Stagnace, evoluce, nebo revoluce?

Hodnocení situace předsedou SVOL

Jednání zahájil předseda SVOL František Kučera konstatováním, že vlastníci lesů, ale i celý lesnický sektor se nacházejí ve velmi složité až kritické situaci, a že česká politika věnuje lesnickému sektoru zcela nedostatečnou pozornost. Zdůraznil, že na vlastníky nestátních lesů tíživě dopadají nejen důsledky hospodářské krize, ale i vzrůstající společenské požadavky na hospodaření v lesích, které nejsou vlastníkům lesa hrazeny, a  zcela v rozporu s tím klesající finanční příspěvky na hospodaření v lesích z krajských rozpočtů. Připomněl, že v roce 2005, kdy úhrada těchto příspěvků přešla ze státního rozpočtu na kraje, činila jejich výše 550 mil., zatímco v roce 2010 je to pouze 220 mil. korun. O situaci jednal SVOL několikrát s představiteli Rady Asociace krajů a poté dospěl k rozhodnutí usilovat o převedení financování těchto příspěvků zpět do centra, neboť některé kraje nechtějí financovat požadavky státu na lesy, které nevlastní. Tento záměr získal podporu náměstka ministra zemědělství a po volbách bude dále projednáván. I když se podle ministerstva zemědělství nedá očekávat nárůst finančních prostředků, považuje SVOL tento krok za systémový, neboť o podmínkách dotací budou rozhodovat odborníci, a nikoliv politici.

Dalším faktorem, který podle předsedy SVOL ovlivňuje hospodaření nestátních vlastníků lesů, je postupné omezování jejich práv s odkazy na veřejné zájmy nejrůznějšího typu, a přísná lesnická legislativa.

Práva a povinnosti majitelů nestátních lesů

Zhodnocením vývoje práv a povinností majitelů nestátních lesů v uplynulých 20 letech se ve svém příspěvku podrobně zabýval Martin Flora z Mendelovy univerzity v Brně. Časový úsek 1990–92 označil za optimistické období, které bylo spojeno s obnovou tradičních právních institutů a sledováním vývoje ve vyspělých zemích. Po něm však nastoupilo období pozvolné eroze práv vlastníků a postupného oslabování vlivu lesnického sektoru, které trvá dodnes. Připomněl, že již v roce 1991 byl přijat zákon o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, která prostřednictvím velmi stručného a obecného zákona dostala možnost prohlásit za nelegální téměř jakékoliv chování vlastníka v jeho lese. Z dalších zákonů, které ukrojily z koláče práv vlastníků, citoval Martin Flora vybraná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny (1992), zákona o lesích (1995), novely trestního zákona (2002) a novely zákona o ochraně přírody a krajiny spojené s implementací naturových směrnic a vytvo-řením evropské soustavy Natura 2000 na našem území (2004). Novelizací předpisů o rozpočtovém určení daní v roce 2005 došlo podle Flory k destrukci systému poskytování lesnických dotací a v témže roce se zároveň prohloubilo zeslabení pozice lesnického sektoru v rámci MZe, kdy lesnický resort dokonce neměl ani svého náměstka ministra zemědělství. V roce 2006 kriminalizace možného chování vlastníků lesů zesílila v podobě novely zákona o ČIZP, kdy se možnost ukládání sankcí ze strany inspekce zvýšila na pětinásobek. K vlastníkům není podle Martina Flory vstřícný ani nový trestní zákon (2010), který sice v základním obsahu převzal dřívější znění zákona, nicméně jeho definice je rozšířena na jiná blíže nedefinovatelná poškození lesa.

Důvody, proč se nacházíme v epoše postupné eroze vlastnických práv, spatřuje Martin Flora v tom, že „návrat České republiky po roce 1989 na Západ měl spíše formální charakter, ale neproběhla skutečná změna – vnitřní. Proto se nedaří přesvědčit nevlastníky a zejména představitele státní moci o tom, že vlastnické právo není jen jedním z řady práv, ale že je jedním z pilířů civilizace. Stát je pořád považován za jakéhosi svrchovaného suveréna, kterému vděčíme za vše, nikoliv jako nadstavba, která má jeho občanům pomoci – a to s sebou pochopitelně přináší přemíru regulace a omezení. Navíc nejsou dostatečně posuzovány ekonomické důsledky, které právní předpisy vyvolávají.“

V závěru svého vystoupení Martin Flora nastínil tři možné cesty dalšího vývoje:

- stagnace nebo další mírné zhoršení, čemuž nasvědčují i trendy v současném lesním hospodářství,

- evoluce, kdy dojde k postupnému uvědomění si chyb a postupné nápravě i ve vnímání postavení jednotlivce vůči státu,

- revoluce.

Při všech uvedených možnostech je úkolem vlastníků být aktivní.

Snížení míry regulace

S potřebou snížení míry regulace vlastníků a nového, moderního zákona o lesích souhlasil i ředitel odboru státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesa ministerstva zemědělství Jiří John. Zároveň však upozornil na problém kompetencí obou zainteresovaných resortů – zemědělství a životního prostředí. Ve svém příspěvku vyzdvihl podíl SVOL na projektu mapujícím kůrovcovou situaci podél hranic Národního parku Šumava a připomněl, že v roce 2009 bylo v ČR evidováno 2,6 miliónu metrů kubických kůrovcového dříví, což je v porovnání s rokem minulým nárůst o několik set tisíc kubíků. „Přičteme-li k evidovanému stavu i hmotu v tzv. bezzásahových územích národních parků, dostaneme číslo přesahující 3 mil. m3. Jde o nejvyšší zaznamenané roční množství kůrovcového dříví za posledních 50 let a pravděpodobně se jedná o vůbec nejvyšší historickou hodnotu,“ konstatoval.

Neodůvodněná tvrdost, množství legislativních opatření a existující trendy (snaha dále omezit možnosti vlastníků lesů při hospodaření, snaha rozšiřovat plochu zvláště chráněných území a snaha rozšiřovat kontrolní a sankční působnosti ČIŽP) mnohé hosty překvapily a přislíbili vlastníkům pomoc při nápravě situace. Bývalý hejtman Jihomoravského kraje (KDU-ČSL) do poslanecké sněmovny Stanislav Juránek poukázal na různě vstřícný přístup krajů k problematice hospodaření v lesích a vzhledem ke stavu státního rozpočtu na nereálnost financovat v dohledné době ostatní funkce lesa. Odmítl možnost revolučního vývoje českého lesnictví a kriticky se vyjádřil k vyhlášenému tendru na lesnické práce a prodej dřeva: „Široké veřejnosti je těžké vysvětlit, že to, co se děje, není dobré, protože lesnictví leží na okraji jejího zájmu. Činnost lesníka je vázána na staletí dozadu a na staletí dopředu, kdežto v současné době je snaha přemýšlet ne na rok, nebo na měsíc dopředu, ale na tu nejbližší zakázku, která existuje a která něco přinese. Do lesa dnes bohužel mluví lidé, kteří s lesem nemají nic společného a chtějí na něj aplikovat ekonomická pravidla pro krátkodobé zakázky.“

Tendry Lesů ČR na konferenci SVOL

Odmítavé stanovisko ČSSD k tendrům tlumočil také poslanec Petr Zgarba. Stejný názor vyjádřil senátor a bývalý ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Tendr na dodavatele lesnických prací na období 1–10 let v hodnotě cca 16 mld. Kč, kde vítěz má předkupní právo na téměř veškeré dříví, které se vytěží (odhadovaná cena 35–60 mld. Kč) považuje za tendr na prodej dřeva. „Není stanoveno, jak bude v průběhu až 10 let stanovena cena vytěženého dřeva. Je to analogie se zdánlivě velmi ostrou soutěží o to, kdo nejlevněji provede sklizeň a následný osev pole, ovšem ve skutečnosti se jedná o příslib prodeje veškeré úrody tomu, kdo v loňském roce sklidil a prodal nejvíce obilí,“ konstatoval. Podle senátora Čunka směřuje uvedený tendr k vytvoření monopolu v lese, kdy malí a střední podnikatelé budou vazaly jedné nebo sedmi mamutích fi-rem, které ve výběrovém řízení uspějí.

Za zrušení tendru se v diskusi vyslovila i řada dalších vystupujících a tento požadavek se objevil i v závěrečném usnesení z celého jednání. Vedle prosazování respektování vlastnických práv při legislativních úpravách, které se dotýkají lesního hospodářství, uložila konference nově zvolenému republikovému výboru usilovat o převod příspěvků na hospodaření v lesích z rozpočtů krajů na stát, pokračovat v organizaci společného obchodu se dřívím a usilovat o nalezení vhodného modelu kontroly přejímky dřeva u odběratelů. Dále prosazovat dokončení restitucí historického majetku obcí a usilovat o dořešení restituce církevních majetků formou jejich fyzického vydání. Konference SVOL jednoznačně podpořila prohlášení Komise životního prostředí Rady Asociace krajů ve věci zrušení obřího tendru, prodloužení stávajících smluv o jeden až dva roky na stejný počet smluvních územních jednotek a získaný čas využít k vypracování zákona o státním lesním majetku, vytvoření koncepce státního podniku LČR, novelizaci zákona o veřejných zakázkách a přijetí opatření souvisejících s transparentní evidencí vytěženého dřeva a zachováním pracovních míst v regionech.

Autor:

Marie Růžková

SVOL

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.