Přeji všem vlastníkům lesa, aby se jim kalamity vyhnuly

Rozhovor s Jiřím Novákem, náměstkem pro lesní hospodářství Mze

Jiří Novák nastupoval do vedení Lesů ČR z pozice ředitele Krkonošského národního parku po vítězství ve výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo 18 kandidátů. Hodnotit jeho působení, jež bylo téměř o dva měsíce delší než angažmá jeho čtyř předchůdců, je otázkou pro zakladatele podniku. Z krátkého vyjádření ministra Petra Gandaloviče se zdá, že v pozici obstál. Zadání ministerstva, dokončit tendry pro období 2008-2010, splnil. Ke stabilizaci sektoru tím ovšem rozhodně nepřispěl.  
První prognózy hovořily o tom, že by se mohl Jiří Novák stát úspěšným ředitelem LČR, dnes se zdá, že by se mohl stát zárukou kvalifikovaného a dynamického vedení úseku lesního hospodářství. Otázkou je, do jaké míry mohou osobní a odborné předpoklady ovlivnit úspěch v české politice.

Jiřímu Novákovi jsme položili otázky, které souvisejí zejména se státním vlastnictvím lesa. V průběhu letošního roku bychom rádi rozhovor rozšířili o odborná témata přímo související s kompetencemi úseku lesního hospodářství MZe.

Z generálního ředitele náměstkem ministra
- Co Vás vedlo k rozhodnutí opustit post generálního ředitele a proč jste se rozhodl přijmout post náměstka pro lesní hospodářství MZe?
Dostal jsem od pana ministra nabídku jít pracovat na MZe po plánovaném odchodu pana náměstka Trůbla, kterou jsem zvažoval. Určitým způsobem je to součástí profesní kariéry, nebo možná výzvy působit i na místě, které je rozhodně ve své době zajímavé. Nabídku vést úsek lesního hospodářství první půlrok, kdy ČR předsedá Radě EU, nedostanete každý den.
- Vloni jste ale post generálního ředitele označil jako nejvyšší možný pracovní postup.
Ano, lze říci, že to tak je, ale to jsem si nepředstavoval, že bych mohl dostat nabídku náměstka na ministerstvu zemědělství.
- Jak se změnilo vaše vnímání státního podniku Lesy ČR po roční zkušenosti v jeho čele?
Podnik se nenachází v jednoduché situaci vzhledem k tomu, jak je tíživá situace z hlediska lesnicko-dřevařského komplexu, hospodářské krize i z pohledu výběrových řízení. Nepříznivá situace bude v prvním čtvrtletí 2009 pravděpodobně gradovat a budou se muset hledat nová řešení, která se hledají každý rok.
- V rozhovoru při vašem nástupu jste mimo jiné uvedl, že jste se za prvních 10 dní vašeho působení u LČR nesetkal s politickým ovlivňováním. Jak dlouho trval tento stav?
Jde o to, co si představujeme pod pojmem politický tlak.
- Pod pojmem politický tlak si představuji, že je generální ředitel přímo či nepřímo nucen ke změnám rozhodnutí, které jsou pouze v jeho pravomoci.
Na takto velký státní podnik je politický tlak samozřejmě daleko větší než na podnik menšího, např. regionálního významu.
Jediný tlak, který však byl na státní podnik v průběhu mého působení vyvíjen, byla otázka vysvětlování postupu státního podniku vzhledem k jednacím řízením bez uveřejnění, tak jak byly zadány po kalamitě Emma. Stále říkám, že dění v podniku není zpolitizováno.

Působení u LČR
- Mezi kroky, které jste zmínil ve své koncepci, bylo nalezení jiné formy zdrojů pro zlepšení hospodářského výsledku podniku, personální zeštíhlení ředitelství v Hradci Králové či návrh výběrových řízení na lesnické práce. Do jaké míry se vám tyto kroky podařilo realizovat?
Až po roční uzávěrce se ukáže přesný hospodářský výsledek státního podniku, který se bude pohybovat okolo 700 mil. Kč (hrubý hospodářský výsledek).  Výsledek je to lepší než výsledky minulých let mimo roku 2006 a s ohledem na snižování cen dřeva a nejnižší těžby za poslední 3 roky i uspokojivý. Podnik byl v loňském roce velice úspěšný v čerpání ostatních finančních prostředků, ať to byl Operační program Životního prostředí, Program rozvoje venkova apod., kdy desetimilionové částky podnik již získal nebo byly schváleny jeho projekty. Teď záleží jenom na tom, aby tyto dotace, které jsou odsouhlaseny, průběžně čerpal v těch výších, které byly schváleny.
Na počátku ledna 2008 pracovalo na generálním ředitelství přibližně 180 lidí, na konci roku, kdy jsem odcházel, jich na ředitelství pracuje mezi 130 až 140; je to snížení o cca 25 %. Tito lidé již u podniku nepracují.
Pracovní materiál k novým výběrovým řízením je připraven, ale dokončení je otázkou pro nové vedení podniku.
- Po této odpovědi se nabízí otázka, proč manažer, který byl z pohledu plnění zadání úspěšný, odchází ze své pozice? To je nabídka náměstka MZe opravdu tak zajímavá?
Všichni víme, že životnost generálního ředitele není nijak dlouhá. Člověk si musí říct, jestli je z pohledu celkové politické situace reálné dlouhodobé setrvání ve funkci. Pozice generálního ředitele i náměstka jsou s vládou úzce svázané.
Je zajímavé zkusit si i práci náměstka ministra zemědělství, byť je pravděpodobně spojena s funkčním obdobím vlády.
- Je takto krátká doba dostačující, aby člověk dokázal efektivně řídit podnik či úsek na ministerstvu?
Na rovinu – já si myslím, že i roční působení u státního podniku je pro každého strašnou, strašně velikou životní zkušeností.
- Osobní určitě, ale při pohledu na kvalitu a možnosti vedení podniku...
Vedení podniku není otázkou jenom jednoho člověka, ani otázkou užšího vedení. Důležitý je dobrý pracovní tým od úzkého vedení přes regionální po koncové složky podniku. Pokud všichni pochopí fungování podniku jako fungování jednoho subjektu, potom podnik postupuje směrem nahoru. To je samozřejmě dlouhodobá práce a opravdu nezávisí na jednom člověku.
- Očekáváte hospodářský výsledek 700 mil. Kč, do jaké míry se na úspěšném hospodářském výsledku podílí to, že dopady propadu cen dříví nesou na lokalitě P prakticky pouze lesnické firmy?
Na hospodářském výsledku má podíl i tato situace. Hospodářský výsledek s sebou ovšem nese i to, že se státnímu podniku podařilo slušně obchodovat vlastní dříví z lokality OM a dokázal získat prostředky z EU.
- Stále jste příznivcem – zastáncem prodeje přes Hradeckou lesní dřevařskou společnost?
Za doby fungování Memoranda (rozdělení na lokality P a OM) jsem samozřejmě příznivcem nebo zastáncem obchodování přes HLDS na přímo. Jsem pevně přesvědčen, že v této chvíli je to nejefektivnější způsob, protože dovolí, aby státní podnik nemusel mít vlastní obchodní oddělení, kde by mu narůstaly režijní a další náklady.
Ve své koncepci jsem řekl, že jsem příznivcem lokality P, a jestliže by státní podnik fungoval pouze na lokalitě P, potom si myslím, že jsou tady jiné modely a možnosti, jak si udržet možnost být obchodníkem na trhu jako státní podnik, a už to nemusí být přes HLDS.
Jednou z možností je, že se smluvním partnerem podepíší LČR kontrakt na to, že zabezpečí jménem LČR dodávku zásadním partnerům, kteří budou mít rámcovou kupní smlouvu.
- Výběrová řízení z roku 2007, která jsou součástí Memoranda, působí zejména na lokalitě P firmám značné problémy, protože nereflektují propad cen dříví. Firmy uvádějí, že jejich ztráty na lokalitě P činí průměrně 400 Kč/m3. Jaké řešení jste navrhoval jako generální ředitel, jaké řešení byste uvítal jako náměstek, a co navrhovaná řešení obnášejí?
Již v loňském roce jsem říkal, že parametry minulého tendru nebyly nastaveny úplně nejlépe, zejména smlouvy, tak jak byly zpracovány a možnosti ukončení smluvních vztahů, se mi nezdály nastaveny úplně objektivně a ideálně, protože jednoho partnera znevýhodňují a druhého zvýhodňují. Mně se do konce roku, a považuji to za svůj neúspěch, nepodařilo najít nástroj, kterým by šlo smluvní vztahy narovnat, případně najít legální formu ukončení smluvních vztahů.
Přál bych proto státnímu podniku, aby se mu podařilo najít legislativní řešení ukončení těchto smluvních vztahů v případě, že už není nutné je dodržet. Pocit, že zůstávám ve smluvním vztahu pouze z pocitu hrůzy, což se smluvnímu partnerovi v mnohých případech děje, protože náhrada škody může být likvidační, to prostě není dobré.
- Je řešení této situace  pouze v kompetenci státního podniku,  nebo je třeba, aby ho schválilo ministerstvo, příp. vláda?
Já si myslím, že je třeba – také to zaznělo na jednání KLDS (Konfederace lesnických a dřevařských svazů, pozn. red.) na počátku letošního roku – najít společné řešení mezi Konfederací, státním podnikem, ministerstvem a potažmo i vládou v případě, že řešení nebude možné nalézt na úrovni resortu MZe.

Zákon o správě státního lesního majetku
- Jaké jsou hlavní rysy zákona o státním vlastnictví lesa?
Záměr vypracovat a předložit návrh zákona o správě státního lesního majetku (jde o pracovní název zákona, který může být změněn) byl poprvé prezentován v Memorandu ministerstva zemědělství a Konfederace lesnických a dřevo-zpracujících svazů ze dne 27. 6. 2007.
Ministr zemědělství uvedl, že MZe připraví návrh zákona o státních lesích, který bude obsahovat zejména vymezení státního lesního majetku a jeho poslání, postavení subjektů, které tento majetek spravují, nakládání se státním lesním majetkem včetně podmínek a způsobů případného snížení jeho velikosti, a to zejména účelnými (odůvodněnými) arondačními postupy.
Podle platných legislativních pravidel vlády musí vypracování návrhu zákona o správě státního lesního majetku předcházet vypracování, meziresortní projednání a následné schválení věcného záměru takového nového zákona vládou.
V plánu legislativních prací ministerstva zemědělství je pro předložení věcného záměru zákona o správě státního lesního majetku stanoven termín 31. 12. 2009.
V současné době se pracuje na přípravě pracovní verze návrhu věcného záměru zmíněného zákona. Až bude dokončen, bude předložen k diskusi odborné lesnické veřejnosti.
Debata se vede o tom, zda má zákon zahrnovat majetek státu u všech správců lesního majetku, nebo jestli by se měl týkat pouze státních lesů ve správě LČR. Druhý rámec, který je nesmírně důležitý, je forma typu „správcovství“. Jestliže zákon pojmeme tak, že se vztahuje na všechny lesy ve vlastnictví státu, ať je spravuje, kdo je spravuje, tak by měl věcný záměr definovat i varianty, jaká forma instituce majetek spravuje nebo řídí. U podniku Lesy ČR by to mohly např. být formy, které zmiňuje Jiří Staněk v článku Potřebujeme zákon o státních lesích? (LP 11/2007, s. 6–8).
- Kdo je na MZe za přípravu tohoto zákona zodpovědný?
Náměstek pro lesní hospodářství, tedy v této chvíli úsek, který řídím.
- Jaký je aktuální pohled ministerstva na prodej (privatizaci) státních lesů?
Ministr zemědělství se již dříve vyjádřil v tom smyslu, že zvláštní zákon o správě státního lesního majetku je nezbytným předpokladem toho, aby se v budoucnu mohla část státních lesů začít privatizovat. Současně však upozornil na to, že privatizaci státních lesů tato vláda nestihne.
Privatizace státních lesů je jak pro politiky, tak i pro veřejnost dosti citlivé téma. Proto je třeba případnou privatizaci části státního lesního majetku, jeho rozsah, formu a podmínky, velmi pečlivě, věcně i legislativně připravit.
V současné době může dojít k dílčím majetkovým změnám, týkajících se státního lesního majetku, jen v rámci arondací, tzn. směn nebo prodejů tzv. odloučených částí státního lesního majetku.

Vize a pravomoci náměstka MZe
- Máte již alespoň hrubou představu zlepšení fungování státní správy v oblasti LH?
Státní správa má co zlepšovat, nejlépe prostřednictvím novel lesního zákona a zákonů souvisejících, vyhlášek či pokynů. Snahou by mělo být sladit potřeby vlastníka i státního dohledu.
Jsem si naprosto jist, že by i lesní zákon měl projít určitou novelizací. Je třeba určit a vyhodnotit potřeby, které často cítíme z exaktních případů.
- Jaké změny byste rád uskutečnil na úseku lesního hospodářství na MZe, ať už personální, nebo změny ve fungování celého úseku?
K tomuto se zatím jasně nevyjádřím. Sbírám poznatky o tom, jak úsek funguje, jaký je jeho funkční plán činností na rok atd.
- S tímto úsekem jste určitě spolupracoval už v minulosti. Myslíte si, že funguje dostatečně efektivně?
Každé pracoviště, ať je to státní podnik nebo ministerstvo, má určité rezervy ve své práci. Je třeba ty rezervy najít a využít.
- Jaké jsou vaše konkrétní pravomoci ve vztahu ke státnímu podniku Lesy ČR?
V současné době mám ke státnímu podniku Lesy ČR stejné pravomoci jako ke všem ostatním vlastníkům lesů.
Náměstek ministra zemědělství úseku lesního hospodářství vykonával do roku 2007 jménem ministerstva zemědělství všechny pravomoci zakladatele vyplývající ze zákona č. 77/1997 Sb, o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně tuto agendu vedl odbor státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů. Tato agenda byla rozhodnutím ministra zemědělství v roce 2007 předána náměstku ministra zemědělství pro ekonomický a správní úsek (pozn. red.: od ledna 2009 Petr Kušnierz) a agendu vede odbor zakladatelské činnosti.
- Jaké je zadání MZe pro nového generálního ředitele LČR?
Generální ředitel dostal zadání v loňském roce. Zadání mělo několik úkolů, které měly dlouhodobější časový horizont a nebylo napsáno pro Jiřího Nováka, ale pro generálního ředitele. Domnívám se tedy, že platí i nadále.

Ochrana lesa
- Nejen severní Morava, ale i další oblasti v České republice a takřka celé Evropské unie se potýkají s rizikem rozsáhlé kůrovcové kalamity. Patrný je nárůst výskytu lýkožrouta smrkového i severského. Jak může ministerstvo napomoci tomu, aby se situace nezhoršovala?
Ministerstvo samozřejmě má některé nástroje – služby vlastníkům lesa. Je to Lesní ochranná služba, konzultační činnost, spolupráce s VÚLHM, všechny tyto nástroje slouží k informování vlastníka v předstihu o možných postupech a řešeních. Dotační politika je dalším nástrojem.
Severní Morava je důkazem, že včasný odvoz a kontinuita výroby vede ke zlepšení stavu lesa. V loňském roce, kdy se státnímu podniku LČR podařilo mobilizovat veškeré síly, se po letech podařilo, že severní Morava má nižší stav kůrovcové hmoty, než měla v letech minulých. Samozřejmě to bylo způsobeno i dalšími opatřeními, která byla v regionu zavedena.
- Jaký je váš vzkaz lesnické veřejnosti na počátku pravděpodobně velmi těžkého roku?
Situace sektoru je opravdu složitá a nadmíru by ji zkomplikovala každá událost, která by se podobala kalamitám Kyrill nebo Emma. Přeji všem vlastníkům lesa, aby se České republice kalamity v letošním roce vyhnuly.

Děkuji za rozhovor (26. 1. 2009),
Jan Příhoda
Foto: Jan Příhoda