Největší hodnotou je kulturní krajina jako celek

- Co vás konkrétně přivedlo k rozhodnutí vést biosférickou rezervaci?

Shoda okolností. Projekt byl původně připravován jako zajímavá výzva pro mladé vzdělané krajinné manažery. Ti jej ale zřejmě vyhodnotili jako riskantní pro své budoucí kariéry a couvli. Mně nezbylo nic jiného, než se pokusit sám dokázat, že nedůstojné postavení biosférických rezervací v České republice coby pouhé „značky kvality území“ na hlavičkových papírech vybraných chráněných krajinných oblastí a národních parků se dá a musí změnit. K tomuto přesvědčení mě přivedly nejen osobní zkušenosti z lesnické praxe, ale především pojetí ochrany přírody na západ a na jih od našich hranic. Rovněž studium programu Člověk a biosféra a způsob jeho aplikace v různých geografických a společensko-politických podmínkách mně vnukly myšlenku vytvořit smysluplný akční program pro biosférickou rezervaci v kulturní krajině jižní Moravy.

- V čem jste v té době spatřoval význam biosférické rezervace na území Dolní Moravy a v čem vidíte budoucnost její existence v současnosti?

Mé zaujetí souviselo a dosud souvisí s některými negativními projevy státní ochrany přírody. Je smutné, že na počátku třetího tisíciletí ještě byly a jsou uplatňovány, a to jak v celé naší republice, tak konkrétně i v „naší“ CHKO Pálava, často neudržitelné způsoby jednání „ochrany přírody“ s „normálními“ lidmi. V jejím pojetí se někdy stávali lidé v kulturní krajině jaksi nadbyteční, krajinné profese byly často zařazovány paušálně mezi největší škůdce přírody a takto se s nimi i zacházelo. Státní ochraně přírody chybí propracovaná strategie pozitivních motivací těch, kteří v krajině ještě zůstali a pro které krajina byla a je živitelkou. Program Natura 2000 byl nadějí na změnu k lepšímu. Avšak nekulturní až konspirativní způsob jeho prosazení naopak krizi vztahu mezi ochranou přírody a krajinnými profesemi ještě prohloubil. Biosférická rezervace a Program Člověk a biosféra pro mě tehdy představovaly poslední možnost, jak vytvořit takovou formu spolupráce, ve které všichni partneři budou mít rovnoprávné postavení a o koncepci krajiny, ve které žijí a využívají ji rozumným způsobem, se budou moci domlouvat prostřednictvím věcných argumentů. Ochranu přírody a péči o životní prostředí je nutné vnímat v komplexním pojetí jako samozřejmou součást zdravého životního stylu vyspělé společnosti. Ale ne jako jediný či hlavní cíl.

- Liší se něčím BR Dolní Morava od jiných biosférických rezervací na území ČR?

Ostatní české BR sice formálně existují, ale jejich činnost je zcela v režii orgánů ochrany přírody, se vším co k tomu patří, a navíc jsou územně i organizačně zcela provázány s příslušnou CHKO nebo NP. V jejich pojetí je výkon státní správy ochrany přírody prioritou, což je v pořádku, ale filosofie BR musí být širší a vyváženější. Ochrana přírody, byť je velmi důležitá, je jenom jedním z úkolů BR. To, že jsou ostatní české BR svázány se státní správou, je z našeho pohledu velmi omezuje. Legislativa jim předepisuje ochranu přírody jako jedinou prioritu a také jim například neumožňuje plně zapojit jiné subjekty, včetně obcí a podnikatelů, které na území té které BR fungují, do managementu. To, že mají možnost se v zákonné lhůtě vyjádřit k předloženým plánům péče o chráněná území, nelze považovat za participační management BR ani za přímý podíl na řízení a rozhodování o BR. U nás máme tu výhodu, že nejsme svázáni s orgány ochrany přírody. Proto jsou prostřednictvím zástupců přímo zapojeny do aktivit v oblasti BR Dolní Morava subjekty podnikatelů, státní správy, samosprávy, profesních sdružení i univerzity. Snažíme se být co nejblíže k dění na univerzitách, obcích či v oborech krajinných profesí. Stručně řečeno, jsme lidem blíž a naše formy jednání nejsou opřeny o sílu zákona, ale o sílu odborných a věcných argumentů. Problémy kulturní krajiny se snažíme řešit a ne za ně pouze někoho „třídně“ odsuzovat. Netvrdíme ale, že jako jediní známe správné řešení. Naší výhodou možná je, že jako bývalí pracovníci z provozu vnímáme dynamiku vývoje společnosti a její nové potřeby v kontextu s dynamikou vývoje kulturní krajiny. Mezi významné kulturní hodnoty počítáme i „selský rozum“ krajinných profesí. Snažíme se jej uplatňovat a zachovat v co největší míře, protože je většinou spojen s pokorou k minulosti a s odpovědností do budoucna.

- Shrňte prosím nejpodstatnější oblasti činnosti obecně prospěšné společnosti Biosférická rezervace Dolní Morava. Jaké jsou vaše nejbližší cíle a projekty?

Vycházíme z úvahy, že analytiků a jejich podrobných analýz o stavu přírody ze všech možných pohledů je dost. My se snažíme o syntézu všech mezioborových poznatků do konkrétních opatření managementu kulturní krajiny. Ve složitém procesu managementu kulturní krajiny hájíme jako nezastupitelné postavení těch, kteří krajinu denně užívají a jsou s ní v neustálém kontaktu. Jde především o krajinné profese, na nichž stále více záleží, zda bude krajina využívána rozumně, jak bude zajištěna její běžná údržba a případně i jak kvalitní bude její revitalizace.

Za sedm roků své existence realizovala BR Dolní Morava řadu zajímavých projektů. Mezi nejvýznamnější patří likvidace starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu v oblasti lužních lesů mezi Hodonínem a soutokem Moravy s Dyjí. OPS má rozhodující podíl na vzniku krajinného plánu pro katastrální území města Mikulov, vyhotovení prvního management plánu pro Lednicko-valtický areál, památku světového dědictví UNESCO, a na vypracování a realizaci řady dalších projektů, zaměřených na krajinné úpravy, rozvoj šetrné turistiky nebo revitalizaci vodních ekosystémů v lužních lesích. V současnosti se OPS zaměřuje na podporu a realizaci projektů v zemědělské krajině s využitím dotací z EU a na systémovou komplexní péči o památku na Seznamu světového dědictví Lednicko-valtický areál. Ve spolupráci s Lesy ČR se zabývá systémovou ochranou lužních ekosystémů, se zvláštním zřetelem na výjimečnost lužního komplexu Soutok.

Detailnější informace lze nalézt v akčním plánu na léta 2010–2013 a v ročních plánech aktivit naší společnosti.

- Biosférické rezervace jsou vyhlašovány vládou, na základě jakých impulsů a podkladů jsou vyhlašovány? Uvažuje se v ČR o vyhlášení nějaké další biosférické rezervace?

V ČR to dosud bylo vždy na základě doporučení přírodovědců, kteří mají k dispozici mnoho informací o biodiverzitě, vývoji krajiny, jejího přírodního a kulturního významu pro lidstvo. Mají i možnost srovnání těchto hodnot v rámci republiky či mezinárodně. V zahraničí je ale například běžné, že vznik BR iniciují obce. Osobně jsem přesvědčen, že kritéria pro vyhlášení další BR v České republice splňuje oblast Moravského krasu. Jistá iniciativa v minulosti vznikla v západních Čechách s vazbou na německou stranu, ale ta utichla z obavy, že by se BR musela překlopit do nějaké formy velkoplošného zvláště chráněného území, což je samozřejmě chybná úvaha. Ale pokud je mi známo, v nejbližší době se neuvažuje o vyhlášení jakékoliv BR v ČR. Je to tím, že BR a Program MAB nejsou v naší zemi prioritou žádného ministerstva a institut BR tak zůstává nevyužitým nástrojem managementu kulturní krajiny.

- Jakým způsobem může biosférická rezervace ovlivnit lesnické či zemědělské hospodaření (nakládání s krajinou)?

Vycházím z faktu, že v krajině pracují v naprosté většině lidé, kteří jsou vedeni vzdělanými odborníky a mají přírodu rádi. Snažíme se pozitivně motivovat jak budoucí krajinné manažery na univerzitách, tak i oborové specialisty a praktiky, aby vnímali důležité mezioborové souvislosti a hledali optimální řešení daného krajinného problému. Pro praxi je důležité, aby měla konkrétní příklady realizace úspěšných krajinářských projektů či jiných dobrých vzorových řešení, například v rámci komplexních pozemkových úprav. Proto spolupracujeme s pozemkovými úřady. Organizujeme každoročně workshop „Management kulturní krajiny“, ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, na němž vystupují významní oboroví specialisté a také zkušení odborníci z praxe a prezentují nejen své názory, ale i vzorové návody a úspěšná řešení problémů v krajině v rámci vybraných oborů. Sami navrhujeme a zadáváme ke zpracování projekty zaměřené na řešení problémů zemědělské a lesní krajiny.

- Co považujete z hlediska přírodního bohatství za nejcennější součást BR Dolní Morava?

Myslím, že celé území BR Dolní Morava je úžasné a cenné nejen z přírodovědného hlediska. Největší hodnotou je kulturní krajina jako celek. Objektivně však rád uznávám, že lužní komplexy podél Dyje a na Soutoku jsou z pohledu biodiverzity nejcennější, a to nadregionálně.

- Jaké lokality považujete z lesnického hlediska za nejzajímavější?

Těch by se našlo víc. V národní přírodní rezervaci Ranšpurk, u solitérních dubů na loukách Pohanska, uprostřed borových a cerových porostů na Valticku, v nadějných dubových porostech na Tvrdonicku, v krásných porostech ořešáku černého v Horním lese nebo i v oborách na Mikulovsku, všude se snažím pochopit a vyčíst záměry dávno již nežijících lesních hospodářů. Obdivuji jejich moudrost a odpovědnost a v duchu se skláním před jejich dílem, které žije v podobě krásných lesů či významných stromů. Tady hledám inspiraci i sílu pokračovat dál v obhajobě významu všech krajinných profesí, nejen té lesnické.

- Aktuálně je pravděpodobně nejčastěji zmiňovaným živočichem na území Dolní Moravy bobr evropský a škody, které v některých lokalitách působí. Jak vnímáte tuto problematiku?

Snažím se být objektivní. Ale nevím, jak se zbavit pocitu, že ve způsobu provedené repatriace bobra zpět do kulturní krajiny, která se mezitím 200 roků vyvíjela bez toho, že by si mohla vytvořit sebeobranu proti jeho přirozeným aktivitám, byla od počátku velká míra neodpovědnosti. Vždyť v Evropě je řada lokalit, ve kterých bylo možné studovat možné důsledky, které nastanou i u nás, pokud se dá bobrovi absolutní svoboda. Je to téma, které je v BR Dolní Morava živé a dosud nedořešené především ve vztahu k ochraně hodnot Lednicko-Valtického areálu, ke škodám na protipovodňových hrázích, na revitalizačním systému v lužních lesích. Ale je to zároveň šance, jak prokázat možnosti a prospěšnost naší společnosti při hledání řešení letitého problému.

- Jak probíhá mezinárodní spolupráce biosférických rezervací MaB?

Pravidelně se zúčastňujeme mezinárodních akcí, jako jsou například konference EUROMAB, což je síť sdružující BR Evropy a severní Ameriky. Napřímo, prostřednictvím společných mezinárodních projektů, spolupracujeme s BR Wienerwald v Rakousku nebo s BR Sokotra v Jemenské republice. S dalšími, například s biosférickými rezervacemi ve Švédsku, Kanadě, Chile nebo na ostrově Mauritius, si vyměňujeme zkušenosti při odborných exkurzích, poskytujeme informační a osvětové materiály, nebo se vzájemně inspirujeme prostřednictvím vyžádaných přednášek a prezentací.

- V rámci mezinárodní spolupráce tedy hodně cestujete, jak hodnotíte úroveň lesního hospodářství v ČR?

Jsem patriot a kdykoliv se vracím domů, uvědomuji si, jak je celá naše země nádherná, úrodná, bezpečná a relativně dobře spravovaná. Naše lesy jsou ve srovnání s tím, co vidím jinde, vlastně udržované parky, i když se většinou jedná o lesy hospodářské. Má do nich přístup veřejnost, lidé zde mohou svobodně sbírat plody, rekreovat se. Z těchto důvodů rozumím iniciativě Lesnický park. Jsem přesvědčen, že i tento projekt má svůj význam právě proto, že se hlásí k odkazu, který nám zanechali naši předkové. Vzorové způsoby hospodaření jsou zároveň i příkladem a výzvou pro generaci současných i budoucích lesnických a krajinných manažerů. Zatím je úroveň lesního hospodářství v ČR na velmi vysoké úrovni.

Děkuji za odpovědi,

Jan Příhoda