Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2009

Přehled poškození lesních porostů v roce 2009 je obdobně jako v předchozích letech zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) VÚLHM, v.v.i. Prezentované číselné údaje se vztahují na zhruba 70 % výměry lesů v ČR, pokud není uveden přepočet na celkovou plochu lesa. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích; lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (příslušné číselné údaje uvedené v článku je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení). Pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.

Průběh počasí

Zimní období 2008/2009 bylo na sněhovou pokrývku relativně bohaté, zejména ve své druhé polovině (i ve středních polohách sníh odtával až v průběhu března). Nástup jara byl velmi náhlý – v dubnu byla zaznamenána vůbec nejvyšší kladná teplotní odchylka od normálu za celý rok (+ 4,7 °C) při současném srážkovém deficitu (cca 20–25 mm). Z celkového hlediska tato skutečnost vedla k prudkému rozvoji vegetace (synchronizovanému rašení) a stírání rozdílů mezi fenologickými projevy jednotlivých druhů rostlin (dřevin). Po „extrémním“ dubnu následoval víceméně normální květen. Během srážkově intenzivních (nadnormálních) měsíců června a července došlo na řadě míst ke vzniku silných letních bouřek spojených s lokálními záplavami (tzv. bleskovými povodněmi), což částečně vedlo také k poškození zasažených lesních porostů. Srpen a září byly srážkově i teplotně podnormální. V polovině října napadl mokrý sníh, jenž způsobil regionálně značné poškození jehličnatých, ale i listnatých porostů. Následovalo listopadové oteplení, kdy na většině území Česka sníh roztál a sněhová pokrývka byla následně i v horských oblastech velmi nízká až do závěru roku.

Nahodilé těžby a abiotická poškození

Podle dostupné evidence činil v roce 2009 celkový objem nahodilých těžeb přibližně 4,5 mil. m3, po přepočtu na celkovou plochu lesa pak zhruba 6,4 mil. m3. To představuje cca jednu třetinu celkových ročních těžeb posledních let a z tohoto hlediska se rok 2009 řadí k obdobím relativně příznivým (v roce 2007 byl tento podíl tříčtvrtinový, v roce 2008 poloviční). Z evidovaných 4,5 mil. m3 představují abiotické vlivy 2,4 mil. m3, zbylých cca 2,1 mil. m3 pak připadá na biotické škodlivé činitele (tradičně zejména na kůrovcové dříví).

Z jednotlivých abiotických vlivů vykázalo největší podíl, jako již tradičně, poškození větrem, které činilo rovné 2 mil. m3. Ostatní abiotické vlivy (sníh – 119 tis. m3, námraza – 11 tis. m3, sucho – 203 tis. m3, exhalace – 29 tis. m3, jiné – 28 tis. m3) již nezpůsobily významnější ztráty. Větrem byly poškozeny především porosty jehličnatých dřevin, dominantně smrk, méně borovice. Podzimní mokrý sníh poškodil i některé druhy listnatých dřevin, vzhledem ke skutečnosti, že byly ještě olistěné. Sucho zasáhlo především nižší polohy Moravy a Slezska. Z regionálního hlediska bylo abiotickými vlivy nejvíce zasaženo území krajů Moravskoslezského (355 tis. m3), Středočeského (312 tis. m3), Olomouckého (277 tis. m3), Jihočeského (244 tis. m3) a Pardubického (228 tis. m3), na jejichž území bylo evidováno 60 % celkového objemu poškození. Stejně jako v předchozích letech je závěrem možno konstatovat, že vzhledem k narušené statické stabilitě porostů abiotickými disturbancemi posledních let je možno očekávat významnější poškození větrem i v budoucích letech.

Biotičtí škodliví činitelé

Působením biotických činitelů bylo v roce 2009 podle evidence poškozeno kolem 2,1 mil. m3 dřevní hmoty (v roce 2008 se jednalo o cca 1,8 mil. m3). Dominantní roli, tak jako každoročně, představoval podkorní hmyz na jehličnanech (smrku), který způsobil více než 90 % evidovaného objemu poškození, podobně jako ve většině okolních středo-evropských zemích.

Hmyzí škůdci

Celková charakteristika uplynulého roku z hlediska výskytu hmyzích škůdců a objemu jimi způsobeného poškození velmi závisí na hodnocení jednotlivých dílčích skupin. Zatímco listožravý hmyz je již po řadu let evidován jen v zanedbatelném množství, u podkorního hmyzu dochází naopak v posledním období ke každoročnímu nárůstu evidovaného poškození. Výskyt tzv. ostatního hmyzu se nijak nevymykal předcházejícím obdobím.

Celkově bylo v roce 2009 evidováno téměř 1,9 mil. m3 dříví napadeného podkorním hmyzem, jednalo se především o hmotu napadenou kůrovci na smrku, s dominantním vlivem lýkožrouta smrkového – Ips typographus (v roce 2008 tato hodnota činila cca 1,6 mil. m3). Dopočteme-li evidovaný objem roku 2009 na celkovou rozlohu lesa v Česku, dostaneme se na hodnotu dosahující přibližně 2,7 mil. m3 „kůrovcového dříví“. Při započtení hmoty napadené v tzv. bezzásahových územích národních parků – především pak na Šumavě – dosáhne celkový objem kůrovcového dříví plné 3 mil. m3! Jde o nejvyšší zaznamenané roční množství za posledních 50 let a pravděpodobně se jedná i o vůbec nejvyšší historickou hodnotu (analogicky jako v řadě okolních zemí, kde rovněž v posledních letech „padají rekordy“ v této oblasti, byť jejich absolutní hodnoty jsou značně rozdílné). Na většině území Česka se tak kůrovci na smrku vyskytovali ve zvýšeném až kalamitním stavu. Z regionálního hlediska je situace nejvážnější v prostoru jihozápadních a středních Čech (kraje Jihočeský, Plzeňský a Středočeský – celkem evidováno 1 mil. m3) a severní Moravy a Slezska (kraje Moravskoslezský a Olomoucký – celkem evidováno 0,4 mil. m3). V obou oblastech je tak celkem vykázáno přibližně 75 % celorepublikového množství kůrovcového dříví. Zatímco česká kalamitní oblast bezprostředně souvisí s větrnými polomy z let 2007 a 2008, které zde způsobily nejvyšší poškození vůbec, v moravskoslezské kalamitní oblasti jde o chronický problém chřadnutí smrčin celé řady posledních let, zesílený zde navíc také paralelním přemnožením lýkožrouta severského (Ips duplicatus), který se zatím v Čechách škodlivě nevyskytuje. V roce 2009 bylo podle evidence provedeno následující množství obranných a ochranných opatření: bylo položeno 540 tis. m3 lapáků, bylo instalováno 84 tis. ks lapačů, odkorněno bylo 242 tis. m3 a chemicky asanováno bylo 272 tis. m3 napadené smrkové hmoty. Z tohoto přehledu je patrné, že velkým objemem se na kůrovcovém dříví podílela obranná opatření (lapáky). Stav výskytu podkorního hmyzu na ostatních dřevinách v roce 2009 je možno označit za průměrný (odpovídající situaci posledního desetiletí), přičemž výše evidovaného poškození je ve srovnání se situací u smrku zanedbatelná (cca 11 tis. m3).

Z výše uvedeného je zřejmé, že lesníci v Česku stojí nadále před hrozbou trvání kalamitního přemnožení „smrkových kůrovců“ v nebývalém rozsahu. Příčin, jež způsobily tento stav, je více. Kromě zmíněných povětrnostních vlivů, jejichž „spouštěcí mechanismus“ je u kůrovcové kalamity lesníkům dobře známý již celá staletí, zde významnou roli sehrává též „krizový stav“ ekonomiky i odvětví LH. Uvedené se výrazně negativně promítá právě do ochrany lesa před podkorním hmyzem.

Výskyt listožravého a savého hmyzu v lesních porostech českých zemí byl v roce 2009 evidován na úhrnné rozloze kolem 2 400 ha, což představuje cca 0,1 % celkové plochy lesa (v roce 2008 to bylo cca 2 000 ha). Zhruba 75 % plochy (tj. 1 800 ha) bylo vázáno na jehličnaté porosty, zbylá čtvrtina (600 ha) na listnáče. Obranné zásahy se uskutečnily na zanedbatelné rozloze kolem 280 ha (v roce 2008 se jednalo o rozlohu ještě nižší, cca 160 ha). Celkově jde opět o jeden z nejnižších výskytů této skupiny hmyzu v posledních desetiletích a další doklad o trvající latenci defoliátorů. Za bližší zmínku stojí u jehličnatých dřevin výskyt ploskohřbetek na smrku (Cephalcia spp.), jež byl registrován na celkové rozloze kolem 900 ha (v roce 2008 se jednalo o plochu cca 500 ha). Zaznamenaný nárůst souvisí se skutečností, že v roce 2009 proběhl tzv. rojivý rok. Většina evidovaných lokalit se nalézala na území krajů Královéhradeckého (315 ha), Vysočiny (254 ha), Jihočeského (184 ha) a Libereckého (100 ha), tj. v oblasti Krkonoš, Podkrkonoší a Českomoravské vrchoviny, kde byl také na Pelhřimovsku uskutečněn letecký obranný zásah na rozloze cca 200 ha. Slabý výskyt bekyně mnišky (Lymantria monacha) byl hlášen na ploše cca 700 ha, převážně ve Středočeském kraji. V listnatých porostech byla většina evidované plochy (cca 550 ha) vázána na dubové porosty s výskytem obalečů a píďalek (Tortrix viridana, Operophtera brumata, Agriopis spp atd.).

Ze skupiny savého hmyzu byl evidenčně podchycen pouze výskyt korovnice kavkazské (Dreyfusia nordmannianae), a to na ploše necelých 10 ha. Na základě poradenské činnosti LOS je však možno konstatovat, že u korovnic na jedli došlo v minulém roce k nápadnému nárůstu výskytu v řadě oblastí, jmenovat je možno např. Jihočeský či Středočeský kraj.

Poškození kultur ponravami chroustů rodu Melolontha, především chrousta maďalového (Melolontha hippocastani), bylo v roce 2009 evidováno na celkové ploše 35 ha (v roce 2008 se jednalo o cca 10 ha). Poškozené lokality byly situovány v Jihomoravském kraji, na okrese Hodonín. Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis) bylo evidováno na celkové rozloze cca 1 300 ha, což je zhruba stejně jako v roce 2008 (1 500 ha). Preventivně či kurativně bylo ošetřeno kolem 6 200 ha výsadeb. Nejrozsáhlejší výskyt byl evidován na území krajů Jihočeského (410 ha) a Plzeňského (220 ha), tedy v oblastech nejvíce zasažených polomy z let 2007 a 2008.

Obratlovci

Zvýšená početnost drobných hlodavců v průběhu zimy 2008/2009 poklesla a v roce 2009 tak byly denzity drobných hlodavců ve většině oblastí minimální. Poškození kultur drobnými hlodavci bylo hlášeno z rozlohy cca 440 ha, což je nejnižší výskyt za poslední roky (pro porovnání, v roce 2008 se jednalo o plochu 620 ha).

V trendech vývoje poškození lesa zvěří se dlouhodobě nic nemění a situace je nadále kritická. Poškození lesa zvěří roste, stejně jako náklady na jeho ochranu. Z myslivecké statistiky lze jednoznačně odvodit zvyšující se stavy zvěře a zpětné propočty dokládají, že tzv. normované stavy jsou několikanásobně překračovány. Neúměrný rozsah poškození lesa zvěří je jednoznačným důkazem nefunkčnosti platné legislativy na úseku myslivosti. Dopady tlaku zvěře na les mají především dlouhodobý charakter a představují tak jednu z klíčových „zátěží“ současného systému obhospodařování lesních porostů.

Houbové choroby

Výskyt houbových onemocnění vždy do značné míry závisí na počasí. Druhové spektrum hub zjišťované na odumírajících sazenicích i na chřadnoucích výsadbách z let minulých bylo obdobné (dominovaly houby z rodu Fusarium, Alternaria, Botrytis, častěji byl nalézán ještě Cylindrocarpon a spíše saprofytické houby z r. Penicillium a Cladosporium). Rozbory zaslaných vzorků v letních měsících a na podzim ukazují na stabilní výskyt mikromycetů (především z rodu Fusarium, Verticillium, Cytospora, Cylindrocarpon a Alternaria, Trichothecium a Mucor) na seme- náčcích a sazenicích prakticky všech druhů dřevin.

V létě byl registrován výskyt četných listových skvrnitostí. Na buku bylo zjištěno silné napadení houbami rodu Discosia a Apiogno-monia errabunda. Na lípách byl zaznamenán silný výskyt hub Apiognomonia tiliae, Cercospora microsora. Nápadný byl i častý výskyt padlí na dubech (Microsphaera alphitoides) a javorech (Uncinula).

Druhové spektrum hub nalezených na jehličnanech bylo pestré: pokračovalo výrazné prosychání borovic (především borovice černé), nejčastěji působené houbou Sphaeropsis sapinea. Za zmínku stojí jednotlivé nálezy této houby na semenáčcích borovice lesní v Polabí.

Zajímavý byl i registrovaný zvýšený výskyt sypavek i na jiných jehličnanech než na borovicích (Lophodermium piceae na smrku ztepilém a pichlavém, Delphinella abietis a Hypodermella nervisequia na jedli, Mycosphaerella laricina na modřínu). Dominantním houbovým škůdcem z této skupiny v ČR zůstává sypavka borová (Lopho-dermium pinastri, L. seditiosum). Rozsah škod způsobených sypavkou borovou byl v r. 2009 celkem průměrný (byla hlášena z 1 747 ha). Nejvíce poškozených borovic bylo hlášeno z kraje Jihočeského (739 ha), Jihomoravského (269 ha) a Středočeského (211 ha).

Červená sypavka borovic (Mycosphaerella pini) se v ČR vyskytuje prakticky výhradně ve svém anamorfním stadiu (Dothistroma septospora). Škody jí působené na borovici černé a dalších introdukovaných borovicích však nevzbuzují větší obavy. Další karanténní houba, původce hnědé sypavky borovic (Mycosphaerella dearnessii), resp. její anamorfní stadium Lecanosticta acicola, zjištěná na borovici blatce v jižních Čechách, zřejmě nebude v Česku zatím významněji rozšířena.

Na řadě míst bylo možné registrovat prosychání olší (zejména břehové porosty), na němž se často podílí především houba Phytophthora alni a další půdní oomycety, které mohou být významným fenoménem spolupodílejícím se na chřadnutí dřevin podél vodotečí. Houby rodu Phytophthora jsou v posledních letech stále častěji diagnostikovány i z dalších chřadnoucích listnáčů.

Laboratorním šetřením byly z nekróz chřadnoucích jasanů izolovány potenciálně patogenní houby z rodů Fusarium, Verticillium, Phomopsis a Chalara fraxinea, které se na tomto jevu výraznou měrou podílejí. Houba Chalara fraxinea (teleomorfní stadium Hymenoscyphus albidus) je v posledních letech považována za jednoho z důležitých původců chřadnutí až odumírání jasanů v širším regionu střední Evropy.

Významným houbovým škůdcem náhradních porostů smrku pichlavého v severovýchodním Krušnohoří se stává houba Gemmamyces piceae. Stupeň napadení jednotlivých porostů je až překvapivě silný, na některých lokalitách je již ohrožena existence stávajících porostů s významným zastoupením smrku pichlavého. Významné poškození bylo v roce 2009 hlášeno pouze z oblasti Krušných hor (okr. Chomutov 433 ha, Most 361 ha, Karlovy Vary 13 ha), byť přítomnost houby byla prokázána i jinde (Jizerské hory, Orlické hory, Králický Sněžník, Moravskoslezské Beskydy).

Stálým problémem zůstává prosychání až odumírání smrkových porostů napadených václavkami – na severní Moravě a ve Slezsku a místy i jinde lze situaci hodnotit jako ještě kalamitní. Celkové množství evidovaného vytěženého „václavkového“ dříví v r. 2009 dosáhlo téměř stejné hodnoty jako v r. 2008 (177 tis. m3). Nejvyšší těžby byly zaznamenány jako již tradičně na území Moravskoslez-ského kraje (111 tis. m3), dále v kraji Olomouckém (26 tis. m3) a Královéhradec-kém (11 tis. m3).

Letošní výhled

Je zřejmé, že stejně jako v minulém roce bude největší bezprostřední riziko v ochraně lesa v roce 2010 i nadále představovat trvající přemnožení podkorního hmyzu na smrku. Celá řada negativních jevů „přírodního“ i „společenského“ rázu stabilizaci situace zatím příliš nepřeje. Zvládnutí kalamity bude proto vyžadovat opět mimořádné úsilí jak ze strany provozních lesníků, tak i orgánů státní správy lesů. Relativně dlouhá a na sníh bohatá zima 2009/2010 však vytváří příznivější situaci ve vláhovém zásobení porostů, což se pozitivně promítne do jejich celkové vitality. Velkým přínosem (zejména ve srovnání s posledními roky) se také jeví dosavadní vývoj počasí v jarním období, který pravděpodobně povede k „normálnímu“ průběhu prvního rojení kůrovcovitých. Při odpovědném provádění obranných opatření v tomto roce lze proto očekávat celkové zlepšení situace, podobně jako k tomu došlo v minulém roce např. v jižních oblastech Polska, rovněž zasažených silným přemnožením. Naopak další „eskalaci“ poškození lze očekávat v tzv. bezzásahových územích VZCHÚ, především na území NP Šumava.

Z hlediska ostatních škodlivých činitelů, jejichž vývoj lze alespoň částečně prognózovat, je výhled do letošního roku více příznivý. Není očekáváno rozsáhlejší přemnožení listožravého hmyzu, stejně jako nárůst škodlivosti většiny původců houbových chorob. Rovněž výskyt tzv. drobných hlodavců by neměl překročit obvyklý rozsah. V případě abiotických vlivů je obtížné cokoliv předpovídat, zejména pak za současné situace, kdy je stále častěji zdůrazňováno, že „klimatická změna“ se bude projevovat nárůstem povětrnostních extremit. Obávat se proto musíme především „disturbancí“ vzniklých silným větrným prouděním, vzhledem k narušené statické stabilitě jehličnatých porostů v řadě oblastí postižených polomy z let 2007 a 2008. Samostatnou kapitolu pak představuje poškozování lesa zvěří. Zde je zatím stále minimální naděje na brzkou nápravu, a tak lze bohužel očekávat, že nežádoucí trendy budou pokračovat.

Poznámka:

Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která jako každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa – Supplementum 2010 (VÚLHM, v.v.i.). Děkujeme všem, kdo poskytli podklady pro zpracování tohoto přehledu výskytu lesních škodlivých činitelů.

Autoři:

Ing. Miloš Knížek, Ph.D.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Jan Liška

Ing. Roman Modlinger

Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D.

Dr. František Soukup, CSc.

Lesní ochranná služba VÚLHM, v.v.i.