VIII. konference SVOL
Marie Růžková
K stěžejním tématům VIII. celostátní konference nestátních vlastníků lesů, která se uskutečnila 19. března 2009 v Pelhřimově, patřil význam lesa pro obce a soukromé majitele, dopady finanční a hospodářské krize na lesní hospodářství, ochrana přírody z pohledu vlastníka lesa, obchod s dřevem a dotační politika v lesnictví.
Zhodnocení současného stavu
Konferenci zahájil pelhřimovský starosta Leopold Bambula. Ve svém emotivním vystoupení uvedl, že lesy mají pro město značný význam, a to nejen z hlediska produkce dřevní hmoty a finančního přínosu do rozpočtu města, jehož výrazné snížení v důsledku finanční a odbytové krize město očekává, ale zejména díky jejich mimoprodukčním funkcím, kdy obyvatelům města poskytují zdravé životní prostředí i místo k rekreaci a odpočinku.
Předseda SVOL František Kučera provedl zhodnocení současného vývoje v lesnictví a dřevařském průmyslu, v němž se zamýšlel nad tím, zda stát může a měl by vlastníkům lesů pomoci. Připomněl, že na základě výpočtu matematických modelů ÚHÚL překročila celková roční těžba v letech 2006 a 2007 celkový průměrný přírůst a dosáhla tak hranice trvalé udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že státní podnik Lesy České republiky je dominantním hráčem na trhu s dřívím (51 %) je pro všechny ostatní klíčové právě jeho chování. Od ministerstva zemědělství, zřizovatele LČR, vlastníci lesů očekávají vydání pokynu k snížení těžeb LČR. Na rozdíl od státního podniku mají jejich správci, s výjimkou lesů v imisních pásmech a lázeňských lesů, povinnost odvádět svému zřizovateli např. v podobě nájemného jisté finanční prostředky. Podle zkušeností Františka Kučery ze SVOL převážná část zastupitelstev obcí ctí svou zodpovědnost k lesnímu majetku obce. Nelze ovšem vyloučit, že i pod neustále sílícím tlakem ochrany přírody a ekonomických vlivů se obec bude poohlížet o jiných možnostech nakládání se svým lesem a lehce uvěří lákavým nabídkám od nejrůznějších podnikatelů.
Předseda SVOL také upozornil na paradox, kdy stoupá celospolečenská poptávka po mimoprodukčních funkcích lesa, ovšem zároveň společnost není ochotná a připravená tyto benefity ocenit a vlastníci zůstávají odkázáni pouze na výnosy z prodeje dřeva, které se vzhledem k nákladům na realizované lesnické činnosti stále snižují. Dotace, které plynou do lesního hospodářství, jsou jen malou náplastí. Na 1 hektar lesní půdy připadalo v roce 2008 pouhých 5,3 % dotací z národních i evropských zdrojů poskytovaných na půdu zemědělskou.
Jedním z možných řešení současné obtížné situace pro správce obecních lesů je podle Františka Kučery dohoda o dočasném snížení nebo prominutí nájmu za lesní pozemky ze strany vedení města či obce, která je pochopitelně jednodušší a pro město méně bolestivá tam, kde příjmy z obecních lesů tvoří jen malou část městského rozpočtu. Dohody lze však dosáhnout jen na základě neustálého kontaktu a vzájemného toku informací mezi správcem a vlastníkem lesa. V závěru první části pak apeloval na obě strany, aby při
každé příležitosti veřejně prezentovaly a zdůrazňovaly přínosy lesů pro společnost a samy i prostřednictvím svých organizací usilovaly o zahájení věcných rozhovorů na téma úhrady mimoprodukčních funkcí lesa. Druhá část příspěvku předsedy SVOL patřila zhodnocení činnosti Sdružení v loňském roce a nastínila jeho priority v roce 2009 (viz usnesení z konference).
Trh s dřívím
Rozboru situace na trhu s dřívím se věnoval Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí v Přibyslavi. Znovu připomněl, že prodej dříví je pro většinu lesních majetků zásadním příjmem, a tudíž i otázkou jejich další existence. Ceny dřeva poklesly mezi roky 1999 a 2008 téměř o 28 %, výnosy se pohybují na úrovni roku 1995, ovšem náklady se od té doby zvedly čtyřnásobně. Přestože vývoj cen pilařské smrkové kulatiny nemilosrdně klesal, neodrazil se tento trend, s výjimkou roku 2008, na ceně řeziva. Podle Jiřího Svobody je problém zejména v prodeji dříví nižší kvality, tj. kůrovcového dříví a vlákniny, a považuje za chybu v tomto okamžiku zvyšovat těžbu a dohánět propad jednotkové ceny zvýšením objemu prodaného dříví. Správcům tak doporučil restrikci nákladů a zachovat nebo snížit obvyklý objem těžeb. Jak uvedl Jiří Svoboda, vlastnictví lesa je jedním z nejvíce regulovaných vlastnictví nemovitosti v ČR, přesto se však nevyhne dalším regulacím a omezování vlastnických práv, a to nejen z důvodů environmentálních. Prostor pro hospodaření v lesích neustále zmenšují také nároky a chování uživatelů honiteb, vodárenských společností, provozovatelů liniových staveb, motorkářů, houbařů, cyklistů a dalších uživatelů lesů. Pokud nebude tento trend v omezování práv vlastníků lesů usměrněn, je podle Jiřího Svobody v brzké době možné, že se hospodaření v lese přestane vyplácet, a hrozí, že vlastníci přestanou v lese hospodařit, opravovat cesty a svážnice a budou užitkovým dřevem topit. Otázkou zůstává, kde potom vzít surovinu pro stavebnictví, zpracovatelský průmysl, výrobu bionergie a další obory. Její dovoz není řešením ani ekonomickým, ani ekologickým.
Ochrana přírody
Ředitel Správy lesů města Olomouce Roman Šimek se zaměřil na problematiku ochrany přírody. Připomněl rostoucí zájem společnosti o ochranu přírody a krajiny v posledních 20 letech. Díky tomu se hospodaření v lesích stává vděčným terčem kritiky specialistů přírodovědného zaměření, kteří požadují, aby hospodaření v lesích bylo omezeno způsobem, jenž by umožnil optimální podmínky pro rozvoj druhů, které jsou předmětem výzkumu daného specialisty.
Kritice podrobil Roman Šimek také doplňování národního seznamu probíhající od května 2006 do ledna 2007, kdy navrhovatel zcela opomněl vliv úpravy nařízení na státní sektor, bagatelizoval její dopad na vlastníky lesů a nebyl schopen podat podrobné informace o výskytu evropsky významného druhu nebo stanoviště, podrobnosti k plánu péče o danou lokalitu nebo druh či kompenzaci náhrad za vzniklou škodu. Ptačí oblasti a evropsky významné lokality se mnohde překrývají se stávajícím zvláště chráněným územím, přesto až 40 % výměry porostní půdy lesů v ČR je omezeno z důvodu ochrany přírody oproti běžnému způsobu hospodaření (viz tabulka 1). V závěrečné části svého vystoupení shrnul Roman Šimek přípravu novely zákona o ochraně přírody, která probíhá již od roku 2007 a v současné době se její návrh nachází ve sněmovně. Přes opětovné ujišťování od zástupců ministerstva životního prostředí o naprosto nezbytné otevřenosti, vstřícnosti a spolu-práci se zástupci nestátních vlastníků lesů o novele dozvěděli nepřímo a náhodou. Zásadní nesouhlas vyvolaly zejména změny ve způsobu a postupu vyhlašování zvláště chráněných území, ve vydávání závazného stanoviska orgánu ochrany přírody k lesním hospodářským plánům a osnovám a posu-zování jejich vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Po řadě jednání s představiteli ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny se až na sklonku roku 2008 podařilo vyjednat kompromisní řešení, které ministerstvo zahrnulo do komplexního pozměňovacího návrhu pro jednání v pověřených parlamentních výborech. O tom, že je SVOL konstruktivním partnerem, se podle Romana Šimka mohlo ministerstvo přesvědčit již dávno, mimo jiné při zpracovávání Pravidel hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000.
Z vystoupení hostů
Ministerstvo životního prostředí
Podle náměstka ministra životního prostředí Františka Pelce se ochrana přírody v ČR a kdekoliv na světě nedá dělat bez úzké součinnosti s vlastníky pozemků, zároveň je však nutné v komunikaci odbourat dva přežívající mýty: a to, že lesníci byli vždy nejlepšími ochranáři přírody a že ochranáři přírody vědí všechno, co se týče oblasti ochrany lesa, nejlépe. Obě skupiny plní své poslání dané společenskou poptávkou poplatnou době. Tuto poptávku je třeba nově určit a naformulovat všemi zainteresovanými stranami a veřejností; nemůže ji vytvářet izolovaný subjekt, ani lesník, ani ochranář.
Za velmi vyvážený dokument považuje Národní lesnický program II a vyjádřil poděkování SVOL za aktivní působení při jeho tvorbě, zejména za postoj k problematice zvěře a odlišování míry regulace z hlediska vlastnictví. Dále popisoval důvody novely zákona o ochraně přírody a krajiny, jímž byl zejména infringement Smlouvy o ES a ČR ve věci hodnocení vlivu koncepcí nebo záměrů na EVL nebo PO a požadavek Evropské komise na změnu legislativy, který česká strana nedokázala vyvrátit. Znění pozměňovacího návrhu, na němž se ministerstvo dohodlo se SVOL, LČR a AOPK označil náměstek Pelc za velmi kvalitní, zahrnující i praktický pohled. Za jednoznačné klady novely považuje přenesení povolování výjimek ze zákona (drobných nevratných rizik a zásahů) z vládní úrovně na úroveň nižšího správního řízení a zpřehlednění působnosti orgánů AOPK. Ke konstrukci vyhlašování evropsky významných lokalit podotkl, že během přístupu země do Evropské unie nebylo zajištěno přechodné období pro vytváření sítě Natura, MŽP nestihlo zmapovat celou republiku, a proto dnes dochází k doplňování národního seznamu. Tento proces negativně ovlivňuje neochota ochranářů komunikovat s vlastníky a snaha vystupovat z pozice nařizovatele. V současné době probíhá meziresortní připomínkování návrhů nových lokalit, které byly s klíčovými vlastníky projednány – v některých případech bohužel nelze dojít k dohodě. Dále konstatoval, že ministerstvo přistoupilo na požadavek SVOL ke zpracování metodického pokynu MŽP k závaznému stanovisku podle ustanovení § 4 zákona, novelizaci vyhlášky o náhradě újmy za ztížení hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích a řešení problematiky smluvní ochrany. Novela zákona o ochraně přírody, která je ve sněmovně, umožňuje podle Františka Pelce dva modely – uzavření smluvní ochrany (v současnosti mají kraje rozpracováno cca 30 takových případů), nebo postačuje-li pouze základní ochrana EVL, bude následovat dobrovolné uzavření smlouvy o péči o toto území.
Ministerstvo zemědělství
Vrchní ředitel sekce lesního hospodářství MZe Martin Žižka upozornil vlastníky na další očekávanou redukci státních podpor do LH, nejen vzhledem k finanční situaci se bude pozornost zaměřovat na programy kofinancované žadateli. V polovině dubna se očekává schválení a vyhlášení žádostí o subvenci části úroků z úvěrů prostřednictvím Podpůrného a garančního lesnického fondu. Pro lesnické subjekty vyčlenilo ministerstvo ze státního rozpočtu částku 350 mil. korun. K nařízení o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh Martin Žižka uvedl, že jeho projednávání probíhá ve dvou, v tuto chvíli zcela oddělených liniích – v Evropském parlamentu a v pracovní skupině Rady, které tento půlrok předsedá české ministerstvo zemědělství. Ve shodě se SVOL prosazuje nezvyšování administrativní zátěže vlastníků lesů a zacílení opatření na dovozy dřeva ze zemí mimo EU.
Lesy ČR
Výrobně technický ředitel státního podniku LČR Vladimír Krchov uvedl, že SVOL vnímají jako nejvýznamnější vlivovou organizaci v lesním hospodářství a samozřejmě jako svého přirozeného partnera. Na výtku vysokého objemu těžeb v období odbytové krize reagoval poukazem na nevyjasněnost koncepcí státního podniku a uzavřené smlouvy s odběrateli v minulých letech. Vyzdvihl význam Memoranda MZe a KLDS. Na základě jeho vyhodnocení bude rozhodnuto o řešení zakázek buď outsourcingem na lokalitě P, nebo na OM s vlastním prodejem dříví. Závěrem vyzval k obnovení širší komunikace nestátních vlastníků s LČR zejména v hospo-dářské oblasti a spolupráci na společných tématech.
Dotační podpora
V referátu ředitele akciové společnosti Městské lesy Hradec Králové Zdeňka Petříka, který je zástupcem SVOL v Monitorovacím výboru Programu rozvoje venkova 2007–2013, zazněly připomínky především k velice nízkému podílu dotačních prostředků do lesnictví v rámci PRV (viz tabulka 2), k „monopolnímu“ chování SZIF, který žádosti o evropské peníze vyřizuje, rozporuplným výkladům přepočtu limitu de minimis v českých korunách a způsobu zjišťování plochy a počtu kusů sazenic u opatření týkajících se zachování lesního porostu a zvyšování MZD.
S podnětným příspěvkem vystoupil v diskusi ředitel Lesů města Český Krumlov Bedřich Navrátil, který požadoval větší podporu dřevostaveb ze strany ministerstev a spolupráci státního podniku Lesy ČR na revizi doporučených pravidel pro měření a třídění dřeva. K výtce z pléna na chybějící podporu sdružování vlastníků lesů ze strany ministerstva zemědělství Václav Hronek uvedl, že tento dotační titul existoval před vstupem republiky do EU v rámci příspěvků na hospodaření v lesích. Vzhledem k tomu, že neodpovídal tzv. vodítkům EU pro národní podpory, byl převeden do režimu de minimis (200 tis. eur v průběhu po sobě následujících 3 let – o navýšení limitu na 500 tis. eur usiluje dle informací Petra Duška z MZe i české ministerstvo zemědělství, schválení se předpokládá ještě v tomto roce), v důsledku novely o rozpočtovém určení daní závisí jeho financování na rozhodnutí jednotlivých krajů. Dle Václava Hronka byla odezva ze strany vlastníků v době existence programu v gesci MZe minimální.
V odpoledních hodinách proběhlo vlastní jednání konference, delegáti byli informováni o vývoji členské základny (viz tabulka 3), ekonomickém šetření v rámci SVOL, hospodaření Sdružení v minulém roce a jeho rozpočtovém plánu na r. 2009. Konference byla završena diskusí k navrženému usnesení a jeho následným schválením.
Autor:
Marie Růžková
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL)
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.