Šumava - Lesu zdar i zmar

František Krejčí, Správa NP a CHKO Šumava

- Jaké jsou předběžné výsledky hospodaření Správy NP Šumava za rok 2009 (provozní – objem těžby, z toho kůrovcová, vývoj zmlazení na lokalitách s bezzásaho-vým managementem, a další dle uvážení; ekonomické – příjmy z prodeje dříví, výsledek hospodaření, dotace zakladatele a jiné?

Ostatní ekonomické údaje jsou v současné době zpracovány v účetní závěrce a po jejím schválení zřizovatelem budou oficiálně k dispozici.

Lokality s bezzásahovým managementem musíme rozlišit zejména na horské smrčiny, kde se podle průběžného monitoringu vyskytuje přirozená obnova v počtu několika stovek až několika desítek tisíc jedinců na hektar. (V několika málo porostech byla doplňována podsadbou.) Tedy v množství a kvalitě naprosto zajišťující další existenci lesa. Díky tomu, že se jedná o výrazné rozdíly v počtu jedinců, dojde i k věkové diferenciaci porostů horských smrčin. Bezzásahový režim v nižších polohách, tedy v pásmu smíšených horských lesů (7. a 6. LVS), již zahrnuje porosty s výraznou přirozenou obnovou smrku, ale i buku a jedle. V mnoha porostech, kde v mateřském porostu chyběla jedle nebo buk, byla prováděna podsadba většinou odrostky těchto dřevin. Ani v těchto porostech není existence lesa ohrožena.

- Jaká je prognóza vývoje kůrovcové situace v Národním parku Šumava v roce 2010?

Ve srovnání s rokem minulým předpokládáme nárůst počtu kůrovcem napadených stromů, a to zejména v „zásahových“ lesních porostech. V gradaci kůrovce se zároveň projeví i loňský semenný rok smrku, protože některé lesní porosty byly nezanedbatelně oslabeny fruktifikací. Z tohoto pohledu připravujeme v rámci probíhajících výběrových řízeních zajištění dostatečného množství zpracovatelských kapacit, zaměřených zejména na šetrné technologie. K jistému útlumu, či spíše posunu kůrovcových populací dojde v lokalitách samovolného vývoje postižených kůrovcovou gradací již v roce 2008.

- Které oblasti považujete z hlediska šíření kůrovcové kalamity mimo území NP Šumava za nejrizikovější a jaká opatření budete v těchto lokalitách realizovat?

Jsou to především lesní porosty navazující na území s aktivní kůrovcovou populací, zejména pak některá území se samovolným vývojem. Na celém území NP Šumava s výjimkou právě těchto ploch se proti kůrovci aktivně zasahuje a provádí se veškerá obranná a kontrolní opatření minimálně na úrovni hospodářských lesů v ČR. Lesům na hranicích se sousedními vlastníky je pak věnována zvláštní pozornost. Zde veškerá opatření v ochraně lesa provádíme po dohodě a ve spolupráci s těmito okolními subjekty.

- Jak hodnotíte roční fungování elektronického zadávání zakázek na lesnické činnosti prostřednictvím tzv. minitendrů? Dozná tento systém nějaké změny pro rok 2010?

Úvodem je potřeba upřesnit, že u systému tzv. minitendrů se nejedná o elektronické zadávání zakázky, ale pouze o využití informačního systému ke generování formuláře nabídky, která je vždy písemná. Na druhou stranu jsou samozřejmě využity všechny výhody, které přinášejí moderní technologie (komunikace e-mailem, sestavování fakturačních podkladů, sledování oběhu dokumentů, provádění kontrol s fotografiemi prostřednictvím mobilních zařízení a jejich dálkový přenos atd.)

Systém minitendrů dozná výrazných vylepšení reagující na potřeby jak malých, tak velkých dodavatelů. Jejich vyčerpávající popis by vydal na samostatný článek. Předně je nově možné zapojení tzv. sezónních dodavatelů (prezentace běžícího zadávacího řízení proběhly kromě Moravy, také na Slovensku a ve Spolkové republice Německo) či výběr konkrétního územního pracoviště pro provádění lesnické činnosti. V případě nedostatku kapacit je pro účastníky rámcové smlouvy připravena novinka spočívající v tom, že na konkrétní minitendr má Správa možnost povolit ve výzvě pro podání nabídky doplnění dalších subdodavatelů. Další významnou možností bude tzv. opce na porost, která bude, zjednodušeně řečeno, znamenat, že dodavatel, který plní v minitendru, bude ve své kapacitě souvisle pokračovat v plnění v daném porostu, a to po dobu dalších nálezů kůrovcem napadených stromů. Pro zvládnutí kůrovcového náporu máme připraven mechanismus pro tzv. kapacitní hodnocení minitendru, který upřednostní nabídnutou kapacitu účastníkem rámcové smlouvy a provede vyhodnocení nabídek tak, že neprovádí posun termínu pro splnění zakázky (na rozdíl od standardního hodnocení, kde má cena přednost oproti termínu splnění, který může být odložen až o 10 dnů, umožňuje-li to provozní potřeba). Kombinací plánovaných vylepšení by měl být kůrovcový nápor zvládnutelný.

Z dalších změn mohu jmenovat institut tzv. ombudsmana, což je pověřený zaměstnanec centrály, který bude přijímat podněty dodavatelů, které se mohou týkat problémů při komunikaci s pověřenými zaměstnanci nebo řešení provozních problémů, které z jejich pohledu nebyly uspokojivě vyřešeny na místě konkrétního pracoviště.

Aby se však uvedené změny skutečně realizovaly, nestačí jejich vyjmenování ve všeobecných obchodních podmínkách, ale je nezbytné přijmout dílčí opatření na naší straně. Konkrétně jde o úpravy software a komplexní optimalizaci pracovních postupů v rámci územních pracovišť a dotčených odborů tak, aby zaměstnanci měli jasné pokyny k jednotlivým situacím a postupům, nebyli vystaveni administrativní šikaně nebo zahlceni úkoly, které nesouvisí s jejich pracovní pozicí. Výsledkem optimalizace bude mj. příručka lesnických činností, k níž musí navazovat systém spravedlivého odměňování (a také případného potrestání za nedodržování postupů).

- Projeví se současná kůrovcová situace na Šumavě v pokračování přeměn uměle založených stejnověkých smrčin na porosty blížící se původním smíšeným lesům nižších poloh Šumavy?

Na rozdíl od zásahů proti kůrovci prováděných v minulosti převážně v horských smrčinách 8. LVS se dnes zásahy provádějí v 6. a 7. LVS převážně v umělých smrkových monokulturách, založených v letech 1870–1890. V těchto porostech vyplývá z Plánu péče o NP povinnost převodu na porosty smíšené, se zastoupením JD a listnatých dřevin. V současnosti dochází vlivem kůrovce v části lesních porostů postupně ke snižování zakmenění nebo výskytu malých kotlíků, které slouží právě k doplnění stinných a polostinných dřevin v předstihu před přirozenou obnovou smrku.

Velkou výhodou je, že po vzniku NP byly odstraněny holoseče, jako způsob umělé obnovy lesa. Tím bylo na mnoha místech docíleno významné etážovitosti lesa s přirozenou obnovou žádoucích dřevin. V současné době je více než 40 % porostů starších 80 let víceetážových. Právě z tohoto důvodu nevznikají rozsáhlé a obtížně zalesnitelné holiny v takové míře, jako by tomu jistě bylo ve vyšších nadmořských výškách. Celková holina z nahodilé těžby v roce 2009 byla vykázána na ploše cca 365 ha, což není ani 1 % z plochy lesů v NP. Pokud by se v NP běžně lesnicky hospodařilo, byly by holiny z nahodilých a úmyslných těžeb vyšší.

Zároveň je nutné si uvědomit, že podstatná část lesních porostů na některých územních pracovištích značně překračuje stáří 120 let a byla by tudíž v hospodářských lesích již smýcena. V NP je oproti tomu část těchto porostů v rámci Plánu péče ponechána přirozenému vývoji – etážové porosty tak tvoří značnou část lesů ponechaných samovolnému vývoji. Odumírání víceetážových porostů vlivem kůrovce pak tedy vede k uvolňování spodní etáže bez vzniku holiny.

V případě vzniku velkých holin pracujeme s přípravnými dřevinami (jeřáb, bříza), pod jejichž ochranu pak následně budou vnášeny dřeviny cílové (jedle, buk). Na menší kůrovcem či větrem uvolněné plochy vysazujeme žádoucí dřeviny rovnou – vše samozřejmě s ohledem na ekologické požadavky jednotlivých druhů dřevin.

- Bude mít správa parku k dispozici dostatečné množství vhodného sadebního materiálu k výsadbě zejména na holinách vzniklých těžbou kůrovcového dříví?

Při loňské úrodě bylo pro další pěstování v lesních školkách (a zčásti též pro přímou síji do lesních porostů) zajištěno cca 3 360 kg jedlových šišek, více než 500 kg bukvic, 3 120 kg jeřabin, dále osivo klenu, břízy, olše či jilmu.

V současné době, přes maximální plánovanou produkci ve vlastních lesních školkách, nelze pokrýt potřebu sadebního materiálu pouze z našich vlastních zdrojů. Důvodem je samozřejmě zvýšená potřeba sadebního materiálu jak pro zalesňování na vzniklých holinách, tak pro pokračující práce na postupné změně druhové skladby. Přesto je potřebné množství sazenic zajištěno – a to jejich nákupem od jiných školkařských subjektů. Při nákupu, podobně jako při naší vlastní produkci, klademe důraz zejména na kvalitu a původ sadebního materiálu.

- Koncem roku 2009 došla EPS II k některým závěrům a doporučením. Jakým způsobem bude Správa NP Šumava tyto závěry a doporučení přijímat?

Jednání uvedené pracovní skupiny stále pokračuje. Cílem naší společné práce v této skupině je připravit doporučení jak pro ochranu lesa proti kůrovci v tomto a příštím roce, tak i zapracovat některá navrhovaná opatření do připravovaného plánu péče či vnitřních předpisů Správy. Hlavní témata se týkají režimu ochrany v přechodovém režimu péče o lesy, zjednodušení základních způsobů péče na tzv. bezzásahový management a asistovaný management (v našem případě obnova smíšeného horského lesa) či problematika vnitřních ochranných pásem kolem nestátních vlastníků lesa v NP apod.

- K podepsání je připravena dohoda Vize 2020. Můžete tuto dohodu z pohledu Správy NP Šumava ve stručnosti přiblížit a jmenovat hlavní přínosy tohoto dokumentu?

Tuto dohodu navrhl bývalý ministr ŽP Ladislav Miko pro zklidnění dění kolem NP formou stabilizace poměrů v oblasti spolupráce se zástupci místních obcí, definicí územního rozsahu obou základních typů péče o ekosystémy NP na 10 let a hlavně nastavením souladu mezi péčí státu o ochranu přírody na Šumavě a péčí o socioekonomické potřeby místních obyvatel. Tento soulad je zde manifestován např. Krajinným integrovaným plánem rozvoje o specifickou oblast Šumava nebo zvláštním programem podpor malých projektů ze SFŽP pro regiony NP ČR apod. Jedná se o moderní přístup k regionům NP jakožto územím plnících specifické role z důvodu účasti na zajištění ochrany přírody v NP v národním a mezinárodním kontextu, tzn. nad rámec vlastních potřeb místních komunit.

Jiří Zimola, Jihočeský kraj

- Mohou kraje přímo ovlivnit management péče o lesní ekosystémy na území národního parku?

Kraje od svého vzniku hledají prostor pro ovlivnění dějů v Národním parku Šumava, což v rámci platné legislativy, přijaté většinou před vznikem krajů, není snadné. Vycházejí z přesvědčení, že ochrana přírody a rozvoj území ve prospěch jeho obyvatel i návštěvníků je i na Šumavě společným zájmem a úkolem obecních a krajských samospráv i orgánů ochrany přírody, tady Správy Národního parku a MŽP. Od počátku se nedaří najít rovnováhu nejen proto, že Správa NP Šumava klade zájem ochrany přírody silně nad ostatní zájmy a nachází pro to i legislativní obhajobu, ale zejména proto, že prosazovaný zájem ochrany přírody a jeho současná realizace se rozchází s představou ochrany přírody ostatních účastníků. Nemůžeme se shodnout na tom, že výsledek „bezzásahové hysterie“ se po neodpovědných rozhodnutích o postupu při likvidaci následků Kyrillu negativně promítá do krajinného vzhledu Šumavy. Přibývající rozsah „suchého lesa“ nebo holin, podle toho, kterému postupu v kterém okamžiku dává Správa NP Šumava přednost, neodpovídá výchozím ani současným představám obcí, většiny odborných zakladatelů NP Šumava ani současným zájmům obyvatel a návštěvníků Šumavy. Ještě po nějaký čas, ale stále méně, další vývoj zkázy lesa (odborníci tomu říkají velkoplošný rozpad horního patra lesa) závisí na volbě managementu péče o lesní ekosystémy, brzy nad naléhavostí ochrany převáží naléhavost obnovy lesa, o níž však rovněž nepanuje shoda.

- Kdybyste měl stručně shrnout představu Jihočeského kraje, jak by měla do budoucna vypadat Šumava z hlediska péče o lesní ekosystémy, zaměstnanosti obyvatel v lesnictví, ale i rozvoje rekreačních funkcí a budování infrastruktury?

Brzy po vzniku krajů vznikla naléhavá potřeba odborné polemiky, poněvadž ochrana přírody se zmítá ve střetu rozdílných vědeckých postojů a doktrín. Teprve na pozadí tohoto střetu se odvíjí úsilí obyvatelstva, návštěvníků, samospráv i občasných politických vstupů z centra o nalezení nápravy. Úsilí obcí vyústilo v jejich žalobu na neoprávněnost rozhodnutí o ponechání neasanovaného kůrovcového dřeva ve druhých zónách parku, které se stalo líhní pro kůrovce, s nímž se pak zdánlivě, údajně, nebo i doopravdy bojuje. Úsilí krajů vyústilo již před čtyřmi lety rozhodnutím obou hejtmanů „šumavských krajů“ ve vytvoření mezikrajské expertní skupiny, jejímž vedením byl pověřen prof. Moldan a která měla všestranně zhodnotit vývoj Šumavy po 15 letech existence NP a doporučit postupy pro další období. Výsledky nákladné činnosti této skupiny nejsou dotaženy do smysluplných závěrů a poslední verze její zprávy nebyla dodnes zveřejněna. Lze se právem domnívat, že je tomu tak proto, že mezi závěry, zjištěními a doporučeními jsou takové, které se neslučují s realizovaným postupem ochrany přírody na Šumavě.

Vývoj kůrovcové kalamity v posledních třech letech vedl oba hejtmany Jihočeského a Plzeňského kraje k vytvoření další expertní skupiny, která posoudila vážnost situace, účinnost uplatňovaných postupů a nutnost určitých korekcí. Nad výsledky práce této skupiny se sešlo devět odborníků, jmenovaných po třech oběma hejtmany a MŽP, kteří mají navrhnout opatření ke zmírnění účinků probíhajícího vývoje v šumavských lesích. Dodnes tito odborníci nedospěli k jednotnému názoru na nesporná a sporná opatření a k ukončení své činnosti. Lze se právem domnívat, že je tomu tak proto, že mezi stanoviskem šesti účastníků jmenovaných kraji a tří účastníků jmenovaných MŽP se vyskytují rozpory, které nelze vyargumentovat ve prospěch obhajovaných postupů Správy NP Šumava, které však orgány přírody nechtějí opustit. Chci jasně potvrdit, že v našem sporu vůbec nejde o to, zda se na Šumavě bude těžit nebo alternativně rozšiřovat pásmo suchých lesů. Nevidíme jako vítězství, že se na Šumavě v poslední době rekordně těží. Od začátku do konce jde o to, aby generační a postupem ochrany přírody akcelerovaná obměna šumavských lesů v atraktivních vrcholových partiích Šumavy proběhla s co největším ohledem na „zelenou Šumavu“, na udržení všech funkcí lesa, na pozvolnou, postupnou a řízenou regeneraci krajinného rázu Šumavy, na udržení tradiční atraktivnosti šumavské přírody a na odůvodněnou modifikaci dřevinné skladby v cílovém lese. Takový postoj chápeme jako svou občanskou a politickou povinnost. Dodat k tomuto cíli odpovídající management je velmi citlivý a odborný problém. Cíle zmíněných pracovních skupin vytvořených z iniciativy krajů mají vést k tomu, aby i samospráva měla jasnou představu o vhodném odborném řešení a mohla kvalifikovaně odpovědět na vaši otázku. S nevolí sledujeme snahu toto úsilí krajů bojkotovat. Je samozřejmé, že pak do popředí polemiky vstupují politicko-organizační řešení, která jsou na řadě vždy tam, kde mezi různými názory nerozhodne odborný konsensus a nastupuje mocenské (většinové) řešení. Nebylo by těžké doložit, že zaměstnanost, rekreační využití i naléhavost infrastruktury jsou ve významné závislosti na stavu lesů na Šumavě. Jihočeský kraj připravuje určitý prostor pro řešení v územní rozvojové studii Šumavy, která se v této době dopracovává.

- Jak hodnotí kraje kůrovcovou situaci zejména mimo bezzásahová území NP Šumava a jakým způsobem se kraje připravují na možnost zvýšeného tlaku podkorního hmyzu v roce 2010?

Oba kraje s rozpaky hodnotí odborný odhad a skutečný rozsah kůrovcové těžby v roce 2009 v NP Šumava. Odhad činil 130 tis. m3 a skutečnost předčila 300 tis. m3. Tento rozdíl sice jen nepřímo ilustruje předpokládaný a skutečný rozsah kůrovcové kalamity na Šumavě, ale přímo dokládá, jak „máme kůrovce pod kontrolou“. Omluvné řeči o obtížnosti odborného odhadu nijak nesnižují obdobné riziko pro rok 2010. Jen s málokým z odborníků nedosáhneme shody, že postižené území může být v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 trojnásobné – a málo o účinnosti našich obranných opatření vypovídá, že oscilace kolem tohoto odhadu je závislá na počasí. Je vysoké riziko, že zasažené území vystoupí z hranic státních lesů v parku i mimo něj. Jihočeský kraj dosáhl se Správou NP Šumava shody na tom, že ochranná kůrovcová těžba bude podle klimatických podmínek probíhat po celou zimní sezónu. Zimního období musíme ovšem využít k závěrečnému hledání konsensu v nezbytných opatřeních, vyplývajících ze zmíněné nedopracované expertní zprávy. Musíme se však také připravit na řešení v případě neúspěchu. Vidíme ho v přípravě zákona o NP Šumava, který musí přesněji vymezit územní rozsah, cíl ochrany přírody na Šumavě a kompetence obecních i krajských samospráv na jejím území.

Josef Vovesný, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL)

- Shrňte prosím ve stručnosti nejdůležitější závěry Expertní pracovní skupiny II pro posouzení stavu managementu péče v NP Šumava se zvláštním zřetelem na gradaci kůrovců (dále jen EPS II).

Mé odpovědi navazují na informace, které jsem uvedl v LP 10/2009, str. 7. Závěry z dosavadní práce EPS II jsou v originálním znění uvedeny v „Souhrnné zprávě pro zadavatele“ z října 2009 (viz rámeček Zpráva EPS II). V této je aktualizován pouze stav napadení a zpracování kůrovce k 31. 12. 2009, tedy za celý rok 2009.

Jedná se o velmi komplikovaná jednání a nám se nepodařilo v tomto časovém horizontu dohodnout na konkrétních opatřeních, která reflektují současný stav a reagují na chybná rozhodnutí nedávné minulosti. Zástupci NP Šumava a MŽP se identifikovali se zněním, na kterém se sjednotili zástupci jmenovaní kraji jen zčásti a vyjádřili koncem roku 2009 názor v samostatném stanovisku zástupců NP a CHKO Šumava a MŽP ke zprávě EPS II.

Jako časově nejdůležitější považujeme opustit současný management, opustit ideologii rychlého nastolení divočiny, která zavedla ještě nedávno kulturní krajinu a její lesní ekosystémy (více než 80 % kulturní lesy) do současného stavu velkoplošného rozpadu.

Krátkodobě stojí na prvním místě tlumení kůrovce, krizová situace si vyžaduje vyhlášení krizového managementu.

- Jakým způsobem a v jakém časovém horizontu by měly být závěry komise aplikovány?

Závěry je třeba uplatnit co nejdříve, aby se tak stalo, musí být akceptovány především vedoucími pracovníky MŽP. Již v polovině září 2009 byl deklarován všeobecný souhlas všech členů EPS II nad obecnými zásadami, které rekapituluji takto:

- naléhavě změnit, a to zásadním způsobem, strategii a koncepci směřování NP Šumava,

- okamžitě zastavit rozšiřování bezzásahových území,

- revidovat velikost současných bezzásahových území, a to okamžitě tam, kde je to ještě produktivní ve vztahu k tlumení kůrovců,

- bránit všemi účinnými prostředky šíření kůrovce na sousední majetky a v tomto smyslu provést revizi zonace NP Šumava,

- přehodnotit účinnost systému integrované ochrany lesa v NP Šumava,

- v zásahových územích naplnit § 1 lesního zákona, a to beze zbytku; hospodařit přírodě blízkým způsobem a soustředit se na změnu druhové skladby a zvýšení stability porostů, udržení porostního prostředí je prioritou, umožnit provádění preventivní ochrany lesů, a to beze zbytku.

Přes obecný souhlas se zásadami se dosud konkrétní kroky v rámci EPS II prosadit nepodařilo, situace se dostává do časového skluzu. Aktuálně jednání intenzivně probíhají nejen na úrovni EPS II, ale především na úrovni Správa parku – specialisté ochrany lesů Lesnické fakulty Praha a Lesnické ochranné služby VÚLHM. Odpověď vyjadřuje stav jednání EPS II k 15. 1. 2010.

- Které oblasti považujete z hlediska rizika šíření kůrovcové kalamity mimo území NP Šumava za nejrizikovější a jaká opatření v těchto lokalitách navrhujete?

Aktuálně je kůrovec rozšířen po celém území parku intenzitou odpovídající kalamitnímu stavu, a tedy jsou ohroženi všichni sousedé. Největší intenzitou je napadena celá příhraniční oblast sousedící s NP Bavorský les, která se rozpadá zevnitř, a území navazující směrem dovnitř parku. Nejvíce zasažena je souvislá oblast pod Trojmeznou kolem Schwarzenbergského kanálu, Stožecka a Jeleních vrchů. Doporučovat lesníkům v odborném časopise opatření je „nošením dříví do lesa“. Snad zdůraznit důležitost kombinace zařízení a na prvním místě vyhledávání stojících napadených stromů a asanace včas řádným odkorněním.

- Jaká je prognóza vývoje kůrovcové situace v národním parku Šumava v roce 2010?

Další vývoj kůrovcové kalamity, který je ve fázi progrese, mohou vedle přirozených faktorů ovlivňujících vývoj tlumit jen změny přístupů uplatňované odpovědnými řídícími pracovníky MŽP a Správy NP Šumava dosud, ve smyslu doporučení v Souhrnné zprávě EPS II.

Petr Zahradník, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM)

- Kde spatřujete hlavní rizika kůrovcové situace v NP Šumava a jaký vývoj v roce 2010 očekáváte?

Hlavní riziko vidím v množství kůrovce, které je schopno vylétnout z bezzásahových zón. Toto množství je podle mého odhadu schopno způsobit další rozsáhlé poškození porostů ve svém sousedství. Dojde tak k dalšímu rozsáhlému rozpadu lesů a Šumava nebude tou Šumavou, jak ji známe z minulosti (je-li jí ještě nyní). Jako druhý problém vidím ohrožení porostů sousedních vlastníků. Chápu, že poslání národního parku je jiné než poslání hospodářského lesa, ale nesmí toho být dosaženo na úkor jiných vlastníků bez případných potřebných kompenzací. A jako poslední problém vidím potencionální rozšiřování bezzásahových zón, pouze na základě „politického“ rozhodnutí, bez zohlednění současných problémů a z toho vyplývajících důsledků.

Rok 2010 nevidím z pohledu kůrovcové gradace optimálně. I při důsledné realizaci dohodnutých postupů a obranných opatření dojde k dalšímu rozsáhlému napadení porostů, které bude v zásahových zónách ještě rozsáhlejší než v roce 2009.

- Jak hodnotíte jako člen EPS II výstupy z práce této skupiny a která doporučení považujete za nejpodstatnější?

Vlastní jednání hodnotím kladně. Nyní je důležité to, co se dohodlo, skutečně realizovat. Za pozitivní rozhodně považuji dohodu o nerozšiřování bezzásahového území a použití standardních metod ochrany lesa proti kůrovcům na zbývající rozloze. Ale jak říkám, důležitá je realizace. Pouze dohoda nic nezmění.

- V hospodářských lesích ČR je patrný trend nárůstu poškození porostů podkorním hmyzem. Slovenská republika předpokládá, že poskytne do roku 2013 na opatření ke zmírnění a následné zastavení kůrovcové kalamity částku 50 mil. eur. Domníváte se, že by i v České republice bylo vhodné finančně podpořit opatření směřující ke zlepšení kůrovcové situace?

Nedomnívám se, že u nás je finanční podpora při likvidaci kůrovcové kalamity to nejpodstatnější. Problémy vidím spíše v rovině organizační a dozorové. Organizační problémy spatřuji jednak v systému zadávání zakázek, kdy může dojít k prodlení při zpracování kůrovcového dříví, jednak v problémech s odbytem dřeva, kdy v období rojení kůrovce zůstává v lese příliš mnoho atraktivního dříví. Dozorové problémy vidím v rigidním přístupu, kdy se bazíruje na maličkostech, a rozhodující věci unikají.

Vladimír Dolejský, Ministerstvo životního prostředí, odbor péče o národní parky

- Jak hodnotíte kůrovcovou situaci na území NP Šumava v roce 2009 a jaký vývoj očekáváte v roce 2010?

Na území NP Šumava se v roce 2009 projevil zvýšený výskyt kůrovcových ohnisek jako přímý důsledek historicky nejbrutálnější větrné kalamity (Kyrill, leden 2007). Vývoj kůrovcem napadených stromů byl v roce 2009 ve fázi progrese. Předpokládám, že rok 2010 bude kulminací této kůrovcové epizody na Šumavě. K tomuto stručnému popisu situace lze dodat, že jde o vývoj nikoli neobvyklý. Gradaci hmyzu nelze zcela zastavit v jejím průběhu ani v lesích ryze hospodářských. Pro lepší pochopení situace je dobré vědět, že na území NP Šumava se nenacházejí lesy hospodářské. Jde o lesy zvláštního určení, a navíc – je zde určitá plocha území lesů se samovolným vývojem (cca 20 % z celkové plochy lesů). V porostech, v nichž se zasahuje, se kromě monitoringu pracuje s využitím různých obranných metod včetně důsledné evidence.

- Poskytne ministerstvo životního prostředí podporu vlastníkům lesů, kteří mohou být ohroženi šířením kůrovce z území NP Šumava?

Jde o hypotetickou otázku. Ale odpověď na ni je velmi jednoduchá. Neexistuje takový typ „podpory“. Existuje úhrada „újmy“ a vždy snad bude respektováno i v ČR právo platné v   EU. Ptáte-li se na úroveň vztahu se zahraničními sousedy, lze konstatovat, že je to vztah velmi korektní a odvíjí se od podepsaných mezinárodních dohod. Vlastníci lesů na rakouské a bavorské hranici zcela jistě v současné době nepožadují žádný typ „podpory“ či úhrady „újmy“.

- K podepsání je připravena dohoda Vize 2020. Můžete tuto dohodu z pohledu MŽP ve stručnosti přiblížit a jmenovat hlavní přínosy tohoto dokumentu?

Vize Šumava 2020 byla projednávána s obcemi ležícími v NP Šumava několik měsíců. Ze strany MŽP je skutečně připravena k podepsání. Vize je od začátku postavena na tom, že rozvoj obcí na území národního parku je třeba vnímat jako rozvoj specifického regionu, neboť je do jisté míry omezen právě faktem, že se jedná o nejvyšší kategorii velkoplošného chráněného území. Vize Šumava 2020 je dohodou. Obsahem této dohody jsou také dvě zásadní, průlomové věci. Jednak je to tzv. Krajinný plán integrovaného rozvoje (KIPR), díky kterému budou bodově (10 %) zvýhodněny projekty obcí ve specifických oblastech, podávané do operačních programů, a dále speciální program podpory obcí, jejichž území se nachází na území NP, který bude hrazený z prostředků SFŽP. V ochraně přírody MŽP a Správa NP Šumava navrhují stabilizaci stavu – stabilizovat současných 21 % bezzásahových území lesů s možností rozšíření o maximálně 9 % do roku 2020.

Děkuji za odpovědi

Jan Příhoda