Aktuální stav genových základen v ČR

Petr Novotný, Josef Frýdl

Hlavním posláním genových základen (GZ) je záchrana, zachování a reprodukce genetických zdrojů autochtonních či jinak cenných populací lesních dřevin. Mohou však též sloužit jako prvky územního systému ekologické stability, rozšiřovat a doplňovat soustavu přírodních rezervací, plnit funkce významné pro lesnický výzkum aj. Jsou vyhlašovány pro jeden nebo více druhů tzv. zájmových dřevin, na které se pak vztahují zvláštní podmínky hospodaření.

Aktuální stav genových základen v ČR
Podle posledního zveřejněného přehledu GZ (Musil et al. 2006), doplněného o návrh GZ č. 254 – Jeřábí z roku 2008, je v ČR registrováno celkem 210 vyhlášených, resp. navržených GZ pro původní či jinak významné a hodnotné dílčí populace lesních dřevin na celkové ploše 106 001,68 ha.
Při původním navrhování GZ byla snaha zachytit jejich sítí nejen všechny dřeviny využívané v lesním hospodářství, ale pokud možno i dosažení reprezentativního zastoupení populací ve všech PLO a v nich přítomných LVS. Do doby získání informací o genetické charakteristice populací lesních dřevin v ČR nástroji molekulární genetiky je nutno i nadále považovat PLO za základní způsob jejich diferenciace.
Je pochopitelné, že počet a výměra GZ v jednotlivých PLO jsou s ohledem na rozlohu a lesnatost velmi variabilní. Největší počet a velikost vykazují GZ v PLO 16 – Českomoravská vrchovina (23 GZ o celkové výměře 9 228,22 ha). Plošně nejrozsáhlejší jsou dále GZ v PLO 13 – Šumava (6 651,54 ha), 17 – Polabí (6 010,57 ha) a 8 – Křivoklátsko a Český kras (5 983,24 ha). Velký počet GZ byl vyhlášen i v PLO 40 – Moravskoslezské Beskydy (13 GZ) a 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku (12 GZ). Na druhé straně žádné GZ nejsou evidovány v PLO 2 – Podkrušnohorské pánve a 32 – Slezská nížina.
GZ byly vymezeny od LVS 1 – dubového až po LVS 9 – klečový. Většina GZ, zvláště těch, jejichž rozloha je značná, zasahuje do dvou nebo i více LVS.
S ohledem na převládající zastoupení smrku v ČR je tato dřevina zastoupena na více než polovině plochy (60 076,27 ha) všech GZ. Převažují smrkové porosty s příměsí dalších dřevin, zejména buku, v některých případech jedle aj. Borovice lesní je zastoupena v 28 GZ, jedle bělokorá vesměs v menší míře v 37 objektech. K zachování a reprodukci genetických zdrojů původních i dalších hospodářsky cenných populací modřínu opadavého je vyhlášeno 12 GZ o celkové výměře 7 291,13 ha. Do budoucna by bylo třeba modřín převážně přirozenou cestou v druhové skladbě lesních porostů na lokalitách původního výskytu udržet. Duby jsou zastoupeny převážně ve formě smíšených porostů a zaujímají významný podíl v 32 GZ na ploše 20 796,56 ha. Buk lesní se vyskytuje ve
107 GZ o výměře 60 076,27 ha, přičemž v některých je převažující dřevinou, v jiných tvoří příměs většinou smrku, v LVS 2 a 3 též dubu a některých dalších listnáčů. Pokud jde o ostatní listnaté dřeviny, jsou většinou zastoupeny pouze jako přimíšené, příp. vtroušené, pouze zcela výjimečně ve větším zastoupení. Jasan je registrován v 15 GZ o výměře 7 585,52 ha, lípy v 13 GZ (6 573,94 ha), javor klen v 38 GZ (24 153,02 ha), jilmy v 6 GZ (3 605,43 ha), olše lepkavá v 1 GZ (277,30 ha), habr obecný ve 4 GZ (4 434,07 ha), jeřáb břek v 1 GZ (1 8730,00 ha), třešeň ptačí v 1 GZ (2 300,00 ha). Pro borovici blatku jsou vyhlášeny 3 GZ o celkové výměře 578,79 ha, pro borovici kleč 1 GZ (3 208,73 ha). V minulosti nebyly opomenuty ani relativně vzácnější druhy dřevin, jako např. Pyrus pyraster a Malus sylvestris, které byly jako zájmové evidovány v několika GZ. Tyto druhy však již dnes mezi zájmovými zastoupeny nejsou. V současné době tedy nejsou statutem GZ chráněny všechny lesní dřeviny, se kterými se hospodaří, což ovšem neznamená, že by se v těchto objektech nevyskytovaly.
Rozloha GZ je různá a vychází z celkového stavu lesních porostů na jednotlivých lokalitách. V zásadě se uplatňuje princip, aby GZ představovaly pokud možno ucelené komplexy lesních porostů o výměře minimálně 100 ha. V době jejich prvotního vymezování se tuto zásadu v převážné většině případů dařilo dodržet, takže z celkového počtu 306 navržených objektů jich mělo 92 % výměru větší než 100 ha a pouze 24 (8 %) jí nedosahovalo (šlo zpravidla o mimořádně cenné porosty).
16 z celkového počtu GZ přesahovalo rozlohou 1 000 ha. Jednalo se např. o komplex lesních porostů v Novohradských horách, které produkovaly smrk s rezonančním dřevem. Graf 1 dokládá, že minimální výměru 100 ha přesahuje naprostá většina těchto objektů i dnes.
Z grafu 2 je patrný celkový nepříznivý sestupný trend počtu i výměry GZ v ČR. Určitým podílem tento ukazatel nepochybně souvisí s majetkovými restitucemi. V koncepci zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u LČR pro období 2000–2009 (Kotrla et al. 2000) se nicméně konstatuje, že alespoň pokud jde o státní lesy, je proces vymezování GZ v podstatě ukončen a soustava těchto objektů je považována za dostatečnou.

Genové základny z pohledu legislativy
O vyhlášení GZ rozhoduje podle § 19 zákona č. 149/2003 Sb. krajský úřad. Při rozhodování vychází z odborného posudku vypracovaného pověřenou osobou, kterou je na základě Pověření ministra zemědělství ze dne 15. 12. 2005 ÚHÚL Brandýs nad Labem.
V podmínkách vzniklých po změně pověřené osoby je od roku 2007 mezi předchozí pověřenou osobou (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) a ÚHÚL Brandýs nad Labem na smluvním základě každoročně upravována součinnost těchto subjektů při řešení problematiky GZ.
Návrhy na vyhlašování GZ a na zařazení komplexů porostů GZ do kategorie lesů zvláštního určení, jakož i žádosti o revize již vyhlášených GZ, podávají zástupci vlastníka pověřené osobě, která je postoupí Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v.i., za účelem uskutečnění terénního šetření a vypracování odborného posudku. Po převzetí zpracovaného posudku pověřenou osobou, která též vede ústřední evidenci GZ, vydá na jeho základě příslušný orgán státní správy lesů (krajský úřad, odbor životního prostředí) rozhodnutí o vyhlášení GZ a zařazení předmětných lesních porostů do kategorie lesů zvláštního určení podle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 289/1995 Sb., případně o potvrzení či zrušení dříve vyhlášené GZ.
Odborný posudek zpracovaný zástupcem pověřené osoby obsahuje soupis porostů navrhovaných k zařazení do kategorie lesů zvláštního určení v rámci vyhlášení nové GZ, nebo potvrzení přetrvávající platnosti důvodů vyhlášení v rámci revize dříve vyhlášené GZ. V odborném posudku jsou taxativně vyjmenovány důvody návrhu vyhlášení GZ, které souvisejí s problematikou zachování, udržení a rozšíření biologické různorodosti a se záchranou, zachováním a reprodukcí genetických zdrojů původních a cenných regionálních populací lesních dřevin.
Odborný posudek musí obsahovat doporučení pověřené osoby, resp. jejího zástupce, k vyhlášení nové GZ nebo k potvrzení platnosti GZ vyhlášené v předchozím období, včetně formulace doporučených způsobů hospodaření v GZ ve smyslu zásad stanovených stávajícími legislativními předpisy (zákon č. 149/2003 Sb., vyhláška č. 29/2004 Sb.) a v souladu s metodickými postupy hospodaření v GZ (Novotný, Frýdl et Čáp 2008).
Přijetím zákona č. 149/2003 Sb. a zrušením vyhlášky č. 82/1996 Sb. došlo ke vzniku specifického problému souvisejícího s potřebou uvedení problematiky GZ do právního stavu v rámci současných (zákon č. 149/2003 Sb., vyhláška č. 29/2004 Sb.), ale i starších, avšak stále platných (§ 8 zákona č. 289/1995 Sb.) legislativních ustanovení.
Konkrétně se jedná o potřebu vyřešit otázku, jak mají orgány veřejné správy postupovat při vyhlašování GZ, resp. při potvrzování další doby platnosti vyhlášení těchto objektů. Přechodné ustanovení ani žádné jiné ustanovení zákona č. 149/2003 Sb. totiž nekonstatuje, že GZ vyhlášené podle dřívějších předpisů se dále považují za GZ i ve smyslu nové úpravy. Efektivní řešení tohoto problému může zajistit pouze novelizace.

Náměty k další diskusi
V souladu s platnou legislativou dochází k oficiálnímu vyhlašování GZ postupně při vyhotovování LHP. Současný soubor objektů uznávaných jako GZ představuje otevřený systém. Jestliže se v budoucnu naleznou další vhodné objekty, je možné a potřebné je jako GZ dodatečně navrhnout. Iniciativa by měla vycházet od pracovníků ÚHÚL, LČR, příp. od organizací lesnického výzkumu, ale může vzejít i z požadavků mezinárodních institucí.
Lesní pozemky, na kterých byly vymezeny GZ, jsou sice osvobozeny od daně z nemovitosti, avšak motivace (dotační politika) vlastníků, resp. správců lesního majetku k vymezování těchto objektů a strpění zákonných omezení, je jinak nízká. K tomu přispívá např. již sám fakt, že pokud je zřízení GZ navrženo z podnětu vlastníka, nese sám veškeré náklady, včetně nákladů na vyhotovení odborného posudku, ačkoliv z výsledku plyne efekt pro celou společnost.
Do budoucna je nutno věnovat specifickou pozornost hospodářsky méně významným a okrajovým dřevinám, které by měly být častěji zahrnovány mezi zájmové druhy, minimálně by se však jejich vyšší podíl v GZ měl objevit v základní evidenci těchto objektů.
Příspěvek vznikl v rámci řešení navazujících výzkumných záměrů č. MZE0002070202 a č. MZE0002070203.
Seznam literatury je k dispozici u autorů

Autoři:
Ing. Petr Novotný, Ph.D.
Ing. Josef Frýdl, CSc.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.