Harvestorová mapa

Jan Valenta

Již více než 10 let se v lesích intenzivně prosazují harvestorové technologie (dále jen „HT“). Jejich pořizovací cena a provozní náklady vyžadují k úspěšnému nasazení důsledné plánování. Pro plánování mohou být úspěšně využívána data LHP a LHE. Jeden z možných způsobů použití těchto dat popisuje následující článek.

Problematikou kvantifikace množství dříví pro HT se doposud zabývala společnost Foresta SG, a.s. (in Ulrich, 2000), která vytvořila kartodiagramy pro kraje ČR a lesní hospodářské celky (dále jen LHC). Z pohledu vlastníka lesního majetku a odborného lesního hospodáře je žádoucí mít přehled o rozsahu porostů vhodných pro nasazení HT. Touto problematikou se zabýval např. Sochor (2000) a při své práci využil filtrování dat numerické části LHP. Odhad rezerv pro nasazení harvestorů na různých majetcích zveřejnil i L. Bartoš (2009). V plánování nasazení HT lze zajít ještě dále, zejména při formě prezentace výsledků, a určit na konkrétním lesním majetku porosty vhodné pro nasazení HT s přihlédnutím k techno-logické vhodnosti a ekonomické nákladovosti. Cílem tvorby specializované mapy není dogmatické určení vhodných porostů, ale poskytnutí podpory při rozhodování lesního hospodáře o nasazení HT.

Vstupní kriteria výběru vhodných lesních porostů

U takto vytvořených mapových výstupů nelze předpokládat přesnost vyšší než 80 % a jejich kvalita je závislá na 2 faktorech:

- Přesnosti údajů LHP

- Úsilí, které jsme ochotni vynaložit za účelem doplnění parametrů, které dnes nejsou v LHP vždy přítomné, ale vedou ke zpřesnění výstupu (doplnění přibližovací vzdálenosti atd.) Pro ověření využitelnosti zvoleného postupu byl u Lesů ČR vyhotoven pilotní projekt na území o rozloze cca 1 500 ha, které je součástí LHC Čeřínek. Na tomto LHC proběhla terénní typizace dle terénní klasifikace Macků – Popelka – Simanov (1992), vycházející z typologických základů. Tuto terénní klasifikaci na daném LHC provedl ÚHÚL, pobočka Brno (Bartoš, Z., 2007). Mapový výstup pro vybrané území je vytvořen ve dvou rovinách:

- Technologická vhodnost – výběr etáží, které svou druhovou skladbou, taxačními veličinami a terénními podmínkami dávají předpoklad pro nasazení HT.

- Ekonomická nákladovost – výběr etáží, které splňují podmínku technologické vhodnosti a náklady HT jsou příznivější než náklady u ostatních technologií.

Mapa není zpracována ve specializovaném komerčním software, ale zvolený postup její tvorby umožňuje operativně měnit jednotlivá vstupní kriteria dle místních podmínek a následně vytvořit nový mapový výstup. Například při nasazení probírkového harvestoru se sníží kriterium maximálního úřezu ze 75 na 45 cm a provede se výběr porostů vhodných pouze pro probírkový harvestor.

Technologická vhodnost

Při výběru porostů technologicky vhodných pro nasazení HT jsou použita následující kritéria:

- Terénní typ – terénní typizací jsou vybrány terénní typy se sklonem svahu do 50 %, což považuje Ulrich (2000) za hraniční sklon pro nasazení harvestorů. Z výběru jsou vyloučeny terény neúnosné, s překážkami a s erozním ohrožením. Terénní klasifikace není zjišťována v rámci obnov LHP u LČR. Pro zjištění terénního typu byla využita klasifikace autorů Macků – Popelka – Simanov. Její výhodou je, že stojí na typologických základech a má úzkou vazbu na soubory lesních typů. Mapu však lze vytvořit i nad stávající terénní klasifikací.

- Hospodářský způsob – je vyloučen les výběrný.

- Minimální zastoupení jehličnanů – minimální hranice je nastavena na 60 % (Sochor, 2000).

Alfanumerická data LHP vztahující se přímo k dřevinám – výčetní tloušťka a objem středního kmene – v průběhu platnosti LHP zastarávají a snižuje se jejich vypovídací schopnost. Proto jsou všechny dřeviny zahrnuté do informačního standardu lesního hospodářství rozděleny do 4 skupin – SM, BO, BK a DB, a obě uvedené taxační veličiny jsou ve všech etážích upraveny na základě údajů Růstových a taxačních tabulek hlavních dřevin České republiky (IFER, 1996) dle stáří daného LHP. Druhým problémem je, že objem středního kmene v LHP není totožný s průměrným objemem těženého kmene. Průměrná hmotnatost těženého kmene se zejména při předmýtní úmyslné těžbě liší a bývá nižší. Poměr mezi objemem těženého a středního kmene vyjadřuje probírkový index a lze jej zjistit z literatury (Halaj, 1976) nebo empiricky z dat výroby a LHP. Chceme-li na začátku platnosti LHP zjišťovat průměrnou hmotnatost těženého kmene v jednotlivých etážích na konci decennia, je žádoucí provést úpravu objemu středního kmene pomocí růstových tabulek i probír-kového indexu (obr. 1).

- Výše těžby na 1 ha – z výběru jsou vyloučeny skupiny s příliš nízkou předpokládanou těžbou na 1 ha. Při stanovení minimální výše těžeb se uvažuje i s nutností rozčleňování porostu linkami do určitého věku. Toto kriterium má vztah k předpokládané výši těžby na 1 ha v souvislosti s vytvářením linek harvestorem v mladých porostech, čímž se výrazně zvýší intenzita zásahu.

- Minimální výčetní tloušťka – kriterium vyřazující z výběru porosty s příliš nízkou výčetní tloušťkou, kde by harvestor vyrobil pouze 1 nebo 2 výřezy a jeho výkonnost bude výrazně snížena.

- Maximální úřez harvestoru – kriterium je v modelovém příkladě nastaveno na maximální úřez běžně dostupných hlavic 75 cm a vylučuje z výběru přesílené porosty na základě vztahu mezi výčetní tloušťkou a tloušťkou pařezu (Štěrba, 1998).

Ekonomická nákladovost

V případě Lesů ČR jsou náklady na těžbu, soustřeďování a manipulaci stanoveny podle ceníku agregovaných těžebních technologií (koňský potah, traktorová, kombinovaná, harvestorová a lanovková technologie) a prů-měrné hmotnatosti bez ohledu na konkrétní přibližovací vzdálenost. Proto nebylo v tomto případě nutné generovat pro jednotlivé porostní skupiny horizontální přibližovací vzdálenost. Pouze u technologie traktorová a koňský potah byly nastaveny následující podmínky:

- Koňský potah – s technologií se uvažovalo pouze v etážích přiléhajících k odvozní cestě s plochou menší než 2 ha, aby byly eliminovány etáže s příliš velkou přibližovací vzdáleností. Dalším kriteriem byla maximální průměrná hmotnatost vylučující z výběru etáže s příliš vysokou hmotnatostí pro koňský potah bez kombinace s traktorem z důvodu fyzických možností koně.

- Traktorová technologie – s technologií se uvažuje pouze v porostech od určitého věku. Zamezí se tím nasazení samotných traktorů do etáží, kde je žádoucí provést nejdříve vyklizování dříví koněm, kvůli zvýšení výkonnosti traktoru a nižšímu poškození porostu.

Při zjišťování výše nákladů pro jednotlivé technologie lze samozřejmě použít i pracnější postup založený na použití výkonových norem a vypočtené přibližovací vzdálenosti. Tento způsob byl použit při prvním pilotním projektu (Valenta, Sirota, 2005) na větším soukromém majetku, kdy byly do analyzovaného území vloženy dopravní předěly zachycující nepřekonatelné překážky při přibližování – vodní toky, hřebeny atd. (obr. 2). V takto rozděleném území se vytvořily okolo odvozních cest obalové zóny (obr. 3) a následně se dovodila pro jednotlivé etáže horizontální přibližovací vzdálenost.

Grafické zobrazení

Mapový výstup realizovalo Oddělení geografických informačních systémů Odboru hospodářské úpravy lesa Lesů ČR. Nad rastrem SMO jsou zobrazena vektorová data LHP, která jsou tematicky obarvena dle kritérií mapové legendy.

Barevně jsou v mapě zobrazeny pouze porostní skupiny, které obsahují etáže splňující podmínku vhodnosti pro nasazení HT. Porostní skupiny bez vhodných etáží zůstávají bez barvy. Barevná škála mapové legendy (tabulka 1) obsahuje následující informace:

1. Únosnost podloží – únosné podloží zeleně, podmíněně únosné červeně.

2. Sklon svahu – křiklavější odstín barvy použit pro porosty s vyšším sklonem svahu, kde je možný pohyb vyvážecího traktoru pouze po spádnici.

3. Provedení zásahu – v případě, kdy je pro danou etáž v LHE evidován provedený těžební zásah, jsou zvoleny pastelové barvy.

Výsledky

Plocha analyzovaného území nedovoluje na tomto místě prezentovat mapu celého území, a proto je zobrazen pouze výřez mapy. Porostní mapa zvoleného výřezu je na obr. 4.

Na celém území bylo hodnoceno 663 etáží se skutečnou plochou 1 509,18 ha.

Z technologického hlediska je v daném území pro nasazení HT vhodných 306 etáží na ploše 939,29 ha (graf 1). Výřez mapy je na obrázku 5.

Po aktivaci ceníku posuzovaných technologií dochází k úbytku etáží vhodných pro nasazení HT, protože ve starších etážích s vyšší průměrnou hmotnatostí jsou ostatní technologie levnější než harvestor a celkový počet vhodných etáží se sníží na 179 s plochou 581,79 ha (graf 2). Výřez mapy je na obrázku č. 6.

Z popisu vstupních veličin je zřejmé, že zvolený postup nedokáže úplně nahradit lidský faktor lesního hospodáře při rozhodování o volbě technologií. Zejména pokud jde o posouzení koncentrace pracovišť, dostupnosti technologií v místě a čase, detailní konfiguraci terénu nebo nebezpečí poškození porostů sněhem při provedení intenzivního výchovného zásahu. To také není cílem prezentované mapy.

Mapa má sloužit především jako vodítko při projektování lesnických činností a rozhodování o možnosti pořízení harvestorové technologie zejména na větších lesních majetcích.

Přehled použité literatury je k dispozici u autora.

Autor:

Ing. Jan Valenta, Ph.D.

Odbor hospodářské úpravy lesů

Lesy České republiky, s.p.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.