Desky z masivního dřeva

Deskové řezivo

Kuželovitý a často nepravidelný tvar kmene je zpracováván v pilařských závodech za účelem získání řeziva s unifikovanými rozměry a pravidelným tvarem s předem stanoveným průřezem. Podle tvaru a rozměrů příčného průřezu, se řezivo dělí na:

- deskové (fošny, prkna)

- hraněné (hranoly, hranolky, latě, lišty)

- polohraněné (trámy a polštáře)

Do deskového řeziva se zahrnuje všechno řezivo (omítané i neomítané) o tloušťce do 100 mm, jehož šířka je větší nebo rovna dvojnásobku tloušťky. Prkna (řezivo tenčí než 40 mm) a fošny (řezivo tloušťky 40–100 mm) se používají pro výrobu nejrůznějších polotovarů a konečných produktů. Deskové řezivo se také velmi často používá při výrobě velkoplošných desek – spárovek.

Spárovky (jednovrstvé desky z rostlého dřeva)

Spárovky jsou desky vytvořené vzájemným šířkovým slepením jednotlivých přířezů masivního materiálu.

Tento materiál byl znám již ve starověkém Egyptě. V druhé polovině minulého století se začaly pro výrobu spárovek používat vedle nenastavovaných přířezů také přířezy délkově nastavené na klínový ozub. Několik tisíciletí, až do poloviny 20. století, bylo na výrobu spárovek používáno glutinové lepidlo (kostní a kožní klih). V současné době je k lepení nejčastěji používáno PVAc (polyvynilacetátové) lepidlo. Až do dvacátého století byla spárovka jediným deskovým konstrukčním materiálem.

Výroba spárovek

Podstatou výroby spárovek je přesné hladké opracování bočních slepovaných ploch přířezů, slepení a přesná tloušťková egalizace slepené desky.

Nejčastější postup kontinuální výroby

Vytříděné sušené řezivo se opracuje na přesný příčný rozměr s tloušťkovou nadmírou na čtyřstranné frézce. Boční dvoustrannou nanášečkou lepidla je proveden nános PVAC lepidla na boční plochy. Přířezy jsou příčně přesouvány k příčně průběžnému lisu, kde je soustavou dopravních pásů vyvinut potřebný lisovací tlak. Lisovaný soubor prochází mezi vyhřívanými deskami, které urychlují základní vytvrzení lepidla.

U slepené spárovky se po klimatizaci a úplném vytvrzení lepidla vyspravují vady zátkami a tmelením. Dalšími operacemi je formátování na přesnou velikost a přesné broušení na tloušťku. Vedle kontinuálního velkokapacitního lisování bývá ve středních nebo menších provozech pro lisování používáno diskontinuálních turniketových nebo plošných lisů.

V malých truhlářských provozech je často k srovnání bočních ploch používána srovnávací frézka a tloušťková egalizace je prováděna na tloušťkovací frézce. Pro lisování se používají kleštiny, podélné stahováky nebo ztužidla.

Vlastnosti spárovek

Předností spárovek je zachování vzhledu rostlého dřeva, možnost výroby větších formátů a dále velmi dobré mechanické vlastnosti, které jsou u spárovek obdobné jako u masiv-ního materiálu.

Velkým nedostatkem spárovky je její anizotropní charakter, který se projevuje rozdílnými vlastnostmi v různých směrech (pevnost dřeva ve směru kolmém na vlákna je cca 10–50x nižší než ve směru podélném). Nedostatkem je také poměrně velké sesychání a bobtnání při změně vlhkosti dřeva a možnost jeho borcení. Trvalou tvarovou stálost volných spárovkových dílců je možno zajistit pouze pomocí speciálních konstrukčních řešení jako například užití svlaku – příčného zpevnění dalším přířezem.

Použití spárovek

Spárovka byla již v minulosti používána při výrobě nábytku např. na desky stolů, postelí, skříní, truhel apod. Vedle nábytku je další tradiční použití spárovek např. na pevné obaly (bedničky na munici), jako police s vysokou nosností, pro výrobu dřevěných schodů a dveří. V současnosti je v prodejnách určených pro výrobce nábytku možno zakoupit spárovky z průběžných nebo nastavovaných lamel. V ČR bývají tyto materiály většinou nabízeny v dřevinách SM, BO, BK, DB, ale můžeme se setkat i se spárovkami z exotických dřevin, jako je např. merbau, teak nebo bambus.

Jednotlivé dílce výrobků ze spárovek musí být pevně konstrukčně spojeny, aby nemohlo docházet k jejich borcení. Pro konstrukční spoje se používají jednoduché spoje na kolíky.

Nábytek je vyráběn jak ze spárovek bez vad (kvalita A, B), tak jsou také používány spárovky se zarostlými nebo vyspravenými suky a vadami (kvalita C).

Cena

Cena spárovek se pohybuje v závislosti na druhu použité dřeviny, tloušťce, kvalitě a roz-měrech desky od cca 200 Kč/m2 do 2 000 Kč/m2 (SM, 18 mm, A/B ~ 460 Kč/m2).

Biodesky (třívrstvé desky z rostlého dřeva)

Biodesky se začaly vyrábět v osmdesá-tých letech minulého století. Při jejich výrobě jsou křížem slepeny v jeden celek tři vrstvy ze spárovek, čímž vznikne deskový materiál s řadou příznivých vlastností. Hlavní předností je odstranění anizotropního charakteru desky a větší tvarová stálost. Oproti aglomerovaným materiálům (např. dřevotříska) obsahují tyto desky výrazně méně lepidla. Na plochách a hranách desek je patrné, že se jedná o výrobek z masivního dřeva.

Výroba biodesek

Výroba tohoto materiálu je poměrně náročná a produktivní velkovýroba vyžaduje specializované výrobní zařízení.

Sušené řezivo je rozmítáno na přířezy, středová vrstva se nejčastěji pomocí PVAC lepidla příčně slepuje do tenké velkoplošné spárovky. Na tento základní nosný polotovar se příčně oboustranně nalepují velkoplošné sestavy přířezů, které vytvoří vrchní a spodní vrstvu desky. Plošné lisování celého souboru se provádí ve vyhřívaném lisu (obvykle se používá termoreaktivní močovino-formaldehydové lepidlo). Po slepení celé desky se provádí opravy větších vad zátkami, smolníky se opravují dřevěnými lodičkami a drobné vady se opravují tmelením. Dále se desky přesně formátují a plošně brousí.

Použití biodesek

Nejčastější použití tohoto materiálu je ve stolařství a truhlářství (obvykle lepší kvalita A/B), například na stolové desky, kuchyňská dvířka, na celé výrobky, jako jsou postele a skříňky, ale také pro obklady stěn a stropů, podlahy apod.

Desky, které jsou lepeny vlhkuvzdorným melamin-formaldehydovým lepidlem, se vyrábějí pro použití pro stavebnictví (obvykle horší kvalita C), kde se používají pro nosné konstrukce šikmých střech, konstrukční prvky, nosníky, opláštění pro nadstavby, jako bednící dílce apod. Všechny plochy těchto stavebních desek jsou opatřeny nátěry, které omezují navlhavost.

Cena

Biodesky patří k nejdražším materiálům na bázi dřeva, cena se pohybuje v rozmezí cca 600–8 000 Kč/m2 (SM, 19 mm, AB/B ~ 780 Kč/m2). Výroba vyžaduje kvalitní dřevo a je poměrně pracná.

Autoři:

Ing. Martin Böhm, Ph.D.

Ing. Jan Reisner, Ph.D.

Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze

Katedra zpracování dřeva

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Martin Böhm