Kvalifikační průkazy nástroj snížení četnosti pracovních úrazů dřevorubců
Pavel Nevrkla, Billy Robb, Kristýna Dvořáčková
V osmdesátých letech minulého století nebyly motorové pily v ČR zbožím, jež by bylo možné si běžně zakoupit. Nákup byl řízen centrálně a vždy byl preferován určitý typ motorové pily. Pro obsluhu byli pracovníci školeni, či připravováni v učňovských střediscích, kde byl kladen velký důraz na bezpečnost práce. Každý pracovník musel vlastnit průkaz k obsluze motorové pily. V současnosti takový legislativní požadavek neexistuje.
Vyhláška č. 42/1985 Sb.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými řetězovými pilami, se v § 7 konkrétně zaobírala odbornou způsobilostí obsluhy. Obsluhou řetězové pily mohl být pověřen jen muž, zdravotně způsobilý, starší 18 let, jenž byl k obsluze vyškolen a vlastnil průkaz k obsluze. Platnost průkazu byla dva roky. Po dvou letech následovalo přezkoušení. Školení zajišťovala organizace (zaměstnavatel) podle stanovené osnovy schválené nadřízeným orgánem. Školení se dle vyhlášky skládalo ze dvou částí; teoretické a praktické. V teoretické části se pracovník seznamoval s konstrukcí řetězové pily, s předpisy BOZP, s pracovními a technologickými postupy a s návodem k obsluze. V praktické části si pracovník pod vedením zkušeného pracovníka osvojil správné a bezpečné pracovní postupy. Na závěr školení byl pracovník prověřen před zkušební komisí. I tato komise byla vyhláškou přesněji vymezena. Předsedou byl stanoven některý z vedoucích pracovníků organizace, prvním členem komise byl odborný pracovník (např. technolog, vedoucí mechanizátor, údržbář) a druhým členem zástupce odborového svazu (ROH). Vyhláška č. 42/1985 Sb. byla zrušena vyhláškou č. 38/2003 Sb. dnem 11. února 2003 a žádná nová speciální právní úprava bezpečnosti práce s ručními motorovými řetězovými pilami nebyla vydána. Z hlediska bezpečné práce s řetězovou pilou je nejpřímější legislativní úpravou nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Zaměstnavatel tedy dnes seznamuje zaměstnance se zásadami bezpečné práce a stanovuje pracovní postupy. Děje se tak však na základě legislativních předpisů obecnějšího charakteru.
Dopad zrušení průkazů k obsluze na úrazovost dřevorubců
Abychom zjistili, co zrušení vyhlášky č. 42/1985 Sb., způsobilo, budeme sledovat četnost smrtelných pracovních úrazů v LH, jež uvádí Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky za jednotlivé kalendářní roky.
Z tabulky 1 je zřejmý prudký nárůst úrazovosti po roce 2003. Je pravdou, že v roce 2007 byl nárůst celkové těžby dříví oproti roku 2003 přes 3 mil. m3, a to zejména v důsledku zpracování kalamity po větrném orkánu Kyrill. Navýšení celkové výše těžeb je však pouze 1/5 z celkové výše těžeb v roce 2003, zatímco nárůst smrtelných úrazů byl v roce 2007 oproti roku 2003 šestinásobný. Lze tedy konstatovat, že poměr mezi objemem těžby a vzrůstem počtu smrtelných úrazů není rovnoměrný.
Vliv kalamit na četnost úrazů
Je zřejmé, že práce v kalamitní těžbě nese větší bezpečnostní rizika. Z této skutečnosti pak vychází zejména dvě hlavní zásady. Zaprvé by měla být při tvorbě normy spotřeby času tato skutečnost zohledněna, případně by měli pracovníci pracovat v časové mzdě, aby nebyli vystaveni tlaku porušovat pravidla bezpečné práce. Zadruhé pro práci v kalamitní těžbě by měli být vybíráni jen pracovníci zkušení, s minimálně dvouletou praxí při těžbě dříví. Majitelům a správcům lesa ale chybí možnost zjistit, jaké zkušenosti má pracovník či živnostník přicházející z jiného regionu jak na evropské či na vnitrostátní úrovni s prácí v těžební činnosti.
Při zpracování kalamity se objem prací nezvýší poměrně jen o navýšení objemu těžby dříví, ale objem prací je zvýšen i v důsledku zvýšení pracnosti zpracování polomového dříví oproti plánované těžbě dříví. Proti zvýšenému objemu prací pak stojí snížený počet těžařů s potřebnou kvalifikací na zpracování kalamitní těžby dříví.
Nicméně např. poměr smrtelných úrazů v letech 2003 a 2008, kdy lze konstatovat návrat k „normálnímu“ objemu těžeb, je neustále zarážející.
Evropská certifikace pro práci s motorovou pilou
Potřeba „licence“ pro práci s motorovou pilou je navrhována různými organizacemi, jednotlivci a zasedáními již několik let. Diskuse na toto téma probíhají i na stránkách Lesnické práce, například v LP 11/2009 se touto problematikou zabýval i Vladimír Simanov, ve článku „Dřevorubec – živnost volná, nebo vázaná?“
Na Evropské úrovni diskuse proběhla například na setkání Národní lesnické univerzity (National School of Forestry, Velká Británie), dánské lesnické školy Skovskolen (University of Copenhagen, Dánsko) a Skotské lesnické univerzity (Scottish School of Forestry, Velká Británie) ve Velké Británii v roce 1998 na konferenci Mezinárodní kongres Lesnického tréninkového centra (International Congress of Forestry Training Centres) v Annecy (Francie) 2007. To vše vedlo k uskutečnění rozhodující konference v Bruselu v červnu roku 2008. Tato konference byla podpořena všemi současnými partnery projektu.
Na základě výše uvedených zasedání a diskusí Billy Robb (společnost A1 Arborists Ltd.) předložil v únoru roku 2009 úspěšný návrh projektu, a získal tak finanční podporu v rámci programu Leonardo da Vinci pro projekt s názvem „Evaluation and Implementation of Chainsaw Operators Certification" (Evaluace a implementace certifikace pro práci s motorovou pilou). A1 Arborists obdržela podporu od belgického a dánského partnera během přípravného setkání v lednu, které se konalo v Národní lesnické škole Skovskolen v Dánsku.
Záměrem projektu je tvorba certifikace pro práci s motorovou pilou společně se stanovením standardu zkoušky použitelné v celé Evropě. Úkolem projektu je stanovení norem a pravidel pro Evropskou zkoušku pro práci s motorovou pilou. Následovat bude konzultace s lesnickou výrobou ve všech evropských zemích pro následnou implementaci v souladu se stávající legislativou jednotlivých zemí.
Nezávislé Evropské zkoušky (kandidát je zkoušen asesorem, instruktor pouze poskytl trénink) pro pracovníky s motorovou pilou v současnosti neexistují. Existují pouze na národní úrovni ve Velké Británii. Standard zkoušek pro práci s motorovou pilou je rozdílný ve všech zemích dle specifických požadavků daných kulturou, legislativou, geografickým rozložením apod. (např. techniky kácení, řezání zmrzlého dřeva ve Švédsku, tři různé techniky při kácení stromů v Dánsku atd.). Tedy stejná výuková technika a zkouška není aplikovatelná ve všech zemích.
Na základě výzkumu standardů a zkoušek v mnoha evropských zemích budou stanovena evropská kritéria zkoušky pro práci s motorovou pilou. To vše bude založeno na standardu Velké Británie (City & Guilds Land Based Services – NPTC), avšak upraveno podle potřeb jednotlivých zemí dalších partnerů. První tréninkové zkoušky proběhly úspěšně ve Španělsku za podpory CTFC (Španělsko) pod vedením Projektového manažera Billyho Robba (A1 Arborists Ltd, Velká Británie) a Willema van Delft (IPC, Holandsko) a další proběhly v září tohoto roku v Dánsku za podpory Skovskolen (Dánsko).
Priority projektu certifikace pro práci s motorovou pilou
Hlavní priorita projektu je kvalita školení a nezávislá zkouška, která povede ke snížení úrazovosti a smrtelných úrazů pracovníků s motorovou pilou v celé Evropě. Evropský certifikát pro práci s motorovou pilou tedy umožní od roku 2011 evropským pracovníkům s řetězovou pilou lepší orientaci na evropském trhu práce.
Školení a zkoušku budou provádět instruktoři pro práci s motorovou pilou poté, co budou posouzeni a kvalifikováni podle Evropského standardu. Realizace v ČR se očekává koncem roku 2011.
Je zřejmé, že i na regionální úrovni může Evropský certifikát pro práci s motorovou pilou posloužit jako vhodný rozlišovací znak při zaměstnávání pracovníků – zejména v období zpracování kalamitního dříví. Je však nutné si uvědomit, že účelné využití takového nástroje je závislé na osobním přístupu zainteresovaných na všech úrovních.
Předpokládané úrovně Evropského certifikátu s motorovou pilou budou v průběhu projektu realizovány čtyři:
- Údržba motorové pily a příčné přeřezávání,
- Kácení stromů malých průměrů,
- Kácení velkých stromů,
- Zpracování kalamit.
Článek byl vypracován za podpory výzkumného záměru MSM 6215648902 a IGA č. 19/2010.
Autoři: Ing. Pavel Nevrkla
MENDELU LDF, Ústav lesnické a dřevařské techniky
Billy Robb BSc(Hons)For - A1 Arborists Ltd., Velká Británie (Bachelor of Science in Forestry with Honours)
Ing. Kristýna Dvořáčková
Cert Arb RFS - A1 Arborists Ltd., Velká Británie