Názorová roztříštěnost mne překvapila

Hodnocení a priority ve vztahu k lesnímu hospodářství

- Pane ministře, jak hodnotíte po dvou měsících ve funkci stav lesního hospodářství v ČR?

Z hlediska toho neživého, pokud tak mohu nazvat lesní kulturu, je stav relativně uspokojivý, na rozdíl od vztahů lidí a subjektů v oboru. Stav Lesů ČR mám možnost porovnávat i na vlastní oči. Viděl jsem různé vojenské újezdy a porosty Lesů ČR a v některých místech je viditelný rozdíl v kultuře a vztahu k údržbě lesů. Když jsem před 18 lety jako místostarosta přebíral od Lesů ČR 1 400 ha lesů v sousedství vojenských lesů Brdy, byl ten rozdíl ve prospěch vojenských lesů ještě markantnější. Lesy byly vytěžené, LČR nerespektovaly decénium, pěstební činnost za několik let byla zanedbaná. Městské lesy Příbram musely dávat věkovou a druhovou strukturu 10 let dohromady. Doufám, že takovéto stavy v Lesích ČR už nikde po republice neexistují.

Druhý extrém je porovnávání hospodářských lesů se Šumavou. Nejsem příznivcem názoru, že při velkých kalamitních situacích si příroda pomůže sama. Nepomůže si, je zapotřebí zásah lidské ruky.

- Budete v otázce Šumavy aktivně vystupovat, podpoříte snahy Lesů ČR a SVOL, kteří upozorňují na velké riziko šíření kůrovců z území NP Šumava do porostů jimi spravovaných?

Jednoznačně budu vystupovat v rovině, kterou uvádíte – riziko „kontaminace“ v hraničních oblastech je vysoké. Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů monitoruje vývoj kůrovcové situace na majetcích, které sousedí s národním parkem. Jestliže se prokáže nedostatečnost zásahů proti kůrovcům v národním parku a jejich následné šíření do sousedních porostů, bude ministerstvo zemědělství požadovat na MŽP zjednání adekvátní nápravy.

- A situace lesního hospodářství s ohledem na názorové střety týkající se nakládání se státními lesy?

Co mě překvapilo v oblasti zemědělství, ale i lesnictví, je názorová roztříštěnost, kterou jsem za svůj život v žádných jiných oborech nezaznamenal. Překvapuje mě, jak do poslední chvíle, kdy se mají tvořit podmínky, kritéria výběrových řízení, parametry pro vyjednávání například s EU, je odborná veřejnost v ČR neuvěřitelně pasivní. V okamžiku, kdy stát rozhodne, tak je odborná veřejnost naopak neuvěřitelně aktivní a z 95 procent všichni říkají, jak je rozhodnutí špatné. Tento trend považuji za naprosto zhoubný a nezdravý. Vždyť přece základní parametry jakéhokoliv hospodaření, chování, financování nemůže z převážné většiny tvořit jenom úředník. Já to vnímám tak, že by parametry měly být tvořeny napůl odbornou veřejností a úředníky.

Já diskuzi otvírám, a pokud nepřijde žádná přirozená reakce, budu rozesílat dotazníky. Když se nebude chtít odborná veřejnost s ministerst-vem bavit, a to říkám z čistě alibistických důvodů, tak jim přijde dotazník. Já stojím o názory odborníků.

- Očekával jste, že bude situace našeho oboru takto složitá a možná i nepřehledná?

Upozorňovali mě, že je tento resort vztahově velmi složitý. Skutečnost mi ovšem tak extrémně složitá nepřipadá. Co mě ale opravdu zaráží, je neuvěřitelná roztříštěnost na straně odborné veřejnosti. Kdekdo si založí asociaci, svazek atd. a já zjišťuji, že jeden obchodní subjekt je přítomen třeba v šesti sdruženích či svazech, která se leckdy navíc názorově dramaticky rozcházejí.

Chci proto nejprve učinit výzvu těmto sdružením, ať si udělají jasno mezi sebou. Na straně státní správy jsou pro ně partnery ministerstvo zemědělství a Lesy ČR. I my ale potřebujeme mít jednoho nebo dva silné partnery na straně druhé. Nemůžeme prostě jednat s 15 různými sdruženími, svazy atd.

Lesy ČR

- Jaké jsou vaše priority ve vztahu k LH a Lesům ČR?

Ze sdělovacích prostředků jsem několik let vnímal Lesy ČR jako černou ovci resortu zemědělství. Můj cíl samozřejmě je, aby touto černou ovcí nebyly. Prioritou je transparentnost a efektivnost – transparentnost ve vztahu k tvorbě všech parametrů. Chci, aby odborná veřejnost byla společně s resortem zemědělství spoluautorem tvorby těchto parametrů.

Za druhé chci, aby Lesy ČR byly komunikativní. Vím z vlastní zkušenosti, že Lesy ČR s odbornou veřejností moc nekomunikovaly. Mým cílem je dosáhnout toho, aby byl státní podnik otevřenou společností.

Lesy ČR jsou jako státní podnik v mnohonásob-ně složitější situaci než třeba národní podnik Budvar, akciovka ČSA nebo letiště Praha. Tam jde o subjekty, které fungují jako standardní firma na uceleném prostoru, který je managementem snadno kontrolovatelný.

Lesy ČR jsou velmi složitý podnik, protože působí na území celé ČR a jsou ve stejně nevděčné pozici jako např. České dráhy nebo v minulosti společnost ČEZ, a to kvůli rozloze a náročnosti správy majetku. Navíc má téměř každý občan ČR pocit, že jsou lesy jeho, a z toho vyplývá, že je každý občan chodící občas do lesů osobně naprosto přesvědčený, že hospodaření v lesích rozumí.

Měl jsem tu čest být přes tři roky místopředsedou nebo členem dozorčí rady ČEZ a setkával jsem se s naprosto obdobnými kalamitami, které postihly Lesy ČR, a viděl jsem, jak byla dozorčí rada informována a jak kladla velký důraz na naprostou transparentnost. Já bych chtěl, aby se stejnou cestou vydaly i Lesy ČR. Devadesát procent veškerých problémů spočívá ve špatné komunikaci.

Hlavním cílem zůstává samozřejmě ekonomická stránka. Díval jsem se na výnosy Lesů ČR několik let nazpátek, měl jsem možnost číst několik ekonomických analýz, které posuzovaly různé formy těžby dříví, správcovství a různé formy obchodování. Myslím si, že podnik, který má obrat přes 12 miliard korun, nemůže mít zisk na úrovni 200, 300, 400 milionů korun ročně.

- V jaké výši by se měl zisk Lesů ČR pohybovat?

Zisk by se měl pohybovat minimálně v miliardách. Jedna miliarda zisku je takové nejnutnější minimum.

- Neuvažuje ministerstvo o zavedení „renty“ či jiné formy nájmu za státní lesy, která by byla zdrojem financí pro státní kasu?

O zavedení renty, tedy povinnosti právnické osoby platit státu za právo hospodařit a vytvářet zisk na státním lesním majetku, se v odborné lesnické veřejnosti diskutuje již několik let.

Opírám se o názor, že je legitimní požadovat, aby státní podniky platily státu více než jen pouhou daň ze zisku, jakou platí každý jiný podnikatelský subjekt.

Původně byla povinnost platit tuto „rentu“ zařazena do návrhu novely lesního zákona, která má být ještě v tomto roce předložena k projednání vládě. Protože však jde o vcelku zásadní, resp. koncepční záležitost, přesahující svými dopady rámec technické novely zákona, bylo rozhodnuto řešit tuto otázku až v rámci přípravy návrhu věcného záměru zákona o správě státního lesního majetku. Do té doby bude možno soustředit se na pečlivé posouzení rozsahu státního lesního majetku – povinnost platby by se například neměla týkat lesů na území národních parků a způsobu stanovení výše platby.

- Uvedl jste, že problematiku státního lesního majetku řešíte u kulatého stolu. Kdo jsou členové této skupiny?

Seznam členů tzv. „kulatého stolu“ není žádným tajemstvím, jen může být variabilní v závislosti na konkrétním tématu a samozřejmě fyzických možnostech jednotlivých odborníků. Na posledním kulatém stolu spolu diskutovali Jaromír Vašíček, ředitel ÚHÚL, Jiří Oliva, poslanec PSP ČR (TOP 09), Jan Votava, předseda Komoditní rady Asociace soukromého zemědělství ČR pro lesy a myslivost, Pavel Rensa, expert za ODS, František Kučera, předseda SVOL, Tomáš Hrubec, prezident KLDS, Vilém Podrázský, děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, Petr Horáček, děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelu v Brně, Svatopluk Sýkora, generální ředitel Lesů ČR, s.p., Jiří Janota, generální ředitel Vojenských lesů a statků, s.p., Pavel Draštík, předseda České lesnické společnosti a Petr Zahradník, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

- Lesy ČR uvedly, že v prvním kole úspor letos ušetří částku 390 mil. Kč. Jak bude tato částka využita?

Především je naprosto jasné, že se ta částka neprojí.

- Uvádíte, že podle budoucí vládou schválené koncepce budou vypsány dlouhodobé zakázky. Předpokládáte jejich platnost shodnou s platností LHP?

Z odborné diskuze může vzejít cokoliv, nicméně mělo by jít v první řadě o dlouhodobý plán.

Je to stejné, jako když se ptáte ministra financí, s jakou inflací bude sestavovat rozpočet na příští rok. Je to opět něco tak neuchopitelného a něco tak gumového, že jestliže v této branži čeká někdo stabilně nezpochybnitelnou pozici, tak otevřeně říkám, že nebude.

Očekávatelný vývoj je jasně predikován, a tím je maximální výnos za předpokladu správného hospodaření v Lesích ČR.

- Jak hodnotíte spolupráci s managemen-tem Lesů ČR?

Současný management jsem zdědil, seznámil se s ním a začal s ním spolupracovat, resp. jsem dal konkrétní úkoly a management má tři měsíce na to, aby si s mým zadáním poradil. Podle jeho úspěšnosti se budou odvíjet mé další kroky.

- Které konkrétní úkoly jste managementu zadal?

Zeštíhlení společnosti, zefektivnění činností, otevřenost, vypsání tendrů tak, aby se od 1. 1. 2011 v lesích těžilo, příprava dlouhodobého tendru.

Lesnická legislativa

- Považujete za nutné novelizovat lesní zákon, a pokud ano, v jakých částech?

Převážná část odborné lesnické veřejnosti se shoduje na tom, že je třeba stávající lesní zákon novelizovat. Četné návrhy na novelizaci lesního zákona zaznívají i v souvislosti s rozpracováním jednotlivých klíčových akcí Národního lesnického programu II.

Zcela novým impulsem k vypracování návrhu novely lesního zákona je usnesení vlády ze srpna tohoto roku, kterým vláda uložila ministru zemědělství předložit do 31. října 2010 návrh na změnu lesního zákona tak, aby závazná pravidla, která vláda každoročně připravuje k poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, již nebyla přílohou zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2012.

Za tohoto stavu bylo rozhodnuto předložit v termínu do 31. října 2010 návrh malé, víceméně technické novely lesního zákona, řešící vedle úkolu ze zmíněného usnesení vlády č. 563 také některé další naléhavé problémy, například podrobnější vymezení povinností a oprávnění odborných lesních hospodářů nebo zmocnění k ujednocení formy a obsahu lesní hospodářské evidence.

- Za působení Petra Gandaloviče byly na základě memoranda zahájeny přípravy zákona o správě státního lesního majetku, budete v přípravě této legislativy pokračovat?

Vypracování a přijetí zákona o správě státního lesního majetku je třeba pokládat za jeden z nejdůležitějších předpokladů stabilizace celého sektoru lesního hospodářství.

Podle platných Legislativních pravidel vlády musí vypracování návrhu zákona o správě státního lesního majetku předcházet meziresortní projednání a následné schválení návrhu věcného záměru takového nového zákona vládou.

MZe zařadilo návrh věcného záměru zákona do návrhu Plánu legislativních prací s termínem předložení tohoto návrhu vládě do konce června příštího roku.

V současnosti pokračují práce na přípravě návrhu věcného záměru zákona, který bude upravovat zejména vymezení státního lesního majetku, na který se bude zákon vztahovat, formulování poslání lesů ve vlastnictví státu v oblasti ekonomické, ekologické a sociální, vymezení a právní formu subjektu – nebo subjektů – spravujícího státní lesní majetek, zásady hospodaření ve státních lesích, zásady arondací státního lesního majetku, zásady hospodaření subjektu spravujícího státní lesní majetek, jeho vztah k orgánům státní správy a samosprávy, přístup k dotacím, platební povinnosti vůči státu a další podrobnosti.

Myslivost a škody zvěří

- Jste myslivec?

Ne, rád se v lesích pohybuji, ale žádnou zvěř nelovím.

- Jak hodnotíte škody zvěří v českých lesích a vlastně i na zemědělských plochách?

Jako bývalý správce Městských lesů Příbram je hodnotím jako vysoké.

- Měl by být novelizován zákon o myslivosti?

Nevím, jestli by měl být zákon novelizován a zpřísněn, ale je pravdou, že v některých oblastech ČR jsou zvýšené stavy zvěře a s tím je zapotřebí něco dělat.

Děkuji za rozhovor,

Jan Příhoda