Názory návštěvníků lesa na práce v lese, funkce lesa a jejich financování

Způsob šetření názorů návštěvníků lesa

Názory návštěvníků lesa na důležitost prací v lese, na významnost funkcí lesa a na zdroje financování aktivit, které zajišťují poskytování funkcí lesa, byly zjišťovány a zpracovávány v letech 2008 a 2009. Názory byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření návštěvníků lesa na třech vybraných územích s vysoce nadprůměrnou intenzitou návštěvnosti a s vysokým rekreačním, sportovním a turistickým významem. Lokality reprezentovaly horskou oblast (Nová louka v Jizerských horách), oblast vysočiny (Pasecká skála na Českomoravské vysočině) a nížinné území (Knížecí les u řeky Svratky). Dotazování bylo realizováno jednotně tak, aby bylo metodicky kompatibilní, ve stejných dnech v týdnu, polovina dnů zahrnovala pracovní dny, polovina víkendové dny ve všech 4 ročních obdobích (jaro, léto podzim, zima). Otázky byly následující:

- Do jaké míry je nutno provádět práce v lese s diferenciací na dopravu dřeva, ochranu a údržbu břehů vodních toků v lesích, ochranu stromků, opravu a údržbu cest, sázení stromků, těžbu dřeva. Respondenti označovali význam na pětistupňové škále v pořadí od 1 – nejvýznamnější po 5 – nejméně významná.

- Jaké funkce by měl poskytovat státní podnik LČR s diferenciací na dřevoprodukční funkci, produkci nedřevních lesních produktů, vodohospodářské funkce, půdoochranné funkce, klimatické funkce, zdravotně-hygienické funkce, přírodoochranné funkce. Respondenti označovali význam na pětistupňové škále v pořadí od 1 – nejvýznamnější po 5 – nejméně významná.

- Jak by měly být hrazeny náklady na zvýšené poskytování netržních funkcí lesa v ČR s diferenciací na: z tržeb za dříví, ze státního rozpočtu, z jiných veřejných rozpočtů, ze zahraničních zdrojů, z poplatků obyvatel za užívání lesa. Respondenti označovali pro jednotlivé varianty jednu ze tří možností: zcela, částečně, vůbec ne.

Důležitost provádění prací v lese a poskytování funkcí lesa byla hodnocena pětibodovou stupnicí v pořadí od 1 – nejdůležitější po 5 – nejméně důležitou. Příslušné pořadí důležitosti 1–5 bylo však při zpracování dále upraveno váhou počtu odpovědí respondentů, protože v některých případech prací v lese a funkcí lesa respondenti uváděli nejen nízkou důležitost, ale rovněž podíl počtu jejich odpovědí byl velmi nízký, zejména v případech nízké důležitosti (4, 5), což ještě více snížilo důležitost příslušných aktivit. Upravené pořadí důležitosti tento vliv zohledňuje (viz graf 1 a 2).

Výsledky

Celkově bylo zjištěno 7 369 návštěvníků za 8 sčítacích dnů v době od 8 do 16 hod. (4 všední dny – středa a 4 víkendové dny – sobota). Z toho 36 % návštěvníků bylo zaznamenáno v zimním období, 30 % v letním období, přes 29 % v jarním období a pouze necelých 5 % v podzimním období.

Celkem bylo vyplněno na 3 lokalitách 1 122 dotazníků. V průměru pro téměř 16 % návštěvníků se jednalo o první návštěvu lokality, 40 % jich navštěvuje lokalitu 1–2krát ročně, 21 % jedenkrát měsíčně a 23 % jedenkrát a častěji v týdnu. Znamená to, že lokality jsou pro návštěvníky relativně známé, jsou navštěvovány převážně návštěvníky, kteří se tam vracejí poměrně často. To může být důležité i pro práci s veřejností.

Důležitá pro komunikaci s veřejností (PR) může být vzdělanostní úroveň návštěvníků lesa v daných lokalitách. 37 % návštěvníků absolvovalo vysokou školu (průměr ČR udává 9 % obyvatel s vysokoškolským vzděláním), 41 % má úplné střední vzdělání s maturitou (průměr ČR 28 %), jen 15 % návštěvníků má vzdělání střední bez maturity (ale průměr ČR 38 %) a 7 % základní vzdělání (průměr ČR 23 %). Znamená to, že vzdělanostní úroveň návštěvníků daných lokalit, i kdyby byla částečně zkreslena náhodným výběrem a případnou ochotou či neochotou vyplnit dotazník, je na principiálně podstatně vyšší úrovni, než činí průměr obyvatel ČR.

Významná je rovněž velikost trvalého bydliště pro komunikaci s veřejností a posouzení jejích poznatků a názorů vzhledem k lesu a lesnímu hospodářství. Ze souboru respondentů navštívilo uvedené lokality 19 % obyvatel s bydlištěm v Praze (sídla nad 1 mil.), což je podstatně více, než by odpovídalo jejich 12% podílu v ČR, respondenti ze sídel nad 100 tis. až 1 mil. tvořili 21 %, to je výrazně více, než jejich 12% podíl v ČR.

Důležitost provádění prací v lese

Za nejdůležitější práce v lese považují respondenti sázení a ochranu stromků, dále následuje oprava a údržba cest a břehů vodních toků, za nejméně důležité považují těžbu dřeva a dopravu dřeva (graf 1).

Důležitost poskytování funkcí lesa

Z funkcí lesa, které by měl poskytovat státní podnik LČR, považují respondenti za nejdůležitější přírodoochrannou funkci, a dále následují s postupně klesající důležitostí, přičemž rozdíly nejsou výrazné, půdoochranná, klimatická, vodohospodářská, dřevoprodukční a zdravotně-hygienická – tj. rekreační funkce, s odstupem následuje nejméně důležitá funkce produkce a sběru lesních plodin (graf 2).

Úhrada nákladů na zvýšené poskytování netržních funkcí lesa

Respondenti byli dotázáni v ČR vůbec poprvé rovněž na jejich názor, z jakých zdrojů by podle nich měly být financovány zvýšené náklady na zlepšené poskytování netržních funkcí lesa, které užívají, a z nichž není příjem. Zjištěné názory respondentů jsou překvapující. 6,3 % respondentů uvádí, že financování netržních funkcí lesa, které užívají, by se mělo provádět zcela z tržeb za dříví, 13,7 % částečně z tržeb za dříví, a pouze 1,3 % uvádí, že by se neměly hradit z tržeb za dříví. Znamená to, že 20 % návštěvníků lesa v ČR, užívajících netržní funkce lesa, chce přenést náklady na zlepšení poskytování daných funkcí na produkci dřeva, kterou ale jejich požadavky na plnění netržních funkcí lesa výrazně ekonomicky omezují a poškozují, protože zvyšují náklady produkce dřeva a snižují výnosy. Prosazením takových názorů by respondenti paradoxně likvidovali tržní ekonomickou základnu, která by měla být podle velké části z nich právě zdrojem finančních prostředků pro zajištění netržních funkcí lesa.

Pokud jde o veřejné zdroje, pak 5,5 % respondentů preferuje hradit netržní funkce lesa zcela ze státního rozpočtu, 15,0 % částečně ze státního rozpočtu a pouze 1,2 % nehradit ze státního rozpočtu. Pouze 1,4 % respondentů by chtělo hradit netržní funkce lesa zcela z rozpočtů krajů a obcí, 15,3 % částečně a 2,9 % vůbec ne. 1,6 % respondentů by chtělo hradit netržní funkce lesa zcela ze zahraničních zdrojů (EU), 10,3 % částečně ze zahraničních zdrojů, a 6,5 % nehradit ze zahraničních zdrojů, přitom však blahodárné netržní funkce lesa a jejich intenzifikované poskytování užívají především vlastní domácí respondenti.

Překvapivá je rovněž extrémně nízká ochota respondentů platit za jimi užívané funkce lesa z poplatků obyvatel za jejich užívání. Pouze 0,8 % respondentů má názor, že by zvýšené náklady na intenzifikované či zlepšené poskytování netržních funkcí lesa měly být hrazeny z poplatků obyvatel za užívání netržních funkcí lesa, pouze 5,7 % uvádí alespoň částečnou úhradu zvýšených nákladů z poplatků za užívání funkcí lesa. A 11 % respondentů je toho názoru, že by se zvýšené náklady na zkvalitnění netržních funkcí lesa neměly vůbec hradit z poplatků obyvatel za jejich užívání.

Uvedené názory se jeví jako překvapivé, pokud odhlédneme od osobních zájmů uživatelů netržních funkcí lesa, a stojí v daném smyslu proti principům tržní ekonomiky. Je třeba se nad nimi zamýšlet a dále je sledovat.

Závěry

Za nejdůležitější práce v lese považují respondenti sázení a ochranu stromků, dále opravu a údržbu cest a břehů vodních toků, za nejméně důležité dopravu dřeva a těžbu dřeva (nejsou podstatné rozdíly mezi lokalitami). Za nejdůležitější funkci lesa, kterou by měly poskytovat LČR, je považována přírodoochranná funkce lesa, a dále s postupně klesající důležitostí (přičemž rozdíly nejsou výrazné), půdoochranná, klimatická, vodohospodářská, dřevoprodukční a zdravotně-hygienická – tj. rekreační funkce, s odstupem poslední je funkce produkce a sběru lesních plodin (nejsou podstatné rozdíly mezi třemi sledovanými lokalitami). Znamená to, že příslušný soubor návštěvníků, který přišel do lesního prostředí zejména za rekreací a relaxací, hájí v odpovědích (možná nevědomky) své vlastní zájmy s tím spojené, a je rovněž ovlivněn stávajícím informačním prostředím v ČR.

Uvedený názor na důležitost prací v lese, ale i důležitost funkcí lesa je však v jistém rozporu s názorem dotazovaných na úhradu zvýšených nákladů na poskytování netržních funkcí lesa. 20 % respondentů zastává názor, že financování netržních funkcí lesa, které užívají, by se mělo provádět buď zcela, nebo částečně z tržeb za dříví. Větší část respondentů zaujímá názor, že zvýšené náklady na poskytování netržních funkcí lesa, které užívají, by měly být hrazeny z veřejných rozpočtů – státního, krajů a obcí a zahraničních. Naopak by podle respondentů převážně neměly být zvýšené náklady na intenzifikaci netržních funkcí lesa hrazeny z poplatků obyvatel za užívání těchto funkcí lesa.

Je tedy vidět konkrétní osobní zájem návštěvníků lesa na tom, aby zvýšené náklady funkcí lesa, které osobně užívají, hradil někdo jiný než uživatelé těchto funkcí, což je však v tržní ekonomice a společnosti problém. Z uvedeného vyplývá zásadní nevyjasněnost, neucelenost a nesystematičnost postojů a názorů respondentů, která vychází zřejmě z neznalosti a dezinformací veřejnosti, produkované jak výukou na školách, tak širší výchovou a masmédii o skutečné společenské sociálně-ekonomické polyfunkční podstatě lesů a lesního hospodářství. Daný soubor návštěvníků lesa a respondentů sice není reprezentativním souborem obyvatel České republiky a je do určité míry specifický, přesto jsou však zjištěné názory významné a je třeba je brát vážně.

V tomto smyslu se otevírá a je nutno vyplnit velký prostor pro komunikaci lesnického sektoru s veřejností, pro výchovu o objektivním sociálně-ekonomickém pojetí funkcí lesa a služeb lesního hospodářství, včetně jejich úhrady. Zjištěné poznatky a návrhy je třeba ověřit dalším širším výzkumem, který by měl v této oblasti následovat.

Za významnou spolupráci je třeba poděkovat pracovníkům LČR, kteří se řešení daného projektu aktivně účastnili, ať již z ředitelství LČR v Hradci Králové, Grantové služby LČR, Krajského ředitelství v Liberci, Lesní správy Nové město n. M. a Lesního závodu Židlochovice.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora.

Autor:

prof. Ing. Luděk Šišák, CSc.

Katedra ekonomiky a řízení lesního hospodářství

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.