Staronový děkan staronové fakulty
Rozdělení fakulty
- Dne 1. 7. 2007 došlo k rozdělení Fakulty lesnické a environmentální na Fakultu životního prostředí (FŽP) a Fakultu lesnickou a dřevařskou (FLD). Kdy jste se dozvěděl, že se tento krok připravuje?
Dozvěděl jsem se to 14. května po ránu a odpoledne to již byla hotová věc.
- Předpokládám, že rozdělení fakulty již nebylo možné zabránit.
Proti rozdělení šlo těžko něco dělat. Krok byl deklarován jako volba 70 % zaměstnanců fakulty. Až později se ukázalo, že to byli pouze šéfové pěti kateder. Vedení univerzity rozhodlo a s rozhodnutím ČZU bylo opravdu obtížné cokoli dělat.
- Vnímáte to, že jste se o připravovaném rozdělení fakulty dozvěděl takto pozdě, jako dobře provedený záměr, nebo spíše jako svou manažerskou chybu?
Zainteresovanými kolegy to bylo deklarováno jako absolutní nutnost okamžitě rozhodnout. Signály byly pouze takové, že by environmentální část fakulty uvítala větší prosazování svých zájmů a podporu.
Manažerskou chybou byla podpora vedoucích kateder, kteří potom rozdělení fakulty iniciovali.
- Kde dnes s odstupem času vidíte hlavní důvody rozdělení fakulty?
V emancipaci environmentálních oborů.
- Po rozdělení zůstaly obě fakulty v jedné budově. Budova pravděpodobně nebude mít kapacitu na chod obou fakult. Plánuje se výstavba nové budovy?
Kapacita byla nedostatečná i pro bývalou fakultu. Je plánovaná výstavba budovy, která se pracovně nazývá „environmentální centrum“, nicméně ta situaci nevyřeší, protože tam budou posluchárny, laboratoře, místo pro dvě katedry a děkanát nové fakulty.
- Je řešení situace v dohlednu?
Musíme přežít ve stísněných podmínkách. Za pár let to možná přestane být problém, protože studentů nebude tolik. Zatím děláme všechno pro to, abychom budově na Suchdole odlehčili, např. přesunem části výuky zpět do Kostelce a do středisek v Písku a v Trutnově.
- Akademickým senátem jste byl 27. 11. 2007 zvolen děkanem FLD v poměru hlasů 10:2. Jaké byly hlavní body vaší koncepce a v čem byla podle vašeho názoru lepší než koncepce vašeho protikandidáta Jiřího Olivy?
Koncepce jsme prezentovali bez přítomnosti protikandidáta, ale v zásadě se asi příliš nelišily. V mém případě se jednalo o pokračování snažení posledních 5 let. V případě Jiřího Olivy byla koncepce orientována spíše na Českou republiku a lokální zdroje. V mém případě spíše na zahraniční spolupráci včetně získání zahraničních studentů a mezinárodních projektů.
Nová Fakulta lesnická a dřevařská
- Jaká je aktuální forma financování fakulty?
Ta se nezměnila, tzn. většina rozpočtu – asi 80 % – přichází na jednotlivé studijní programy. Tyto finance se různě přerozdělují v rámci ČZU, takže dostáváme přímo asi 45,5 % a o zbytek se musíme nějakou formou utkat v přerozdělovacím procesu. Zbylých 20 % prostředků je z výzkumu.
- Existuje nějaký příjem ze spolupráce se soukromými subjekty?
Minimální, ale existuje.
- Podle jakého klíče se rozdělily peníze z jedné fakulty na dvě následnické?
Podle počtů studentů a přerozdělovacím procesem ČZU.
- Jaké změny čekají fakultu v nejbližší době?
Musíme se připravit na to, že bude klesat počet studentů. Určitě klesá i kvalita studentů, alespoň středoškolských. Abychom měli stejný počet absolventů jako před 15 lety, tak bychom museli přijímat zhruba čtyřikrát tolik uchazečů o studium při zachování počtu absolventů. Před 15 lety bylo přijato 60 studentů, dokončilo jich zhruba 40. Dnes je jich přijato kolem 120 a dokončí jich také 40, a někdy ani to ne. Kvalita absolventů zatím zůstává srovnatelná. Počet studentů zejména v nižších ročnících klesá.
- Připravujete nějaké personální změny?
Pouze ty, které vyplývají z běžné obměny pracovníků v důchodovém věku. Žádoucí změny na lesnické části fakulty proběhly do rozdělení. Teď byla na řadě druhá část fakulty.
Výuka a studium
- Hlavním oborem fakulty je obor lesnictví
- magisterské studium Lesní inženýrství. Charakterizujte absolventa tohoto oboru.
Ten se v podstatě nezměnil, tzn. „všestranný ohař“. Absolventi jsou velice úspěšní, jsou schopni se vyrovnat s různým prostředím.
- Máte úspěšnost absolventů něčím podloženou?
Máme anketu absolventů a do dvou let jsou takřka všichni zaměstnáni, většinou v oboru.
- Bude absolvent FLD připravený spíše pro vědeckou dráhu, nebo řekněme pro „manažerskou“ praxi v LH?
Určitě pro manažerskou pozici, na inženýrském stupni je to i cílem. Vědecká příprava by měla ve větší míře začít na doktorském stupni. Inženýr by měl být zaměřen vyloženě pro potřeby manažerské praxe v lesním hospodářství nebo i dalších oborech. Měl by však také umět napsat prezentaci v nějaké struktuře, měl by být schopen odcitovat literaturu (což je někdy problém, protože to neumí ani jeho profesor).
I když třeba diplomová práce by měla mít částečně parametry vědecké práce, cílem je skutečně spíše praktická uplatnitelnost výsledků.
- Máte dostatečnou zpětnou vazbu od potenciálních zaměstnavatelů vašich absolventů? Říkají vám, jak by měl profil absolventa vypadat, na jaké obory a předměty klást větší důraz?
Určitá zpětná vazba vzniká především při státních závěrečných zkouškách, kam zveme i představitele praxe.
- Kdybyste měl tyto postřehy nějak shrnout, co je přáním praxe?
Pochopitelně každý z kolegů z praxe má své požadavky, které se někdy diametrálně liší. LČR potřebují spíše dohled, znalost práva a kontrolu. Lesnické firmy potřebují technologicky vzdělané absolventy. Soukromí vlastníci lesů a obce potřebují všestranně vzdělaného lesníka.
- Lesnictví a dřevařství jsou do značné míry technickými obory. Nechybí na fakultě výuka moderních technických oborů? Např. výuka v oblasti využití softwarového vybavení, řízení logistiky a dalších rychle se rozvíjejících oblastí?
Logistika a moderní systémy řízení ve výuce do jisté míry chybí. Co se týče počítačové gramotnosti, máme vyrovnávací kurzy na počátku studia. Prostor pro zlepšení existuje, ale jde o změnu studijních plánů a zavedení nových předmětů.
- Úroveň výuky jazyků na ČZU není podle studentů na dobré úrovni. Pokusíte se výuku cizích jazyků zlepšit, nebo by se měli studenti jazykově vzdělávat zejména prostřednictvím zahraničních stáží?
Před 15 lety převládaly optimistické představy, že studenti půjdou na vysokou školu s dobrou znalostí cizích jazyků. To se samozřejmě nepotvrdilo. Současné jazykové znalosti jsou možná horší než před 15 lety, přestože se do jazykového vzdělání investují poměrně značné prostředky. Na vysoké škole se jazyk klasickými způsoby naučit nedá, není zde dostatek času k pravidelné výuce od základů.
- Co je tedy úkolem dnešní výuky cizích jazyků na vysoké škole?
Naším cílem na vysokých školách by neměla být výuka cizího jazyka, ale výuka v jazycích. U studentů FLD jsou v podstatě neomezené možnosti studia v zahraničí, protože naše fakulta má k dispozici kolem sta míst pro zahraniční studenty za rok, které bohužel zcela nenaplníme. Lesníci ze středních škol nepřišli s takovou znalostí jazyka, aby mohli vycestovat a absolvovat výuku v cizím jazyce.
- Již několik let se uvažuje o zavedení školného na vysokých školách a patrně se mu studenti v budoucnosti nevyhnou. Myslíte si, že je to krok správným směrem?
K otázce zavedení školného nemám vyhraněnou představu. Bude-li školné na univerzitě, nevyhne se tomu ani FLD, ale univerzita se tomu zatím spíše brání.
Kvalita versus kvantita
- Řekněme, že „politickým“ zadáním pro vysoké školy je zvyšování počtu absolventů. Lze tohoto cíle dosáhnout bez snížení kvality znalostí a dovedností absolventů?
Určitě ne. Kvalita znalostí středoškoláků klesá. Možná roste jejich schopnost se prosadit, eventuelně se vypořádat s některými situacemi, ale úroveň vzdělanosti na školách středních a následně i vysokých jde dolů.
Když jsem nastoupil a zkoušel jsem Ekologii lesa, neexistovala horší známka než 2, a dnes běžně „vyhazuju“ třetinu studentů, některé i opakovaně.
- Kdo určuje hranici znalostí, při které jste ještě ochotni přijmout zájemce o vysokoškolské studium?
V podstatě si to určuje každá fakulta sama, v našem případě to mohu říci tak, že spíš nebráníme studentům ve vstupu na fakultu a zapsání se, ale prověří je první semestr.
- Jestliže musíte pro to, abyste produkovali
40 absolventů, přijímat stále větší počet studentů, tak to klade vyšší nároky i na pedagogy. Přijímáte nové pedagogy?
Podle potřeby. Jsou klasifikované výkony a stoupne-li někde zátěž nadměrně, tak přijmeme nového pedagoga. Přesouváme do prvního semestru předměty, kde není potřeba větší počet cvičení, přednášky jsou přístupné pro velké skupiny.
České lesnictví
- České lesnictví je několik posledních let poměrně nestabilním oborem. Vysoké školy jakoby v tomto ohledu nechtěly být výjimkou. Kde vidíte jako představitel akademické obce hlavní příčiny nestability celého lesnického sektoru?
Jednoznačně preference, nebo spíš převažující vliv politických aspektů nad odbornými. Obecně řečeno, rozhoduje se „kdo s kým” a ne „jak a co”.
- A existuje vůle na tento problém upozorňovat jinak než obecně?
Je to obtížné, ovšem např. na úrovni správních rad to probíhá. Připravujeme studie pro ministerstva, i pro samotné LČR, jenže vždy došlo ke změně vedoucí garnitury dříve, než byla daná studie odevzdána, přijata a využita.
- Jak se díváte na dění na brněnské lesnické fakultě, kde již více než rok dochází k poměrně silným názorovým střetům mezi děkanem a jeho odpůrci?
Radost z toho příliš nemám, jsem absolventem této fakulty a rád tam jezdím. S řadou kolegů z obou táborů mám velice dobré vztahy. Příčina je dle mého názoru v trvání na příliš rychlých změnách, ke kterým v řadě případů asi mělo dojít. Některé změny se podobaly změnám u nás, kde to bylo z určité části dotaženo. V Brně to bohužel vedlo k zablokování stavu.
- Stále častěji je také ekology poukazováno na nesprávnost některých částí lesnického hospodaření (nevhodná druhová skladba, nešetrný způsob těžby, nízká ochrana biodiverzity atd.). Jak vnímáte tyto názory?
Dvojím způsobem, jednak jako oprávněné v případech, kdy dali někteří kolegové přednost jiným hlediskům než odborným (kam patří i zdravá ekonomika lesního hospodářství), jednak jako názory málo informovaných lidí. Tady je také řada chyb na naší straně, že nedokážeme o svých znalostech a kompetencích informovat a přesvědčit.
- S razantní změnou druhové skladby a případným omezováním hospodaření v lesích hrozí riziko, že Evropa nebude mít v budoucnosti dostatek dříví. Jakým směrem by se v tomto ohledu měl ubírat vývoj lesního hospodářství?
Pomohlo by, kdybychom si uvědomili, že lesní hospodářství není zaměřeno pouze na jeden způsob pěstování lesů. Jsou zde lesy, kde by měla převažovat ekologická hlediska, tzn. lesy národních parků, chráněných krajinných oblastí atd., kde by se mělo přistupovat k přírodě blízkému lesnímu hospodářství, změně druhové skladby, stabilizaci lesů.
Ale proč na druhé straně nepovolit lignikultury, které jsou dnes vyloučeny z běžného lesního hospodářství? Jejich produkce by nedostatek dřevní suroviny v příštím období mohla do jisté míry snížit. V mnoha zahraničních zemích je tento způsob pěstování zcela běžným a hojně využívaným.
- Jste profesorem v oboru pěstování lesů, jak se díváte na škody zvěří v českých lesích?
Je to věc, která nás omezuje ve změně druhové skladby, a to nejen v klasických lesích, ale třeba i v chráněných oblastech.
- Kdybyste měl navrhnout nějaké řešení…
To navrhli už dávno kompetentnější kolegové.
- Navrhli, ale přesto stále mnoho lesníků hovoří o přemnožení zvěře.
Nekuřte, nepijte, žijte zdravě! A jak to ve skutečnosti vypadá?
- Myslíte si, že by pedagogové z lesnických fakult měli publikovat v Lesnické práci?
Určitě. Doufám, že většina našich učitelů nebo pracovníků bude nadále považovat i publikování v odborných časopisech za plnění svých povinností.
- Co vzkážete studentům „nové“ fakulty, co vzkážete lesnické veřejnosti?
Lesnická fakulta v Praze funguje dál, bude mít snahu produkovat kvalitní absolventy lesnické, dřevařské; odborníky pro řídící funkce i pro správu lesa, hospodaření v lese, ale i odborníky pro lesnický výzkum, vědu a specialisty pro práci v myslivosti.
Děkuji za odpovědi (18. 1. 2008), Jan Příhoda