Posouzení činností spojených s úklidem klestu

V příspěvku jsou popsány použité technologie zpracování této biomasy s ohledem na rozdílnost charakteru majetků a uvedení výsledků analýzy nákladů základních podvýkonů pro úklid klestu. Pro potřeby posuzování nákladů byli osloveni různí respondenti z řad vlastníků, nájemců a služeb provádějících firem na lesních porostech v rámci působnosti regionu Královéhradeckého kraje. Rozhodným obdobím pro posuzování nákladů na úklid klestu bylo období let 2008–2010. Příspěvek přináší zamyšlení nad vhodností použití určité technologie k nakládání s lesní biomasou s ohledem na velikost a charakter spravovaného lesního majetku.

Historie zpracování klestu

Těžební zbytky po jakémkoli těžebním zásahu činily vždy lesnímu personálu problémy. Nejvíce starostí s klestem vznikalo po ob-novních těžbách na holých sečích z hlediska další obnovy lesa. Nejčastěji se klest likvidoval pálením, což byl rychlý způsob, kterým byla zajištěna dokonale čistá plocha pro následné zalesňování. Dbalo se na důsledné vyklízení, a to nejen z hlediska zalesňování, ale i následné ochrany proti buřeni. Pálení klestu mělo však i svá úskalí. Největším problémem bylo riziko požárů. Z tohoto důvodu byla tato činnost omezena v období sucha a v místech náchylných na šíření požárů (velká vrstva hrabanky, rašelina, skály). Ohně musely být vždy pečlivě ošetřeny. I přes všechna opatření docházelo i po delší době po pálení klestu k lesním požárům a vysokým škodám. Mezi další negativa této činnosti se může zařadit i ohrožení všech organismů v místě a blízkém okolí ohniště. Při pálení docházelo k značnému množství emisí, často i z jiných materiálů než z dřevní hmoty. Vlastní plocha ohniště nemohla být ihned využita k zalesnění, a tak tato místa často zůstávala prázdná až do vylepšování dané lokality. Při množství těžebních zbytků a tím i vypálené plochy na pasece se nejednalo o zanedbatelné procento. Aby se předešlo uvedeným problémům, bylo pálení klestu zčásti nahrazeno shazováním na hromady či do řad. Většinou i při pečlivějším kupení do větších výšek měly tyto útvary dosti velké základny a zabíraly produkční plochu. Řady teoreticky mohly nahrazovat prvky prvotního rozčlenění, ale vzhledem k pomalému rozkladu volně loženého klestu zůstávaly po dlouhou dobu nepřekonatelnou překážkou. V počátečním stadiu mohly tyto útvary působit i jako možné ohnisko šíření hmyzích škůdců. Své místo může tento způsob zaujmout na plochách, kde je silnější hmota odebírána majitelem nebo samovýrobci jako kusové dříví k pálení v kotlích. V řadách či v hromadách zůstávají již jen menší větve, které se lépe rovnají, zabírají menší plochu a dříve se rozloží. Vzhledem k tomu, že ani tento způsob nenašel velké pochopení u většiny lesnického personálu, byla podpořena dotací likvidace klestu drcením či štěpkováním s ponecháním na pasece. Celá plocha paseky tak mohla být dobře využita a vše bylo v pořádku, pokud byl klest rovnoměrně rozmístěn po pasece. V případě směřování těžby do části paseky z hlediska lepšího kácení a přehlednějšího pojezdu soustřeďovacích prostředků nastal problém. Při drcení dendromasy vznikaly v daných místech silnější vrstvy a materiál nebyl ani důkladně desintegrován. Docházelo k problémům při zalesňování – zvyšovala se náročnost zalesňovacích prací a mnohdy se snižovala i kvalita. Vzhledem k mineralizaci velkého množství organické hmoty byla tlumena buřeň, někdy i růst vlastní sazenice. Štěpkování klestu s ponecháním na pasece se používalo v podstatně menším rozsahu. V obou případech došlo ke zvýšení jak finančních, tak i energetických nákladů na hektar plochy. Mechanizační prostředky, které prováděly tuto činnost, spotřebovaly určité množství pohonných hmot a vyprodukovaly podle spotřeby i poměrné množství emisí. V současné době se můžeme dívat na těžební zbytky jako na vhodný zdroj obnovitelné energie. Hmota, která bývala odpadem, se stává zajímavým zdrojem energie.

Místo důkladného vyčištění paseky již sledujeme, zda není z lokality odebíráno nadměrné množství dřevní hmoty a zda je daná lokalita vhodná k tomuto odběru. V některých regionech se již dostáváme do situace, kdy je množství lesní dendromasy nedostačující z hlediska poptávky odběratelů.

Materiál a metodika

Pro posouzení nákladů na jednotlivé podvýkony v rámci výkonu úklid klestu byly lesní majetky s ohledem na svoji velikost a charakter rozděleny na lesní majetky nad 200 ha, které jsou podrobovány většímu statistickému prověřování, a na majetky s menší mírou statisticky vyhodnocovaných údajů, a to od 51 do 200 ha, dále pak na malé majetky bez povinnosti tvorby lesních hospodářských plánů, tj. do 50 ha. Celkem bylo pro každou skupinu majetků osloveno 5 respondentů, kteří jsou buď vlastníky daných majetků, nebo vykonávají na těchto majetcích službovou činnost. Pro srovnatelnost dat byla od vlastníků převzata data ze skutečně zaplacených nákladů a u společností vykonávajících příslušné služby v pěstební činnosti pak údaje vlastníkům majetků fakturované. Celkem bylo osloveno a data za roky 2008, 2009 a 2010 odevzdalo 15 respondentů. Výběr byl zúžen na region Královéhradeckého kraje. Snahou bylo získat údaje napříč velikostním spektrem lesních majetků tak, aby údaje měly příslušnou průměrnou vypovídající hodnotu. Byly vybrány technologie pálení, snášení, shrnování, štěpkování a drcení a prodej klestu z plochy.

Výsledky

Pro možnost porovnání jednotlivých podvýkonů pro činnosti prováděné za účelem úklidu klestu byla získaná data zapracována do tabulky 1, obsahující přehled o posuzovaných podvýkonech (technologiích) s uvedením hodnot celkové výše uklízených těžebních zbytků – klestu v objemových jednotkách m3 (měrnou jednotkou m3 uváděnou v článku je 1 m3 klestu roven 1 m3 dříví vytěženého) bez rozlišení druhu dřevin realizovaných v součtu od jednotlivých respondentů v příslušném roce 2008, 2009 a 2010, včetně vyjádření v celkových cenách v Kč. Samostatně potom byla vypočtena cena za jednu měrnou jednotku (1 m3) v Kč a pro srovnání byl získaný údaj přepočten v průměrném kurzu za celý rok 2010 na hodnoty v měně euro.

V tabulce 2 jsou obsaženy údaje o zpracova-ných m3 klestu v daných letech bez uvedení podvýkonu dodatečného pálení klestu dříve uloženého do kup na porostní ploše. Důvodem bylo, že se jedná o vícenáklad, který je možné v daném roce při řádně plánovaném lesním hospodaření vyloučit. Celkem byly za sledované období posuzované náklady na úklid klestu v celkové výši objemu cca 430 000 m3. Pro jednotlivé podvýkony byly v daném roce a následně souhrnně pro celé období (průměr) vypočteny procentuální podíly zastoupení jednotlivých podvýkonů v rámci činnosti (výkonu) úklidu klestu.

U výkonu úklid klestu bylo posuzováno množství klestu a současně i náklady na jednotlivé podvýkony, a to pálení, snášení, shrnování, dodatečné pálení, štěpkování a drcení a prodej klestu z plochy. Z tabulek je patrné, že pálení klestu zaujímalo v průměru v uvedených letech 25 % z celkového objemu klestu, pokud nepočítáme dodatečné pálení. S dodatečným pálením vzroste množství na 27 %. Při finančním zhodnocení to znamená náklad 8 185 772 Kč na pálení. Shazování klestu pro dodatečné pálení představuje vícenáklad 600 591 Kč. Celkové náklady na pálení včetně shazování s dodatečným pálením tvořily 8 786 365 Kč. K tomu musíme připočítat náklady personálu na hlídání ohnišť a finančně těžko vyčíslitelné poškození životního prostředí žárem, emisemi a možným nebezpečím následného požáru. Ani snášení na hromady či do řad není bez úplného rizika. I zde je potenciální nebezpečí při vysychání dendromasy ke vzniku požáru či možnosti jeho snazšího či rychlejšího šíření. Dalším nebezpečím, které může při hromadění těžebních zbytků vznikat, je riziko spojené s ochranou lesa. V lesích, které jsou zeslabovány různými abiotickými i biotickými faktory se druží i napadení biotickými škodlivými činiteli, zejména hmyzími škůdci a houbovými chorobami. V případě jejich přemnožení a škodlivého výskytu se stává ponechaný a nezpracovaný odpad v lese zdrojem namnožení a rozšiřování těchto škodlivých činitelů (JANČAŘÍK 1999). Při ekonomickém zhodnocení tohoto podvýkonu, po odečtení nákladů na snášení klestu s dodatečným pálením bylo vynaloženo 12 144 275 Kč při množství 207 857 m3 klestu. Pokud by nebyl klest následně pálen, pak by se jednalo o 218 104 m3 klestu s celkovými náklady 12 744 866 Kč. Tento způsob je vhodné aplikovat pouze tam, kde není možné využít klest k prodeji z hlediska omezení dle kategorie lesů či přírodních a stanovištních podmínek. Drcení klestu na pasece zaujímá v průměru pouhých 13 % a na vybraných stanovištích, kde je třeba ponechat organickou hmotu a živiny, má svůj význam. Je třeba počítat s tím, že tento způsob je z hlediska energetického náročnější a finančně se řadí mezi nejdražší. Musíme rozlišovat, zda se bude rozdrcený klest zapracovávat do půdy či ne. Půdní frézy, které současně rozdrcený klest zapravují, je vhodné použít na těžkých půdách, kde tímto dochází k zlepšování kvality stanoviště. Naopak je absolutně nevhodné celoplošné hloubkové zapracování klestu do půdy na vysychavých stanovištích s převažující písčitou texturou (LASÁK 2003).

Rozhodování o zpracování těžebních zbytků

Při rozhodování o likvidaci či využití těžebních zbytků musíme posuzovat naši činnost komplexně, jak s ohledem vlivu na životní prostředí, tak i s ohledem na ekonomiku výroby. Ekonomickou stránku můžeme v někte-rých případech podpořit formou dotací, což je řešení velmi náročné, zodpovědné a nemusí vždy přinést žádaný efekt. V průběhu let objevujeme nové skutečnosti a měníme své postupy jednání. Podle našich údajů můžeme vyčlenit pálení klestu jako činnost nejvýše rizikovou a také jako činnost přinášející největší náklady. Při pálení klestu dochází k likvidaci organické hmoty a poškozování životního prostředí. Jediným kladem je vznik popela, který obohacuje stanoviště o živiny. Odnímáním dendromasy z porostů pro energetické účely dochází ke snižování množství organické hmoty a živin v porostu a na některých stanovištích to musíme plně respektovat. Přesto nám při energetickém využití dendromasy zůstává k obohacení stanoviště veškerá produkce opadu, pařezová část stromů a mini-málně 20 % neodvezených těžebních zbytků. V případě přerušení technologického procesu i asimilační aparát. Při tomto zkoumání nesmíme opomíjet ani vlastní kvalitu pedogenetického procesu. Jako vhodné se jeví především kategorie S, B, H, K a I z edafické řady živné a kyselé. Nevhodné jsou edafické řady – extrémní, obohacená, oglejená, podmáčená a rašelinná. Dále musíme respektovat kategorii lesů, druh těžby a terénní podmínky (SOUŠEK 2009). Z tabulek je zřetelné, že se v Královéhradeckém kraji u vybraných objektů začal využívat klest k energetickým účelům, ale toto množství je v porovnání s ostatními výkony velmi malé a mělo by dojít k radikálnímu řešení. Pokud by byl veškerý spálený klest na pasece za toto tříleté období využit pro energetické účely, snížily by se náklady na pěstební činnost o 8 786 365 Kč v případě nulových nákladů či příjmů za klest na lokalitě pařez nebo hrazení nákladů snášení na kupy nebo řady. K tomuto údaji musíme ještě připočítat zisk energie, který vznikne po odečtení energetických nákladů na výrobu štěpky. Shazování do hromad či řad je vhodné především u menších těžeb drobných vlastníků, kde je část odpadu využita k pálení v domácích ohništích a na pasece zůstává pouze slabší hmota, která se rychleji rozloží a zaujímá menší plochu. U větších těžeb a při soustředění pracovišť větších vlastníků se tento způsob jeví jako nevhodný vzhledem ke zpřístupnění pracovišť, ochraně lesa a finančním nákladům. V lesích s narušeným zdravotním stavem, kde je nevhodné odebírat dendromasu, můžeme použít drcení klestu.

Zhodnocení

Každá lidská činnost je zásahem do základních přírodních zákonů. Při trvale udržitelném hospodaření se snažíme, aby naše činy co nejméně narušovaly přirozený systém. Každý postup odlišný od přírodního procesu vyvolává další nutné kroky, které musí zajistit stabilitu prostředí. Člověk chce využívat přírodní prostředí k uspokojování a rozvíjení svých potřeb a v tomto případě nechat veškeré dění jen na přírodě není možné. Proto se alespoň musíme snažit, aby naše činnost co nejméně narušovala životní prostředí a zajišťovala jeho stálou stabilitu, popřípadě i napravovala naše chyby z minulosti. V současné konzumní společnosti nelze od sebe odtrhnout ekologické působení od vlastní ekonomiky. Právě ekonomika pěstební činnosti je významnou složkou řízení všech lesních majetků. Úklid klestu je jednou z nákladově náročnějších operací. V současném období nalézáme možnost výrazných úspor volbou modernějších technologií, respektive možnost získání výnosů z následného průmyslového nebo energetického zhodnocení dřevní biomasy. Postup zpracování těžebních zbytků je ovlivněn vlastní lokalitou. Podle klasifikace místa můžeme rozhodnout o nejvhodnějším způsobu zpracování klestu. Vzhledem k rizikům a pracnosti můžeme vyloučit postup pálení. Při výrobě energetické štěpky můžeme použít typologický systém ÚHÚL, který komplexně definuje stanovištní podmínky. Při dodržení kvalitního hospodaření můžeme využívat porosty na edafických řadách živných a kyselých, na kterých se nachází převážná většina hospodářských lesů (SOUŠEK 2009). Na stanovištích, která nesplňují tyto podmínky, je potom vhodné klest nechávat k ochraně či obohacení stanoviště, u zdravých lesních porostů nejlépe v řadách či kupách, u porostů s narušeným zdravotním stavem ve formě desintegrované hmoty. Na zdravých stanovištích se nabízí možnost odebírat klest až po opadu jehličí, čímž obohatíme stanoviště o živiny, u klestu snížíme jeho vlhkost a tím se zvýší jeho výhřevnost. Tento způsob však naráží na náročnější organizaci práce.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Autoři:

Ing. Miloslav Kotas

Česká lesnická akademie Trutnov – střední škola a vyšší odborná škola

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Daniel Vlkanova

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.