Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa
Martin Flora, Václav Hurt, Jan Kadavý, Michal Kneifl, Robert Knott, Michal Servus
Celosvětový růst cen energií vede ke zvyšování cen zdrojů energie. Využívání alternativních (též obnovitelných) zdrojů energie je jednou z priorit energetické politiky Evropské unie. Jedním z mnoha produktů lesa, který je možno využít jako alternativní zdroj energie, je biomasa (palivové dříví, popř. štěpka). Produkce palivového dříví v lese by se proto mohla stát jedním z výrazných ekonomických stimulů lesního hospodářství, zejména drobných a středních vlastníků lesa.
Cílem předkládaného článku je seznámit širokou lesnickou veřejnost s projektem, jehož hlavním smyslem je nejen poukázat, ale především prakticky ověřit ekonomickou výhodnost znovuzavedení historických tvarů nízkého a středního lesa do lesnického hospodaření v podmínkách ČR. Příspěvek především popisuje design, který byl zvolen při zakládání tzv. vzorových objektů pěstování nízkého a středního lesa. Řešení projektu započalo v květnu roku 2007 a je plánováno na 5 let.
Představení cílů projektu
Způsob hospodaření skrze tvar lesa středního a nízkého byl v našich zemích přinejmenším tradičním. Za několik staletí umožnil vznik některých typů specifických biocenóz, které byly těsně spjaty s tímto způsobem hospodaření. V důsledku potlačování tohoto tradičního způsobu hospodaření se lesy nízké a střední staly v naší krajině ojedinělým jevem.
Řešitelský tým projektu NAZV MZe ČR „Nízký a střední les – plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“ je přesvědčen, že znovuzavedení tvaru lesa nízkého a středního mezi „standardy“ lesnického hospodaření může na určitých lokalitách, vedle ekonomického přínosu, znamenat i výrazné zvýšení biodiverzity (v tomto případě spíše obnovu původního stavu). Do souladu tak mohou být uvedeny ekonomické zájmy vlastníka lesa s vytvářením podmínek pro existenci rostlinných a živočišných druhů, vázaných na tento typ lesa. Neméně důležitý je efekt sociální, podpořený posílením ekonomické soběstačnosti drobných vlastníků lesa, kteří při tomto způsobu hospodaření mohou dosáhnout plynulejších, vyrovnanějších výnosů. Při tradičním způsobu obhospodařování je zejména u menších lesních majetků patrná výrazná nevyrovnanost nákladů a výnosů v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu. Přechodem na alternativní způsob hospodaření je možno tento fakt výrazně eliminovat. To však v žádném případě neznamená, že se jedná o návrh na masivní obnovení těchto hospodářských tvarů do našich lesů.
Cílem projektu je poskytnout vlastníkovi lesního majetku a odbornému lesnímu hospodáři fundovaný podklad pro alternativní způsob hospodaření, při němž bude lépe prosperovat v souladu s udržením biodiverzity a podpořením ostatních funkcí lesa. Dále je cílem poskytnout státní správě kontrolní nástroje v souvislosti s tímto způsobem hospodaření.
Založení vzorových objektů projektu
K ověření deklarovaných cílů byly v roce 2008 na území ČR založeny vzorové objekty (výzkumné plochy) projektu. Již na počátku šetření bylo cílem tyto plochy umístit:
- do porostů, kde se historicky těmito tvary lesa hospodařilo (v současnosti se především jedná o tzv. nepravé kmenoviny),
- v rámci lesních majetků tak, aby jejich výběr tento majetek pokud možno reprezentoval,
- nejen do oblastí, kde se domníváme, že by znovuzavedení těchto tvarů lesa bylo ekonomicky přínosné a rentabilní,
- do porostů jak věkově starších, tak i mladších,
- tak, aby výhledově sloužily jako ukázka hospodaření v lese nízkém a v lese středním.
Vzorové objekty středního lesa
Základem vzorového objektu je čtvercová plocha o rozměrech 50 x 50 m (porosty starší), resp. 40 x 40 m pro porosty mladší. Hraniční body plochy jsou v terénu stabilizovány geodetickými mezníky, hranice plochy je na stromech zřetelně vyznačena modrým pruhem. Ve středu plochy, který je rovněž stabilizován, je založena kruhová plocha o poloměru 15 m, která slouží ke sběru základních dendrometrických veličin. Všechny stromy od výčetní tloušťky 5 cm jsou polohově zaměřeny, každý z nich je očíslován, ve výčetní výšce pak má označeno místo pro měření tloušťky. Každý strom je dále popsán řadou kvantitativních a kvalitativních hodnotících znaků. V pravidelné síti od středu plochy je na šesti menších kruhových ploškách (každá o ploše 1 m2) monitorována generativní obnova.
Na konkrétním majetku je tak založena minimálně trojice výše popsané čtvercové plochy (tzv. triplex). Tuto trojici si můžeme představit tak, že se jedná o tři čtverce, které na sebe bezprostředně navazují a pokrývají tak plochu o rozměrech 50 x 150 m. Jeden čtverec z této trojice je vždy považován za plochu kontrolní, další dvě se od sebe navzájem liší jiným těžebním návrhem (varianta silnějšího a slabšího zásahu).
V podzimních měsících roku 2008 byly na těchto plochách vyznačeny těžební zásahy. Na ploše kontrolní byl vyznačen zásah tak, jak je to v dané lokalitě obvyklé (tzn. většinou se jednalo o zdravotní a kvalitativní výběr). Na zbývajících dvou plochách pak zásah v alternativách, které se od sebe výrazně liší intenzitou zásahu. Jejich vyznačování bylo vedeno především snahou:
- pozitivního výběru jednotlivých stromů,
- vytipování cílových a nadějných stromů, tzv. výstavků, v počtu 100 až 200 ks na jeden hektar a pokud možno v jejich pravidelném rozmístění,
- uvolnění korun výstavků s cílem podnítit jejich budoucí mohutný vývoj,
- „nastartovat“ generativní a vegetativní obnovu.
Na přelomu roku 2008/2009 by na těchto plochách mělo dojít k realizaci návrhů těžeb, zásahy by měly být provedeny do konce února roku 2009.
Vzorové objekty nízkého lesa
Vzorové objekty nízkého lesa jsou tvořeny převážně čtvercovými plochami o velikosti od 0,04 do 0,25 ha (výjimečně většími). Plochy jsou v terénu stabilizovány a je popsáno jejich dřevinné složení.
Předpokládáme, že na přelomu roku 2008/2009, nejpozději však do konce února roku 2009, budou plochy převážně vytěženy „na holo“, případně na části z nich budou ponechány výstavky. V dalších letech řešení projektu tak budou moci být předmětem detailní analýzy výmladné schopnosti pařezů a následného růstu jedinců vegetativního původu.
Ke konci roku 2008 byly výzkumné plochy tvaru lesa nízkého a lesa středního založeny (příp. je jejich založení v současné době intenzivně projednáváno) v rámci následujících společností: Lesy města Brna, a.s., Městské lesy Moravský Krumlov, s.r.o., Správa lesů města Olomouce, Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.
Na závěr, či snad na úvod o rehabilitaci nízkých a středních lesů v podmínkách ČR
Po roce 1989 začalo docházet k postupným, ale výrazným změnám v držbě lesních majetků. Velká výměra lesů byla navrácena původním majitelům. Značnou část z tohoto počtu v současné době tvoří drobní vlastníci s majetky, jejichž struktura neumožňuje, nebo umožňuje jen ve velmi omezené míře, vyrovnané hospodaření v kratším a střednědobém časovém horizontu. Pro vlastníka lesa je jednou z limitujících podmínek hospodaření maximální celková výše těžeb. Ta se v současné době určuje těžebním procentem a normální pasekou. Pro její stanovení jsou rozhodujícími rámcové směrnice hospodaření a v nich určené údaje obmýtí, obnovní doby a počátku obnovy.
Současné užívané modely růstových tabulek promítnuté do rámcových směrnic hospodaření však minimálně zohledňují možnost alternativního hospodaření tvarem lesa nízkého či středního! Nejsou k dispozici základní růstové charakteristiky porostů výmladkového původu. V oblastních plánech rozvoje lesů se pak v minimálním rozsahu vyskytují údaje, které by mohly být podkladem pro tvorbu lesních hospodářských plánů a osnov, tj. pro tvorbu modelu obhospodařování majetku nízkým či středním lesem. Až na drobné výjimky chybí aktuální zkušenosti s fytotechnikou zásahu a zároveň nejsou bohužel k dispozici žádné modelové porosty.
Nepominutelným faktorem je rovněž environmentální zhodnocení lesa nízkého a středního. Z pohledu ochrany přírody je patrná obecná snaha po prodlužování obmýtí (a to i v hospodářských lesích), či alespoň zajištění dostatečného zastoupení starších stromů (skupin), pokud možno diferencovaně v rámci obhospodařovaného celku. Tento požadavek je podporován myšlenkou, že starší porosty jsou strukturovanější a vyznačují se větší biologickou rozmanitostí – biodiverzitou. V souvislosti s trendem úbytku lesa středního dochází u nově zakládaných porostů ke změně (zjednodušení) prostorové struktury. Biologové dnes registrují postupný ústup a vymírání některých druhů hmyzu a rostlin vázaných na světlé listnaté lesy. Hospodaření v lese skrze tvar lesa nízkého a středního tak nutně nemusí být v rozporu se zájmy ochrany přírody.
Cílem prezentovaného projektu je tedy především rehabilitace lesa nízkého a středního v podmínkách České republiky. Les nízký a les střední se navíc vyskytuje na více než 14 % z celkové rozlohy porostní půdy států EU, což jistě můžeme pokládat za nezanedbatelnou rozlohu lesů. Domníváme se, že i těmto lesům by měla patřit naše adekvátní lesnická péče.
Článek vznikl jako součást projektu NAZV ČR č. QH71161 „Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků lesa“
Autoři:
JUDr. Dr. Ing. Martin Flora, Ing. Václav Hurt, Ph.D., Dr. Ing. Jan Kadavý, Ing. Michal Kneifl, Ph.D., Ing. Robert Knott, Ph.D.
a Ing. Michal Servus
Dr. Ing. Jan Kadavý
ÚHÚL LDF MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.nizkyles.cz
Foto: autoři