Národní přírodní rezervace Boubínský prales
Ladislav Řezník, Pavel Hubený
Boubín – šumavská hora osamoceně stojící stranou centrální Šumavy. Hora, na jejíchž jižních svazích se nachází jedna z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě. Hora, z které je nádherný rozhled do vnitrozemí i na pohraniční hřebeny a alpské štíty. Rozsáhlý lesní komplex masívu Boubína, který se rozkládá na rozloze téměř 7500 ha a společně se Solovcem a Bobíkem vytváří nezaměnitelné panorama, kterým již zdálky upozorňuje na svojí přítomnost a je jakýmsi prvním „majákem“ Šumavy. Svojí jedinečností a svým kouzlem přitahuje již celé generace lesníků i laické veřejnosti. Stejné jméno – Boubín – si propůjčil i odborný lesní hospodář, jemuž je svěřeno toto území (jež je v majetku českého státu) – státní podnik Lesy České republiky, lesní závod Boubín.
Lesní závod Boubín (dále jen LZ Boubín) spravuje 23 700 ha, z toho 22 662 ha porostní půdy. 72 % pozemků ve správě LZ Boubín se nachází v Chráněné krajinné oblasti Šumava, ta má rozlohu 999 km2 a přímo navazuje na Národní park Šumava o rozloze 690 km2. Národní přírodní rezervace (dále jen NPR) Boubínský prales je v rámci LZ Boubín organizačně začleněna na polesí Zátoň – 476,52 ha (součást LHC Boubín 1) a na polesí Včelná – 208,18 ha (LHC Boubín 2), celkem dle platného LHP je ve správě LZ Boubín 684,70 ha (668,88 ha porostní půdy).
Současnost obhospodařování NPR Boubínský prales
Současné hospodaření v NPR Boubínský prales je dáno lesním hospodářským plánem pro léta 2005–14, jehož výchozím podkladem byl platný plán péče. Samotnému vzniku a schválení plánu péče předcházelo mnoho jednání, verzí návrhů plánů péče a bohužel také nedorozumění a poměrně zásadních rozporů mezi správcem tohoto území, tedy pracovníky LZ Boubín, a orgánem ochrany přírody, tj. pracovníky Správy NP a CHKO Šumava. Koncem devadesátých let minulého století byl problém ohledně hospodaření a zvláště způsobu a rozsahu zasahování proti kůrovcům na území rezervace výrazně medializován a odbornost problému byla zcela utlumena. LZ Boubín byl v té době nucen oznamovat a žádat o pokácení prakticky každého jednotlivého stromu na území NPR. Ovšem postupným vzájemným vysvětlováním se vytvářela půda pro korektní a smysluplná jednání, která vyústila v zadání a zpracování plánu péče, a to ve vzájemné shodě „lesnické“ i „ochranářské“. Následná jednání při zpracování LHP nebyla sice bezproblémová, ale byla již konstruktivní a vedoucí v duchu plánu péče k nastavení základních hospodářských cílů a opatření. Společným jednáním jsme vytvořili předpoklady pro přiřazení části pralesovitých porostních zbytků do bezzásahového režimu (v podstatě rozšíření plochy „pralesa“), zajistili jsme možnost úmyslnými zásahy prosvětlovat kompaktní staré smrčiny a pozvolna je přeměňovat na etážovité a prostorově členité lesní ekosystémy, v současné době zde ponecháváme všechny souše (mimo míst, kde je umožněno je kácet z důvodu bezpečnosti), dokázali jsme se dohodnout na plochách pro podsadby bukem, jedlí nebo smrkem místního původu. Zásahy proti škůdcům jsou tu přísně vymezeny rozhodnutím Správy NP a CHKO Šumava z roku 2005. Toto rozhodnutí vylučuje provádět jakékoli těžební zásahy v pralese a v porostech k pralesu přičleněných, dále v části nejstaršího smrkového přírodního lesa na severovýchodním svahu Boubína, dále vymezuje prostor, ve kterém je možné takové zásahy provádět podle potřeb lesnického provozu, přitom vymezuje prostory, odkud není možné z důvodu ochrany půdy či vegetace dřevo přibližovat. Za zpracované a ponechané dříví je každoročně požadována náhrada újmy, která je rezortem MŽP hrazena v plné výši.
Diferenciace hospodaření
Hospodaření v lesních porostech NPR Boubínský prales je nutno rozdělit z pohledu vzniku a současného stavu porostů. Historické jádro pralesa (oddělení 204 o výměře 46,67 ha, tj. 7 % celkové výměry porostní půdy rezervace) samozřejmě nebylo a není předmětem hospodaření, ale je určeno pouze pro výzkum. Ostatní porosty byly v minulosti více či méně obhospodařovány, tudíž o pralese z tohoto důvodu mluvit již nelze. V roce 1958 byly tyto porosty zařazeny do rezervace coby ochranné pásmo, ovšem v roce 1992 přehlášením tehdejší státní přírodní rezervace na NPR tyto porosty „spadly“ do stejného režimu jako cenné jádro pralesa. Přestože je tedy v současnosti statut tohoto území rovnocenný s jádrem pralesa, vzhledem k historii těchto porostů, které jsou uměle založené a zčásti i nepůvodní provenience, je nutné k těmto porostům přistupovat odlišně. Jako bezzásahové porosty jsou dnes kromě jádra pralesa zařazeny porosty nad lesní cestou Lukenská, pralesovité zbytky porostu u lesní cesty Kytýrka, porosty ve východní části vrcholových partií Boubína a porosty, které jsou v prostoru mezi potokem a zaplocením pralesa kolem Knížecí cesty o celkové rozloze 58,63 ha (8,8 %). Jako téměř bezzásahové porosty lze uvažovat porosty, u kterých je možno se domnívat, že jsou potomky původních pralesů se zbytky jedinců z původních porostů. V těchto porostech se v současnosti provádí pouze zásahy proti hmyzím škůdcům a tyto porosty zaujímají v rámci rezervace 48,11 ha (5,1 %). Zbývající porosty (77,1 % výměry území) je nutno považovat za hospodářsky ovlivněné a tak k nim i přistupovat. Vzhledem k charakteru těchto porostů, kdy se většinou jedná o nepůvodní stejnověké monokultury smrku ztepilého, je tu nutné těžebními zásahy upravovat prostorovou a druhovou skladbu tak, aby tyto porosty plnily především svoji ochrannou úlohu nejcennější části rezervace.
Těžební zásahy
V LHP pro období 2005–2014 jsou naplánovány úmyslné těžební zásahy v celkové výši 9759 m3, z toho 5523 m3 těžba výchovná na ploše 243,74 ha. Výchovné zásahy do 40 let by měly být realizovány na ploše 22,63 ha. Cílem výchovných zásahů není hospodářská kvalita porostů, ale úprava druhové a prostorové skladby a stability s prioritní podporou původních, ale téměř se nevyskytujících dřevin
– jedle bělokoré, javoru klenu a jilmu horského.
Ve starších porostech by měly být prováděny mýtní těžby především formou clonných sečí a jednotlivého výběru v celkovém rozsahu 4236 m3 a tím připravovány vhodné podmínky pro přirozenou obnovu. Navíc bylo v minulém deceniu realizováno velké množství podsadeb (cca 12 ha) hlavně na jižních a východních svazích Boubína, a to sadebním materiálem vypěstovaným z osiva sebraného z uznaných výběrových stromů v oblasti vrcholu Boubína. Těžebními zásahy by bylo nanejvýš nutné tyto skomírající smrkové výsadby postupně uvolnit a tím jim zajistit především teplo a světlo, jež jsou pro lesní kultury a nárosty v této nadmořské výšce zcela zásadními faktory pro možnost odrůstání. Pro přirozenou obnovu je důležitým faktorem dostatek dřevní hmoty ponechané po těžbě v porostu k zetlení. Za posledních 5 let bylo v porostech NPR mimo bezzásahových území zpracováno, asanováno a ponecháno 1415 m3 kalamitní dřevní hmoty. Z dalších faktorů je bohužel nutno konstatovat, že především na nárostech jedle bělokoré a javoru klenu je stále patrný výrazný negativní vliv zvěře okusem terminálních výhonů. Pohledem na současný vývoj je bohužel zřejmé, že odbornému lesnímu hospodáři je v oblasti Boubínského pralesa prozatím vymezen prostor nanejvýš na řešení kalamitních situací. Těch však bohužel v posledních letech přibývá. Do NPR se rozšiřují holiny po kalamitních těžbách na hřbetu Pažení a pozvolna se zvětšuje plocha vývratů na severní části vrcholu Boubína, která navazuje na malý kotlík vzniklý po těžbě kůrovcových stromů. Tento trend rozpadu starších smrkových porostů lze ale pozorovat na celém území Šumavy. Je pravděpodobně nezadržitelný, ať aplikujeme jakékoli přístupy…
Co tedy říci na závěr? Jak již bylo řečeno v úvodu, NPR Boubínský prales je unikátní území a je naší povinností ho zachovat pro příští generace. To je společným cílem lesnického personálu i pracovníků ochrany přírody. A ačkoli cesty k jednomu cíli bývají často dosti odlišné, v tomto případě jsme našli společná řešení, vytvořili atmosféru vzájemné důvěry a ochoty ke spolupráci a rychlému řešení všech problematických situací.
Autoři:
Ing. Ladislav Řezník
Lesy České republiky, s. p., Lesní závod Boubín
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mgr. Pavel Hubený
Správa Národního parku
a Chráněné krajinné oblasti Šumava
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.