Sněhová kalamita v lesích

- Jaký je odhad výše škod způsobených sněhem (s návazností na etát)?

- Jaké porosty (z hlediska druhové skladby a věku) byly sněhovou kalamitou nejvíce poškozeny?

- O jaké druhy poškození se jedná (vrcholové zlomy, pády celých stromů)?

- V jakém časovém horizontu se podle vašeho názoru podaří kalamitu odstranit a jaké postupy likvidace následků kalamity budete volit?

- Jak se sněhová kalamita projeví na lesnickém hospodaření? Očekáváte nějakou formu dotační podpory krajů (případně další) na likvidaci následků kalamity?

Vladimír Krchov, Lesy ČR, s.p.

- Výše škod prozatím nepřekračuje obvyklý rozsah škod v zimním období, pouze lokálně (nižší polohy Rychnovska) došlo k vyššímu poškození borovic všech věkových stupňů včetně nutné rekonstrukce tyčovin a kultur.

- Poškozeny jsou především borové porosty všech věkových stupňů.

- Jedná se o vrcholové zlomy a ohnutí kultur, pravděpodobně nevratné.

- Kalamita je a bude zpracovávána průběžně s ohledem na vývoj počasí standardními postupy.

- Sněhová kalamita se na lesnickém hospodaření neprojeví. Náklady na likvidaci kalamity hradí LČR obvykle z vlastních zdrojů.

Robert Polonček, Franziska Diana Sternbergová, Správa lesů Týniště nad Orlicí

- Kalamitní situaci v naší oblasti způsobily abiotické vlivy – těžký mokrý sníh, který přimrzl, dále mrznoucí déšť a na to postupně až 30 cm napadaného sněhu (ve dnech 7.–11. ledna 2010). Sníh v korunách stromů vydržel až do dnešních dnů (5. 2. 2010), tzn. měsíc s postupným dalším sněžením. Došlo k prohlubování škod na promrzlých stromech, v současné době není ještě možno určit výši škod, protože část porostů je nepřístupných. Předběžně odhadujeme cca 25 tis. m3, tzn. dvouletý etát na LHC, ale plošné poškození a nutnost rekonstrukce mladých porostů může dosáhnout také 150 ha a více.

- Především byly poškozeny veškeré borové porosty všech věkových stupňů bez rozdílů založení a výchovy, nejvíce poškozeny jsou věkové stupně 2–5, prolámané, popř. plošně polehlé, přičemž některé porostní skupiny 2–4 věkového stupně jsou zničeny celoplošně. Od 6. věkového stupně jsou hlavně borové porosty prolámány od 10–30 % (ulámané koruny a ohnuté). V menším měřítku se vyskytují i vývraty, především na stanovištích s vyšší hladinou spodní vody, a to bez ohledu na stáří a stav porostu.

- Vzhledem k plošným škodám na mladých porostech bude likvidace této situace trvat několik let (cca 4–5) a bude též velmi záležet na množství a kvalitě vhodného sadebního materiálu. Zpracování dřevní hmoty, která se dá využít, předpokládáme během jednoho roku, dále budeme zpracovávat plochy, kde se bude dřevní hmota štěpkovat buď s ponecháním, nebo dalším využitím. Využijeme všech dostupných technologií od klasické těžby až po harvestory, štěpkovače atp.

- A jak se kalamita projeví na lesnickém hospodaření? Co k tomu dodat, na takový rozsah v této oblasti není živý pamětník. Samozřejmě uděláme ve spolupráci s přírodou všechna opatření, abychom dali lesní majetek do pořádku, že to nebude hned a ani ekonomicky jednoduché si dokáže každý majitel a hospodář spočítat. Samozřejmě bude jakákoliv pomoc a možnost využití dotačních prostředků vítána, a budeme se o ni snažit jak z titulů EU, tak krajů, jak dopadneme, budeme hodnotit až s odstupem času.

Ladislav Šimerda, Správa lesů KCM Opočno

- Úvodem nutno zdůraznit, že taková sněhová kalamita v borových porostech nezná pamětníka a přesahuje dlouhodobě rámec 100 let. Z pohledu výše sněhové kalamity na majetku Colloredo-Mansfeldů odhadujeme relativně nižší rozsah kalamity, cca 15 % ročního etátu těžby.

- Nejvíce jsou poškozeny borové porosty s břízou a čisté borové porosty ve věku od 10 do 40 let, nejkritičtější věk je 20–30 let. Je to zejména v důsledku nepříznivého štíhlostního kvocientu jedinců v tomto věku a dále vzhledem ke skutečnosti, že pro křehčí dřevo borovice hmotnost těžkého mokrého sněhu při teplotách okolo 0 °C přesáhla mez pevnosti dřeva již zhruba v polovině mezní hodnoty smrku (u smrku cca 800 kg.m-2.ha-1 vodní hodnoty).

- Jedná se především o vrcholové zlomy, případně korunové zlomy a sněhový polom skupinový (sněhové boudy) v porostních depresích při kumulaci sněhových srážek.

- Kalamitu chceme zpracovat nejpozději do 30. 6. 2010, její důsledky, zejména skupinové rozvrácení kvalitních porostů borovice, snížení zakmenění a vznik neproduktivních holin v mlazinách a tyčkovinách nás však budou provázet ještě desítky let.

Postupy likvidace: Zásadně likvidačně velkoplošně nezasahovat do struktury poškozených porostů. Postup likvidace následků diferencovat: při plošném poškození těžební likvidace a rekonstrukce porostů, při vzniku skupinových polomů po zpracování skupinové výsadby douglasky, dubu, buku, příp. smrku (kvůli stabilitě). Při vzniku produktivních holin v porostních mezerách prosadby uvedených dřevin. Zbytky znehodnocené dřevní hmoty a nehroubí plánujeme štěpkovat.

- Dopad sněhové kalamity pro lesnické hospodaření bude jednak okamžitý – vysoká pracnost v mladých borových porostech, vysoké náklady na zpracování a velmi nízké zpeněžení zpracované dřevní hmoty (na hranici rentability). Dlouhodobý dopad hospodaření lze očekávat v kvalitě borových porostů, ve snížení jejich objemové a hodnotové produkce do budoucna. Zvláštní formu dotací od krajů při současných limitech lze jen stěží očekávat. Využití evropských fondů z programu rozvoje venkova ČR (opatření II.2.4.1.) je pro danou kalamitní situaci dosažitelné (u porostů do 40 let věku poškození na ploše více než 1 % z celkové výměry LHC).

Bohumír Machata, Městské lesy Vysoké Mýto, spol. s r.o.

- Sníh v našich lesích způsobil poměrně značné škody. To je prozatím nejpřesnější odhad výše škod. Ještě dnes (15. 2. 2010) nelze v porostech efektivně odhadovat výši škod. V porostech leží cca 50 cm zledovatělého sněhu. Proto jen z pohledu „od cesty“ odhaduji celkovou holinu vzniklou sněhem přes 20 ha, objem zničeného dřeva nejméně 5 000 m3.

- V našich podmínkách se tato sněhová kalamita týká borovice lesní. Město vlastní přes 300 ha lesa se zastoupením borovice přes 25 % v nadmořské výšce 270–450 m n. m. V těchto porostech je poškození borovice od 10 do 90 %. Nejvíce jsou poškozeny porosty ve věku od 20 do 70 let, i když pod sněhem zmizely i části porostů od výšky 1 m. Největší poškození je ve stejnověkých porostech, plně zapojených, vychovávaných. Část těchto porostů poškodila již letní bouřka v roce 2008. Menší škody jsou v řidších porostech, tam se jedná hlavně o vylámání větví z kmene. Významné jsou i škody ve smíšených porostech s nižším zastoupením borovice. V některých jsou zničeny skoro všechny borovice.

- Jedná se o zlomy a vývraty, a to všemi směry, jak jednotlivé, tak i celoplošné. Část stromů má vylámány větve z kmene, část je ohnuta.

- Kalamitu podle všeho zpracujeme během letošního roku. Vzhledem k rozsahu kalamity a s ohledem na maximální bezpečnost, ale i rychlost zpracování se budeme snažit maximum těžeb provést mechanizovaně. Nejmladší zničené části porostů zřejmě „zpracujeme“ přímo drtičem klestu, to se rozhodne, až sníh odtaje.

- Tato kalamita se na hospodaření projeví významně. Ještě nemáme dokončenu obnovu porostů po velkém větrném polomu z roku 2008 a budeme řešit likvidaci následků sněhového polomu, který zničenou plochou zřejmě překoná onen větrný. Specifikem této kalamity je fakt, že je pouze v borovici a ta se prodává hůře než třeba smrk, a hlavně v mladé borovici. Ve vytěžených sortimentech bude převládat vláknina.

Možnosti podpory na zpracování jsou pro nás velmi omezené. Příspěvky a dotace z fondů EU tak, jak jsou nastaveny, jsou pro nás nedosažitelné. Zbývá příspěvek od Pardubického kraje. Tam záleží, jaký objem prostředků bude mít kraj v budoucnu k dispozici.

Radomír Charvát, Lesní družstvo Vysoké Chvojno, s.r.o.

- Výši škod odhadujeme mezi 20 000–25 000 m3, roční etát činí 28 000 m3.

- Plošně byly nejvíce poškozeny BOR porosty 15–40 let věku.

Když budeme uvažovat výši škody na dřevní hmotě, tak největší škody vznikly v porostech BOR 50–100 let věku.

- Jedná se především o vrcholové zlomy (95 %), v malé míře pády celých stromů (5 %).

- Termín zpracování vidíme vzhledem k značné rozptýlenosti (cca 3 000 ha borových porostů) snad do konce roku 2010. Postup likvidace bude následující:

- Mladé porosty – malé harvestorové technologie; výřez na štěpkování; samovýroby;

- Porosty se soustředěnou kalamitou – harvestorové technologie

- Rozptýlená těžba – JMP + kůň + UKT (vyvážecí souprava)

- V roce 2010 silně poklesne zpeněžení dřevní hmoty a stoupnou náklady na výrobu. V dalších letech vzroste úkol prvního zalesnění a silně se navýší i prostředky na další péči o zrekonstruované plochy (nátěry, ožínání, oplocení, znovu výchovné zásahy). Panuje obava o další budoucnost mladých porostů z důvodů narušeného zakmenění, zápoje, vytvoření mezer, porušení stability. Tyto porosty již budou po dobu 5–10 let náchylné na další poškození větrem či dalším sněhem, dále nesmíme podcenit ani gradaci hmyzích škůdců.

Očekávat podporu od krajů v dnešní době by bylo značně naivní, neboť LH je naprosto na chvostě jejich zájmů. Finanční podpory na opatření po kalamitách jsou nedostupné a mnoho lesních nestátních majetků si tuto skutečnost už ověřilo po větrných kalamitách Kyrill či Emma, kdy jejich žádosti nebyly vykryty z důvodů nedostatku finančních prostředků na straně ČR.

Silně diskriminující v této oblasti je i povinnost vybrat dodavatele prací formou výběrového řízení, když mnoho nestátních lesních majetků disponuje vlastními zaměstnanci. Pravidla jsou nastavena na způsob „hospodaření“ v LČR.

Zdeněk Petřík, Městské lesy Hradec Králové a.s.

- V současné době je ještě 1/3 lesních porostů nepřístupná, takže celkový rozsah škod není znám, ale zjištění i na nyní dostupné ploše je hrozivé. Předpokládá se několik tisíc kubíků poškozených stromů a několik desítek ha ploch poškozených mladých lesních porostů. Domníváme se, že bude zpracováno asi 5 000 m3 hroubí a dalších asi 35 ha mladých lesních porostů ve věku do 30 let bude vyřezáno.

Uvedené údaje představují 25 % ročního podílu etátu a 1 % plochy lesů města Hradec Králové.

- Jedná se především o borové porosty všech věkových tříd starších 5 let. U mladších porostů jde o plošné povalení mlazin a tyč-kovin o různém plošném rozsahu, od několika arů až asi ve dvou případech plocha několika hektarů. U starších porostů do 70 let jde o skupinové vývraty několika desítek stromů. U starších porostů jde o jednotlivé vývraty či vrcholové zlomy po celé ploše městských lesů Hradce Králové.

- Obrovskou váhu sněhu borové porosty neudržely a začaly se odlamovat větve, celé koruny stromů, nebo se stromy začaly vyvracet. Mladší borové porosty se pod tíhou vysoké ledové vrstvy začaly ohýbat a následně pokládat na velkých plochách. Tudíž se jedná jak o vrcholové zlomy, tak o vývraty jednotlivých stromů a v mladších lesních porostech o celé plošné vyvrácení stromů.

- Byly stanoveny hlavní cíle zpracování poškozených porostů v důsledku sněhové kalamity:

- Omezit důsledky sněhové kalamity z 11. 1. 2010 v době trvající sněhové pokrývky cca 40–45 cm, kdy zůstává přimrzlá vrstva sněhu v korunách stromů všech porostů, odstraňováním zlomů a vývratů z hlavních cest a údržbou cest plužením sněhu.

- Po opadání sněhové pokrývky z korun stromů zpřístupňovat další lesní cesty nezbytně nutné k lesnímu provozu.

- Zajistit přednostní zpracování sněhové kalamity z 11. 1. 2010, a to v pořadí.

- Vytěžit poškozené stromy s vrcholovými zlomy a vývraty s převahou kulatinových sortimentů (nebezpečí zamodrání dřeva při oteplení) v mýtných a starších předmýtních porostech.

- Zpracovat vlákninové sortimenty v poš-kozených mladších předmýtních porostech (při využití harvestoru).

- Zpracovat poškozené zbylé mladší probírkové a prořezávkové porosty na štěpku (využití štěpkovače).

- Před ukončením zákazu vstupu do lesa státní správou upravit turisticky důležité cesty pro veřejnost.

Časový horizont z důvodů neznalosti konečného rozsahu kalamity nelze stanovit, v každém případě hlavní práce započnou až po sejití vysoké sněhové pokrývky, optimistická varianta je do konce pololetí 2010 s tím, že obnova lesních porostů a následná výchova bude trvat dalších několik let.

- První omezení bylo pro návštěvníky lesa z důvodu ohrožení jejich zdraví a života, v souladu s lesním zákonem vydalo město Holice nařízení a magistrát města Hradec Králové rozhodnutí o zákazu vstupu do lesů. Odstranění škod sněhové kalamity velmi ovlivní hospodaření na majetku po několik let. V tomto roce především lze předpokládat daleko nižší výnosy z prodeje dříví vlivem méně kvalitních sortimentů oproti sortimentům z běžné mýtní úmyslné těžby. Naopak náklady pro zpracování poškozených porostů budou daleko vyšší nejen z vlastního zpracování roztroušených a poškození stromů, ale i jejich náročnějšího přibližování, s čímž souvisí i náročnější opravy cestní sítě. Dále je nutno počítat s vícenáklady při vyřezávání vyvrácených stromků v mladých lesních porostech. Vysoké budou náklady spojené s obnovou takto vzniklých ploch a další výchovou těchto kultur. Nákladné bude uvést lesy do souladu s představami rekreačních příměstských městských lesů. Rádi bychom očekávali finanční podporu jak z Královéhradeckého a Pardubického kraje, tak Ministerstva zemědělství, ale odpovědi musí dát tyto instituce. Vysoká sněhová nadílka v této oblasti není sice tak častá, ale občas se dostavila, například v letech 1970, 1987, 2002 a jistě i v dalších letech, nikdy však k takovým škodám nedošlo. Zajímavé je i konstatování v článku z roku 1910, kdy se v královéhradeckých lesích sešli čeští lesníci na odborné pochůzce: „sněhový polom tu ve větší míře nehrozí“.

Děkuji za odpovědi (17. 2. 2010)

Petra Kulhanová