Lesnický park Křivoklátsko území pro přírodu i pro lidi

Založení lesnického parku

- Jste autorem myšlenky zřízení lesnického parku na území Křivoklátska jako součásti sítě modelových lesů. Kdy vás tento záměr poprvé napadl a co je jeho hlavním cílem?

Přesně před deseti lety v hotelu Roztoky pořádala naše pobočka ČLS Křivoklát konferenci „Přírodě blízké hospodaření v lesích CHKO Křivoklátsko“. Tenkrát tam v referátu Igora Míchala zazněla touha vytěsnit lesníky z Křivoklátska a vyhlásit tady národní park. Já jsem ve svém referátu dost spontánně zareagoval a řekl jsem, že Křivoklátsko by si zasloužilo místo národního parku být spíše „národní lesnický park“, i když naše legislativa zatím takovou kategorii nezná. Stálo by ale za to o ní uvažovat.

Pak se situace na nějaký čas uklidnila a já jsem necítil potřebu se touto myšlenkou dále zabývat. Až před dvěma lety, kdy znovu ožily snahy MŽP o vyhlášení národního parku, a tentokrát bylo jasné, že to myslí vážně. Když se v rakovnickém týdeníku Raport objevil článek nového vedoucího správy CHKO Křivoklátsko Petra Hůly, v kterém označil lesní hospodářství za největší nebezpečí pro křivoklátské lesy, silně mě to nabudilo. Řekl jsem si, že když proti tomu nic neuděláme, nepřežijeme. Sedl jsem k počítači a začal psát ideový námět „Lesnický park Křivoklátsko“. Shodou okolností jsem v té době navštívil ředitelství podniku Lesů ČR v Hradci Králové a potkal se tam s Jiřím Stonawskim. Od toho jsem se dozvěděl, že existuje „Mezinárodní síť modelových lesů“ a že by bylo možno do toho lesnický park zarámovat. Tím má myšlenka dostala nový rozměr.

Hlavním cílem bylo vypracovat alternativní projekt a zřídit na Křivoklátsku institut, který by svým významem přesahoval CHKO a který by kromě zachování přírodních hodnot území zachoval i křivoklátské lesnictví jako kulturní dědictví českého národa.

- Hlavní část realizace lesnického parku Křivoklátsko netrvala ani rok. Jaké byly nejtěžší úkoly založení lesnického parku?

První těžké období nastalo, když jsem se svým námětem oslovil několik lesnických osobností – jako prvního Vladimíra Krečmera – a čekal na jejich reakci. Nevěděl jsem, jestli ta myšlenka má vůbec šanci na realizaci. Odpovědi se postupně vracely, byly nesmírně povzbuzující a nalily mi hodně krve do žil.

Druhé těžké období bylo, když jsem nevěděl, jestli se té myšlenky chopí podnik Lesy ČR, v jehož lesích by se měl lesnický park založit. Na tom moc záleželo, a i když už se k projektu připojil s částí svého majetku na Zbirožsku největší soukromý vlastník lesů v ČR Jerome Colloredo Mannsfeld, bez vstupu Lesů ČR by se to nemohlo realizovat. V té fázi mi hodně pomohl výrobně technický ředitel LČR Vladimír Krchov, když prosadil lesnický park na jednání vedení a získal souhlas.

Poté se realizace Lesnického parku rozjela. Ideu vzal za svou náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Jiří Novák a získal pro ni i ministra Jakuba Šebestu. Pod záštitou MZe byla ustanovena „Pracovní skupina“. Na první schůzce 16. 10. 2009 se sešli čelní představitelé lesnických institucí v ČR včetně obou lesnických fakult, vyslovili lesnickým parkům plnou podporu a práce na realizaci projektu se rozeběhla naplno.

13. 5. 2010 byl Lesnický park Křivoklátsko založen, ale práce tím nekončí. Čeká nás poslední a asi nejtěžší etapa. Založit obecně prospěšnou společnost, uvést lesnický park do života a začít naplňovat jeho myšlenky v praxi. Prokázat, že lesáci jsou skutečně schopni zajistit ochranu i trvalé využívání křivoklátských lesů bez nutnosti zřizovat zde vyšší stupně ochrany území.

Lesnické hospodaření

- Jaké změny dozná lesnické hospodaření na Křivoklátsku po založení lesnického parku?

K žádným závratným změnám v hospo-daření nedojde. Trvale udržitelné hospodaření na Křivoklátsku je na vysoké úrovni a naplňování standardu lesnického parku je už teď z větší části jeho součástí. Prostor se otevírá zejména ve fungování Lesnického parku Křivoklátsko jako vzorového objektu trvale udržitelného hospodářství. Počítá se se zřizováním ukázek různých způsobů obhospodařování lesů od porostů čistě hospodářských až po porosty ponechané přirozenému vývoji. To vše ale při monitoringu změn v druhové skladbě, v půdě i v oblasti dopadů do ekonomiky.

- Jakým způsobem bude na území Lesnického parku Křivoklátsko kontrolována úroveň a kvalita lesnického hospodaření?

Předně na území lesnického parku platí na rozdíl od národního parku v plném rozsahu lesní zákon. A jeho plnění je také důsledně a několikanásobně kontrolováno. V prvním případě je to vlastní kontrolní systém (u LČR velice přísný). Pak to jsou obce s rozšířenou působností při běžných i periodických kontrolách, krajské úřady, které schvalují a kontrolují lesní hospodářské plány. Velice aktivní jsou na Křivoklátsku pracovníci CHKO Křivoklát-sko, pozadu nezůstává ani inspekce MŽP. Všechny lesní majetky jsou držiteli prestižního mezinárodního certifikátu lesnického hospodaření PEFC a jsou tedy periodicky kontrolovány orgány této nezávislé instituce. A nakonec je to i kontrola běžnými návštěvníky lesa, protože na rozdíl od národního parku jsou všechny porosty v lesnickém parku přístupné veřejnosti a každý má tedy možnost se k způsobu našeho hospodaření svobodně vyjádřit a v případě pochyb vznést dotaz nebo iniciovat stížnost.

- Ze strany ministerstva životního prostředí a orgánů ochrany přírody nemá Lesnický park Křivoklátsko příliš velkou podporu. MŽP vnímá tuto iniciativu jako způsob, jak zabránit vzniku národního parku. Správa CHKO Křivoklátsko kritizuje lesnické hospodaření na Křivoklátsku a často je upozorňováno na absenci opory lesnických parků v legislativě. Jak se stavíte k této kritice?

MŽP křivoklátskému lesnickému parku opravdu nepřeje a je to patrné z neustálých útoků na tento projekt v nejrůznějších mediích. A já je i trochu chápu. Fungující lesnické parky by měly prokázat, že přírodní a kulturní hodnoty určité krajinné oblasti lze chránit bez zpřísňování speciálního režimu ochrany přírody, při zachování a rozvoji všestranného využívání daného území a bez dalších nároků na výdaje ze státního rozpočtu. Mohlo by to znamenat, že MŽP naplní slova prezentovaná po vyhlášení NP České Švýcarsko, že je to poslední NP vyhlášený na území ČR.

To, že lesnický park nemá oporu v zákoně, není nevýhoda, je to jeho obrovská přednost. Lesnické parky vycházejí z dobrovolné aktivity majitelů (správců) lesů, kteří svým připojením k lesnickému parku (modelovému lesu) deklarují jasný zájem hospodařit na svých majetcích podle standardu pro tato území. To je něco víc, než když takovou instituci vyhlásí stát, a pak prostřednictvím svých úředníků kontroluje a sankcionuje nedodržování stanovených zásad. A přesto takový model dokáže nakonec zcela selhat, jak ukazuje příklad ze Šumavy. Kdyby na Šumavě byl místo národního parku park lesnický, nikdy by k takové apokalypse nemohlo dojít. Protože v lesnickém parku nemá státní úředník absolutní moc a důležitá rozhodnutí se tam dělají na základě vzájemné dohody všech zainteresovaných subjektů.

Kritika lesnického hospodaření ze strany CHKO je pochopitelná. Jestliže si jako hlavní důvod ke zřízení národního parku vybrali slogan, že největší nepřítel Křivoklátské přírody je lesní hospodářství, pak ho samozřejmě nemohou chválit. Dívat se někomu bez jakékoliv zodpovědnosti přes plot do zahrádky a upozorňovat na to, že špatně zahradničí, je velice snadné. Vždycky se najde něco, do čeho je možno si rýpnout. V lese je to stejné. Při těch obrovských úkolech a problémech, v jakých provoz lesního hospodářství funguje, není možno posuzovat úroveň hospodaření podle jednotlivě nalezených detailů. Je třeba sledovat ukazatele v širším pohledu a zejména jejich vývoj. Např. zastoupení listnatých dřevin se na území LS Křivoklát za posledních deset let zvýšilo na úkor jehličnanů o 7 %. Může se to zdát málo, ale ve skutečnosti to je téměř 1 000 ha nových listnatých porostů.

- Jaká je vaše představa o rozvoji Lesnického parku Křivoklátsko i vzniku a rozvoji dalších lesnických parků?

Lesníci vědí, co mají dělat, jak dál hospodařit, a jsou připraveni navázat spolupráci s připravovanou obecně prospěšnou společností. Hodně bude záležet na tom, jak se spolupráce rozeběhne a jak bude tato společnost aktivní. Kromě práce na odborném poli a v propagaci ji čeká práce v komunikaci s obcemi, vlastníky nelesních pozemků a všemi dalšími lidskými aktivitami na území lesnického parku. Čeká ji také práce na postupném zapojování do mezinárodní sítě modelových lesů atd. Teprve čas ukáže, jaké všechny možnosti Lesnický park Křivoklátsko správcům svého území nabídne.

Věřím, že Křivoklátsko nebude posledním lesnickým parkem v ČR. Už teď vím nejméně o třech dalších územích, která by o tento institut stála.

V závěru bych chtěl popřát nejen Lesnickému parku Křivoklátsko, ale i všem ostatním, aby se jim dařilo. Bylo by škoda nevyužít té vlny lesnického zájmu, solidarity a spolupráce, která se v souvislosti s lesnickými parky zvedla.

Děkuji za rozhovor

Jan Příhoda

Foto: Jan Příhoda