Podíl listnatých dřevin v lesích - Výsledky státní lesnické politiky ČR po roce 1989

Materiál a metoda

K zodpovězení výše uvedené otázky byly použity informace uložené v datovém skladu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen ÚHÚL). Uváděná data jsou vždy součtem podrobných údajů platných lesních hospodářských plánů a osnov obsažených v databázi datového skladu, kterou spravuje ÚHÚL.

Datový sklad ÚHÚL obsahuje popisy jednotek prostorového rozdělení lesa o druhovém složení lesních dřevin u 2 351 100 porostních skupin, které jsou sdruženy do 816 180 lesních porostů, případně 347 251 dílců. Celková plocha porostní půdy činí 2 597 702 ha. Tyto popisy jsou od roku 1996 vyhotovovány podle jednotné metodiky uvedené ve vyhlášce č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. V každém roce jsou do výpočtů zahrnuty plány a osnovy s platnostmi v jednom desetiletí. Protože však databáze obsahuje plány (a tedy i údaje o stavu lesa) o průměrném stáří 4,5 roku, dnešní skutečný stav ploch dřevin a zásob se může od součtu stavů uváděných jednotlivými platnými plány a osnovami nevýznamně lišit. Zde uvedené hodnoty jsou výpočtem pro desetiletí od 1. 1. 1999 až do 1. 1. 2008. K šetření byly dále využity informace z databáze lesnické typologie a NIL.

Dílčí metodické kroky v práci s databázemi:

- zjistit dlouhodobý vývoj podílů jehličnatých a listnatých druhů dřevin v lesích v letech 1950–2008;

- zjistit podíl jehličnatých a listnatých druhů dřevin při umělé obnově lesů;

- zjistit přirozenou, doporučenou a součas-nou druhovou skladbu listnatých dřevin v lesních porostech;

- zjistit přirozenou, doporučenou a součas-nou druhovou skladbu jehličnatých dřevin v lesních porostech;

- zjistit podíl jehličnatých a listnatých druhů dřevin v lesních porostech ČR podle výsledků NIL v letech 2001-2004 a porovnat je s obdobnými údaji vyplývajícími z databáze LHP, LHO (SIL - souhrnné informace o lesích);

- porovnat stupeň smíšení lesních dřevin v jednotkách prostorového rozdělení lesa (dílec, porost, porostní skupina);

- zjistit celkové a propočítat průměrné rozlohy lesních typů jako jednotek plošné rozrůzněnosti lesních stanovišť.

Komentáře k zjištěným datům

Graf 1 byl vytvořen na základě informací pocházející z lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Od roku 1950 do roku 2008 se zvýšil podíl listnatých dřevin z  12,5 % na 24,2 %. Z grafu, který představuje vývoj poměru listnatých a jehličnatých dřevin v lesních porostech na celém území České republiky od roku 1950 do roku 2008, jsou patrné tyto základní dlouhodobé trendy:

- k významnému zvýšení podílu listnatých dřevin v lesních porostech došlo v letech 1950–1965,

- od roku 1965 do roku 1995 podíl listnatých dřevin v lesních porostech stagnoval,

- od roku 1995 do současnosti dochází opět k nárůstu podílu listnatých dřevin v lesních porostech.

V padesátých a šedesátých letech šlo o rozhodnutí tehdejší centrálně řízené státní lesnické politiky. V tomto období byly rovněž zalesněny holiny vzniklé v průběhu 2. světové války a část opuštěných zemědělských pozemků v pohraničí.

Období stagnace v růstu podílu listnatých dřevin ve složení lesních porostů bylo zapříčiněno především trvalou a zvyšující se poptávkou po smrkové kulatině. Po schválení státní lesnické politiky a následném uplatnění nové lesnické legislativy narůstá podíl listnatých druhů v dřevinné skladbě lesních porostů.

Plnění zákonem vymezené povinnosti vlastníky lesů od poloviny devadesátých let dokumentuje graf 2, na kterém je velmi dobře patrný nárůst podílu listnatých druhů dřevin při umělé výsadbě v letech 1993–1997. Od roku 1997 se podíl listnatých druhů dřevin při umělé výsadbě každoročně pohybuje nad 30 %.

Grafy 3 a 4 udávají současnou a tzv. rekonstruovanou dřevinnou skladbu doporučenou a přirozenou. Doporučená skladba je kompromisem mezi ekonomickým pohledem a přiro-zeným složením lesních porostů. Přirozenou druhovou skladbu vytvořil ÚHÚL na základě provedeného terénního celostátního typologického průzkumu a dalších poznatků pocházejících z člověkem nenarušených nebo velmi málo člověkem ovlivněných lesních ekosystémů. Grafy 3 a 4 dále ukazují celkový podíl jednotlivých druhů lesních dřevin a podíly jehličnatých a listnatých druhů celkem. Tyto údaje však neposkytují informaci o typu, resp. stupni smíšení jednotlivých druhů dřevin v lesních porostech.

Výsledky NIL I uvedené v grafu 5 udávají, v porovnání s údaji zjištěnými při popisech porostů v průběhu zpracování LHP a LHO, ještě o něco vyšší podíl listnatých dřevin. Je to způsobeno především tím, že NIL velmi přesně a detailně na zkusných plochách popisuje kompletní stromový inventář, na rozdíl od popisů porostů v rámci vyhotovování LHP a LHO, které se v takovém detailu celoplošně nepořizují.

Smíšení dřevin a prostorové rozdělení lesů

K zajímavým výsledkům při analýze dat (data LHP, LHO 1997–2006) v datovém skladu dospěli kolegové (Kraus, Zeman 2008), kteří využili jednotek prostorového rozdělení lesa, u kterých je v databázi LHP a LHO uvedeno druhové složení, které rozdělili podle zastoupení jednotlivých dřevin do tří skupin, viz tabulka č. 1. Na základě číselných údajů uvedených v tabulce č. 2 lze konstatovat:

U jednotky prostorového rozdělení lesů „Dílec“ s průměrnou výměrou 7,28 ha činí:

- podíl dílců čistých (s vtroušenými dřevinami do 10 %) 18,36 %,

- podíl dílců smíšených a dílců s příměsemi 81,64 %.

U jednotky prostorového rozdělení lesů „Porost“ s průměrnou výměrou 3,38 ha činí:

- podíl porostů čistých (s vtroušenými dřevinami do 10 %) 20,18 %,

. podíl porostů smíšených a porostů s příměsemi 79,82 %,

U jednotky prostorového rozdělení lesů „Porostní skupina“ s průměrnou výměrou 1,17 ha činí:

- podíl porostních skupin čistých (s vtroušenými dřevinami do 10 %) 38,49 %,

- podíl porostních skupin smíšených a por. skupin s příměsemi 61,51 %.

Na základě uvedených výsledků lze tedy konstatovat, že z pohledu druhového složení lesních dřevin má převážný podíl dílců, porostů i porostních skupin v lesích v České republice z pohledu dřevinné skladby heterogenní charakter, neboť převažuje podíl prostorových jednotek rozdělení lesa, které jsou zařazeny do kategorií „smíšený“ nebo „s příměsí“.

Pokud bychom považovali plochu všech lesů na celém území ČR za jednu jednotku, potom by byl celý tento „porost“ zařazen do druhé kategorie členění (tab. 1) tedy: kategorie „s příměsí“. Je logické, že budeme-li směřovat k menší výměře, tím se porostní skladba blíží stejnorodému složení. Jednotky prostorového rozdělení lesa jsou jednotky umělé, vytvořené člověkem. Průměrná výměra dílce je 7,28 ha, průměrná výměra porostu je 3,38 ha a průměrná výměra porostní skupiny je 1,17 ha.

Otázkou je, jaká je průměrná velikost lesních typů, tedy jednotek, které jsou terénním průzkumem zjištěny na základě odlišnosti lesních stanovišť a zakresleny do typologické mapy. Analýzou typologické databáze bylo zjištěno, že celková plocha otypovaných pozemků činí 2 671 tis. ha (včetně podílu otypovaných zemědělských pozemků určených k zalesnění) a na ní je vylišeno podle typologického systému ÚHÚL celkem 855 347 lesních typů. Průměrná výměra lesního typu v ČR je 3,12 ha. (Údaje jsou vztaženy k roku 2008).

Plocha lesů v jednotlivých lesních vegetačních stupních

Rozložení celkové výměry otypovaných pozemků a jejich průměrných velikostí podle lesních vegetačních stupňů (LVS) je patrné z grafu 6 a tabulky 3. Z těchto podkladů vyplývá, že ve 3–6 LVS je největší podíl lesních pozemků. Dále je zjevné, že v těchto LVS jsou lesní stanoviště ve srovnání ostatními LVS pestřejší.

Z uvedeného je zřejmé, že z hlediska velikosti je z umělých jednotek prostorového rozdělení lesa nejblíže přirozené rozrůzněnosti lesního stanoviště jednotka

prostorového rozdělení lesa „Porost“ s průměrnou výměrou 3,38 ha s tím, že v jednotlivých lesních vegetačních stupních se průměrná výměra lesních typů pohybuje v intervalu od 2,77 ha do 3,53 ha (viz tab. 3).

Výsledky

- Na základě analýzy databáze vycházející z popisů porostů v rámci vyhotovení LHP a LHO lze konstatovat, že se postupně daří naplňovat dlouhodobý záměr, který spočívá ve změně dřevinné skladby v lesích v České republice směrem k vyššímu zastoupení listnatých dřevin.

- Jak vyplývá z databáze NIL I, je skutečný stav v poměru listnatých a jehličnatých dřevin ještě o něco příznivější, než jak ukazuje databáze LHP a LHO.

- Lze konstatovat, že lesnicko-politické nástroje, tzn. nástroj legislativní a motivační (finanční), podporují chování vlastníků lesů ve smyslu cíle, který vymezila státní lesnická politika v roce 1994. Tyto nástroje je potřebné ponechat v platnosti i pro budoucí období.

- Lesní porosty o průměrné výměře 3,38 ha se blíží přirozené jednotce plošného rozrůznění lesních stanovišť a pro lesní porosty v průměru platí, že celkem 79,82 % lesních porostů spadá do kategorií „s příměsí“ a „smíšené“. Pouze u 20,18 % jde o porosty stejnorodé (zařazeny do kategorie „čisté“ s vtroušenými dřevinami do 10 %).

- Z analýzy průměrných velikostí lesních typů a lesních porostů je zřejmé, že porosty byly v lesích v ČR vylišovány podle místních přírodních podmínek.

Zdroje dat: ÚHÚL SIL, NIL, ČSÚ

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Autor:

Ing. Jaromír Vašíček, CSc.

ÚHÚL Brandýs nad Labem

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.