednoho článku. Mnoho myšlenek a nápadů stojí za bližší poznání, mnoho je třeba vidět. Proto se návštěva této země opravdu vyplatí. Zejména když kvetou vřesoviště.
Adresa autora: Dr. Ing. Eugen Král, CSc.
Trutnov
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor.