Evropské lesy - srovnání skutečných údajů s obecným vnímáním
Zdroje informací
Vnímání
Zpráva „Evropané a jejich lesy – Co
si Evropané myslí o lesích a jejich trvale udržitelném obhospodařování?“, představená Ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) v roce 2003 a Evropskou hospodářskou komisí, je přehledem reprezentativních výzkumů veřejného mínění provedených v různých částech Evropy. Ukazuje, jak společnost vnímá stav lesů a jejich obhospodařování. Zprávu zpracoval Ewald Rametsteiner a Florian Kraxner a je ke stažení na www.mcpfe.org/publications.
Fakta
Zpráva „Stav evropských lesů 2007“, předložená na 5. MCPFE v listopadu 2007, je zevrubným a současným popisem situace evropských lesů a jejich obhospodařování opřených o přesná fakta. V této zprávě „Evropa“ zahrnuje 46 zemí včetně Ruské federace. Následující srovnání je strukturované podle panevropských kriterií pro trvale udržitelné obhospodařování lesů:
Kritérium 1: Lesní zdroje a jejich příspěvek ke globálnímu uhlíkovému cyklu
Veřejnost se domnívá, že rozloha lesů se snižuje a že holoseče mohou za poškození životního prostředí. Nicméně roste povědomí o lesích jako prostředku k redukci uhlíku.
Fakta
Přes 1 mld. ha lesů představuje 44 % povrchu Evropy či 25 % světových lesů. Je to 1,26 ha na obyvatele. Hospodářsky využitelných lesů je 80 až 90 %, ve východní Evropě pouze cca 40 %. Plocha lesů vzrostla za posledních 15 let téměř o 13 mil. ha zejména zakládáním lesů či jejich přirozenou expanzí na původně zemědělskou půdu.
Evropské lesy jsou ovlivněny člověkem – 70 % je jich polopřirozených, 4 % plantáží. Zbývající, rostoucí hlavně na východě a severu Evropy, jsou považovány za nedotčené.
Zásoba dřeva vzrůstá a nyní v Evropě dosahuje 112 mld. m3. V posledních 15 letech přirůstá každý rok průměrně 358 mil. m3.
Rovněž vzrůstají zásoby uhlíku v lesní biomase (53 gigatun C). Další množství uhlíku je uloženo v lesním odpadu a půdě.
Kritérium 2: Zdraví a vitalita lesního ekosystému
Veřejnost se o stav lesů zajímá. Zdravotní stav lesa považuje za dosti špatný. Lesní hospodářství je za důvod neuspokojivého stavu považováno jen částečně. Mezi příčinami jsou uváděny průmysl, doprava a stavebnictví.
Fakta
Lesy jsou stále stresovány, i když se kvalita vzduchu zlepšuje – jsou potřebná další snížení emisí, aby se depozice dostaly pod kritickou mez. Znečištění ovzduší a depozice byly sníženy, ale depozice akumulované v půdě mají za následek, že jsou lesy stále velmi citlivé vůči stresorům a měnícím se klimatickým podmínkám. Úroveň defoliace dokládá, že potenciál stromů odolávat nepříznivým environmentálním vlivům je stále omezený.
Od roku 1999 jsou lesy každý rok poškozovány bouřemi, problémem jsou i požáry. Počet lesních požárů vzrůstal, ale v mnoha zemích se zlepšila protipožární služba.
Kritérium 3: Produkční funkce lesů
Většina lidí se domnívá, že přírůst a těžba v severní Evropě jsou vyrovnané, chápe dřevo jako přírodní zdroj a vysoce žádaný produkt. Těžba dřeva je pro ně přijatelná pouze s následnou obnovou.
Fakta
Těžba dřeva v posledních letech rovnoměrně vzrůstá, přesto je stále pod úrovní přírůstu, proto množství dřeva v Evropě přibývá.
Kromě dřeva lesy poskytují širokou škálu zboží a služeb, ale ty často nejsou předmětem trhu. Ekonomická hodnota nedřevního zboží a služeb je někde vyšší než tržby z prodeje dřeva. Evropské lesy jsou téměř všechny
(98 %) obhospodařovány podle dlouhodobých hospodářských plánů.
Kritérium 4: Biologická rozmanitost lesních ekosystémů
Většina Evropanů si myslí, že biodiverzita lesů klesá. Zdá se, že jsou upřednostňovány smíšené lesy a původní druhy.
Fakta
Lesnické způsoby hospodaření se změnily a díky využívání přirozeného zmlazení a smíšených porostů podporují uchování a šíření biodiverzity. Podporuje se akumulace odumřelého dřeva.
V méně než 1 % lesů Evropy převládají introdukované dřeviny, mnohde je to spojeno se zakládáním plantáží. Jen málo introdukovaných druhů je invazivních.
Plocha chráněných lesů se zvětšuje a dosahuje téměř 5 % rozlohy evropských lesů. Chráněná území se v posledních 5 letech rozšiřují o 455 000 ha ročně.
Kritérium 5: Ochranné funkce v lesním hospodaření
Veřejnost nemá k dispozici dost informací o aspektech ochrany v LH. Za důležitou je považována ochrana před negativními vlivy více ve střední či jižní Evropě.
Fakta
Deset procent evropských lesů je primárně určeno pro ochranu vody a půdy a 11 %
pro ochranu infrastruktury či přírodních
zdrojů. Především v horách jsou ochranné funkce důležitější než ostatní.
Kritérium 6: Socio-ekonomické funkce a podmínky
Veřejnost často posuzuje vlastnictví lesů rozdílně; v severských zemích je lesní průmysl považován za velmi důležitý; lesníci jsou považováni za kompetentní a důvěryhodné správce přírody; významnou funkcí je rekreace v lese.
Fakta
Bez zahrnutí Ruska je téměř polovina evropských lesů v soukromém vlastnictví (nyní více než 11 mil.) a toto číslo narůstá v důsledku restitucí a fragmentací kvůli dědickým zákonům.
Produkce a spotřeba dřeva v Evropě vzrůstá, v roce 2005 činila ročně 1,1 m3 na obyvatele. Evropa je hlavním exportérem výrobků ze dřeva (100 mil. m3/rok) a z velkého množství dřeva
se získává energie. Lesnictví, dřevařský a papírenský průmysl přispívají 1 % HDP Evropy.
V sektoru pracovalo v roce 2005 více než 4,3 mil. lidí, tj. 1,1 % všech zaměstnaných v Evropě. Bezpečnost práce v lesnickém sektoru se zvyšuje, i když stále zůstává jedním z nejnebezpečnějších.
Do více než 90 % lesů je umožněn volný přístup veřejnosti a plocha lesů pro rekreaci narůstá. V lesích se nachází velké množství archeologických nalezišť, přírodních památek a dalších stanovišť majících kulturní a spirituální hodnotu.
Lesnické politiky a instituce
Veřejnost nemá k dispozici téměř žádné údaje o lesnické politice.
Fakta
Účast veřejnosti na rozhodování týkajícího se lesů vzrůstá zejména prostřednictvím národních lesnických programů, které jsou v Evropě stále více užívány ke správě lesnických záležitostí a měly by se stát efektivními politickými nástroji.
Země MCPFE usilují o trvale udržitelné obhospodařování lesů (SFM) prostřednictvím revizí legislativy, finanční podporou odpovědného hospodaření, posilováním informačních systémů a zlepšením komunikace s veřejností.
MCPFE hraje hlavní roli v podpoře trvale udržitelného obhospodařování lesů a při koordinaci a spolupráci v lesnických záležitostech v rámci Evropy. Zpráva MCPFE „Stav evropských lesů 2007“ neposuzuje, zda lesní hospodářství v zemi nebo oblasti je udržitelné či ne, neboť toto posouzení je závislé na relativní důležitosti různých kritérií a indikátorů v jednotlivých zemích. Zpráva neposkytuje dostatek relevantních informací, podle kterých mohou vlády a další zájmové skupiny provést toto hodnocení.
Zpráva poskytuje odpovídající informace v řadě hlavních otázek, včetně volby využití nahromaděných zásob, potřeby zabývat se poškozováním zdravotního stavu lesů imisemi, bouřemi, požáry a ostatními škodlivými faktory, a rolí lesů a dřeva v souvztažných politických debatách o energii a klimatické změně. Poskytuje informace, které by mohly usnadnit rozhodnutí vztahující se k roli lesů v trvale udržitelném rozvoji v rámci globalizujícího se světa a při měnících se požadavcích společnosti. Dále zpráva ukazuje na potencionálně trvale neudržitelné situace u některých indikátorů v několika málo zemích.
Jsou evropské lesy obhospodařované udržitelným způsobem? Kvalifikovaná odpověď je „ano“, s nutností dát pozor ve všech třech oblastech trvale udržitelného rozvoje: ekonomické, sociální i environmentální.
Na základě anglického originálu připravil:
Ing. Karel Vančura, CSc.
Jaký je názor významných osobností na lesnictví?
Od vnímání lesnictví veřejností v Evropě se podíváme na pohled obyvatel ČR. Během roku vám postupně
přineseme několik názorů významných nelesnických osobností na nás lesníky a naši práci.
Tento měsíc vám přinášíme pohled Ivana Obrusníka, ředitele Českého hydrometeorologického ústavu.
Ing. Ivan Obrusník, DrSc.
- * 1942
Vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT. Od ledna 1993 je ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a stálým zástupcem ČR ve Světové meteorologické organizaci (WMO), přičemž dvakrát byl členem její výkonné rady. Od roku 1997 působí jako předseda Národního klimatického programu a také jako předseda Národního výboru pro omezování následků katastrof. V nedávné době se stal předsedou Koordinační rady pro zapojení ČR do budování GEOSS (Globální systém systémů pozorování Země).
- Myslíte, že lidé mají rádi les? Jestli ano, proč tomu tak je?
Ano, myslím si, že u nás mají lidé les rádi a poměrně často do něj chodí. Je to způsobeno mj. i tím, že lesy zde byly a jsou prakticky všude přístupné pro kohokoliv, což neplatí ve všech zemích. Kromě myslivosti a procházek je v Česku velmi časté houbaření, které se stalo národním koníčkem. I já patřím k houbařům a pravidelně do lesa (obvykle na Vysočině) na houby chodím.
- Jaký je váš vlastní vztah k lesu?
Vztah k lesu mám velice kladný, cítím se v lese velmi dobře, je tam čistý vzduch a obecně pohoda. Vždy si tam odpočinu a přijdu na jiné myšlenky.
- Jak velký podíl myslíte, že zaujímají lesy v Evropě a v naší zemi?
Procentní podíl nevím, snad přes 30 %. Ale vím např. to, že v 19. století byla menší rozloha lesů než dnes. Jinými slovy, nejsme na tom s plochou lesů vůbec zle, jak je nám často vsugerováváno.
- Domníváte se, že v Evropě lesů přibývá, či ubývá?
Myslím si, že se plocha lesů v Evropě příliš nemění, snad jsou problémem lesní požáry v létě, zejména v oblasti Středomoří, kde skutečně zřejmě dochází k úbytku, zejména v posledních letech.
- Jak vnímáte zdravotní stav lesů u nás?
Znám stav lesů na Vysočině, není špatný. Je však fakt, že řada lidí dostala „své“ lesy zpět do vlastnictví, takže hospodaření v lese je velmi rozkouskované a není tak koordinované jako dřív. Problémem jsou také větve a vršky stromů po kácení, které často v lese zůstávají, a pozdní vysazování nového lesa.
- Jak velký podíl lesů v ČR vlastní stát?
Stát vlastní více než 60 % lesů, možná i více.
- V poslední době jsou častěji zmiňovány střety mezi lesníky a těmi, kteří by rádi chránili přírodu. Jak vnímáte tuto situaci?
Zde je třeba hledat určitý kompromis bez velkých emocí. Pokud se les nechá úplně zarůst a nic se s ním nedělá, může být prakticky neprostupný a lidé do něho nemohou chodit. S tímto jevem jsem se setkal před mnoha lety v Kanadě, kde často nešlo do lesa zajít dále než cca 1 až 2 m. Na druhé straně bezohledné holoseče jsou také velmi nedobré. Nevysazování nového lesa a nedostatečná péče o něj má vždy negativní dopad. Velkým problémem je ovšem zajíždění autem až do lesa, např. když „jdou“ lidé na houby. Je to zakázané, ale úsilí využívat pokutování atd. je naprosto nedostatečné. Zde vidím náš velký dluh. Dalším problémem je pálení ohňů v lese, zejména v létě v období sucha, kdy je to navíc zakázané.
- Co byste vzkázal lesníkům?
Ať se o lesy starají co nejlépe, ať se shodnou na určitých metodikách (problém kůrovce na Šumavě je odstrašujícím příkladem), ať se snaží trochu pozměnit druhovou strukturu dřevin, aby pak byly lesy odolnější, a vůbec ať pečují o lesy koordinovanějším způsobem.
Děkuji za odpovědi, Karel Vančura