Jak být kreativním a technicky zdatným lesním pedagogem
Zuzana Jankovská
Seminář s tímto názvem se konal 12.–13. října 2010 ve Strážnici na Moravě. Jeho organizátoři (pracovní skupina zabývající se lesní pedagogikou v České republice) se mohli přesvědčit o velkém zájmu lesních pedagogů o nové informace a zkušenosti, kapacita semináře byla naplněna velmi brzy. Zúčastnilo se ho přes 60 lesních pedagogů z celé České republiky.
Na seminář bylo pozváno široké spektrum přednášejících. Mezi lesními pedagogy se například poprvé diskutovalo o využití sociálních médií k prezentaci aktivit lesní pedagogiky. Zajímavé bylo také srovnání podmínek pro práci lesních pedagogů v ČR a v Norsku nebo Finsku. Nejde zdaleka jen o dostupné finance, ale také např. o spolupráci lesních pedagogů s ekologickými středisky a nevládními organizacemi, která v těchto zemích hladce funguje. Naopak nevraživostí mezi těmito dvěma skupinami v ČR se mj. zabývala přednáška sociálního ekologa Ivana Ryndy.
Sociální média – co si myslí moji přátelé?
Facebook, Twitter, Wikipedie, YouTube a sama zastřešující technologie webu 2.0, neboli internetové stránky a obsahy, které tvoří sami uživatelé pro uživatele, včetně komunikace přes sociální sítě, jsou obrovským nástrojem nahrazujícím klasické propagační a marketingové metody, zejména mezi mládeží. Nejen lesní pedagogika potenciál tohoto komunikačního nástroje ještě zdaleka nedocenila. Jak řekl Jiří Dolejší, autor přednášky „Využití internetu a sociálních sítí v lesní pedagogice“, ani lesnický sektor v ČR tuto technologii dosud pořádně neuchopil. A to ke škodě věci, zejména pokud se jedná o prezentaci lesnictví a osvětovou činnost. První vlaštovky se už ale objevují – na Facebooku najdete skupinu Lesní pedagogika (Forest Pedagogy) a Mezinárodní rok lesů (International Year of Forests) 2011.
Mezinárodní zkušenosti
Otázka využívání moderních technologií při práci s dětmi v lese byla součástí i přednášky Nora Bjørna Helge Bjørnstada „Využití mobilů, GPS a internetu v lesní pedagogice v Norsku“. Přitáhnout děti a mládež k přírodě a lesu je možné za pomoci mobilních telefonů, které dnes vlastní skoro každé dítě od 2. stupně ZŠ i u nás. Přispět k tomu mohou v mobilních telefonech vestavěné fotoaparáty nebo GPS, kdy se děti formou her typu: „Každá skupina dostane souřadnice určitého stromu a po nalezení cíle určí jeho druh“ nebo „Vyhrává skupina, které vyfotografuje co nejvíce druhů květin na vyznačeném území“ seznamují s lesem. S výstupy skupin se pak dá dále pracovat. V první řadě je totiž nutné dosáhnout toho, aby děti byly venku (v lese) rády, což začíná být stále obtížnější. V Norsku také funguje dobrá spolupráce mezi lesníky a ekology – např. v rámci projektu Učení s lesy (Learning with Forests). Obě dvě skupiny jsou zastoupeny ve Výboru projektu a účastní se aktivit s dětmi v lese.
Propracovaný systém práce s veřejností je typický také pro Finsko. I ve Finsku si mládež myslí, že v Evropě dochází k ubývání celkové plochy lesů a ke zhoršování jejich stavu. Sirpa Kärkkäinen představila projekt Les mluví (Metsä puhuu), který má za úkol tento stav napravit a zároveň naučit děti něco o využívání dřeva, důležitosti lesů pro lidské zdraví a o profesích, které jsou s lesnictvím spojené, za pomoci krátkých videí, které natáčejí samy děti.
Slovensko má na druhé straně pro lesní pedagogiku tradičně podobné podmínky jako ČR. „Čo je nové na Slovensku v lesnej pedagogike“ bylo tématem příspěvku Andrey Melcerové. Obdobně jako v ČR (viz LP 5/2010) i zde byla přijata Koncepce lesní pedagogiky. Rozběhl se zajímavý projekt Dětské lesnické univerzity, jehož invencí je spojit s lesní pedagogikou vědu – tedy zapojit do programu univerzity, které dětem poskytnou na lesnictví zase trochu jiný pohled – přes šlechtění lesních dřevin, školkařtví, monitoring zdravotního stavu, škůdce lesů apod. Slovenská lesní pedagogika také častěji než naše pracuje s dětmi ze ztížených sociálních podmínek, z jejich zkušenosti se lze také hodně přiučit.
Práce lesníků očima veřejnosti
Přednášku na pro lesníky obecně velmi prospěšné téma „Jak prezentovat veřejnosti lesnictví a práci lesníka“ připravil sociální ekolog a pedagog Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Ivan Rynda. Nadnesl několik kontrastů, skrz které může veřejnost lesníka vnímat, nejčastěji prostřednictvím mediálního odrazu, jako např. lesník, tichý pozorovatel přírody versus hlučný dřevař s harvestorem, skromný lesník v holínkách a hubertusu versus Lesy České republiky nebo lesník, znalec pěšinek a zákoutí versus ničitel cest a tvůrce erozních rýh, a které ji matou natolik, že se lesnictví přidružilo k oborům, které veřejnost nepřijímá příliš vstřícně. Rozhodně by byla zajímavá diskuze po skončení příspěvku, která se ale zvrtla v budování obraných linií lesními pedagogy, někdy dokonce poměrně útočné obhajoby lesníků. Zdá se, že lesníkům stále dělá problém respektovat jiný názor, věcně o něm diskutovat a z diskuze pro sebe a svou práci vytěžit maximum.
Pracovní dílny
Součástí semináře byly také 4 pracovní dílny, ve kterých se mohli účastníci inspirovat novými aktivitami pro práci s dětmi a mládeží. A sice výtvarná dílna zaměřená na land art a práci s přírodninami, hudební dílna s muzikoterapií, dílna pro práci se dřevem a pohybová dílna s lanovými aktivitami.
Organizátorům semináře patří dík za přípravu tohoto dvoudenního koktejlu informací, nápadů a aktivit pro šíření lesnické osvěty v rámci lesní pedagogiky. Dál už je to jen na lesních pedagozích, jak podnětné nápady pro svou práci s dětmi zpracují. Zkušenosti z toho si pak, doufejme, budou moci předat na příštích seminářích, které 2 x ročně připravuje pracovní skupina zabývající se lesní pedagogikou v České republice. Pracovní skupinu založilo MZe a je složená ze zástupců subjektů aktivních v lesní pedagogice.
Autor:
Ing. Zuzana Jankovská
ÚHÚL
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.