Těžební stroje v Německu a ČR

Kolik těžebních strojů se v Německu prodává, za jaké ceny, a lze z údajů sledovaných KWF odvodit nějaké trendy?

Zcela přesně je to asi nezjistitelné, ale KWF je přesvědčeno, že zachytilo 98 % nákupů nových strojů. V rekordním roce 2007 se v Německu prodalo 275 nových forwarderů, zatímco v následujícím roce 2008 jen 178, což je o 36 % méně. V roce 2007 činily investice do forwarderů 57,5 mil. eur a v roce 2008 36,5 mil. eur, což znamená, že průměrná cena forwarderu byla 207 000 eur. Výše ceny byla ovlivněna především tím, že 89 % forwarderů bylo koupeno v základním provedení. Nových harvestorů bylo v roce 2007 prodáno

235 a v roce 2008 jen 123, což je pokles prodeje o 47 %. V roce 2008 byly investice do harvestorů 39 mil. eur, čemuž odpovídá průměrná cena harvestoru 317 000 eur (v základním provedení bylo 93 % strojů). Vhodné je připomenout, že výrazný propad prodeje lesní techniky v roce 2008 není jen důsledkem krize, ale že po rekordních nákupech, vyvolaných potřebou zpracovat kalamitu způsobenou orkánem Kyrill (z ledna 2007), musel logicky nastat pokles poptávky po nových strojích. Formulovat trendy vývoje technických parametrů těžebních strojů na německém trhu je možné, protože počet strojů zahrnutých do sledování je dostatečný.

Výkon motoru těžebních strojů se zvyšuje

V roce 2003 bylo prodáno jen 18 % forwarderů s výkonem motoru vyšším než 130 kW, zatímco v roce 2008 to bylo 26 %, a v roce 2007 dokonce 40 %. Naopak, strojů s výkonem motoru nižším než 100 kW bylo v roce 2003 prodáno 38 %, ale v roce 2008 jen 17 %. Průměrný výkon motoru forwarderu ve sledovaném období rovnoměrně rostl až do roku 2007, po kterém se mírně snížil, pravděpodobně vlivem nákupů forwarderů nižších kategorií do výchovných těžeb. Vývoj průměrného výkonu motoru harvestorů tak jednoznačný není, ale i u něj je zjevný trend růstu (za sledované období o 16 kW).

Trendem je zvyšování počtu kol těžebních strojů

V roce 2008 byly více než 2/3 prodaných strojů vybaveny 6kolovými podvozky, a jen 1/5 strojů měla podvozek 4kolový. Podíl pásových podvozků dosáhl 8 %, podvozků 8kolových 3 %.

Zvyšuje se vlastní hmotnost těžebních strojů

Prodej forwarderů dvou nejnižších hmotnostních kategorií klesá, zatímco vyšších kategorií narůstá. Vlastní hmotnost strojů ale roste rychleji než jejich užitečná hmotnost (nosnost). Průměrná vlastní hmotnost forwarderu vzrostla od roku 2003 do roku 2008 z 13 t na necelých 15 t, ale užitečná hmotnost se zvýšila z necelých 11 t na necelých 12 t. Poměr užitečné hmotnosti k vlastní hmotnosti se tak snížil z 0,84 na 0,79. (Za ideální je považován poměr 0,9; znamenající, že forwarder uveze náklad o hmotnosti 90 % své vlastní hmotnosti).

Z údajů KWF lze odvodit, že zpracovávání kalamity po orkánu Kyrill vyvolalo poptávku po harvestorech vyšších kategorií, zatímco po jejím zpracování se obnovuje poptávka po harvestorech nižších kategorií, vhodných do výchovných těžeb, dočasně odložených z důvodu zpracovávání těžeb nahodilých.

S poptávkou po harvestorech vyšší hmotnostní a výkonové kategorie souvisí vývoj průměrného hrubého zdvihacího momentu hydraulických manipulátorů, který se do roku 2007 zvyšoval, a poté v souvislosti s nákupy harvestorů do výchovných těžeb poklesl.

Podobnou závislost vykazuje průměrná tloušťka na úřezu harvestorových jednotek, která se do roku 2006 zvyšovala, a poté významně poklesla (dokonce pod úroveň roku 2003).

Přestože průměrná tloušťka na úřezu harvestorové jednotky klesá od roku 2007, hmotnost harvestorových jednotek nadále roste. Růst průměrné hmotnosti harvestorové jednotky o 55 kg za sledované období je tedy způsoben jinými faktory (měřicím zařízením, konstrukcí odvětvovacích nožů, větším počtem hydromotorů pro pohon podávacích válců atd.) a neumožňuje plné technologické využití zvýšení hrubého zdvihacího momentu hydraulických manipulátorů, např. pro zvětšení rozestupu linek.

Zlepšují se jízdní vlastnosti strojů

Za sledované období se podařilo zlepšit jízdní vlastnosti forwarderů i harvestorů při objíždění terénních překážek, což lze dokumentovat růstem podílu strojů s menším vnějším průměrem zatáčení než 16 m. Zatímco v roce 2005 vyhovělo této podmínce jen 54 % strojů, v roce 2006 to bylo 60 %, v roce 2007 63 % a v roce 2008 66 %, což je nesporně úspěch při současném zvyšování šířky pneumatik (které samo o sobě průměr otáčení zvětšuje). Snaha výrobců lesní techniky o snížení měrných tlaků ve stopě těžebních strojů lze (mimo zvyšování počtu kol) ilustrovat postupným zvětšováním šířky pneumatik. Hlavním cílem snižování měrných tlaků ve stopě je omezit narušování půdy, ale z provozního hlediska je významné i menší boření strojů, možnost většího počtu přejezdů v jedné stopě a lepší stabilita strojů v příčném sklonu terénu.

Souhrn

Z údajů KWF lze zobecnit, že se na německém trhu průměrný výkon motoru nově nakupovaných těžebních strojů zvyšuje. Zvyšuje se také počet kol těžebních strojů a podíl strojů s pásovými podvozky, což by se mělo rovnoměrnějším přenosem tažné síly příznivě projevit na nižším narušování půdního povrchu. Vlastní hmotnost forwarderů roste rychleji než jejich užitečná hmotnost. Výrazně se zlepšuje manévrovací schopnost strojů. Zdokonalování harvestorových jednotek (rychlejší odvětvování, přesnější měření) je doprovázeno zvyšováním jejich hmotnosti. Zvětšuje se šířka pneumatik těžebních strojů, což snižuje narušování půdy a zlepšuje technologické vlastnosti strojů (menší boření, lepší stabilita, více přejezdů jednou stopou bez narušení povrchu linky). Obnovuje se poptávka po nižších hmotnostních a výkonových kategoriích těžebních strojů, vhodných do výchovných těžeb.

Tyto trendy odrážejí technický vývoj těžebních strojů a zachycují podíl jednotlivých kategorií těžebních strojů na trhu. Z rychlosti zlepšování technických parametrů strojů, doprovázených lepšími technologickými, ekonomickými a ekologickými vlastnostmi vyplývá, že provozování starších (účetně odepsaných) strojů nemusí být vždy v konečných důsledcích výhodné. Upozornit je třeba na to, že vzhledem k délce životnosti strojů nemohou údaje KWF charakterizovat aktuální skladbu strojového parku v Německu. Přehled je ale užitečný tím, že vystihuje, kterým směrem se ubírá „zbrojení“ německých poskytovatelů lesnických služeb v těžbě dříví.

Podle KWF Forsttechnischen Informationen 5+6/2009, 9+10/2009

Autor:

prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.