Práce s veřejností v Krkonošském národním parku

Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963. Prakticky od samého počátku byla kromě ryzí ochrany přírody velká část aktivit věnována práci s veřejností. Již v 70. letech minulého století se začaly rodit základy zdejší ekologické výchovy. Bylo zřízeno první školicí středisko ochrany přírody internátního (pobytového) typu na Rýchorské boudě a síť informačních středisek. Správa KRNAP se v oblasti práce s veřejností vždy snažila být tím, kdo udává tempo, zkouší nové věci i postupy a je tomu tak dodnes.

Když se chceme podívat na to, jak Správa KRNAP pracuje s veřejností, musíme si vymezit, co tím vnímáme. V celé své šíři je totiž práce s veřejností nejenom běžná propagace, jak ji známe, tj. vydávání letáčků, spravování internetových stránek, ekologická, resp. environmentální výchova, ale též provozování informačních center, sítě krkonošských muzeí a do důsledku vzato i práce profesionálních strážců národního parku.

Práce strážců národního parku

Právě strážci jsou totiž těmi, kteří jsou v dennodenním kontaktu s návštěvníky. Přestože jsou někdy neprávem vnímáni jako „zelení policajti“, smyslem jejich práce není honit neukázněné návštěvníky, kterých je ostatně malé procento, ale mají být naopak velvyslanci správy národního parku. Strážce by měl být pomocníkem, rádcem, studnicí informací pro návštěvníky, které potká na cestách. V jejich péči je i veškerá turistická infrastruktura – odpočinková místa, informační panely, cedule, panoramatické mapy. Před začátkem zimy musí všechnu turistickou infrastrukturu z terénu odstranit a postarat se o drobnou údržbu. Větší opravy pak řeší kolegové v dřevovýrobě. Po zimě pak zase vše musejí vrátit do terénu. Stejně tak se starají o drobnou údržbu horských chodníků a cest. Přestože by někdo mohl namítnout, že toto je trochu za hranicí běžného vnímání práce s veřejností, právě strážci sami a jejich práce je tím, co každý návštěvník vidí, když do hor přijede.

Environmentální výchova

Významnou částí práce s veřejností je environmentální výchova. Věnujeme se všem věkovým segmentům dětí od mateřských škol až po střední školy. Naše programy děláme jak ve školách, tak i přímo v terénu. V loňském roce jsme nabídku výrazně rozšířili i na širokou veřejnost, na milovníky hor. Pod společným názvem „Nás učí příroda“ jsme vytvořili programy zaměřené vždy na jeden konkrétní druh, na němž lektor účastníkům vysvětluje vazby celého ekosystému. V současné době nabízíme programy zaměřené na tato témata: Jelen lesní, seznamte se…, Proč je hořký hořec, Mravenčení, Jak kůrovec kůru kouše, Po stopách krkonošských ledovců, Skorec – zpívající potápěč, Za obřími hrnci, Žabí námluvy, Jak nejít z bultu do šlenku, Prolez les a na dalších tématech pracujeme. Ve snaze získat po stránce edukační z podobných programů co nejvíce, vytvořili jsme i speciální edici dřevěných knoflíků. Ty jsou specifické pro daný program a nelze je získat nikde jinde než na dané akci. Jejich získání je podmíněno aktivní účastí, kdy musí účastník splnit nějaký lektorem zadaný úkol, například namalovat obrázek k tématu. Tento follow-up efekt výrazně zvyšuje zajímavost celé akce a pro lektora úspěšnost v podobě předaných informací. Obliba programů nás motivovala k rozšíření nabídky z přírodních témat i na historická a vznikl seriál akcí obdobného charakteru s názvem Toulky krkonošskou historií. V dílně mých kolegů vznikají i různé soutěže, které mají za cíl přiblížit soutěžícím – dětem i dospělým – zajímavá fakta a fenomény krkonošské přírody.

Krkonošská muzea

Síť krkonošských muzeí, jež provozujeme, by se někomu mohla zdát záležitostí okrajovou, nepříslušící správě národního parku, a do jisté míry to je pravda. Nemělo by být ambicí ochranářské instituce provozovat vlastivědné či regionální muzeum, ale je-li toto muzeum zaměřené na přírodu, tak jako tomu je u naší známé vrchlabské expozice Kámen a život, pak je vše v pořádku. Navíc, pokud je činnost muzea úzce provázána s ostatními pracovišti, pak může návštěvník čekat opravdu zajímavý program. Důkazem je například spolupráce pracovníků krkonošského muzea a kolegů z ekologické výchovy. Společně totiž připravují komentované prohlídky dočasných výstav, pracovní listy pro děti a různé soutěže. Výstava se tak stává nikoliv pasivní přehlídkou muzejních exponátů, ale při využití všech dostupných metod je záležitostí více než lákavou.

Informační střediska

V každodenním styku s návštěvníky jsou i pracovnice našich informačních středisek. Díky jejich znalostem se turisté dostanou správně do cíle své cesty a ještě si přitom všimnou zajímavostí, na které je kolegyně na informačním centru upozorní. V období letní sezóny navíc otevíráme sezónní sruby na nejfrekventovanějších turistických křižovatkách v horách.

To, co většina lidí vnímá jako běžnou práci s veřejností, se dá shrnout jedním slovem: propagace. V tomto ohledu se Správa KRNAP snaží nezůstávat pozadu. Z tištěných materiálů máme k dispozici celou edici letáků. Musíme si ale uvědomit, že zde nám výrazně limit nastavuje dostupný rozpočet, který omezuje způsob distribuce i celkový počet vytištěných letáků. Není v našich možnostech distribuovat letáky všude tam, kde by o ně turisté projevili zájem. Stejně tak si nemůžeme dovolit tisknout vše ve statisícových nákladech, které by byly za jednu sezónu rozebrány. Všechny naše bezplatné materiály jsou proto k dispozici v našich zařízeních – informačních centrech, sezónních srubech a muzeích. Navíc již poslední dva roky všechny rozdávané tiskoviny umisťujeme na naše internetové stránky, kde si je každý v klidu domova může stáhnout ještě před svou cestou do hor. Nabídka návštěvníkům je však výrazně širší. Mohou si zakoupit celou edici brožur, které je informují o krkonošských unikátech. Stejně tak se mohou potěšit řadou „značkových“ produktů s logem Krkonošského národního parku. Samozřejmostí jsou knihy o Krkonoších a v neposlední řadě časopis Krkonoše – Jizerské hory, který je jakousi vlajkovou lodí naší propagace.

Logo

S tiskovinami souvisí i potřeba jednotného vizuálního stylu a kvalitně zpracovaného loga. Jinými slovy, chce-li být nějaká instituce dobře reprezentována, musí mít její prezentace jednotný kabát a ten musí být ušit profesionály. Přestože by se mohlo zdát, že to jsou vyhozené peníze, tak se je opravdu vyplatí investovat do dobře zpracovaného loga nebo do jeho úpravy. Obdobné to je s grafickou podobou tiskovin. Samozřejmě lze dělat jedinečnou grafiku na každý leták, na každou brožuru, ale pak si nikdo nespojí vizuální styl s konkrétní institucí. Navíc takový postup je výrazně dražší, než když si necháte profesionály zpracovat „šablonu“, se kterou budete pracovat. Budování tohoto tzv. corporate identity (CI) je dlouhodobou záležitostí, ale vyplatí se to. CI ale není jenom o podobě tiskovin. Týká se také třeba jednotného značení firemních vozidel nebo jednotné uniformy pracovníků.

Tiskový mluvčí

Veřejností jsou i média. Proto Správa KRNAP má již od roku 2004 post tiskového mluvčího, který je pomyslným prostředníkem mezi organizací a médii. Jeho, resp. mojí prací je vytipovávat vhodná témata, která by mohla zajímat veřejnost. Největší hrozbou z tohoto pohledu je totiž rutina a odbornost. Odborníci často mají s médii, resp. s jejich zjednodušeným vysvětlením problému špatné zkušenosti a mnozí odmítají jakýkoliv kontakt s novináři. Někteří soustředěni na svou pracovní záležitost nevědí, že to, co dělají, je ve skutečnosti velice zajímavé a že by bylo fajn o tom říci veřejnosti. Některým uniká, že prezentace jejich práce je do jisté míry obhájením, nač vlastně bereme peníze ze státního rozpočtu. To je okamžik pro tiskového mluvčího, který vhodná témata vyhledává a nabízí médiím k uchopení. Nejčastějším nástrojem jsou známé tiskové zprávy. Opomíjet nelze ani dnes již běžné internetové stránky. I tato prezentace by ale měla být adekvátní a profesionálně zpracovaná. Velký potenciál v šíření informací směrem k veřejnosti v sobě mají sociální sítě. U nás je nejrozšířenější Facebook, který také využíváme a osvědčil se nám jako prostor, kde můžeme informovat o událostech, které nejsou tak důležité, aby visely na webu, ale přitom jsou natolik zajímavé, že je nechceme hodit do koše. Lidé si rádi prohlížejí fotky a sledují videa. To jsou další nástroje, které není radno, pokud chceme být veřejnosti co nejblíže, opomíjet. Všechna videa, která máme k dispozici, můžete najít na našem profilu na Youtube.com (youtube.com/spravakrnap). Velký prostor dáváme různým fotogaleriím. Známá věc je, že sto popsaných stran papíru nedokáže tolik, co jedna kvalitní fotografie. Ochrana přírody je do jisté míry vnímána jako záležitost veřejnost omezující a je třeba neustále vysvětlovat, proč to které omezení musí lidé dodržovat, čemu by svým chováním mohli ublížit, co by mohli zničit. Na druhou stranu je třeba neustále opakovat, zdůrazňovat a vysvětlovat, jaké unikáty zde máme. Protože jen vzdělaný, informovaný člověk si váží přírody kolem sebe, a pak ji i chrání.

Autor:

Bc. Radek Drahný

Správa Krkonošského národního parku

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.