Národní lesnický program II: Klíčová akce 8 – rozvíjet monitoring lesů

Způsob a průběh řešení klíčové akce 8

Samostatná klíčová akce věnující se výhradně monitoringu lesů byla zařazena do NLP II jako součást ekologického pilíře – v první řadě (samostatná klíčová akce) měl být deklarován význam monitoringu jako důležitého zdroje objektivních informací o lese, potřebných pro odpovědná rozhodování o nakládání s lesem, a v druhé řadě (ekologický pilíř) skutečnost, že větší část dat, sbíraných a vyhodnocovaných v různých typech monitoringů, poskytuje především informace o změnách prostředí a stavu lesa.

Jako první etapa řešení KA8 bylo uskutečněno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo provést revizi všech současných typů monitoringu v kontextu zadání tří realizačních opatření KA8. Parametry jednotlivých monitoračních programů byly hodnoceny podle následujících kriterií:

Cíl monitoračního programu,

- metodický přístup,

- institucionální zabezpečení,

- finanční zabezpečení,

- návaznost na jiné programy/projekty,

- přímí uživatelé výsledků,

- dostupnost dat pro veřejné využití,

- aktuální problémy programu/projektu,

- v čem je smysluplnost programu/projektu do budoucna,

- jak by měl být program/projekt ideálně zabezpečen.

V další etapě byl proveden užší výběr a vybrány pouze monitorační programy pracující v celorepublikovém měřítku, aby bylo možno jejich výsledky použít jako podklad pro lesopolitická a environmentálně politická rozhodnutí. Pro 7 vybraných monitoračních programů na celorepublikové úrovni byly řešeny otázky související s jejich další smysluplnou existencí. Takto vytvořený podklad byl základem pro další rozhodování expertní skupiny a následně Koordinační rady NLP II o doporučeních k řešení jednotlivých opatření KA8. Po dvoukolové diskusi v Koordinační radě a úpravách závěrečné zprávy bylo řešení KA8 schváleno 16. 6. 2009, jak již bylo uvedeno výše. Na řešení KA8 se podíleli odborní pracovníci všech institucí zapojených do některého z celorepublikových monitoringů lesů (AOPK ČR; HBÚ AV ČR, v.v.i; IFER s.r.o.; ÚHÚL; VÚLHM, v.v.i.; VÚKOZ, v.v.i.) a další přizvaní specialisté (LDF MENDELU; VLS, s.p.)

Realizační opatření 1

Pod realizační opatření 1 patří zajištění periodického opakování Národní inventarizace lesů (NIL), revidování její metodiky a zpřístupnění dat NIL podle evropské směrnice o sdílení dat – INSPIRE.

Periodické opakování NIL je nyní zajištěno Nařízením vlády č. 247/2009 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2011 až 2015. Metodika NIL byla částečně revidována a ověřuje se v pilotním projektu (2009–2010). Změny položek uvedených v Nařízení vlády č. 247/2009 Sb. nejsou zásadní. Většina položek sledovaných v první NIL se bude sledovat nadále. Zásadní jsou změny v postupech jejich zjištění a metod vyhodnocení, jež povedou ke zvýšení přesnosti a spolehlivosti zjištěných údajů.

Data NIL budou zpřístupněna podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Směrnice INSPIRE byla implementována do novely zákona č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí. Jeho plné znění je uveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 6/2010. Směrnice INSPIRE zpřístupní data NIL pro použití dalším stranám a současně zachová práva duševního vlastnictví pořizovatele dat.

Při zpracování zprávy byl vznesen požadavek zástupců ÚHÚL na změnu způsobu pojetí národní inventarizace lesů v ČR. Doposud je uplatňován periodický způsob národní inventarizace lesů s intervalem realizace 10 let. Za efektivnější je v současnosti považován kontinuální způsob národní inventarizace, který spočívá v každoročním měření 10 % počtu inventarizačních ploch a následné aktualizaci souhrnných dat za celý měřený soubor. Efektivita kontinuálního způsobu inventarizace spočívá v trvalém zapojení menšího počtu pracovníků, kteří si permanentně udržují vysokou úroveň znalosti o problematice sběru a zpracování dat. Současně je lépe využito veškeré technické příslušenství potřebné k provedení inventarizace.

Realizační opatření 2

Toto opatření zahrnuje systematický monitoring soustavy lesů ponechaných samovolnému vývoji a využití výsledků v praxi.

Monitoring probíhá podle standardizované a všeobecně akceptované metodiky (www.pra-lesy.cz/?id=2442), výsledky jsou od roku 2009 průběžně předávány zástupcům AOPK ČR a LČR, s.p., a zpřístupněny k veřejnému využití (www.pralesy.cz/?id=6663). Monitoring provádí oddělení ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i., a je financován Ministerstvem životního prostředí. Jeho realizace je ve střednědobém horizontu zajištěna.

Realizační opatření 3

Třetí realizační opatření má název Pokračování a rozšiřování monitoringu vlivu imisí na lesní ekosystémy (např. ICP Forests, ICP Integrated Monitoring, Long-Term Ecological Research (LTER), LIFE+ atd.)

Formulace realizačního opatření použitá ve finální verzi NLP II nebyla zcela přesná a nevyjadřovala plnou podstatu dosud realizovaných monitoringů jako např. ICP Forests – vždy šlo a jde nejenom o vliv imisí, ale obecně o další stresory a vlivy ať už antropogenního nebo naturálního původu. Vzhledem k zadání „pokračovat a rozšířit monitoring vlivu…“ byly využity výsledky dotazníkového šetření o prováděných monitoračních programech a Koordinační radou bylo doporučeno realizovat a finančně podpořit následující programy:

- Program ICP Forests je monitoringem s nejdelší časovou řadou dat. Je taktéž naším mezinárodním závazkem a jeho případná metodická úprava je plně v kompetenci realizátora – VÚLHM, v.v.i.

- Monitoring škod zvěří je relativně úzce zaměřený projekt, ovšem zacílený na velmi důležitou oblast zájmu, poskytující důležitá data pro řešení dalších klíčových akcí NLP. Nyní se připravuje třetí opakování, tedy celkově již čtvrté měření, a tím nepochybně stoupá hodnota jeho výstupů. Monitoring škod zvěří je taktéž velmi dobrým nástrojem pro rozšíření monitoringu v duchu zadání realizačního opatření č. 3.

- Nově koncipovaný projekt Czech Terra je projektem pracujícím v měřítku krajinných typů – tedy nejenom v lese. Charakterem sbíraných dat je na vyšší, obecnější úrovni a může poskytnout důležité informace potřebné pro environmentálně politická rozhodování – nejenom v oblasti lesnictví. Je dobrým projektem pro zařazení do rozšiřující skupiny monitoringů.

- Program LTER – Long-Term Ecological Research – jak už z názvu vyplývá – je programem na pomezí výzkumu a monitoringu. Jeho cílem je již standardní vědecká interpretace dat včetně hledání příčin zachycených jevů (podobně je např. koncipován program výzkumu přirozených lesů, kde jsou dnes k dispozici více než třicetileté časové řady dat ze základního a následně dvou opakovaných měření). V roce 2009 byl ustaven Český národní komitét pro LTER a nyní probíhá výběr výzkumných ploch splňujících mezinárodní kriteria LTER. Protože zadání realizačního opatření hovoří o zařazení LTER do sítě monitoringů, bylo navrženo jeho zařazení do skupiny rozšiřujících programů.

- Monitoring soustavy NATURA 2000 je naším mezinárodním závazkem a není možno jej pominout. Jedná se o nový, právě se rozbíhající projekt a vzhledem k jeho nepominutelnosti může být využit jako rozšiřující program monitoringu stavu lesů – používá jiné postupy (zejména fytocenologické snímkování), které mohou rozšířit naše poznatky o změnách stavu lesních biotopů.

Souhrn

Návrhy expertní skupiny, které Koordinační rada akceptovala a doporučila k řešení, byly postupně na různých úrovních naplňovány, a to včetně legislativních nástrojů. Klíčová akce 8 pomohla zpřehlednit současný stav monitoringu lesů, vymezila priority monitoringu a definovala i finanční potřebnost jeho zabezpečení. Díky nekonfliktnímu řešení posloužila také jako testovací model pro stanovení procesních postupů u klíčových akcí s předpokládaným konfliktním řešením.

Autor: doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška

VÚKOZ, v.v.i. – oddělení ekologie lesa Brno

www.pralesy.cz

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.