Les v předhoří - Hrubého Jeseníku
Přemysl Fiala, Dušan Reininger
V květnovém čísle Lesnické práce jsme čtenářům představili výsledky šetření chemických vlastností půdního prostředí a asimilačních orgánů lesních dřevin v přírodní lesní oblasti č. 26: Předhoří Orlických hor, který provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v Brně. V dalších číslech Lesnické práce budeme postupně stručně představovat výsledky těchto průzkumů v dalších PLO.
Popis oblasti
Průzkum výživy lesa informující vlastníky lesa o chemizmu lesních pozemků a výživě dřevin se v roce 2008 soustředil na území obklopující ze severu, východu a jihu masiv Hrubého Jeseníku – PLO č. 28: Předhoří Hrubého Jeseníku. Tato pahorkatina s nadmořskou výškou od 500 do 700 m n.m. navazuje na Hrubý Jeseník z jeho severní strany, kde začíná v Rychleb-ských horách a pokračuje směrem k městu Jeseník, dále na Žulovou a Vidnavu až k náhorní plošině Rejvíz ve východní části. Z jižní strany zabírá území od Lanškrouna směrem na Zábřeh a Šumperk. Na východě hraničí tato pahorkatina s oblastí Nízkého Jeseníku.
V dřevinné skladbě převládají z 80 % jehličnaté porosty s převahou smrku. Mezi listnáči převažuje buk (11 %), dub (1,8 %) a klen (1,7 %). Dřevinná skladba je dlouhodobým hospodařením významně změněna ve prospěch jehličnatých dřevin. Cílem současného hospodaření je zvýšení listnatých dřevin, především buku a klenu. Cílem průzkumu je charakteristika územně nejrozšířenějších hospodářských souborů. V této oblasti jsou to cílové hospodářské soubory č. 45 – živná stanoviště středních poloh na 32,6 % plochy, dále 55 a 53 – živná a kyselá stanoviště vyšších poloh vyskytujících se na 31 % a 7,3 % porostní plochy. (Pozn.: Data popisu oblasti jsou brána z OPRL PLO č. 28, Brandýs nad Labem.)
Výsledky šetření
Nadložní organický horizont
Smrkové hospodářství i průmyslové imise ovlivňují chemizmus lesního prostředí. Půdní povrch je tvořen organickým horizontem, který je silně kyselý. Nasycení dusíkem je na střední, u 10 % vzorků na vysoké úrovni. Obsahy makroživin jsou na dobré, v případě draslíku dokonce na velmi dobré úrovni. Znečistění zinkem, mědí a chrómem je nízké. Vyšší obsahy olova jsou v okolí Zlatých Hor, Písečné, České Vsi a Dolního Údolí, kadmia v oblasti Krnova, Hošťálkov, Města Albrechtic a Slezských Rudoltic. V grafu 1 zaujímá vysoké zatížení nadložního humusu olovem oblast od 120 mg Pb.kg-1 výše. Součet četností v těchto třídách je 13,3 %. Tyto obsahy jsou zjištěny v oblasti znázorněné na příslušném kartogramu tmavými barvami. (Jedná se o obsahy stanovené ve výluhu kyseliny dusičné HNO3).
Minerální půda
Minerální část půdního profilu se vyznačuje velmi kyselou chemickou reakcí. Sorpční komplex je tedy z velké části obsazen kyselými kationty vodíku a hliníku, které mohou ztěžovat příjem živin kořeny. Výskyt nejkyselejších půd s hodnotami aktivní půdní reakce od 3,8 do 4,0 pH je zjištěn v oblasti Rychlebských hor a v okolí Javorníka.
Vyšší nasycení minerálního horizontu dusíkem je zjištěno především ve vyšších nadmořských výškách. Jeho obsah prudce klesá do spodin profilu, což zřejmě souvisí s množstvím a kvalitou organické půdní příměsi. Rostlinám přístupný fosfor je na nízké úrovni, a to zejména ve vyšších polohách a na severu při státní hranici. Zde jsou rovněž nejnižší hodnoty přístupného draslíku, vápníku a hořčíku. Vyšší atmosférické depozice olova se projevují asi na 13 % odběrných míst.
Chemické složení jehlic smrku
V asimilačních pletivech jedno a dvouletých jehlic smrku jsou obsahy makroživin i stopových prvků na dobré a vzájemně vyvážené úrovni. Jsou zaznamenány pouze nižší obsahy síry a bóru. Znečištění ovzduší se zde projevuje vyššími obsahy kadmia.
I když nízké obsahy živin v půdním prostředí signalizují počátek snižování půdní úrodnosti, je úroveň výživy, posuzovaná podle obsahů prvků v asimilačních pletivech, zatím dobrá.
Za zmínku stojí výsledky šetření úrovně hořčíku ve dvouletých jehlicích smrku. Nejnižší hodnoty, v grafu 2 spadající do tříd pod 800 mg Mg.kg-1, jsou zjištěny v okolí Žulové, Rychlebských hor, Rudy nad Moravou a Hanušovic.
Závěrem
Nízké hodnoty přijatelných živin, zjištěné především ve vyšších polohách, mohou být limitními faktory při úspěšnosti zalesňování.
Při obnově listnatými dřevinami je vhodné doplnění základních živin při výsadbě některým plným hnojivem v práškové nebo granulované formě, které, dobře promísené se zeminou, rychleji uvolňuje živiny. Pokud se použijí tabletovaná hnojiva se zpomaleným uvolňováním, je vhodné současně přidat do jamky ledek amonný s vápencem v množství 15 g. Ten obsahuje rostlinám přístupný dusík, a to ve formě dusičnanu, který je k dispozici ihned, a ve formě amonné, která je postupně nitrifikována. Významná je rovněž úprava chemické půdní reakce dolomitickým vápencem, přidaným rovněž při výsadbě, nebo celoplošně leteckým vápněním.
Informace o zatížení půdního prostředí těžkými kovy zpravidla koresponduje se sníženou rezistencí lesních dřevin vůči rostlinným patogenům. Například rozvoj václavky lze očekávat na nejvíce zatížených lokalitách.
Výsledky chemických analýz odpovídají klasifikaci zdravotního stavu lesa podle stupně defoliace korun. Do míst s nejnižší úrovní výživy hořčíkem spadají porosty navržené místními lesníky do plánu leteckého vápnění. Jejich terénní hodnocení bylo doplněno průzkumem vlastností půdního prostředí a chemizmu jehlic.
Autor:
Dr. Ing. Přemysl Fiala
Ing. Dušan Reininger
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor