Je 57 kČ/ m2 lesního porostu v ČR úředně odpovídající údaj?

Pro rok 2009 měly subjekty, vlastnící nebo obhospodařující 10 ha lesa a více, povinnost do přílohy účetní závěrky uvést cenu 57 Kč za m2 lesního porostu. Tato cena, stanovena ministerstvem financí, je ovšem výpočtem slučujícím neslučitelné a výrazně nadhodnocuje cenu lesních porostů na území ČR.

V zásadě je možné cenu lesního porostu zjistit buď na základě matematicko-expertních výpočtů, nebo srovnáním s porovnatelným objektem. Druhý způsob je pro ČR problematický z důvodu absence dostatečné databáze již realizovaných obchodních případů prodeje lesních porostů.

Matematicko-expertní výpočty vedou ke stanovení úřední ceny lesa, resp. lesního porostu, kterou lze zjistit na základě zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a prová-děcí vyhlášky č. 3/2008 Sb.

Pro škodní účely je možné zjistit hodnotu lesního porostu z vyhlášky č. 55/1999 Sb., o výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

Cílem článku není porovnávat jednotlivé postupy výpočtu, ale srovnat jejich výsledky a objasnit několik problematických částí výpočtu paušálu 57 korun za metr čtvereční lesního porostu.

Cena lesního porostu zjištěná z legislativních předpisů ČR

Výchozí legislativou pro oceňování majetku v ČR je:

- zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále zákon o oceňování majetku);

- vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále oceňovací vyhláška).

Paragraf 15 zákona o oceňování majetku stanovuje ocenění lesního porostu nákladovým a výnosovým způsobem tak, že vychází ze skupin lesních dřevin dle jejich zastoupení v lesním porostu, věku, bonitních stupňů, obmýtí a zakmenění. Postup zjištění základních cen lesních porostů, jejich úpravu vyjadřující kategorii lesa, hospodářský tvar lesa, stupeň poškození porostu, sortimentaci porostu a další vlivy, které působí na produkci dřeva, stanoví vyhláška.

Oceňovací vyhláška stanoví tři možné způsoby výpočtu ceny lesního porostu:

- Dle paragrafu 35 se oceňuje lesní porost bez omezení použití. Tento způsob výpočtu navíc umožňuje použití přirážek, resp. srážek, které mohou zohlednit skutečný stav na porostu (souše, hniloby, kvalitní produkce apod.). Paragraf 35 oceňovací vyhlášky plně vychází z metody modelace věkových hodnotových křivek (VHK), která vznikla ze tří různých hodnot (z výsledků tří rozdílných oceňovacích metod), a to z hodnoty nákladové, hodnoty očekávané a hodnoty mýtní výtěže a vyrovnáním průběhu hodnot polynomem 5. stupně. VHK vychází z platných růstových tabulek a z průběhu porostní zásoby během celého obmýtí.

- Dle paragrafu 39 je možné ocenit lesní porost pouze do výměry 1 ha včetně. Není ovšem specifikováno, zda jde o výměru porostu či majetku. Výsledná cena je fixní, bez možnosti použití přirážek, resp. srážek. Paragraf 39 je zjednodušenou českou úpravou výpočtu, který zohledňuje pouze listnaté a jehličnaté dřeviny a upravuje jejich produkční potenciál součinitelem srovnávací bonity.

- Dle paragrafu 40 je lesní porost oceněn pouze pro účely daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí. Výsledná cena je opět fixní, bez možnosti použití přirážek, resp. srážek.

Ve vyhlášce č. 55/1999 Sb., o výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích je možné zjistit hodnotu lesního porostu pro škodní účely (Thlp – tabulková hodnota lesního porostu). Princip je založen na tabulkových hodnotách pátého polynomu, které se dle bonity násobí s věkem poškozeného porostu.

Byla vypočítána hodnota lesního porostu všemi výše uvedenými způsoby na základě průměrných údajů o lesním porostu na území ČR. Data byla vybrána ze Zelené zprávy a ze Souhrnného lesního hospodářského plánu. Tabulka č. 1 shrnuje použité údaje.

V této části je nutné uvést, že stanovení paušální úřední ceny lesního porostu, byť matematicko-expertní metodou s použitím průměrných údajů za celé území republiky a platných legislativních předpisů, neukazuje na skutečnou hodnotu porostu, a především nezohledňuje skutečný stav porostu ani rozdílnost v druhových a kvalitativních charakteristikách, které se v ČR vyskytují.

Tabulka 2 srovnává výsledky různých způsobů výpočtu dle legislativních předpisů ČR. Vyjádřené ceny za 1 m2 lesního porostu jsou uvažovány za plného zakmenění.

Je obecně známo, že úřední cena stanovená oceňovací vyhláškou nadhodnocuje skutečnou hodnotu lesního porostu, a přes to dosahuje zhruba jen poloviční výše stanoveného paušálu.

V následujícím grafu je uvedeno srovnání jednotlivých „úředních“ cen lesních porostů.

Je 57 korun za 1 m2 číslo z reality?

V případě, kdy bylo sloučeno neslučitelné a zprůměrováno nemožné, je opravdu reálné dojít k tak vysoké hodnotě.

Kde tedy došlo při stanovení paušálu 57 korun za metr čtvereční lesního porostu k zásadním chybám, když základní údaje vychází ze Zelené zprávy a z informací o stavu lesa v ČR?

- Sloučení průměrné ceny dodávky s celkovou porostní zásobou.

- Průměrná cena dodávky je odvozena již od realizovaných prodejů, tzn. z prodejů dříví vesměs ve věku mýtní zralosti. Pokud uvážíme, že celková těžba za uvedené období 2006 činila 17,68 miliónů m3 a celková zásoba dřeva činila 667,8 miliónů m3, bylo možné průměrnou cenou dodávky „ocenit“ pouze 2,6 % zásob dřeva v lesních porostech.

n Stanovení výše průměrné ceny dodávky. Cena dodávky 2 289 Kč je sice zprůměrovaná částka průměrné ceny dodávek surového dříví pro tuzemsko ze statistických údajů ČSÚ, ale nelze ji vypočíst prostým průměrem. Jde vlastně o velmi podobný problém jako s použitím celkové porostní zásoby – opět musíme brát v potaz, že ne všechny sortimenty jsou obchodované stejně. V roce 2006 celých 66 % dodávek tvořily sortimenty III.A/B smrk, III.C smrk a III.D smrk, kde se cena pohybovala kolem 1 100 Kč za kubický metr. Sortimenty III.A/B dub, buk s cenou kolem 2 000 Kč tvořily jen 4,5 %.

- Lesní pozemky nejsou to samé, co porostní plochy, ne všude je na lesním pozemku lesní porost a tyto dvě veličiny se tedy neshodují výměrou.

Závěrem

Vyjádření ministerstva financí, že stanovení jednotné sazby pro lesní porost vychází ze známých údajů o lesním hospodářství, je sice pravdivé, ale tyto údaje nebyly vhodně použity.

Naopak lze na základě výše uvedených výpočtů a nastíněných principů úspěšně vyvrátit tvrzení, že uvedený výpočet paušálu 57 korun korespondoval s pravidly stanovenými pro oceňování lesních porostů oceňovací vyhláškou 3/2008 Sb.

Stanovení jakékoliv paušální ceny je pro subjekty vždy ulehčením, ale takový paušál by měl být nastaven vhodně a subjekt by měl mít možnost v případě potřeby tuto hodnotu upravit srážkou, příp. přirážkou.

Autor:

Ing. Kateřina Ventrubová, Ph.D.

ČZU Praha, Fakulta lesnická a dřevařská

Katedra ekonomiky a řízení lesního hospodářství

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.