Čeští lesníci napravují škody v Chile II. - Projekt rekonstrukce ekosystémů poškozených požárem v národním parku Torres del Paine

Vytvoření sítě ploch pro zalesnění (nukleí)

Při přípravě projektu byl respektován požadavek správy NP neprovádět obnovu v pravi-delném sponu v řadách, ale výsadbu provádět ve skupinách s nepravidelným rozestupem a přiblížit se tak přirozeným poměrům. Vzhledem k množství smluvně dohodnutého sadebního materiálu (120 000 sazenic), velikosti a struktuře rekonstruovaných původních porostů lengy byl navržen způsob výsadby ve skupinách, tzv. nukleích. Umístění, velikost, počet a tvar nukleí byl pro každý rekonstruovaný porost ověřen v terénu a následně zakreslen do mapy. Tato mapa byla součástí technologické karty každého porostu.

Pěstování a doprava sazenic

Pěstování sazenic lengy probíhalo v lesní školce nedaleko Puerto Natales. Technologic-ké vybavení školky bylo součástí projektu. V první etapě byla postavena administrativní budova a fóliovníky. V další etapě byla postavena hala a zpevněna příjezdová komunikace a manipulační plochy před halou a fóliovníky. V roce 2008 byl proveden hloubkový vrt (cca 50 m) jako nezávislý záložní zdroj vody. Základem produkce bylo školkování jednoletých semenáčků získaných z přirozeného zmlazení pod starým původním porostem lengy v území mimo NP. Pro vypěstování sazenic se použily dvě různé české technologie. PATRIK je založen na využívání plastových kazet, které se plní substrátem pomocí mechanické plničky. Kazety umožňují vytvořit kořenový bal bez deformace kořenového systému a následný transport sazenic ze školky až na místo výsadby. Druhá technologie se nazývá SI a spočívá v pěstování sazenic v průmyslovém substrátu (piliny stlačené do malých kvádrů).

Semenáčky byly obalovány do připraveného substrátu v plničce kazet. Substrát byl tvořen směsí organické hmoty (kompost), hlíny a hnojiva. Naplněné kazety byly ukládány do fóliovníků.

Ochrana sazenic ve fóliovnících spočívala v prevenci proti napadení plísní šedou. Používa-ly se místně dostupné fungicidy (Captan). Hnojením sazenic aplikací různých typů dovezeného hnojiva Kristalon bylo regulováno především vyzrávání kmínků.

Cílem produkce bylo vypěstování obalené sazenice s optimální proporcí dobře rozvinutého kořenového systému k velikosti koruny. Předpokládaná výška sazenice 1/1 nebo 1/2 byla cca 15 cm. Počet napěstovaných sazenic pro podzimní a jarní etapu zalesňování byl 140 000 kusů. Sazenice se dopravovaly v kazetách z Puerto Natales na místo výsadby. Celková vzdálenost činila 128 km.

Metodika zalesňování

Obnovu přírodních lesů lengy v Chile ovlivňují především dva ekologické faktory – světlo a vítr. Metoda obnovy proto byla adaptována k optimalizaci půdně klimatických podmínek pod ochranou mateřského porostu (podrostní způsoby hospodaření).

Obnova lesních porostů lengy umělou výsadbou není v Chile běžná. Výchozím bodem pro definování hustoty (počtu jedinců na hektar) umělé výsadby pro podmínky území vybraného pro projekt byla minimální hustota přirozeného zmlazení v lesních porostech v územích s nízkou nadmořskou výškou (od 10 000 do 280 000 jedinců). V případě umělé obnovy se v projektu nezvažovaly jen faktory přirozené hustoty, ale také kritéria technologická a ekonomická. Z tohoto důvodu byl navržen spon odpovídající počtu 5–10 tisíc sazenic na hektar a výsadba v nepravidelných skupinách napodobujících přirozenou obnovu.

Jako důležitý faktor ochrany mikroklimatu stanovišť byla zvolena výsadba mezi ohořelé stromy, které zůstaly stát na místě bývalých porostů lengy. V případě působení extrémních klimatických faktorů (silné větry, nedostatek srážek, vysoké sluneční záření) torza stromů tyto negativní vlivy snižují. Stojící kmeny rovněž zvyšují zadržování vertikálních i horizon-tálních srážek (mlha). V neposlední řadě došlo ke zvýšení ochrany proti okusu. Svoji roli ochranného efektu splnily i ležící kmeny, větve a pařezy.

Vzhledem k typu půdy, vegetačnímu pokryvu a mikroklimatickým podmínkám na stanovištích určených pro výsadbu nebyla uplatněna jamková výsadba, aby nedocházelo k narušení půdního horizontu a jeho dalšímu vysoušení. Pro vlastní zalesňování byly vyrobeny speciální ruční sazeče, které umožnily otevření dostatečně velké štěrbiny v půdě a vložení kořenového balu do půdy.

Transport sazenic ze založiště na místo výsadby byl realizován pomocí krosen a ručních nosičů.

První etapa zalesňování (73 970 sazenic) proběhla podle harmonogramu s ohledem na klimatické podmínky od března do konce května 2009. Z důvodu urychlení zalesnění ve vlhkostně optimálních podmínkách a z důvodu možnosti ubytování pracovníků přímo v NP byla upravena metodika zalesňování zvýšením počtu pracovníků tvořících pracovní skupinu.

Druhá etapa zalesnění (48 200 sazenic) byla zahájena počátkem září, tedy v období patagonského časného jara, kdy byla půda po tání sněhu a sporadických deštích dostatečně vlhká.

V zimním období došlo důsledkem extrémních klimatických podmínek k úhynu části sazenic vysázených na podzim během první etapy. Toto množství však nepřesáhlo 10 %. Uschlé sazenice byly proto vylepšeny novými (8 230 sazenic). Přestože sazenice nebyly ochráněny proti okusu místní zvěří (zajíc, lama guanaco), ztráty okusem nedosáhly takového rozsahu, jaký jsme předpokládali. Sazenice ošetřené v rámci experimentu na zkusných plochách repelenty nebyly poškozeny prakticky vůbec. K nízkému rozsahu poškození okusem také přispěla dostatečně vysoká vrstva sněhu, která pokryla během zimy především vyšší partie zalesňovaného území.

Celkem bylo k zalesnění použito 130 400 sa-zenic a zalesněna byla plocha více než 50 hektarů zničených lesních porostů dřeviny lenga (Nothofagus pumilio).

Ochrana proti škodám okusem

V Národním parku Torres del Paine se vyskytují různé druhy divoké zvěře, které se koncentrují především do křovitých společenstev a řídkých lesů. Proto lze očekávat následné škody okusem způsobené lamou Guanaco (Lama guanicoe) a zajícem (Lepus capensis).

Projekt proto počítá se dvěma typy ochranných opatření proti okusu – individuální mechanickou ochranou (drátěné plůtky a plastové tubusy) a použitím repelentů. Aby bylo možné použít repelenty v NP (povolení úřadu Servicio Agrícola y Ganadero SAG), byl navržen zkušební program na ověřovacích plochách, který by měl ověřit účinnost a neškod-nost repelentů v biosférické rezervaci UNESCO. Vyhodnocení výsledků založených pokusů na pěti plochách proběhne v posled-ním roce projektu (2010). Použity byly přípravky Aversol, Cambilan, Cervacol Extra, Lavanol, Pelacol, Morsuvin, Neoponit, Nivus, Recervin, Sanatex a Lentacol. Z mechanické ochrany plastové tubusy zkrácené na třetiny a drátěné plůtky.

Ministerská delegace

V rámci pracovní cesty proběhla jednání na úrovni ministrů. Českého ministra zemědělství Jakuba Šebestu přijala chilská ministryně zemědělství Marigen Hornkohl Venegas. V průběhu jednání se debatovalo o možnos-tech spolupráce a obchodu. V souvislosti s projektem obnovy parku ministr Šebesta avizoval nabídku české strany posílit tento projekt částkou dvou milionů korun, zaměřených na udržitelnost a vyhodnocení projektu. Česká strana nabídla lesnické technologie a spolu-práci v oblasti výzkumu, ale již na komerční bázi. Ministryně zdůraznila zájem Chile prohloubit Asociační dohodu s EU a přilákat zahraniční investice. Chile jako jedna z nejstabilnějších a nejrozvinutějších zemí Jižní Ameriky poskytuje vynikající bázi i pro expanzi do dalších zemí kontinentu.

V sídle CONAF, který zajišťuje veškerý servis pro národní parky na území Chile, proběhly prezentace zástupců LČR, ČZU, ÚHÚL, VÚLHM, Wood&Paper s nabídkami spolupráce již na komerční bázi.

Čtyřletý projekt poukázal na férový přístup České republiky k neúmyslně způsobené škodě a představil české lesníky jako odborníky schopné realizovat svoje zkušenosti kdekoli na zeměkouli.

Autoři:

Ing. Martin Smola

Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Oto Lasák

Lesnická práce, s.r.o.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autoři