Rok v čele mZE - Lesnictví v odpovědích ministra Jakuba Šebesty

NLP II

- Strategickým dokumentem lesnictví v EU jsou Národní lesnické programy. Jakou váhu mají výstupy NLP II pro ministerstvo zemědělství?

NLP II chápeme jako koncepční podklad pro uplatňování principů udržitelného obhospodařování lesů při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti LH.

Politickou odpovědnost za zdařilou realizaci opatření NLP II pak již musí přijmout ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí společně s dalšími resorty zainteresovanými na adekvátním spravování a využívání lesů.

- Je ministerstvo připraveno implementovat závěry NLP II do legislativy?

Samozřejmě, ale s jednou podmínku. Nemůžeme implementovat výstupy jednotlivých expertních skupin bez kontextu s dalšími klíčovými akcemi. V současnosti jsou některé klíčové akce vytrhávány z kontextu, a je snaha o to, aby byly zapracovány do resortních dokumentů, a to prostě nejde.

- To znamená, že ministerstvo bude pracovat až s kompletním NLP II?

Ano. Já se domnívám, že opravdu musíme čekat na dokončení NLP II, které se předpokládá v období 2011/2012.

Ministerstvo zemědělství

- V posledních dvou letech dochází k zásadnímu a nesystematickému omezení výše krajských příspěvků na hospodaření v lesích. Podporujete myšlenku převodu příspěvků na hospodaření v lesích pod MZe?

To je otázka, která se velice často objevuje z pozice hejtmanů. My jsme společně se SVOL poslali dopis panu předsedovi asociace krajů Michalovi Haškovi a informovali jsme o nebezpečí, že kraje používají prostředky určené do lesů na jiné činnosti. Ze SVOL vzešla aktivita, která by směřovala k vrácení účelových prostředků pod MZe a kraje by žádosti vypořádávaly, ale podle jasných pravidel, od začátku pro všechny stejných.

- Takže kraj by byl pouze administrátorem?

Ano, kraj by byl administrátorem. Ale je to iniciativa SVOL, ne resortu.

- 10. 5. jste odvolal z funkce ředitele Odboru zakladatelské činnosti MZe Jana Ludvíka pro nespokojenost s jeho řídící prací. Souvisí toto odvolání s jeho činností ve vztahu k Lesům ČR?

Lesy ČR nebyly dominantním důvodem.

Lesy ČR

- 10. 5. 2010 proběhla před budovou ministerstva zemědělství demonstrace pro zastavení tendrů Lesů ČR, kterou pořádalo Hnutí Duha a Sdružení živnostníků v lesním hospodářství.

Tendry přes různé výtky (dlouhodobost tendrů označovaná často jako pronájem lesů, podpora velkých firem a diskriminace malých, rizika lokální nedostupnosti dříví ad.) běží. Proč?

Hesla typu že tendry LČR mají za cíl vytunelovat lesy a rozkrást dříví nemají opodstatnění a o důvodech jejich prezentování nebudu spekulovat. Tendry běží a v této fázi jednají LČR a ÚOHS o podmínkách, které jsou pro Lesy ČR akceptovatelné. Mě na tom hodně mrzí to, že se to tímto způsobem zpolitizovalo. O tendrech se hovoří snad dva roky a různých jednání byly desítky, možná stovky. Myslím si, že ve většině případů došlo k dohodě. Osobně se domnívám, že současné tendry jsou nejlepší model od doby, co LČR hospodaří.

Bohužel je pro vyhlašování tendrů naprosto nevhodná doba. Říkám to zcela na rovinu, protože se to stalo politickým tématem mnoha stran, které to začaly využívat pro své zviditelňování.

- Jak hodnotíte výsledky hospodaření Lesů ČR v roce 2009?

Předběžné výsledky hospodaření za rok 2009 již byly podnikem zveřejněny. Jde však o předběžné výsledky, které dosud nebyly – jak ukládá zákon o státním podniku – přezkoumány ani dozorčí radou podniku, a tedy ani schváleny zakladatelem, to je ministerstvem zemědělství.

Předpokládáme, že vedení podniku předloží roční účetní závěrku dozorčí radě podniku na nejbližším jednání dozorčí rady, které proběhne v první polovině června tohoto roku.

- Jedním z možných řešení situace státního lesního hospodářství je zákon o správě státního lesního majetku? V jaké fázi je jeho příprava?

V roce 2009, krátce před pádem Topolánkovy vlády, tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič zrušil úkol vypracovat návrh zákona o správě státního lesního majetku.

V současné době je situace taková, že existuje ucelená pracovní verze návrhu věcného záměru zákona o správě státního lesního majetku. Předpokládáme, že předložení tohoto návrhu vládě bude zařazeno do plánu legislativních prací ministerstva zemědělství na rok 2011 tak, aby o návrhu zákona rozhodovala vláda, která vzejde z letošních voleb do Poslanecké sněmovny.

- Zahrnuje záměr zákona např. rentu pro správce státních lesů?

Věcný záměr zákona počítal i s rentou, ovšem stažením z legislativního programu vlády došlo k tomu, že MZe úspěšně projednává s MŽP malou novelu lesního zákona, jejíž součástí je i renta. V současné době jsme oslovili dva resorty, které mají k rentě co říci, a to je ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu. Jestliže bychom s těmito resorty předběžně došli ke shodě v otázce renty, potom by se zákon začal meziresortně projednávat oficiálně.

- Lesy ČR na semináři pořádaném na Úřadu vlády za účasti premiéra Jana Fischera uvedly, že v lednu 2010 byla zakladatelem (ministerstvem zemědělství) schválena koncepce Lesů ČR, která je v souladu s NLP, vychází z historického nastavení Lesů ČR jako správce státního lesního majetku a opírá se o výsledky Memoranda. Kdy představíte tento zásadní dokument veřejnosti?

Koncepce prošla v březnu dozorčí radou LČR a je velmi dobrým základem pro další rozvoj LČR, protože vystihuje a popisuje silné i slabé stránky Lesů a je základním předpokladem pro rozvoj Lesů ČR.

Nejedná se ale o veřejně dostupný materiál, je to materiál podniku.

- Proč je koncepce neveřejná?

V koncepci jsou i ekonomické věci, vize, analýzy a studie, které nemohou být úplně každému k dispozici.

- Koncepce by mohla být prezentována alespoň v rámcové podobě bez citlivých informací, které uvádíte.

Základní informace o koncepci státního podniku, na který je navázán podnikatelský sektor a mnoho dalších oborů, by přece měly být známy.

Lesy ČR jsou svéprávný subjekt a my k němu máme vztah pouze jako zakladatel. Máte asi pravdu, že by Lesy ČR měly prezentovat hlavní rysy své koncepce.

Škody zvěří

- Palčivým a již do značné míry zpolitizovaným problémem českého lesnictví jsou škody zvěří. Jakým směrem by se řešení této problematiky mělo ubírat?

Zde se potkávají dva zájmy – zvěř, myslivecká činnost, chov zvěře a pěstitelská činnost. Často jsem konfrontován s otázkou, zda je potřeba otevřít a změnit zákon o myslivosti, aby se snížily škody spárkatou zvěří. S kolegy jsme to diskutovali mnohokrát a já jsem přesvědčen, že současná zákonná úprava je dostatečná a dává majiteli lesa i zemědělské půdy nástroje na to, aby stavy zvěře byly takové, že nebudou působit neúměrné škody.

Početní stavy zvěře na honebních pozemcích je možné obhospodařovat lovem, resp. zákonným způsobem početní stavy zvěře regulovat. Ze strany státní správy myslivosti, a tedy ani MZe, neexistuje jediný důvod, který by zabraňoval vlastníkům honebních pozemků požádat o snížení, popřípadě úplné zrušení chovu určitého druhu zvěře. Záleží tedy na držitelích honiteb, jak využívají možnosti legislativy k udržení skutečných početních stavů ve výši přijatelné pro jejich hospodaření.

- Podle čeho by se stavy zvěře měly stanovovat? Měly by být přímo úměrné škodám na porostech?

To je vysoce odborná otázka, kterou upravuje zákon o myslivosti a tzv. plánovací vyhláška. Záleží na tom, v jaké lokalitě, v jakém porostu a jaká zvěř. V současné době je i v NLP II alternativní metodika stanovování stavu zvěře, kterou připravilo MŽP. Nyní začínají probíhat jednání mezi MŽP a MZe, jak s tímto materiálem pracovat dál, protože materiál neříká, jakým způsobem by se měla upravit plánovací vyhláška.

- Jedním z opatření, jež je v souvislosti se škodami zvěří často zmiňováno, je změna velikosti honiteb. Jak se stavíte k návrhům na snížení minimální plochy honiteb?

Záporně, podle mého názoru je to hloupost. Já si dokonce myslím, že minimální plocha polní honitby by měla být 500 ha a lesní 1000 ha.

- Když si dovolím shrnout Vaše odpovědi, potom: pokud jsou někde škody neúměrné, je to v podstatě vinou neuplatňování stávající legislativy majitelem nebo správcem pozemků. Pokud je zvěř místně přemnožená, vzniká metodika, na jejímž základě by se mělo vyvodit řešení. Rozumím tomu správně?

Nevím, jestli bych to řekl úplně takhle „natvrdo“. Často jsem jako ministr argumentoval tím, že vlastník pozemku, který je součástí honebního společenství, může uplatnit právo vycházející ze zákona o myslivosti. Většinou to skončilo u toho: „Já tam žiju, a proto je vymáhání škod strašně těžké, oni se na mě budou všichni zlobit.“

Probůh nechtějme, aby toto řešil stát. Nástroj tady je a majitel pozemku se může škodám zvěří bránit.

- Je otázka, jestli správce majetku, zejména státního, má dostatečnou motivaci, obzvlášť když je aktivní myslivec.

Motivace je jednoduchá. Existují kontrolní nástroje u státních vlastníků lesů, kdy mají všichni povinnost škody vyčíslit. V případě, že by to neudělali, nástroje kontroly, jako je interní audit, by na to přišly.

- Proč je tedy zvěř na některých lokalitách výrazně přemnožená?

Problematické jsou lokality např. v Krušnohoří, ovšem tam se nejedná o problém vyčíslování škod, ale o problematiku sčítání jarních kmenových stavů, které jsou základem plánu lovu. Zejména v lokalitách Krušných hor je totiž veliká migrace zvěře. Chybou je to, že nevznikají oblasti chovu, kde by se společně plánoval chov spárkaté zvěře na podstatně větší rozloze než jenom v rámci jednotlivých honiteb.

Lesnický park Křivoklátsko

- Nejvýznamnější událostí Evropského týdne lesů v České republice bylo založení lesnického parku na Křivoklátsku. V čem spatřujete hlavní přínosy, případně rizika tohoto projektu?

Žádná rizika u projektu lesnického parku nevidím. Hlavní přínos lesnických parků spatřuji ve zvýšené ochraně lesa bez omezení hospodaření majitelů a správců porostů. To znamená, že se zachovává přírodní hodnota území, zvyšuje se hodnota lesního ekosystému a vysoký standard trvale udržitelného hospodaření bez nutnosti zvýšených výdajů státu.

- Jak by se měl projekt lesnických parků vyvíjet? Měly by na území ČR vzniknout další lesnické parky?

Já se domnívám, že ano. Lesnické parky budou vznikat a vznikají na celém světě. Eminentní zájem na založení lesnického parku má Školní lesní podnik Křtiny a také Vojenské lesy a statky v oblasti Mimoňska; samozřejmě ve spolupráci s ostatními vlastníky.

- Jaký je váš pohled na lesnictví po roce ve funkci ministra zemědělství?

Já jsem byl velmi mile překvapen, jaký tým lidí – odborníků v tomto oboru pracuje. Ať je to ministerstvo, Lesy ČR či další subjekty.

Děkuji za rozhovor (11. 5. 2010), Jan Příhoda