Forest Products Annual Market Review 2009–2010 - Světové lesnictví 2009–2010

Které jsou hlavní jevy roku 2009 v regionu UNECE?

- Spotřeba dříví a výrobků z něj klesla o dalších 11,6 %, což je pokles o 20 % od rekordního roku 2006, přičemž těžba užitkového dříví a spotřeba buničiny, papíru a lepenek dosáhly nejnižší úrovně za dobu vedení statistik UNECE (tj. od roku 1964). U poklesu spotřeby papíru upozorňují autoři na souběh krize a „digitální epochy“ snižující spotřebu grafických papírů.

- Bytová výstavba se dále snížila jako jeden z projevů šíření krize, což se dotklo zejména výrobců řeziva (snížením spotřeby řeziva jehličnatého o 13,8 % a listnatého o 7,2 %) a výrobců plošných materiálů (poklesem produkce o dalších 10,7 %), přičemž se pokles zájmu o listnaté řezivo zprostředkovaně dotkl snížením těžeb i vlastníků listnatých lesů.

- Poptávka po energetickém dříví dále rostla, což zesílilo jeho konkurenci dříví užitkovému (zejména pro výrobu plošných materiálů a buničiny) a zvýšilo jeho ceny v některých oblastech natolik, že to vedlo k platebním problémům zpracovatelů dříví.

- Ruská federace a Čína zůstávají zeměmi (jedna uvnitř a druhá mimo UNECE) zásadně ovlivňujícími celý region UNECE.

- V Ruské federaci pokračovalo zvyšování exportních cel surového dříví, což vyústilo v dramatický pokles exportu užitkového dříví při zvyšování investic do ruského zpracovatelského průmyslu.

- Obchod dřívím z nelegálních těžeb se údajně podařilo ztížit zavedením legislativních opatření v USA a EU, ukládajícím dovozcům ověřovat původ dříví.

- V lesnicko-dřevařském komplexu probíhaly zatím spíše inovace a strukturální změny cílené na krátkodobé přežití, než na nastartování růstu.

- Britská Kolumbie (Kanada) asi jako první země přijala zákon (Wood First Act), že všechny provincií financované stavby musí používat dřevo jako hlavní stavební materiál. Jedním zákonem jsou tak podpořeny komunity závislé na lesích, při současném prosazování environmentálně přijatelného stavebnictví.

Pokles spotřeby výrobků ze dřeva pokračuje

Zatímco v Severní Americe poklesla spotřeba dříví a výrobků z něj v roce 2006, evropská spotřeba v té době ještě rostla a šíření krize tlumila, což mohlo vyvolat iluzi, že se Evropy krize nedotkne. Ale pufrační schopnost evropské ekonomiky byla vyčerpána počátkem roku 2008, a koncem téhož roku se propadla i ekonomika SNS. Od roku 2005 (poslední předkrizový rok) poklesla v UNECE spotřeba tří hlavních produktů lesnicko-dřevařského komplexu o 250 mil. m3, tj. o téměř 50 %. Výše spotřeby přímo ovlivňuje HDP, a proto se v roce 2008 evropská spotřeba dřeva a výrobků z něj podílela na udržení plusového růstu HDP v regionu UNECE (+1,5 %), ale v roce 2009 klesl HDP už ve všech subregionech, v SNS o 6,9 %, v Evropě o 4 % a v Severní Americe o 2,5 %. V souvislosti s poklesem HDP v UNECE a s růstem HDP v asijských ekonomikách se pro rok 2010 očekává snížení podílu UNECE na světovém HDP pod 50 %. S poklesem HDP souvisí růst nezaměstnanosti, která je v UNECE mírně nad 10 %, nad 15 % je v Estonsku, Gruzii, Lotyšsku, Srbsku a Španělsku, a nad 30 % v Bosně a Hercegovině a Makedonii. V celém regionu UNECE to představuje nejméně 10 mil. osob žijících pod hranici chudoby. Vztah mezi poklesem HDP a nezaměstnaností je ale podle zemí odlišný: např. v USA při poklesu HDP o 2,4 % vzrostla nezaměstnanost o 5 %, zatímco v Ruské federaci vzrostla nezaměstnanost jen o 3 % při poklesu HDP o 7,9 %.

Těžby dříví

Poprvé za dvacet let klesla v roce 2009 těžba užitkového dříví pod 1 mld. m3 (na 880 mil. m3) při 73% podílu dříví jehličnatého. Největší pokles těžeb byl v Severní Americe (14,6 %) a SNS (14,4 %), což způsobilo snížení evropských těžeb o 5 %. Téměř 8 % užitkového dříví bylo exportováno, byť hlavně uvnitř UNECE. Většina evropských zemí těžby snížila (s výjimkou Francie a Německa), nejvíce Rakousko o 27 % a Finsko o 20 %. Oproti roku 2005 klesla spotřeba jehličnaté kulatiny na 65 % v Severní Americe, 98 % v SNS a 83 % v Evropě. Spotřeba listnaté kulatiny v UNECE klesla na minimum za existenci UNECE/FAO. Oproti roku 2005 se v Severní Americe jednalo o pokles na 85 % a v Evropě na 86 %, při zvýšení spotřeby v SNS na 119 %. V roce 2009 dosáhly celkové těžby v UNECE 1,07 mld. m3, což znamená, že 200 mil. m3 dříví (20 % těžeb!) bylo využito energeticky. Následkem exportních cel na dříví z Ruské federace se výrazně změnily toky surového dříví a řeziva; např. Nový Zéland zvýšil od roku 2005 export jehličnaté kulatiny do Číny sedmkrát, a ve statistikách figuruje jako významný exportér jehličnaté kulatiny i ČR, s exportem 2,86 mil. m3 do Rakouska (2009), čímž se posunula na čtvrté místo mezi exportéry (první Ruská federace, druhý Nový Zéland a třetí USA). Omezení dovozu jehličnaté kulatiny z Ruské federace do Finska se mimo jiné projevilo poklesem finské spotřeby jehličnaté kulatiny o 20 mil. m3. Největším odběratelem jehličnatého dříví z Ruska zůstává Čína a listnatého dříví Finsko. Lesy Ruské federace představují 1/5 světových zásob dříví, ale ruský podíl na světovém obchodu dřívím a výrobky z něj i ruské zpracovatelské kapacity zůstávají za tímto potenciálem. V roce 2009 činily těžby užitkového dříví v Ruské federaci 151 mil. m3 (14 % těžeb UNECE), tj. o 30 mil. m3 méně než v roce 2008. Polovina snížení se vysvětluje poklesem exportu po zavedení exportních cel, a proto se uvažuje o odkladu připraveného zvýšení cel z 25 na 80 % ceny dříví. Až do roku 2007 bylo z Ruské federace exportováno 23 % užitkového dříví jehličnatého a 13 % listnatého.

Exportní cla v Ruské federaci výrazně snížila export kulatin, ale tuzemské pořezové kapacity zůstaly zatím vzhledem ke zdrojům dříví (zejména listnatého) nízké.

Zdánlivě paradoxně způsobil pokles těžeb užitkového dříví v UNECE na rekordně nízkou úroveň 880 mil. m3 (o 245 mil. m3 méně než v roce 2007) zvýšení cen jehličnatých pilařských výřezů o 17 % (odlišně podle regionů – nejméně v Severní Americe a nejvíce ve Skandinávii). V souvislosti s tím se zvýšily i ceny celulózařských štěpek, což vedlo ke zvýšení nákladů na výrobu vlákna o 11 %.

Jehličnaté řezivo

V roce 2009 pokračovalo snížení spotřeby jehličnatého řeziva v UNECE o 13,8 % při poklesu v Severní Americe o 22,6 %, v SNS o 7,2 % a v Evropě o 6,3 %.

Meziročně klesla v Evropě spotřeba jehličnatého řeziva o 6,3 %, ale od roku 2007 se jedná o zmenšení trhu o 25 %! Výroba řeziva byla ovlivněna nízkou nabídkou kulatiny, vzniklou vyčkáváním vlastníků lesů na příznivější ceny a snížením těžeb, i ruskými vývozními cly. Postiženy byly hlavně pily v Němec-ku, Rakousku a Finsku. Zásoby řeziva udržují pilaři vzhledem k nejistotě na trhu nízké. Největším spotřebitelem jehličnatého řeziva zůstává Německo (s 18,4 % evropské spotřeby), následované Spojeným královstvím, Itálií a Rakouskem. Export z Evropy poklesl o 10 %, což se týkalo všech zemí s výjimkou Švédska, které svůj export zvýšilo o 2,2 % (z toho do Japonska o 24 %, a stalo se tak největším exportérem do něj, následované Finskem a Rakouskem). Pokračovala expanze evropských pilařů do Severní Afriky a na Střední Východ.

Pokles spotřeby jehličnatého řeziva je v souvislosti se snížením bytové výstavby v Ruské federaci o 5 mil. m2 obytné plochy, tj. o 8 %, ale objem produkce se téměř podařilo udržet nárůstem exportů. Podíl exportu z Ruské federace podle cílových zemí je:

31,9 % – země SNS; 24,1% – Čína; 9,9 % – Egypt; 4,8 % – Irán; 4,7 % – Japonsko; 2,8 % – Německo; 2,6 % – Finsko; 18,6 % – ostatní země.

Meziročně klesla spotřeba jehličnatého řeziva o 22,6 %, ale od rekordního roku 2005 jde o doslova devastační propad o 49 % (z 128,7 mil. m3 na 67 mil. m3)! Využití pil zůstávajících v provozu kleslo pod 60 %, a na západě USA je objem pořezu na nejnižší úrovni od krize v třicátých letech.

Listnaté řezivo

Produkce listnatého řeziva v UNECE klesla na 39,2 mil. m3, což je meziroční pokles o 5,9 %, ale spotřeba klesla na 38,5 mil. m3 (o 7,2 %), což znamená dalším rokem nárůst zásob řeziva. Evropská produkce klesla o 5,7 %, protože růst produkce v Rumunsku nestačil překrýt propad ve Francii, Německu a na Slovensku. Pokles evropské spotřeby o 9,3 % je následkem nízké poptávky po nábytku a parketách (produkce parket klesla v roce 2009 o 20 %), a to hlavně v Itálii, Maďarsku, Holandsku, Skandinávii, Polsku a Španělsku. Největší poptávka je po kvalitním dubu – jehož podíl na výrobě podlahovin je přes 60 % při snížení podílu tropických dřevin na 10 %. Při nedotěžování etátu listnatých dřevin se s nadějí vzhlíží k Číně jako největšímu importéru listnaté kulatiny a řeziva. Ale čínský dovoz listnaté kulatiny klesá od roku 2007, a v roce 2009 činil necelých 8 mil. m3. Z toho bylo 6 mil. m3 tropického dříví, 1 mil. m3 z Ruska a 1 mil. m3 z ostatních zemí. Dovoz listnatého řeziva se více let pohybuje mezi 3–3,5 mil. m3, ale z toho opět většinu činí tropické dříví, 600 tis. m3 je dovoz z USA, a 350 tis. m3 dovoz z ostatních zemí. Naděje, jak prodat středoevropský buk, tak sice existuje, ale ne pro všechny vlastníky lesů.

Největší pokles produkce nastal v Německu, Francii (v kvalitním dubovém řezivu) a na Slovensku. Téměř beze změn zůstala produkce v Turecku, charakterizovaná nízkou kvalitou řeziva z topolových plantáží, použitelného zpravidla jen na palety a obaly.

V Ruské federaci klesla výroba z 2,04 mil. m3 na 1,91 mil. m3, při zachování úrovně exportů ve výši cca 375 tis. m3. Zajímavostí jsou dodávky mongolského dubu (Quercus mongolia), rostoucího jen v okolí Vladivostoku, vý-robcům parket v severozápadní Číně. Zdražení jeho dodávek o 40 % totiž vede čínské dovozce k hledání jiného zdroje.

Evropským lesníkům může posloužit k zamyšlení informace, že inventarizace lesů USA z roku 2010 konstatovala, že se „zastoupení listnáčů za posledních 50 let více než zdvojnásobilo, zatímco jejich těžby zůstávají hluboko pod přírůstem. Přestárlé listnaté porosty nejsou obnovovány a jejich zdravotní stav a stabilita se zhoršují, což ve svých důsledcích ohrožuje udržitelnost lesního hospodářství.“ Cestu z tohoto začarovaného kruhu hodlají američtí lesníci řešit (zatím ale neví jak).

Plošné materiály

Spotřeba plošných materiálů poklesla nejvíce v SNS (o 20,5 %) a v Severní Americe o 17,2 %, a o 6,7 % v Evropě. S tím korespondovalo uzavření 10 provozoven v Severní Americe, 2 v Ruské federaci a 5 v Evropě (v Norsku, Itálii, Belgii, Německu a Spojeném království).

Výroba překližek v Evropě klesla na pouhých 3,6 mil. m3, při současném snížení importu. Produkce MDF (vyráběných ve 20 zemích) se snižuje již druhým rokem, a pro-dukce v EU klesla v roce 2009 na 11,3 mil. m3. Zvýšila se ale produkce OSB (ve 13 výrobnách) z 3,7 na 4,1 mil. m3.

Nástup krize v SNS byl opožděn a výrazně se projevil až v první polovině roku 2009. Produkce překližek klesla o 18,7 %, ale jejich spotřeba o 40,3 %! Export překližek směřoval především do Ázerbájdžánu, Egypta, Finska, Německa, Itálie, Lotyšska a Spojeného království. Na zvýšení exportu plošných materiálů se podílely dřevotřískové desky, jejichž export se meziročně zvýšil o 40 %. Výroba MDF (v deseti provozovnách) poklesla meziročně o 14,3 %. Zhruba polovina produkce byla v tloušťkách přes 9 mm, a jen 5 % produkce byla tenčí než 5 mm. V souvislosti s export-ními cly na ruské dříví se předpokládal přesun exportu od kulatin k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou – tedy i k plošným materiálům, a proto Ruská federace rychle buduje produkční základnu. V současnosti mají zahraniční investoři rozestavěno 12 výroben dřevotřískových desek, ale výstavbu továren na OSB a MDF dočasně pozastavili.

Pokles spotřeby plošných materiálů o 17,2 % je v souvislosti s dalším poklesem bytové výstavby.

Papír a lepenky

V roce 2009 zaznamenala Severní Amerika pokles spotřeby papíru a lepenek o 12,5 %, Evropa o 9,1 % a SNS o 8,7 %. Ceny buničiny se ale zvýšily po nárůstu poptávky v Asii (zejména v Číně) a po ztrátě části chilských kapacit po zemětřesení v únoru 2010. S poklesem výroby papíru a lepenek korespondoval pokles výroby buničiny v Severní Americe o 11,5 %, v Evropě o 13,5 % (na nejnižší úroveň od roku 1996) a v SNS o 3,5 %. Největší pokles poptávky byl u grafických papírů, a balicích papírů a lepenek, což souvisí s poklesem průmyslové výroby, resp. se snížením poptávky po tištěných propagačních materiálech a obalech. Odbyt ostatních výrobků byl poznamenán mírně.

Z podrobnějších statistik je zřejmé, že se pokles produkce papíru a lepenek v Evropě v průběhu roku 2009 zastavil, a následující mírný růst výroby reagoval na oživení v průmyslu.

SNS odolávalo až do roku 2008 projevům krize, ale v roce 2009 poklesla jak produkce papíru a lepenek, tak jejich spotřeba. Pokles spotřeby byl větší než pokles výroby, protože se podařilo zvýšit export. Produkce buničiny klesla o 5,9 % a její spotřeba o 2,4 %.

Produkce i spotřeba papíru a lepenek v Severní Americe sice nadále výrazně klesaly, ale počátkem roku 2010 se ceny buničiny, papíru i lepenek zvýšily přibližně na ceny roku 2008, což se považuje za signál oživení. Na příkladu USA lze dokumentovat vliv „digitální epochy“ a omezení nákladů na reklamu na produkci papíru. Spotřeba novinového papíru se od roku 2005 do roku 2009 snížila z více než 10 mil. tun na 4 mil. tun, a náklady na reklamu klesly z 10,5 mld. USD na 5 mld. USD.

Graf ilustruje skutečnost, jak v průběhu deseti let Čína zvyšovala výrobu papíru a lepenek, až objemem výroby předstihla USA.

Energetické využití dříví

Podíl energeticky využívaného dříví roste (v UNECE činí nejméně oficiálních 20 %), a produkce pelet je jednoznačně aktivitou nedotčenou krizí. V roce 2009 pokračoval import pelet ze Severní Ameriky do Evropy, a jihovýchod USA se stal jejich rozhodujícím transatlantickým dodavatelem. Problémem výrobců pelet v USA a Kanadě je nedostatek dřevních odpadů, a proto v čím dál větší míře peletují užitkové dříví. Ruská federace podporuje výrobu pelet a rekonstrukci teplárenských zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z pelet, ale odhad nejbližšího vývoje je obtížný. Pálení užitkového dříví a sílící konkurence energetiky průmyslu zpracování dřeva konečně vyvolaly nesmělou diskusi na téma udržitelnosti energetického využívání dříví, ale EU zatím s žádným stanovením kriterií udržitelnosti energetického využívání dříví neuvažuje!

Certifikace

Výměra certifikovaných lesů vzrostla na 355 mil. ha (o 8 %), s největším nárůstem v Ruské federaci a Severní Americe. Nejrozšířenějším systémem je PEFC (2/3 certifikovaných lesů), následovaný FSC (květen 2010). V posledních třech letech se ale dynamičtěji šíří FSC. Mimo dvou vedoucích systémů jsou ještě používány: MTCS – Malaysian Timber Certification System, ATFS – American Tree Farm System, SFI – Sustainable Forest Initiative a CSA – Canadian Standards Association.

Další výrobky ze dřeva

Všeobecné snížení poptávky se silně dotklo výrobků s vyšší přidanou hodnotou, i když se předpokládalo, že se jich krize dotkne nejméně. U lepených nosníků a dalšího zušlechtěného dříví byl propad výroby největší. Např. v Severní Americe klesla výroba lepených nosníků od roku 2006 do roku 2009 na pouhých 37 %! Podle oživení počátkem roku 2010 se usuzuje, že by se produkce roku 2010 mohla dostat na úroveň roku 2008, tj. na 50 % úrovně před krizí.

Produkce tropických kulatin klesla o 1,3 % při poklesu exportů o 12,8 %. Hlavními producenty kulatin jsou Indonésie, Brazílie, Indie, Malajsie a Nigerie, ale pořadí exportérů je: Malajsie, Papua Nová Guinea, Gabon, Barma a Kongo. Produkce řeziva se zvýšila zanedbatelně (o 0,01 %), ale jeho export klesl o 15,4 %. Největšími producenty jsou Brazílie, Indie, Malajsie, Indonésie a Thajsko, ale pořadí exportérů je: Malajsie, Thajsko, Brazílie, Indonésie a Kamerun. Produkce překližek klesla o 7,7 % a jejich export o 17,5 %. Největšími výrobci jsou Malajsie, Čína, Indonésie, Indie a Tchaj-wan, ale pořadí exportérů je: Malajsie, Indonésie, Brazílie, Čína a Ghana. V roce 2009 klesly ceny kulatinových výřezů Meranti, Keruing a Kapur na 150–160 USD/m3, ale ceny Khaya, Iroko a Sapele se zvýšily na 270–300 USD/m3. U řeziva byly nejnižší ceny u Light red meranti a Obeche/wawa – 300 až 350 USD/m3, střední ceny u Khaya a Dark red meranti – okolo 500 USD/m3, a nejvyšší cenu, blížící se 700 USD/m3 mělo Iroko. U překližek závisí ceny na zemi výroby a tloušťce překližky (od 2,7 mm do 18 mm). Tomu odpovídaly ceny 250 až 330 USD/m3.

Fenomén Čína

Čína prochází světovou krizí zdánlivě nedotčena. Díky vládním podporám dosáhl v roce 2009 export dříví a výrobků z něj 232 mld. USD, což je zvýšení o 9,8 %. Největší meziroční nárůst byl dosažen u papíru (trojnásobné zvýšení za jediný rok), a dokonce i export dřevěného nábytku vzrostl o 7,6 mld. USD (o 11,2 %), přestože se očekával jeho pokles. Zajímavé je, že těchto výsledků bylo dosaženo při snížení spotřeby užitkového dříví, jehož nejvyšší spotřeba byla v roce 2007, od nějž plynule klesla do roku 2009 o 15 %, a to při rychlejším poklesu importů než vlastní produkce. V roce 2009 byl import užitkového dříví 28 mil. m3, tj. o 5 % méně než v roce předchozím. Tropické dříví se na dovozu podílelo 28 %, ale největším dovozcem do Číny zůstala Ruská federace s podílem 52,8 % (byť při poklesu o 63,1 % oproti předchozímu roku). Čínská produkce roste i díky vyrovnanému růstu domácí poptávky, ale vzhledem k nárůstu cen surovin a pracovní síly, tlaku na ochranu životního prostředí a zhodnocování měny ztrácí postupně Čína charakter nízkonákladové země, a v některých komoditách uvolňuje prostor dalším asijským zemím – Indonésii, Malajsii a Vietnamu.

Zpracováno s použitím Geneva Timber and Forest Study Paper 25 , FOREST PRODUCTS ANNUAL MARKET REVIEW 2009-2010, ISBN 978-92-1-117027-6 http://timber.unece.org/index.php?id=303

Autor: prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.