Armáda chce opustit Brdy v roce 2015

Vojenský újezd Brdy

. Jaká je představa ministerstva obrany o budoucí podobě území Brd?

Díky změnám, které ve vojenských újezdech proběhly v letech 2005-2008 za spolupráce s okolními obcemi a občanskými sdruženími, byly zpřístupněny některé části vojenských prostorů. Těch už nyní může veřejnost využívat. Vyjmutí VVP Brdy z režimu vojenského újezdu předchází diskuse o tom, jak bude prostor v budoucnu využíván, jaké bude jeho rozdělení mezi kraje, a zejména také jakým způsobem se znovu obnoví výkon veřejné správy obcemi. V neposlední řadě považuji za velmi důležité vyhlášení příslušného stupně ochrany přírody v oblasti. Jde totiž o velmi unikátní území, které si ochranu zcela jistě zaslouží.

- Jaký bude časový harmonogram opuštění prostoru armádou?

Časový harmonogram vychází z materiálu Optimalizace vojenských újezdů. Mezi nejdůležitější milníky patří příprava podkladů pro vyhlášení stupně ochrany přírody. Na tom budeme pracovat společně s Ministerstvem životního prostředí tak, aby chráněná oblast vznikla ještě před zrušením vojenského újezdu. Podklady by měly být hotovy do konce letošního roku. Do poloviny příštího roku by měl být zpracován kompletní materiál k optimalizaci rozlohy včetně řešení problémů v jednotlivých oblastech (ekologie, pyrotechnická očista, kulturní památky, majetek apod.). Do konce roku 2013 bychom rádi dokončili meziresortní připomínkové řízení k návrhům právních předpisů. Ty by mohly být schváleny v první polovině roku 2014. To by nám umožnilo realizovat opatření k optimalizaci vojenských újezdů v roce 2015.

- Proč ministerstvo obrany prosazuje zřízení CHKO Brdy?

Z hlediska stavu přírody a krajiny patří vojenské újezdy mezi nejzachovalejší území v ČR. Jsou to jedinečné přírodní oblasti, které jsou v některých lokalitách takřka bez umělého zásahu člověka. Vyskytují se zde zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. V roce 2004 bylo dokončeno mapování vojenských újezdů v rámci soustavy Natura 2000, na území Brd se v současné době nacházejí i zvláště chráněná území, která případně budou základem projednávaného stupně ochrany.

- Jak vnímáte názory, že by na území VÚ mohl vzniknout národní park?

V současné době existují v České republice 4 národní parky, které byly zřízeny v biologicky nejhodnotnějších lokalitách. Záměrem MŽP je vyhlásit další - pátý, Národní park Křivoklátsko. Domnívám se, že zastoupení národních parků je v ČR nyní dostatečné a reprezentativní.

- Jaké bude využití opuštěných nemovitostí?

Zrušením vojenského újezdu se nemění vlastnický vztah k nemovitostem a způsob hospodaření na těchto nemovitostech – zejména na lesních pozemcích. Státní podnik VLS nepředpokládá, že zrušením újezdu dojde k opuštění nemovitostí, které má ve správě. V případě, že se některá nemovitost (stavba či pozemek) stane pro státní podnik nepotřebná a nevyužitelná, může být prodána za cenu v místě a čase obvyklou.

- Dojde v důsledku změny v katastrálním členění ke změnám ve vlastnických vztazích či ve způsobech obhospodařování?

Změny v hranicích katastrálních území nemají vliv na vlastnické vztahy a ani na způsob hospodaření na těchto nemovitostech (lesích). Žádné významné majetkové změny tedy nepředpokládám. Ve výjimečných případech mohou být řešeny majetkové vztahy s obcemi, jejichž katastrální území navazují na vojenský újezd. Mohlo by jít například o komunikace či pozemky s vodními zdroji. K dalším majetkovým změnám může dojít převodem některých pozemků MO ČR, kterých by mohl využít podnik VLS při svém hospodaření.

- Jakého procenta VÚ Brdy se týkají restituční nároky?

Vypořádání restitučních nároků byla v zásadě ukončena. Mohou se vyskytnout soudní spory o majetek nacházející se na území VÚ Brdy s rodinou Colloredo-Mannsfeld, jejichž výsledek však nelze předjímat.

K vydání některých nemovitostí (hlavně lesních pozemků) by mohlo v budoucnu dojít poté, co nabudou účinnosti některé nové zákonné normy, zejména Zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody nebo novela zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí.

- Jak bude v budoucnosti probíhat výkon práva hospodaření na území VÚ Brdy?

Ministerstvo obrany podporuje zachování stávajícího stavu. To znamená, že právo hospodařit mají VLS, a to i v případě, že bude zrušen VÚ Brdy. Jedná se o vyzkoušený a ověřený model, který je dlouhodobě (od roku 1992) funkční například v případě divize Mimoň. Má to mnohé výhody - například veškeré náklady související s hospodařením na dotčeném území (a to i zvýšené náklady způsobené omezením hospodaření z důvodu ochrany přírody) a řešením pyrotechnické zátěže ponesou VLS. Pokud by území spravovala správa CHKO nebo správa NP, nesla by náklady na hospodaření zčásti nebo zcela Česká republika ze státního rozpočtu. Správa CHKO či NP by totiž byly příspěvkovými či rozpočtovými organizacemi.

- Jak bude v budoucnosti probíhat výkon státní správy lesů?

Ministerstvo obrany podporuje stávající model, kdy na území s právem hospodařit VLS, a to i v případě, že toto území není součástí vojenských újezdů, vykonává státní správu lesů Vojenský lesní úřad.

- Dotkne se změna využívání lokality lesnického hospodaření?

Konkrétní změny nelze předjímat, dokud není zřejmé budoucí využívání lokality a není jasné, kdo bude území spravovat. Pokud zůstane právo hospodařit Vojenským lesům, což je varianta, kterou podporujeme, budou provedena taková opatření, aby hospodaření bylo pro VLS i za nových podmínek nadále efektivní. VLS již dnes úspěšně hospodaří nejen v lesích určených pro obranu státu, ale i v lesích hospodářských a lesích ochranných.

- Bude armáda měnit rozsah využití také ve Vojenském újezdu Boletice?

Dialog ministerstva obrany se starosty obcí a občany Boleticka by měl vést k nalezení nejlepšího způsobu řešení. Boletický výcvikový prostor je naprosto unikátní. Umožňuje totiž výcvik všech druhů vojsk v horském zalesněném terénu. Při zpracování analýzy využití vojenských újezdů samozřejmě hrála hlavní roli vojenská hlediska. A ukázalo se, že uvolněním jižních okrajových částí nedojde k narušení výcviku ani k ohrožení lidí, kteří zde žijí, hospodaří či tráví volný čas. Předpokládáme, že rozsah boletického újezdu se zmenší o zhruba 12 %.

Hospodaření Vojenských lesů a statků

- Jak hodnotíte vývoj ekonomických výsledků podniku VLS?

Od roku 2008 se parametry hospodaření podniku stále zlepšují. Rok 2008 byl negativně poznamenán prudkým propadem cen dříví – výpadek v tržbách dosáhl takového rozměru, že ho úsporná opatření na straně nákladů nedokázala vyrovnat. Podnik proto využil rezerv, které ostatně byly k tomuto účelu v předchozích obdobích vytvořeny. Rok následující přinesl postupné oživení cen dříví a s nimi výsledek z dlouhodobého pohledu sice stále ještě podprůměrný, nicméně přesto pozitivní. Rok 2010 pak znamenal plnou rekonvalescenci hospodaření podniku – natolik úspěšnou, že bylo možné dokonce sanovat určitý vnitřní dluh v opravách a údržbě dlouhodobého majetku, který vznikl jako logický důsledek úsporných opatření předchozích dvou let. V roce 2011 se k neustálému trendu zvyšování cen dřeva připojil efekt nastartovaných organizačních změn, včetně snižování počtu zaměstnanců, a tak můžeme očekávat velmi dobrý hospodářský výsledek.

- Jaké jsou základní principy a vize podniku VLS?

Základní principy hospodaření podniku jsou zakotveny ve statutu. VLS prosazuje trvale udržitelné hospodaření zejména na pozemcích určených pro obranu státu. Hospodaření, které směřuje k udržování ekologické a biologické rovnováhy. VLS vždy dbají na to, aby byly zohledňovány potřeby výcviku vojsk Armády ČR a rezortu ministerstva obrany. Hlavními oblastmi podnikatelské činnosti podniku jsou lesnictví, zemědělství a služby pro AČR. Podmínkou jejich provozování do budoucna je pozitivní výsledek každé z nich. Budoucí existence podniku je zcela závislá na lesní výrobě, která generuje cca 95 % veškerého zisku. Lesní výroba je postavena na třech jednoduchých zásadách: prodej většiny dřeva probíhá ve vlastní režii, 40 % prací je zajištěno interními zaměstnanci podniku a hospodářský výsledek na jeden hektar ročně by měl odpovídat tisíci korunám.

- Nakolik využívají Vojenské lesy outsourcing lesnických činností?

Momentálně je externě zajišťováno asi 60 % činností. Za zásadní považuji fakt, že u VLS neproběhla transformace lesního hospodaření v takovém rozsahu jako u Lesů ČR, s. p., v roce 1992. VLS v té době zachovaly stávající model hospodaření s vlastními zaměstnanci a podíl dodavatelských prací navyšovaly a navyšují postupně. Po roce 2000 začaly VLS využívat harvestorové technologie. V současné době podnik takto zpracovává asi 40 % celkového objemu dříví. Hlavními důvody pro provádění prací dodavatelsky jsou především nižší náklady (těžební činnost vč. harvestorových prací, přeprava dříví) a regionální nedostatek vlastních zaměstnanců (pěstební činnost).

Děkuji za odpovědi (21. 11. 2011),

Jan Příhoda