Předpisy k zajištění bezpečnosti práce v lesním hospodářství II

Osobní ochranné pracovní prostředky

Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP“) jako pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a desinfekční prostředky a ochranné nápoje jsou poskytovány na základě § 104 ZP. Jak vyplývá z odst. 1, jde v podstatě o druhotné opatření s cílem zmírnění působení rizik tam, kde není možné rizika odstranit nebo omezit. OOPP (jak je zde rovněž uvedeno) nesmí bránit při výkonu práce. Pracovní oděv a obuv je podle odst. 2 ZP poskytována pouze v prostředí, v němž podléhá mimořádnému opotřebení nebo znečistění nebo plní ochrannou funkci. Podle odst. 5 ZP stanovuje rozsah poskytování zaměstnavatel podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Rozsah přidělovaných OOPP tedy není dán žádným obecně platným předpisem (např. ministerskou směrnicí) jako dříve, ale je zcela na zaměstnavateli, aby situaci posoudil a podle skutečných podmínek na svých pracovištích rozhodl o tom, jaké OOPP (příp. i pracovní oděv, obuv) jsou v daných podmínkách nezbytné a jaké parametry musí splňovat. Jestliže tedy zaměstnanec vykonává svoji práci v terénních podmínkách, má jeho obuv vzhledem k riziku zakopnutí, uklouznutí atd. charakter OOPP. To platí i pro jeho oděv, a to vzhledem k riziku promoknutí, prochladnutí atd., bez ohledu na to, zda podléhá mimořádnému znečistění nebo ne. Poskytování OOPP (a tedy i pracovního oděvu a obuvi) je bezplatné a nelze nahradit finančním plněním. Nelze však namítat nic proti tomu, jestliže si zaměstnanec zakoupí např. pracovní obuv sám a zaměstnavatel po posouzení, zda obuv odpovídá rizikům na pracovišti, proplatí paragon. Provádějícím předpisem k výše uvedenému ustanovení ZP je nařízení vlády č. 495/2001 Sb., které ve svých přílohách uvádí návod k vyhod-nocení rizik, vyjmenovává některé OOPP pro ochranu ohrožených částí těla a vyjmenovává některé činnosti, které poskytování OOPP vyžadují. Je třeba zdůraznit, že § 3 odst. 3, odst. 4 nařízení vlády rovněž ukládá zaměstnavateli povinnost zaměstnance s používáním OOPP seznámit a stanovit způsob, podmínky a dobu používání OOPP. Zaměstnavatel tedy OOPP nejen přiděluje, ale jeho povinností je stanovit, při kterých činnostech, resp. ve kterých prostorách jsou zaměstnanci povinni tyto prostředky používat. Při vyhodnocení nezbytných OOPP při práci se stroji a zařízeními, příp. chemickými látkami, musí být respektován návod k obsluze stroje a návod k použití např. pesticidů.

Pracovní úrazy

Pracovní úrazy a povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s nimi řeší § 105 ZP. Pracovní úraz je definován v § 380 ZP jako „poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi“. Závažnost úrazu ZP nerozlišuje a zaměst-navatel je tedy povinen podle § 105 u všech pracovních úrazů „objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu“ (viz odst. 1), „vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost“ (viz odst. 2) a „přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů“ (viz odst. 5). Z uvedeného tedy vyplývá, že objasňovat příčiny a přijímat opatření proti opakování úrazu je zaměstnavatel povinen bez ohledu na jeho závažnost. Jediným rozdílem je pouze to, že u závažnějších úrazů (konkrétně úrazů, jimiž byla způsobena pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny a úrazů, jejichž následkem došlo k úmrtí zaměstnance – viz odst. 3) musí být vyhotoven formou stanovenou v nařízení vlády č. 494/2001 Sb. záznam o úrazu a v patřičných termínech rozeslán institucím zde uvedeným. (Tak např. povinnost ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu se vztahuje jen na úrazy smrtelné a na úrazy vyžadující hospitalizaci delší než 5 dní, i když záznamy o těchto úrazech a ostatních úrazech zde nevyjmenovaných jsou zasílány souhrnně za celý měsíc nejpozději do 5. dne následujícího měsíce.)

Podle § 366 odst. 1 ZP za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá zaměstnanci zaměstnavatel a je povinen škodu nahradit (viz odst. 4), pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí (viz §§ 367, 368 ZP). Jinak řečeno – za vznik pracovního úrazu automaticky zodpovídá zaměstnavatel a je na něm, aby předložil důkazy, které jej této odpovědnosti zprostí.

Práva zaměstnance

Jsou ukotvena v § 106 ZP. Podle odst. 1 má zaměstnanec „právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením“. Dále je zde výslovně požadováno, že „informace musí být pro zaměstnance srozumitelná“, což úzce souvisí s úrovní prováděného školení bezpečnosti práce a především se způsobem, jakým byly zaměstnanci poskytnuty (zpravidla přímým nadřízeným) informace a pokyny v souvislosti s přidělením práce. Podle odst. 2 je zaměstnanec „oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinností zaměstnance“. Podle odst. 3 má zaměstnanec právo (ale současně i povinnost!) „podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření“.

Povinnosti zaměstnance

Povinnosti zaměstnance jsou uvedeny v § 106 odst. 4 ZP. V obecné rovině je každý zaměstnanec „povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.“ K vyjmenova-ným povinnostem patří účast na školení bezpečnosti práce (viz písm. a), povinnost podrobit se lékařským prohlídkám a očkování (viz písm. b) a zejména pak povinnost „dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele“ (viz písm. c) a „dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, OOPP a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu“ (viz písm. d). Z uvedeného tedy jasně vyplývá důležitost vedení dokumentace o provedeném školení a poskytnutých informacích – mezi řádky můžeme číst, že v případě pracovního úrazu se zaměstnavatel zbaví odpovědnosti za jeho vznik jen tehdy, jestliže nezvratně prokáže, že si zaměstnanec počínal jinak, než jak bylo zaměstnavatelem požadováno.

Pod dalšími písmeny jsou pak stanoveny další povinnosti jako „oznamovat svému nadřízenému vedoucímu pracovníkovi nedostatky a závady na pracovišti“ (viz písm. f) a „podílet se na odstraňování nedostatků“ (viz písm. g). V případě pracovního úrazu je povinností zaměstnance „bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin“ (viz písm. h). Jak vidno, zaměstnanec, který se uvolí dodatečně dosvědčit pracovní úraz svého spoluzaměstnance, se vystavuje nebezpečí závažného postihu, protože jeho povinností bylo úraz ohlásit ihned.

Mezi zde vyjmenované povinnosti patří i povinnost „nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci“ (viz písm. e) a „podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek“ (viz písm. i). Je tedy na zaměstnavateli, aby (např. v pracovním řádu) takového vedoucího zaměstnance určil, ostatní zaměstnance s tímto rozhodnutím seznámil a upozornil je, že jak požívání alkoholických nápojů a návykových látek (příp. kouření na pracovišti), ale i samotné odmítnutí podrobit se zjištění bude klasifikováno jako hrubé porušení pracovní kázně se všemi důsledky (např. okamžité zrušení pracovního poměru).

Povinnostmi zaměstnanců se zabývá i § 301 ZP, kde je pod písm. c) stanovena povinnost „dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni“. Nelze tedy vinit zaměstnance např. z nerespektování zásad uváděných v návodu k obsluze stroje (příp. v pracovním postupu nebo jiném interním předpisu), jestliže s tímto dokumentem nebyl prokazatelně seznámen.

Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně začlenění odborových organizací při řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je určeno v § 108 ZP.

Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích, jakož i zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy stanovuje podle § 107 ZP zvláštní zákon. Tímto zákonem je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Zákon určuje (mimo jiné) požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (§ 2 – např. osvětlení, komunikace a únikové cesty, vybavení prostředky pro poskytnutí první pomoci a přivolání zdravotnické záchranné služby), požadavky na výrobní prostředky a zařízení (§ 4 – vybavení strojů a nářadí ochranným zařízením a dále povinnost pravidelných revizí, kontrol a údržeb), požadavky na organizaci práce a pracovní postupy (§ 5) a bezpečnostní značky a signály (§ 6). Uvedená ustanovení současně odkazují na prováděcí právní předpisy, kterými se stanoví bližší požadavky.

Mezi tyto prováděcí předpisy (jak vyplývá z § 22 tohoto zákona) patří mj. i nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.

Autor:

Ing. Jaroslav Radvan

OIP Jmk a Zk Brno

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.