Jak dlouho účinkují feromonové odparníky?
Petr Zahradník, Marie Geráková
Syntetické agregační feromony lýkožrouta smrkového se do systému ochrany lesa dostaly na přelomu 80. a 90. let minulého století. Počáteční euforie, kdy se část lesnické praxe začala domnívat, že je konec problémů s lýkožroutem smrkovým (a snad i s jinými kůrovci), vzala oprávněně za své. Využití agregačních feromonů, specifických pro lákání právě jen lýkožrouta smrkového, se během krátké doby dostalo tam, kam patří. Nejsou samospasitelné (odstraňování atraktivního dříví a hlavně včasnou a důslednou asanaci napadeného dříví v žádném případě nenahradí), ale dávají nám alternativu k více než 200 let používaným lapákům. Jejich využití v kombinaci s otrávenými lapáky a následně také s feromonovými lapači (přistávacími a posléze i nárazovými) se ukázalo nejen jako efektivní, ale rovněž je možné ho chápat jako ekonomické a ekologické.
Využití feromonových odparníků v ochraně lesa
V poslední době se často hovoří o jejich úloze v ochraně lesa, a to z pohledu, zda jsou vhodné pro snižování populace lýkožrouta, tj. v přímé obraně při masovém odchytu (termín „mass traping“ byl zaveden ve Skandinávii při kalamitě počátkem 80. let), anebo je možné je využít pouze pro monitoring. Tento článek nehledá odpověď na tuto otázku (i když se domníváme, že své místo při snižování populační hustoty lýkožrouta mají, minimálně srovnatelnou s použitím klasických lapáků), ale soustředili jsme se na jednu otázku spojenou s monitoringem.
V rámci monitoringu se feromonové odparníky obecně využívají jednak ke stanovení počátku letu, jednak ke sledování průběhu rojení, potažmo i ke stanovení počtu generací v průběhu roku. Zejména druhá část (průběh rojení) byla a je hojně využívána právě i u lýkožrouta smrkového. Přitom se doposud nebralo v potaz, jak pokles účinnosti feromonových odparníků, který se v průběhu času dá s ohledem na snižování objemu účinných látek v odparníku předpokládat, ovlivňuje výši odchytů, a tedy zkresluje průběh letové křivky. Tento předpoklad se však nemusí jednoznačně zakládat na skutečnosti, neboť i způsob odparu může být relativně vyrovnaný (konstrukce odparníku může po delší dobu zabezpečovat plynulý odpar, který je schopen využít plně objem účinné látky v odparníku). Právě toto bylo cílem našeho experimentu, při kterém jsme dosáhli poněkud nečekaných výsledků, které mohou mít značný dopad na ekonomiku i efektivnost obranných opatření proti lýkožroutu smrkovému v praktické ochraně lesa, týkající se nutnosti výměny feromonových odparníků. Rozdílnost v účinnosti jednotlivých feromonových odparníků, kterou jsme částečně také sledovali, může mít přitom značný vliv na následné stanovení počtu obranných opatření.
Metodika
Pokusy se uskutečnily v letech 2008 a 2009 u Lesů České republiky, s.p., a to konkrétně na LZ Dobříš (LS Višňová). Pro pokusy byly vybrány paseky, kde se v předchozím roce lýkožrout smrkový nacházel minimálně ve zvýšeném stavu. V obou letech pokrývaly prakticky celou dobu předpokládaného letu l. smrkového, tzn. zahajovány byly koncem dubna a končily v září.
Do experimentů byly v prvním roce zahrnuty prakticky všechny komerčně dostupné registrované feromonové odparníky určené k lákání tohoto kůrovce včetně dvou typů odparníků s kombinovanými účinky, a to jak na l. smrkového, tak i na l. lesklého. Byly zakoupeny u různých distributorů, aby byly zachovány standardní podmínky, za kterých je získávají ti, co je v ochraně lesa používají. Jedinou podmínkou (ale ne nadstandardní) bylo, aby byly vyrobeny v roce, kdy jsme je hodlali použít. Do pokusů byly tedy konkrétně zahrnuty:
- FeSex Typo
- IT Ecolure Extra
- IT Ecolure Mega
- IT Ecolure Tubus
- Pheagr IT
- Pheagr IT Extra
- Pheagr IT Forte
- Pheroprax A
- PCHIT Etokap
- PCIT Ecolure
Chybějící registrované odparníky Ipsgone, IT Ecolure a Pheropax nebyly do experimentu zahrnuty, protože jsme nebyli schopni je od žádného distributora v potřebném termínu zajistit.
V druhém roce se do experimentů zahrnuly pouze ty odparníky, které prokázaly v prvním roce vyrovnané výsledky v celém průběhu experimentu, včetně jednoho běžně používaného feromonového odparníku z druhé skupiny, kdy jsme se chtěli přesvědčit, zda se zjištěné rozdíly projeví i v druhém roce (rozdělení do skupin – viz níže). Konkrétně šlo o násle-dující typy feromonových odparníků:
- FeSex Typo
- IT Ecolure Tubus
- Pheagr IT
- Pheagr IT Extra
Feromonové lapače byly instalovány standardním způsobem podél porostních stěn smrkových porostů při dodržení minimální bezpečnostní vzdálenosti cca 10–15 m. Rozestupy mezi jednotlivými feromonovými lapači byly přibližně 15 m, s ohledem na možnost umístění celého opakování (nebo jeho násobků) na jednu paseku. V roce 2008 bylo jedno opakování tvořeno feromonovými lapači s 10 typy feromonových odparníků; každý typ feromonového odparníku byl v jednom opakování použit dvakrát (bez výměny a s výměnou). V roce 2009 bylo jedno opakování tvořeno obdobným způsobem při použití 4 typů feromonových odparníků. Celkem tedy byla v prvním roce použita 3 opakování (60 feromonových lapačů), v druhém roce pak 5 opakování (40 feromonových lapačů). Dvojice identických feromonových odparníků byla vždy instalována (vyvěšena) v sousedních feromonových lapačích, takže celé opakování sestávalo z dvojic feromonových lapačů s identickými feromonovými odparníky. Zatímco jeden z této dvojice se po celou dobu sledování (tj. po celou vegetační sezónu) neměnil, druhý z této dvojice byl vždy po 4 týdnech vyměněn. V průběhu prvního roku došlo ke třem výměnám feromonových odparníků, v druhém roce ke čtyřem výměnám feromonových odparníků. Sledování po celou dobu letové aktivity bylo zvoleno proto, aby bylo možné jednoznačně nalézt dobu poklesu účinnosti testovaného feromonového odparníku (nepředpokládali jsme, že by deklarovaná doba účinnosti byla výrazně delší). Po celou dobu sledování byly vždy porovnávány odchyty těchto sousedních dvojic, abychom byli schopni posoudit pokles účinnosti v průběhu času. Pro závěrečné hodnocení byly sloučeny výsledky všech opakování se stejným typem feromonového odparníku v rámci každého roku. Smyslem hodnocení nebylo posouzení účinnosti jednotlivých typů feromonových odparníků mezi sebou. Brouci z pravidelných týdenních odběrů byli počítáni (při vyšších odchytech pak byli kalibrováni odměrnými válci a dopočítáni za přepočtového koeficientu 1 ml = 35 jedinců l. smrkového).
Srovnání účinnosti v průběhu letové aktivity
Na základě výsledků dosažených v roce 2008, patrných z grafů 1–10, lze testované feromonové odparníky předběžně rozdělit do 3 skupin, a to podle změn účinnosti v průběhu celé doby letové aktivity l. smrkového:
- první skupina – IT Ecolure Tubus, Pheagr IT, Pheagr IT Extra (grafy 1–3);
- druhá skupina – FeSex Typo, IT Ecolure Mega, Pheagr IT Forte, PCHIT Etokap (grafy 4–7);
- třetí skupina – IT Ecolure Extra, Phero-prax A, PCIT Ecolure (grafy 8–10).
První skupinu tvoří feromonové odparníky s nezměněnou účinností po celou dobu letové aktivity l. smrkového. V průběhu celé doby letové aktivity l. smrkového nevykázaly výrazné rozdíly (grafy 1–3).
Do druhé skupiny patří feromonové odparníky s mírně sníženou účinností v druhé polovině doby letové aktivity l. smrkového. Tyto vykazovaly po 8 týdnech výraznější rozdíly v odchytech mezi feromonovými lapači s neměněnými a měněnými feromonovými odparníky (grafy 4–7).
V rámci třetí skupiny, která zahrnovala feromonové odparníky prakticky neúčinné v druhé polovině doby letové aktivity l. smrkového, došlo po 6 týdnech (Pheroprax A, IT Ecolure Extra), resp. po 8 týdnech (PCIT Ecolure) nejen k poklesu výše odchytů, ale prakticky dosáhly nulové úrovně odchytů (grafy 8–10).
Vyhodnocení celkové účinnosti
Z hlediska celkové účinnosti bylo dosaženo nejvyšších odchytů v prvním roce sledování u feromonových odparníků Pheroprax A a IT Ecolure Mega. V prvém případě (Pheroprax A) bylo dosaženo nejvyšších odchytů pouze v případě výměny feromonového odparníku po 4 týdnech; zde je zřejmá vysoká účinnost tohoto odparníku ihned po vyvěšení. V druhém případě (IT Ecolure Mega) bylo dosaženo o něco nižších odchytů, avšak jak u feromonových odparníků s výměnou, tak i bez výměny. Nejnižší odchyty byly naopak zaznamenány u fero-monových odparníků s kombinovaným účinkem PCHIT Etokap a PCIT Ecolure. Tyto odparníky jsou k odchytu l. smrkového zcela nevhodné. Ostatní odparníky dosahovaly zhruba vyrovnané úrovně, a to jak po 8 týdnech, jak se běžně používají, tak i po celkové době sledování na konci letové aktivity kůrovců (grafy 11–12).
V roce 2009, kdy byly do testů zařazeny pouze čtyři feromonové odparníky s nej-vyrovnanějšími odchyty, bylo dosaženo obdobných výsledků jako v roce 2008. Fero-monové odparníky IT Ecolure Tubus a Pheagr IT dosáhly opět vyrovnaných výsledků bez ohledu na to, zda byly odparníky v průběhu sezóny měněny či neměněny. Feromonové odparníky Pheagr IT Extra a FeSex Typo dosáhly v případě ponechání ve feromonovém lapači po celou letovou aktivitu l. smrkového mírně snížené účinnosti – u feromonového odparníku FeSex Typo se projevil pokles zhruba po 8 týdnech a u feromonového odparníku Pheagr IT Extra se rozdíly projevovaly po celou dobu odchytů, a to prakticky okamžitě po jejich vyvěšení (grafy 13–16).
Z celkového pohledu bylo dosaženo nejvyšších odchytů u feromonového odparníku FeSex Typo, a to jak v případě výměny feromonových odparníků, tak i bez jeho výměny v průběhu sezóny. Ostatní feromonové odparníky dosahovaly nižších, avšak více méně vyrovnaných odchytů (grafy 17–18).
Statistické vyhodnocení
Při statistickém vyhodnocení byly výsledky mírně odlišné. Pro roky 2008 i 2009 byly výsledky odchytů dle jednotlivých typů feromonových odparníků s výměnou a bez výměny vyhodnoceny statistickým programem QC.Expert. Z výsledků v roce 2008 vyplynulo, že statisticky nevýznamné rozdíly mezi vyměňovanými a nevyměňovanými feromonovými odparníky stejného typu jsou u feromonových odparníků IT Ecolure Tubus, Pheagr IT a Pheagr IT Extra. To odpovídá zařazení do první skupiny na základě výše uvedeného hodnocení. V ostatních případech byly prokázány statisticky významné rozdíly, a to jak v případě feromonových odparníků s mírným poklesem účinnosti (druhá skupina), tak i v případě feromonových odparníků, které byly v druhé polovině letové aktivity prakticky neúčinné (třetí skupina), což je mírně překvapivé, ale zřejmě se zde projevily rozdíly jednak v průběhu některých odběrů v průběhu sledování, jednak v průběhu druhé poloviny sezóny. Výše uvedené zařazení do druhé (s mírně sníženou účinností) a třetí skupiny (v druhé polovině letové aktivity prakticky neúčinné) přitom vůbec neodpovídá výsledkům získaným použitým párovým testem (tabulka 1).
V roce 2009 byly statisticky nevýznamné rozdíly mezi vyměňovanými a nevyměňo-vanými feromonovými odparníky potvrzeny pouze u feromonového odparníku Pheagr IT, v ostatních třech případech byly rozdíly vyhodnoceny jako statisticky významné, přičemž u feromonového odparníku IT Ecolure Tubus se zjištěné hodnoty blížily hodnotám statisticky nevýznamného rozdílu (tabulka 1).
Dále byly výsledky z pohledu celkové účinnosti za roky 2008 i 2009 staticky zpracovány v programu UPAV GEP, který je používán v referenční zkušební laboratoři testování pesticidů při testování biologické účinnosti přípravků na ochranu lesa. Jako standardní přípravek byl zvolen pro oba roky feromonový odparník Pheagr IT jako jeden z nejpoužívanějších feromonových odparníků a současně odparník s nejkratší deklarovanou dobou účinnosti, a to konkrétně varianta bez výměny. Při celkovém hodnocení účinnosti bylo dosaženo výsledků, které jsou uvedeny v tabulce 2.
Vzhledem k tomu, že feromonové odparníky nejsou používány standardně po celou dobu letové aktivity l. smrkového bez výměny, lze pro srovnání celkové účinnosti feromonových odparníků v naprosté většině použít pouze odchyty z feromonových lapačů s feromo-novými odparníky bez výměny s hodnocením po 8 týdnech (tabulka 3). Tato doba je pro většinu feromonových odparníků standardní dobou účinnosti. Výjimkou jsou feromonové odparníky IT Ecolure Mega a Pheroprax A, kde je deklarována delší účinnost; u těchto dvou feromonových odparníků jsou více odpovídající výsledky uvedené v tabulce 2.
Jestliže v rámci standardních podmínek (deklarovaná doba účinnosti a výměna až po jejím uplynutí) byl v roce 2008 vyhodnocen jako nejlepší feromonový odparník
IT Ecolure Mega, do nadprůměru se ještě lehce dostal feromonový odparník
IT Ecolure Tubus. V roce 2009 byly takto z použitých feromonových odparníků hodnoceny FeSex Typo a IT Ecolure Tubus. Jestliže prodloužíme dobu účinnosti na celou dobu letové aktivity l. smrkového (cca 16 týdnů), pak se jako nadprůměrné jeví v roce 2008 feromonové odparníky FeSex Typo, IT Ecolure Mega a IT Ecolure Tubus a v roce 2009 FeSex Typo a IT Ecolure Tubus (tabulka 2). Jestliže se v roce 2008 a 2009 objevily v případě výměny feromonových odparníků vyšší odchyty, pak se zde projevuje vyšší odchytová schopnost těchto feromonových odparníků v počátku jejich působení (4 týdnů).
Z výsledků statistického hodnocení jednoznačně vyplývá velmi nízká účinnost obou feromonových odparníků s kombinovanými účinky na l. smrkového a l. lesklého (tabulka 2 a 3).
Závěry
Z dosažených výsledků vyplývá:
- Z hlediska vlivu předpokládaného poklesu účinnosti feromonových odparníků není nutné provádět žádné korekce pro vytvoření letové křivky, jsou-li feromonové odparníky používány v souladu se stanovenou dobou účinnosti, s výjimkou feromonového odparníku Pheroprax A, který po 8 týdnech prakticky ztrácí účinnost.
- Feromonový odparník Pheagr IT a také IT Ecolure Tubus jsou účinné po celou dobu letové aktivity lýkožrouta smrkového, takže jejich výměna je z hlediska efektivity a ekonomiky zcela zbytečná. Poněkud horší výsledky (vzhledem k výše uvedeným dvěma typům feromonových odparníků) jsou prokázány u feromonového odparníku Pheagr IT Extra.
- U všech ostatních použitých feromonových odparníků byly prokázány statisticky významné nižší odchyty v případě jejich použití v průběhu celé letové aktivity l. smrkového. Přesto je možné za určitých podmínek použít bez výměny feromonové odparníky FeSex Typo, IT Ecolure Mega a Pheagr IT Forte, i když u nich byly shledány statisticky významné rozdíly.
- Z hlediska celkové účinnosti feromonových odparníků se jeví jako nejlepší IT Ecolure Mega, jako mírně nadstandardní se jeví rovněž IT Ecolure Tubus a FeSex Typo.
- Z dosažených výsledků vyplývá, že deklarované prodloužení účinnosti u feromonového odparníku IT Ecolure Mega je odpovídající; u dalšího feromonového odparníku s dekla-rovanou prodlouženou dobou účinnosti – feromonového odparníku Pheroprax A – není ten-to předpoklad podložen výsledky.
- V případě ostatních použitých feromonových odparníků lze konstatovat, že po dobu 8 týdnů (což je v naprosté většině deklarovaná doba účinnosti) nedochází k poklesu účinnosti.
- V případě urychlené výměny (po 4 týdnech) se jeví jako nejúčinnější feromonové odparníky IT Ecolure Mega a Pheroprax A.
- Jako zcela nevhodné pro odchyty l. smrkového se ze všech možných úhlů pohledu jeví feromonové odparníky s kombinovaným účinkem PCHIT Etokap a PCIT Ecolure.
V rámci uskutečněných experimentů a v souladu s dosaženými výsledky je však nutné konstatovat, že:
- Na základě dosažených výsledků není možné jednoznačně určit nejefektivnější typ feromonového odparníku; za tímto účelem by bylo nutné uskutečnit mnohem rozsáhlejší experimenty.
- Z dosažených výsledků je však možné podle účelu (nutnost výměny, maximální odchyt apod.) vybrat nejvhodnější typ feromonového odparníku.
- Jako rozhodující by se mohla jevit v tomto případě ekonomická efektivita, avšak na základě dosažených výsledků rovněž není stanovena, a to s ohledem na nedostatek vstupních dat.
S ohledem na uvedené závěry, které nejsou zcela jednoznačné, je třeba vycházet z preferovaných kritérií. Další výzkum v této oblasti by mohl napomoci racionálnímu a efektivnímu využívání feromonových odparníků, zejména pak z hlediska ekonomické úspornosti. I tak však mohou předložené výsledky, při jasném zohlednění cílů, přinést určité zefektivnění jejich nasazení, včetně ekonomických úspor. V tomto případě je však nutné si jednoznačně uvědomit, jaké kritérium je pro nás rozhodující. Domníváme se, že následující experimenty pomohou vnést další světlo do rozhodovacích procesů při aplikaci feromonových odparníků, a to jak z hlediska efektivity, tak i ekonomičnosti.
Autoři: doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
Ing. Marie Geráková
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ;
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: archiv útvaru LOS