Podeváté na lesnickém fotbale
Na umělé trávě v Kostelci nad Černými lesy se ve čtvrtek 15. září odehrálo v pořadí již deváté klání lesní fotbalové elity – vyhlášený turnaj O putovní špalek Lesnické práce.
A bylo to vpravdě idylické prostředí, které letos účastníky turnaje uvítalo – mezi stromy obklopujícími hřiště prosvítaly paprsky příjemného zářijového slunce, sud byl naražen a první nedočkavci v ochozech snídali domácí hovězí polévku s čerstvým pečivem. Pohoda babího léta však nemohla skrýt napětí, které viselo ve vzduchu – kdo se letos stane šampionem?
Skupina A
A tak konečně přišel ten toužebně očekávaný okamžik. Trubači fanfárou turnaj zahájili a první zápasy v základních skupinách, v neúprosném sítu, které odděluje dobré týmy od těch výborných, mohly začít. Pozornost se upírala zejména na finalisty minulého ročníku, které ve skupině A reprezentoval obhájce trofeje tým Blue Line. A stačilo dvacet minut, aby se „modré lajny“ překvapivě dostaly do velkých potíží. Oslabený tým vítěze ročníku 2010 totiž ve své skupině nejprve nestačil na velmi dobře připravené mladíky z ČLA Trutnov a podlehl 2:5, a když o chvíli později prohrál i své druhé utkání s týmem Pajďáků, bylo jasné, že v tu chvíli už nemá postup ze skupiny A pouze ve své moci, ale bude se muset spoléhat i na zaváhání soupeřů. Těm se mezitím dařilo střídavě – bylo by však trestuhodné nezmínit přinejmenším bojovný výkon nepočetného, ale morálně prakticky nezničitelného týmu LESOS and JPJ, který nejenže ukořistil cennou výhru 2:0 nad LS Přimda, ale jeho kapitán Tomáš Kuchta po devíti letech poprvé v historii turnaje skóroval!
Ani tento průlom však tým z Lán nezastrašil, a díky koncentrovanější hře v utkáních s LESOSem i Přimdou nasbíral své povinné čtyři body. Naděje na postup obhájce trofeje tak v tu chvíli žila, ale jak postupně začaly přicházet výsledky utkání z ostatních hřišť, začalo být zřejmé, že mladíci z ČLA Trutnov si tentokrát semifinále utéct nenechají. „A máme tu první překvapení, tým Blue Line končí,“ ozvalo se za malou chvíli i z hlasatelské kabiny jako potvrzení smutného osudu týmu z Lán. Poslední utkání ve skupině tak rozhodovalo pouze o tom, zda z výhodnější pozice půjdou do semifinále Pajďáci, nebo hoši z ČLA. Dramatické utkání, na kterém se však podepsala chyba rozhodčího, nakonec strhli na svou stranu Pajďáci a postoupili z prvního místa.
Skupina B
Diametrálně odlišně se vyvíjely souboje ve skupině B. Hradecká lesní nehodlala ponechat nic náhodě, každý zápas pojala zodpovědně a bez větších komplikací jej dotáhla do vítězného konce. S jednoznačným skóre 14:3 a plným počtem bodů si jako první zajistila postup do semifinále. Infarktová bitva se však odehrávala o druhé místo. O něj se po celou dobu přetahovaly týmy LZ Konopiště a matadoři turnaje Kůrovci. Druzí jmenovaní v průběhu turnaje neustále zlepšovali svůj herní projev, a definitivní kůrovcová kalamita tak plně dopadla na nebohé Lesuzdary, kteří si ze svého posledního utkání odnesli výprask 0:6. Ani tento excelentní výkon však Kůrovcům na semifinále nestačil, při rovném počtu bodů podle neúprosných pravidel rozhoduje výsledek vzájemného zápasu – a ten v poměru 2:0 jako druhý postupující tým určil LZ Konopiště.
Chvíle oddechu
Blížila se druhá hodina odpolední, a většina z více než stovky hráčů letošního turnaje využívá volné chvilky a věnuje svou pozornost letos velmi vydařenému guláši a opakovaným návštěvám stánku s ochutnávkou produktů firmy Zelená Bohdaneč, s.r.o. Úplně jiné starosti mají samozřejmě semifinalisté. Po výše zmiňovaném ne zcela zvládnutém vyloučení hráče Pajďáků v posledním utkání ve skupině se ve vzduchu vznáší možnost vznesení protestu a kontumace, ale po poradě kapitánů a rozhodčích přichází od zástupce týmu
LZ Konopiště gentlemanské gesto a stažení všech námitek. V mžiku jsou všechny případné spory podáním ruky zažehnány, a atmosféra fair-play pak vydrží až do samotného konce.
Semifinále
Letos velmi silný tým ČLA Trutnov bývá obvykle složen ze studentů stejnojmenné lesnické školy, a každým rokem tak přijede ve velmi odlišném složení. Proto v zásadě nemá příležitost důkladně si osvojit základní pravidlo, které platí ve vyřazovacích kolech turnaje – a sice „narazíš-li na HLDS, končí všechna legrace“. Hoši z Trutnova do utkání vletěli po hlavě, a než se nadáli, jejich gólman lovil nadvakrát míč ze své sítě. Týmu HLDS pak stačilo už jen čekat na další příležitosti, které jim mladíci ve snaze srovnat skóre nabídli. Výsledek 4:0 pro HLDS tak jednoznačně určil prvního finalistu.
V druhém utkání na sebe narazilo šluknovské mužstvo Pajďáků s týmem LZ Konopiště. Týmy už měly v nohou své páté, resp. šesté utkání, a zejména u Pajďáků začalo hroznit, že jejich velmi úzký kádr začne být brzo poplatný svému názvu. Přesto se ve vyrovnaném utkání nakonec paní Štěstěna přiklonila na jejich stranu, a semifinále skončilo pro LZ Konopiště možná trochu krutým výsledkem. Po výhře 4:1 postoupili Pajďáci!
Finále
Po roce, kdy HLDS přišla o dominanci, auru neporazitelnosti a ve výsledku i putovní špalek, se tým v charakteristicky oranžovočerných dresech rozhodl nasměrovat rozjetou mašinu lesnického fotbalu zpět na starou kolej. Poslední nesnadnou překážkou zůstaval tým Pajďáků, který si i letos sympatickým výkonem v průběhu celého turnaje získal mnoho příznivců. Fotbal se však hraje na góly, a ty začaly pomalu, ale jistě padat do branky šluknovského týmu. Pajďáci vzdorovali, v jednu chvíli se přiblížili na rozdíl jediné branky, ale postupem času byl více a více zřetelný rozdíl mezi plnou soupiskou týmu HLDS a naopak minimálním povoleným počtem hráčů na straně Pajďáků. Po heroickém výkonu, kdy až do poslední chvíle drželi smrtící tempo finálového zápasu, nakonec ve velmi důstojném utkání podlehli 3:5. Své šesté vítězství v turnaji si tak připsal po roční pauze tým Hradecké lesní a dřevařské společnosti!
Desátý klepe na dveře
Pokud bych měl charakterizovat letošní průběh turnaje, dovolím si vypůjčit slova jednoho z rozhodčích: „Hrajou, protože je vidět, že je to baví. Už dlouho jsem nezažil, aby týmy hrály tak dobře, s nasazením, ale přitom ukázněně. “ Letošní ročník jsme tak všichni vnímali jako skutečný svátek fair-play a radosti ze hry. A snad i ze společného setkávání, kdy se do malého města kousek od Prahy sjedou lesníci ze všech koutů republiky nejen proto, aby prohnali po trávě ten „kulatý nesmysl“. A tak nezbývá než poděkovat všem účastníkům za to, jakým způsobem k turnaji přistoupili – a zároveň všechny příznivce lesnického fotbalu a čtenáře Lesnické práce pozvat na ročník jubilejní, desátý, který proběhne v září 2012 opět v Kostelci nad Černými lesy. Něco mi říká, že bychom se mohli dočkat velkých věcí...
Autor:
Václav Kuba
Foto: archiv redakce