Chřadnutí olší postižených Phytophthora alni a povodněmi

Veronika Strnadová, Karel Černý

Současné chřadnutí břehových porostů olší se stává významným fytopatologickým, vodohospodářským a místy i krajinářským problémem. Faktorů, které mohou způsobit poškození či odumření olší, jsou desítky, pro běžnou praxi má ovšem význam zejména určení klíčových faktorů účastnících se chřadnutí, pochopení mechanismu jejich účinku a definování jejich vzájemných vztahů.

Naše výsledky ukazují, že za současným rozsáhlým chřadnutím olší v ČR stojí nejspíše jen dva široce rozšířené a zároveň v patogenezi velmi významné faktory – Phytophthora alni a povodně v r. 2002. Oba faktory se liší v mechanismu působení na břehové porosty olší, což má za následek odlišný způsob jejich prosychání. Příspěvek demonstruje některé tyto rozdíly na konkrétních příkladech v letech 2003 a 2005.

Charakter prosychání porostů postižených P. alni a povodněmi

Z našich sledování vyplývá, že charakter výskytu a rozložení chřadnoucích olší v porostu a v terénu často významným způsobem vypovídá o příčině poškození. Výskyt ohnisek poukazuje na lokální příčinu chřadnutí, jejich absence naopak naznačuje přítomnost rozsáhle působícího faktoru, který ovlivnil naráz celý porost stejnoměrně. Chřadnutí porostu v ohniscích je typické pro porosty napadené druhem Phytophthora alni. Stromy v těchto porostech se výrazně liší v hodnotách prosychání – od stromů více či méně zdravých až po jedince odumřelé (obr. 1). Prosychání těchto porostů pak má vysoké hodnoty rozsahu (tj. minimum – maximum) a zejména rozptylu hodnot (rozptyl neboli variance je střední hodnota kvadrátů odchylek od průměru).
Plošné chřadnutí porostů olší bez přítomnosti ohnisek poukazuje na faktor, který měl možnost působit na celý porost více či méně stejnoměrně. Rozsah hodnot prosychání stromů v porostu je menší (obr. 2) a zejména je menší rozptyl hodnot. Za plošné, stejnoměrné prosychání břehových porostů olší v současné době jsou zodpovědné nejčastěji povodně a dlouhodobé zaplavení.

Chřadnutí porostů olší poškozených různými faktory

V terénní praxi jsme se v uplynulých letech mohli nejčastěji setkat buď s poškozením břehových porostů olší v důsledku infekce Phytophthora alni, nebo zaplavení, anebo s kombinací obou typů poškození. Všechny tři typy mají (při určité míře zjednodušení) specifické odlišnosti. Jako příklad těchto rozdílných typů chřadnutí uvádíme tři typické břehové porosty olší (po 50 stromech) v povodí Vltavy – Nežárka (katastrální území Jarošov n. Než., vliv P. alni), Berounka (k. ú. Dobřichovice, dominantní vliv povodní), Úslava (k. ú. Srby, vliv kombinace obou faktorů). Každý z porostů byl postižen odlišnou mírou hlavních příčin chřadnutí – hladinou při povodních v r. 2002 (informace Povodí Vltavy, s. p.) a frekvencí symptomů výskytu P. alni (posuzována četnost výskytu krvácivé rakoviny, P. alni jsme na všech trvalých plochách opakovaně z napadených olší izolovali). Za symptom napadení P. alni považujeme výtoky pigmentů v prasklinách borky na kmenech olší a jazykovité nekrózy vodivých pletiv na spodních částech kmenů. Na základě několika set izolací, které jsme provedli v letech 2005–7, můžeme říci, že za tento symptom je zodpovědná v největší míře právě Phytophthora alni (cca 95 % pozitivních výsledků).

Nežárka

Trvalá plocha na Nežárce v Jarošově je příkladem chřadnutí olší způsobeného infekcí Phytophthora alni. Olše jsou zde vysazeny vhodným způsobem a na příznivém stanovišti. Při povodních v roce 2002 odpovídala kulminace hladiny Nežárky pouze dvacetileté vodě. Průměrné prosychání stromů v porostu vzrostlo mezi lety 2003 a 2005 z 28,8 % na 50,6 % a současně došlo k odumření 26 % olší (graf 1). Mezi lety 2003 a 2005 došlo k výraznému nárůstu podílu živých jedinců poškozených P. alni, o 33 % – ze 44 % na 77 % (graf 2). O chřadnutí porostu v ohniscích svědčí značný rozsah hodnot prosychání jednotlivých stromů (obr. 2).

Berounka

Trvalá plocha na Berounce v Dobřichovi-cích představuje břehový porost olší odumírající především v důsledku povodní (pětisetletá voda v roce 2002). Stanoviště je pro
výsadbu olší nevhodné (lépe by vyhovovalo vrbám), poskytuje omezený prostor pro kořenový systém nad hladinou spodní vody. Na lokalitě došlo k rychlému nástupu následků povodní – prudký nárůst podílu odumřelých jedinců v porostu mezi lety 2003 a 2005 ze
2 % na 60 % (graf 1) a hodnota průměrného prosychání vzrostla ze 77 % na 92 %. Na výrazný vliv povodní také ukazuje malý rozsah hodnot prosychání jednotlivých jedinců v porostu (obr. 2) a nízká hodnota rozptylu prosychání v roce 2003. V roce 2003 bylo na lokalitě poškozeno druhem P. alni pouze 6 % živých jedinců – v roce 2005 to ale už bylo 54 % (graf 2). Na celkové destrukci břehového porostu olší je v tomto případě zodpovědný účinek povodní v roce 2002 v kombinaci s rizikovým stanovištěm. Dopad infekce P. alni se na přeživších stromech projevil zejména v letech 2006–7 a v současné době v porostu přežívá pouze několik jedinců olší.

Úslava

Trvalá plocha na Úslavě v Srbech dokládá situaci, kdy došlo ke kombinaci obou příčin chřadnutí (tisíciletá voda v roce 2002 a infekce Phytophthora alni). Stanoviště je pro olše vyhovující a stromy jsou v převážné většině vysazeny vhodně. Na této lokalitě se po povodních v roce 2002 vyvíjel zdravotní stav porostu olší velmi zajímavým způsobem. Průměrná hodnota prosychání stromů v porostu byla v obou letech téměř stejná – v roce 2003 dosahovala 61,8 % a o dva roky později 59,9 %. Přesto byl zjištěn nárůst podílu odumřelých olší v porostu ze 2 % na 10 % (graf 1) a nárůst podílů živých jedinců poškozených P. alni z 67 % na 86 % (graf 2).
V důsledku povodní došlo k poškození porostu a zvýšené míře jeho prosychání – rozsah a rozptyl hodnot prosychání jsou však relativně vysoké (na rozdíl od předchozí lokality) – což je důsledek napadení části porostu P. alni v době povodní nebo spíše krátce před nimi.
Hodnoty prosychání jednotlivých stromů v roce 2003 jsou víceméně rovnoměrně rozloženy mezi 20–100 % (graf 3) s nevýrazným maximem mezi 70–80 %. Histogram hodnot prosychání téhož porostu v roce 2005 má však již výrazné bimodální rozdělení a hodnota rozptylu hodnot se více než zdvojnásobila. U části sledovaného porostu (cca 40 % stromů) se zdravotní stav stabilizoval či dokonce zlepšil (hodnoty prosychání 0–40 %) a u druhé části došlo k postupnému zhoršení a odumírání stromů (prosychání 60–100 %) – většina těchto jedinců byla také napadena P. alni. Velká část stromů zde tedy přežívá i tisíciletou povodeň a postupně regeneruje, ale i u nich se (většinou nově) objevují symptomy napadení P. alni.

Zhodnocení

Na základě dosavadních studií lze jednoznačně říci, že Phytophthora alni a povodně jsou nejvýznamnějšími faktory, které způsobují hromadné chřadnutí olší v ČR. Dopad povodní v r. 2002 se nejvýrazněji projevil v následujících 1–3 letech, kdy došlo k náhlému zhoršení stavu postižených porostů a v některých případech k jejich odumírání. Většina porostů byla povodněmi však pouze do větší či menší míry stresována a jejich stav se po několika letech stabilizoval (ovšem v závislosti na možném napadení druhem P. alni). Pro porosty postižené povodněmi je charakteristické náhlé a stejnoměrné poškození porostu, nízké hodnoty rozsahu, ale zejména rozptylu prosychání.
Poškození břehových porostů olší druhem Phytophthora alni se v ČR vyskytovalo ve více oblastech již před rokem 2002, ale docházelo zřejmě jen k lokálním škodám. Patogen se v současné době v ČR intenzivně šíří a způsobuje hromadné škody. Pro porosty napadené P. alni je charakteristické ohniskovité poškození porostu a v pokročilejší fázi vysoké hodnoty rozsahu a zejména rozptylu hodnot prosychání jednotlivých stromů.
Pro porosty postižené oběma faktory současně je charakteristický přechodný způsob prosychání. Poškození olší napadených druhem P. alni bylo původně na některých místech mylně připsáno účinkům povodní, jejichž rovnoměrný dopad na porosty do jisté míry překryl tvorbu nápadných ohnisek prosychání. V pozdějších letech po povodních (cca od r. 2005) se stal ohniskovitý charakter prosychání těchto porostů opět zřetelný, jak zdravé olše postupně regenerovaly a napadené byly poškozovány více. Rozvoj choroby je v povodněmi stresovaných porostech rychlejší, patogen se během povodní nejen účinněji šíří, ale zejména na povodněmi oslabených stromech způsobuje výrazně větší škody. Souběh povodní v r. 2002 a infekce P. alni je pro břehové porosty olší velmi rizikový.

Použitá literatura je k dispozici u autorů příspěvku.

Autoři:
Ing. Veronika Strnadová
Mgr. Karel Černý
VÚKOZ, v. v. i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.