Konverzní faktory pro výrobky ze dřeva
Jaromír Vašíček, Michal Synek
V červnu 2010 vydala Dřevařská sekce Evropské hospodářské komise (UNECE/FAO) diskusní materiál s názvem „Forest Product Conversion Factors for the UNECE Region“. Tento materiál navázal na předchozí studie na téma konverzních faktorů pro výrobky ze dřeva, kterých bylo od roku 1963 publikováno nejméně osm. Poslední údaje z roku 1987 již neodpovídaly současným technologiím zpracování dřeva, a proto byla v roce 2008 ustavena pracovní skupina pro aktualizaci a sjednocení konverzních faktorů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem se z pověření Ministerstva zemědělství ČR zapojil do této skupiny v souvislosti s připravovanou novou evropskou výhledovou studií lesnického sektoru „European Forest Sector Outlook Study“ (EFSOS II).
Tato série článků, která vychází z výše zmíněné publikace, by měla lesnické veřejnosti dát všeobecnou informaci o jednotkách používaných v Evropě a Severní Americe jak ve výrobě, tak především v obchodních vztazích. Měla by dále přispět k lepšímu pochopení světových statistik a v neposlední řadě také k porovnání technologické úrovně zpracování dřeva v jednotlivých státech.
Konverzní faktory a jejich použití
Termín konverzní faktory pro výrobky ze dřeva pokrývá široké spektrum koeficientů používaných v dřevozpracujícím a energetic-kém sektoru. Tyto koeficienty jsou buď přesné a slouží k převodu mezi jednotkami (např. přepočet krychlová stopa na m3), nebo jsou méně přesné a odpovídají spolehlivému průměru (např. kolik m3 kulatiny je potřeba na výrobu 1 m3 řeziva). V České republice rozumíme pod termínem konverzní faktory i převodní čísla nebo redukční faktory (např. z prm na m3).
Z konverzních faktorů vychází také materiálová bilance, která počítá se spotřebou téměř veškeré vytěžené dřevní suroviny. Např. z 1 m3 kulatiny čep 15 cm lze vyrobit 41 % řeziva, 43 % štěpky, 9 % pilin, 7 % odřezků a ještě je nutno připočíst kůru (cca 80 kg na 1 m3). Komplexní materiálové bilance se pak využívá pro možnou identifikaci nezákonných (neregistrovaných) těžeb, kdy na základě objemu výroby jednotlivých výrobků se pomocí konverzních faktorů provede přepočet potřebné suroviny a ten se porovná s celkovou těžbou, dovozem a vývozem.
Konverzní faktory, které porovnávají množství vstupní suroviny s množstvím vyrobených výrobků, jsou spolehlivým ukazatelem efektivity výroby a mohou sloužit jako srovnávací kritérium mezi výrobci nebo státy.
V neposlední řadě jsou konverzní faktory nepostradatelné v dlouhodobých výhledových studiích týkajících se dostupnosti dřeva jako suroviny pro dřevozpracující a papírenský průmysl v budoucnosti, kdy se na základě předpokládané spotřeby dopočítávají potřebné zdroje.
Metodika
Pracovní skupina vytvořila dotazník, ve kterém byly definovány jednotlivé konverzní faktory včetně popisu a jednotek. Dotazníky pak byly rozeslány národním korespondentům k vyplnění. Celkově se podařilo získat úplně nebo částečně vyplněné dotazníky z 16 států a jedné obchodní asociace. Následně bylo vytvořeno 19 skupin států, a to na základě geografických a ekonomických hledisek a dle dostupnosti údajů (viz tabulka). Česká republika byla zařazena do skupiny se Slovenskem a Maďarskem.
Zpracováno s použitím Geneva Timber and Forest Discussion Paper 49.
Pokračování článku naleznete v LP 2/2011.
Autoři:
Ing. Jaromír Vašíček, CSc.
Ing. Michal Synek
ÚHÚL Brandýs nad Labem
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.