Cenové indexy - Vypovídací schopnost cenových indexů pro lesní hospodářství
Dalibor Šafařík
Při kvantifikaci a posouzení vytvořené finální produkce zajímá ekonomy mimo jiné i cenový vývoj. Pokud je sledována všeobecná úroveň cen v ekonomice, hovoří se o cenové hladině (P), kterou lze sledovat prostřednictvím cenových indexů. Mezi nejčastější nástroje používané pro měření změn cenové hladiny patří index spotřebitelských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI).
Index spotřebitelských cen je v České republice vytvořen na základě tzv. spotřebního koše. Index cen výrobců je analogií indexu spotřebitelských cen. Konstruované koše obsahují suroviny, polotovary a služby průmyslových výrobců, zemědělských producentů, stavebních prací a dalších odvětví. CPI stejně jako PPI pracují s fixními váhami, přičemž změny PPI zpravidla signalizují budoucí změny CPI. Ekonometrie a ekonomická statistika aplikovaná do dalších oborů včetně lesnictví zná řadu dalších specifických indexů konstruovaných ovšem na společné bázi, nejčastěji vzorce typu Laspeyres.
Vypovídací schopnost cenových indexů
Už sama konstrukce CPI a analogických cenových indexů napovídá, že zejména index spotřebitelských cen nemusí zcela věrně odrážet výdaje domácností a ekonomickou realitu firem a trhů. V průběhu času se totiž skutečné složení košů, cenových reprezentantů a zpravodajských jednotek (respondentů) rychle mění, avšak konstruované koše zahrnuté do výpočtů indexů nikoliv, čímž nejsou schopny indexy reálné změny zachytit. Tento jev bývá označován jako skrytá inflace a zejména CPI a další analogické cenové indexy se stávají předmětem kritiky. Statistické cenové indexy však mají přitom zásadní dopad na rozhodování ekonomických subjektů o úrovni cen, mezd, úrokových sazeb, valorizaci důchodů, rozhodování o investicích apod.
Index cen surového dříví
Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje pravidelně pod kódem 7007 index cen v lesnictví (surové dříví). Cenové indexy jsou vypočítávány na základě cen za výběrové soubory reprezentantů a výběrové zpravodajské jednotky agregací jednoduchých indexů cen reprezentantů do úhrnu pomocí výpočetního vzorce typu Laspeyres.
kde p1 je cena ve sledovaném období
p0 je cena v základním období
p0 q0 je stálá váha – hodnotový ukazatel základního období (tržby, výnosy)
Vývoj 2000–2006
Do roku 2007 byl index cen počítán měsíčně z průměrných smluvních (realizačních) cen bez DPH, dosažených v první polovině šetřeného měsíce. Sledované realizační ceny byly za dodávky surového dříví pro tuzemsko (bez vlastní spotřeby, výroby štěpky a exportu). U jehličnatých sortimentů šlo o 23 reprezentantů, u listnatých sortimentů o 22 reprezentantů. Stálou váhou byly tržby, výnosy základního období roku 1999. Průměrná hodnota dodávek realizovaného surového dříví byla počítána z prodaného množství a dosažených tržeb u reprezentantů sledovaných výkazem Ceny Les 1–12. V souvislosti s uvedením Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v ČR (2002) do lesnické praxe byla od ledna 2004 zavedena do systému sledování ČSÚ nová verze výkazu Ceny Les 1–12, a to plně v intencích Doporučených pravidel. Současně byl pro zachování časových řad mezi dosavadní a novou skladbou reprezentantů schválen převodový klíč:
Vlivem pokračujícího slučování lesních podniků, převážně lesních akciových společností, bylo pro ČSÚ stále obtížnější vyhodnocovat informace o prodaném množství surového dříví a tím docházelo ke snížení vypovídací schopnosti dosud publikované tabulky „Průměrná hodnota surového dříví“. Od září 2005 již ČSÚ tuto tabulku ve svých Statistických informacích nepublikoval a nadále byla a je k dispozici respondentům a ostatním uživatelům spolu s indexními tabulkami tabulka „Průměrná cena surového dříví za ČR“.
V rámci komplexní revize, která proběhla v průběhu roku 2000, byl revidován váhový systém, výběry cenových reprezentantů a zpravodajských jednotek (respondentů). Jako jednotné referenční období byl zaveden pro všechny cenové indexy průměr roku 2000, který byl odvozeně počítán ze stálého základu prosinec 1999. Od ledna roku 2006 došlo ve výkazu Ceny Les 1–12 k vypuštění sledování reprezentanta „Výřezy III. B třídy jakosti“ a zařazení reprezentanta „Výřezy III. A/B třídy jakosti“.
Vývoj 2007–2010
Od roku 2007 publikuje ČSÚ indexy a průměrné ceny surového dříví čtvrtletně. V rámci druhé komplexní revize, která proběhla v průběhu roku 2006, byl revidován váhový systém, výběry cenových reprezentantů a zpravodajských jednotek (respondentů). Váhy byly stanoveny na základě tržeb (výnosů) za rok 2005. Současně bylo změněno i základní (bazické) období pro výpočet indexů na průměr roku 2005. Průměrné ceny surového dříví v Kč/m3 byly publikovány za ČR a podle hranice krajů (NUTS 3) v třídění do 14 skupin. Počet reprezentantů činil u sortimentů jehličnatého dříví 19 reprezentantů a u sortimentů listnatého dříví 18 reprezentantů.
Od roku 2009 byly na základě požadavků respondentů a z rozhodnutí poradní komise cen surového dříví publikovány indexy a ceny za vybrané vlastníky lesů a nově za nevlastníky lesů – společnosti obchodující se dřevem. Novinkou je publikovaná tabulka prodaného množství dřeva nejvýznamnějšími společnostmi obchodujícími se dřevem, za jednotlivé sortimenty v dělení na vlastníky a nevlastníky lesů v jednotlivých čtvrtletích roku.
Rok 2011
Za 1. čtvrtletí roku 2011 byl ČSÚ index cen surového dříví vypočten podle dosud platné metodiky a souboru respondentů. Jelikož však během 2. čtvrtletí dle sdělení ČSÚ došlo k podstatným změnám souboru respondentů u vlastníků, byla provedena mimořádná revize Indexu cen lesnictví – vlastníci. Bylo zaktualizováno váhové schéma sortimentů dle tržeb z výkazu Les 8-01 za rok 2009 a Ceny Les 1-04 za rok 2010. Významnou změnou v metodice bylo zavedení váženého aritmetického průměru u čtyř nejvýznamnějších sortimentů: výřezy III. A/B jakosti – smrk, výřezy III. C jakosti – smrk, výřezy III. D jakosti smrk a dříví V. jakosti pro výrobu buničiny – smrk. Průměrné ceny ostatních sortimentů jsou nadále počítány prostým aritmetickým průměrem. Základním (bazickým) obdobím pro výpočet indexů se nově stává 1. čtvrtletí roku 2011. Soubor 19 jehličnatých sortimentů byl zúžen na 16 a soubor 18 listnatých sortimentů na 12.
Závěrem
Použití statistického indexu (tak jak je konstruován a vzhledem k častým změnám metodiky, změnám tržních a tedy i cenových podmínek) pro úpravu cen v plánovaných dlouhodobých kontraktech mezi Lesy České republiky, s.p., a podnikatelskými subjekty, které dříví od LČR nakupují, může být problematické a rovněž také terčem kritiky ze strany, které právě daná situace nevyhovuje. U surového dříví je tržní cena výslednicí celé řady faktorů: výrobních podmínek odrážejících se v nákla-dech na jeho výrobu, dopravní vzdálenosti ke koncovému odběrateli, struktury odběratelů a jejich kupní síly, podílem exportu a mnohých dalších vlivů, což má v případě indexu za následek slévání těchto vlivů do průměru s omezenou vypovídací schopností. Použití tohoto indexu jako jednoduchého nástroje smluvní úpravy cen je pro některou ze smluvních stran jistě velmi efektivní, ovšem může mít deformující účinek na vlastní trh, zvláště je-li uplatněn s delším časovým odstupem.
Z objektivního pohledu je však nutné poznamenat, že metodika cenových indexů je vyvíjena a zdokonalována řadu let a např. CPI je jedním z hlavních nástrojů pro zjišťování cenové hladiny a stanovení míry inflace, která je společně s hrubým domácím produktem, mírou nezaměstnanosti a platební bilancí zahraničního obchodu hlavními charakteristikami úrovně ekonomiky země. Analogicky i index cen v lesnictví zůstává hlavní charakteristikou cenové hladiny surového dříví v ČR a nezbývá než intenzivně pracovat na jeho zdokonalování.
Příspěvek je součástí prací na dílčím výzkumném záměru MSM 621564890205/05/02
Seznam použité literatury a zdrojů je k dispozici u autora.
Ing. Dalibor Šafařík
Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Mendelova univerzita v Brně
Lesnická a dřevařská fakulta
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.