Obnovní potenciál lesních porostů na Modravsku

Zájmové území o rozloze 1 351 ha náleží do správy Územního pracoviště Modrava (dříve Lesní správa Modrava). Jedná se o lokalitu mezi hájenkou Březník, Malou a Velkou Mokrůvkou, dále po hranici s NP Bavorský les přes Blatný vrch až pod Roklan, Roklanskou hájenku a zpět na Březník (obr. 1). Území se nachází v klimaticky extrémních podmínkách – vysoké srážky, dlouhotrvající sněhová pokrývka a krátká vegetační doba. Průměrná roční teplota je 4 °C a rozpětí nadmořských výšek se pohybuje od 1 140 m n. m. (Luzenské údolí) do 1 370 m n. m. (Velká Mokrůvka). Toto území bylo v roce 1995 vyhlášeno za tzv. bezzásahové ve smyslu destruktivních opatření bránících šíření lýkožrouta smrkového. Pěstební činnosti – zalesňování holin a pod-sadby, zde pokračovaly se snižující se intenzitou až do roku 2002 (obr. 2). Poté bylo území zcela ponecháno samovolnému vývoji. Část sledovaného území náleží do I. zóny NP (podle platné zonace z roku 1995). Jedná se především o podmáčené rašelinné smrčiny, rašeliniště a vrchoviště se vzácnými a relikt-ními typy společenstev. Od vyhlášení I. zóny zde neprobíhaly žádné těžební ani pěstební zásahy.

Metodika sběru dat

Při opakovaném šetření obnovy, uskutečněném pracovníky Správy, byla převzata metodika sběru dat vypracovaná Plzeňským lesprojektem z roku 1998, pouze při zaměření jednotlivých bodů monitorační sítě, respektive ploch, byla použita modernější technologie zaměření pomocí GPS. Celkem bylo zaměřeno a vyhodnoceno 281 bodů monitorovací sítě s pravidelným rozestupem 200x200 metrů. Samotné šetření obnovy a ostatních doplňujících parametrů probíhalo na kruhové ploše o rozloze 0,01 ha nacházející se 10 metrů jižním směrem od bodu sítě. Byly zjišťovány tyto údaje:

- druhy dřevin obnovy, počet jedinců ve výškových kategoriích, procentický odhad pokryvu obnovy na ploše;

- přítomnost a počet odumřelých stojících nebo již ležících stromů, procentický odhad pokryvu plochy odumřelou hmotou;

- popis bylinného patra s určením hlavních druhů a jeho procentický odhad pokryvu plochy;

- poškození obnovy zvěří, hlodavci, sněhem, mrazem;

- typ obnovy (ne vždy se dal jednoznačně určit charakter obnovy, často byly zastoupeny oba typy současně – jak obnova umělá, tak obnova přirozená);

- přítomnost živých stromů, které odolaly plošnému rozpadu porostů.

Na každé měřené ploše byla pořízena fotodokumentace zachycující charakter lokality. Výsledky předkládané v tomto příspěvku se týkají pouze nejobsáhlejší části shromážděných dat – počtů jedinců obnovy a jejího druhového složení.

Lokality šetření

Při opakovaném šetření bylo zachováno původní rozdělení území na tři lokality:

- Roklanská cesta (Roklan), 66 bodů monitorovací sítě – zahrnuje území od Roklanské hájenky až po Březnickou hájovnu ohraničenou cestami Do Pytláckého rohu a K Roklanské hájence. Výměra činí 390 ha, území zahrnuje několik slatí a nadmořská výška nepřesahuje 1 280 m n. m.

- Šumná, 117 bodů monitorovací sítě – území mezi státní hranicí a lokalitou Roklan, od Roklanské hájenky až po hraniční přechod Modrý sloup. Výměra 510 ha, území s nadmořskou výškou nad 1 200 m n. m., vrcholové partie Hraniční hora, Špičník, Blatný vrch.

- Mokrůvka, 98 bodů monitorovací sítě – JZ svah nad Luzenským údolím, výměra 420 ha. Území s největším rozdílem nadmořských výšek 1 140 m n. m. (údolí Luzenského potoka) – 1 370 m n. m. (Velká Mokrůvka).

Nástup a stagnace obnovy

Vyhodnocení sebraných dat probíhalo obdobně jako při předchozích měřeních před 10 lety. Vždy byly vyhodnoceny výsledky pro jednotlivé lokality a pro celé území. Byly spočítáni jedinci jednotlivých dřevin ve výškových třídách a počty dřevin celkem (tab. 1). Z výsledků je zřejmé, že na sledovaném území již prakticky nedochází k přirozenému zmlazování – zastoupení semenáčků do 10 cm je minimální. Jedná se pouze o místa, kde jsou zbytky dospělého porostu a okraje rašelinišť. Na lokalitě Mokrůvka a Šumná je největší počet jedinců v kategorii nad 1 metr výšky. Lokalita Roklan má největší zastoupení v kategorii 40–100 cm. Příčiny mohou být v pozdějším nástupu rozpadu mateřského porostu, tedy i pozdější obnově, ale i ve vyšším zastoupení podmáčených a rašelinných typů stanovišť, kde díky přírodním podmínkám mají semenáčky, popř. sazenice, menší přírůst.

Obnova podle SLT

Další kritériem hodnocení obnovy byly stanovištní poměry vyjádřené typologickou jednotkou – souborem lesních typů (SLT). Zdrojem pro určení SLT na zkusné ploše byla aktualizovaná typologická mapa území z roku 2005 (obr. 3). Množství obnovy za jednotlivé SLT bylo přepočítáno na 1 ha podle počtu ploch zastoupených v konkrétním SLT, bez ohledu na to, jedná-li se o obnovu umělou či přirozenou (tab. 2).

Na sledovaném území je převažujícím souborem lesních typů 8K – kyselá smrčina (163 ploch), kde se počty obnovy pohybují od 0 do 249 ks na plochu (0,01 ha). Velká variabilita množství obnovy v rámci stejného SLT je spojena s poměrně širokou ekologickou amplitudou vyjádřenou jednotlivými lesními typy. Pro úspěšnost obnovy na jednotlivých stanovištích byl určující i souvislý pokryv kapradin nebo třtiny, který rozvoj obnovy eliminoval.

Závislost na nadmořské výšce

Expozice a nadmořská výška jsou další charakteristiky stanoviště, které ovlivňují obnovní potenciál porostů. Jestliže porovnáme počty jedinců obnovy na monitorovacích plochách podle nadmořských výšek, tak k výraznému poklesu dochází v nadmořských výškách nad 1 300 m n. m. (tab. 3). Přidá-li se k tomuto fenoménu ještě nepříznivá expozice stanoviště, četnost obnovy se snižuje. Takovým příkladem je lokalita Šumná, kde při převažující SV expozici ploch byl zjištěn průměrný počet obnovy v hustotě 777 ks.ha-1, oproti šetřeným plochám v lokalitě Mokrůvka, kde bylo při převládající JZ expozici zaznamenáno průměrně 2 593 ks obnovy na 1 ha (obr. 4).

Využití dat pro budoucnost

Vznikající časová řada porovnatelných dat o obnově lesa popisuje území o výjimečné rozloze, na kterém proběhl plošný rozpad hlavního stromového patra. Zjištěná množství a charakter obnovy (druhová skladba, výšková a prostorová struktura) dává do určité míry odpověď na otázku, jak bude vypadat nová nastupující generace lesa na daném území. Další možná využití dat jsou v oborech GIS a DPZ, a to například jako vstupní data pro modelování území s podobným vývojem, pro vývoj metodik vizualizací dat nebo zjišťování možností a použitelnosti dat DPZ pro stanovení obnovního potenciálu.

Autoři:

Ing. Pavla Jirsová

Ing. Lubomír Dvořák

Správa NP a CHKO Šumava

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ,

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Lubomír Dvořák