Nepodnikáme, abychom se soudili. V případě zrušení tendru bychom ale udělali výjimku

Tendr Lesů ČR

- V den konání rozhovoru zveřejnil ÚOHS překvapivou zprávu, že vydal předběžné opatření, jímž pozastavil tendr Lesů ČR od roku 2012. Co na toto rozhodnutí říkáte?

Já to nemám na základě čeho komentovat. Při každém podobném řízení dochází na Úřad pro hospodářskou soutěž spousta námitek, stížností nebo podání, jimiž se úřad musí zabývat. V této chvíli to vidím tak, že ÚOHS získává předběžným opatřením čas k prověření tendru.

Nic víc mě nenapadá především proto, že podle odborníků na soutěžní právo neexistuje jediný zákonný důvod pro úspěšné napadení tendru. Nepředpokládám tedy, že by vyústěním předběžného opatření ÚOHS mělo být jeho zrušení.

- Pokud by došlo ke zrušení tendru, řešili byste vzniklou situaci soudně?

Nepodnikáme, abychom se soudili, ale v tomto případě bychom udělali výjimku.

- Nepřipomíná vám současná situace rok 2007, kdy jste také poměrně výrazně uspěli ve výběrovém řízení Lesů ČR, následně ÚOHS vyslal jasný signál v podobě předběžného opatření a poté došlo k rezignaci managementu Lesů ČR a zrušení tendru?

To srovnání se přímo nabízí, situace je v mnoha ohledech velmi podobná. Firma LESS tehdy získala podobný podíl na trhu. Současně s tím došlo k obdobné situaci i na MZe, kde s probíhajícím tendrem nastupovalo nové vedení ministra Gandaloviče.

V jedné podstatné okolnosti se situace liší. V roce 2007 bylo jako argumentu využito kalamity Kyrill a my jsme tento postup akceptovali, i když nebyl podle mého názoru úplně košer. Bylo totiž možné zrušit výběrová řízení pouze na jednotkách silně zasažených kalamitou.

Tehdy jsem se na to díval spíše jako lesník, než jako podnikatel. Chápal jsem, že je potřeba soustředit všechny kapacity a síly na místa, která byla dramaticky postižena. Dnes ale nevidím žádný důvod, aby byl tendr zrušen.

Pravdou je, že i tenkrát jsme měli spoustu nabídek od velkých právních kanceláří, že nás budou zastupovat v případném sporu, který povedeme s Lesy ČR. Pravdou je i to, že po několika letech mi ministr Petr Gandalovič řekl, že z jeho aktuálního pohledu a stupně poznání by již zrušení tendru jako řešení tehdejší situace nikdy nezvolil.

- V tendrech v roce 2007 jste hodlal zvládnout skoro 75 % zakázek. V tomto tendru volíte jiný postup, proč?

Nepamatuji si podrobně situaci v roce 2007, ale my jsme tenkrát byli dohodnutí s desítkami firem na subdodávkách.

Z dnešního pohledu to považuji za chybu. Svazovat konkurenci do této pozice by nebylo dobře z pohledu podnikatelského ani politického.

My nyní jednoznačně uvažujeme o variantě, kdy významnou část zakázek, kde se umístíme na prvním místě, nepodepíšeme. Bude záležet na LČR, jak budou následně postupovat, protože jsou z mnoha míst vyzývány k tomu, aby v případě, že firma s nejvýhodnější nabídkou nepodepíše smlouvu, výběrové řízení opakovaly. A to přesto, že zákon dává možnost zadavateli nabídnout smlouvu druhému nebo třetímu v pořadí.

My jsme šli do výběrového řízení s jasným cílem udržet si pozici na trhu. V letošním roce činí objem naší zakázky zhruba 2 miliony kubíků státní zakázky a zhruba 1 milion kubíků dalšího dříví, které projde naší firmou.

Podáním nabídek na všechny jednotky jsme logicky chtěli zvýšit pravděpodobnost našeho úspěchu. Jenomže pokud máte jednokriteriální výběrové řízení s jediným kritériem cenou, potom je to absolutní ruleta. Záleží pouze na tom, jak zkalkulujete nabídky, jaký máte prostor a jakou marži hodláte obětovat na oltář státu z důvodu získání co nejlepší pozice.

Není ale náhodou, že jsme v pozici firmy, která podala nejvíce pro stát nejvýhodnějších nabídek. My máme mnohem více prvenství. Není to jen objem obchodu se dřevem, ale jsme největší firma v dopravě, určitě patříme mezi největší v produkci sazenic v ČR a jsme například největším výrobcem lepených polotovarů na výrobu oken v Evropě atd.

Hlavním důvodem našeho úspěchu je to, že odjakživa disponujeme kvalitním a pos-tupně ještě kvalitnějším týmem lidí, kteří tvoří tuto firmu. To považuji za největší konkurenční výhodu, která se promítá do konkrétních věcí. Naše schopnost je tím jediným a zcela objektivním důvodem, proč jsme byli schopni zkalkulovat tolik úspěšných nabídek.

- Pokud by došlo ke zrušení tendru, dokážete v jednoduchosti odhadnout dopady?

Nejsem národohospodář nebo ekonom, jsem lesník, takže nejsem asi ten pravý, kdo by měl na tuto otázku odpovídat.

Myslím si ale, že pokud dojde ke zrušení těchto tendrů, bude to mít velmi silný negativní dopad na mnoho věcí. Nebudu hodnotit politické náklady, které ponese ten, kdo tendr zruší. Určitě by došlo k obrovským ztrátám u lesnických firem, zabalí to další živnostníci, dojde k zavření mnoha dřevozpracujících firem, které dnes jedou „na hraně“ a stačí jen lehké postrčení a jsou pod vodou.

- Jaká část vaší nabídky měla podle vašeho názoru největší vliv na to, že nabídky LESS&FOREST byly ve většině nejúspěšnější?

To je kombinace všech částí zakázky od nákupu semen lesních dřevin přes nákladové ceny na výrobu sazenice až po zpeněžení dříví.

Zjednodušeně řečeno máme prostě celkové náklady nižší než naše konkurence a nejlepší průměrné zpeněžení dříví. Každá desetikoruna na kubíku dřeva uspořená výhodným nákupem nafty nebo leasingem aut, traktorů, harvestorů atd. hraje zásadní roli.

- Za předpokladu, že bude tendr pokračovat, podle jakého klíče si budete vybírat jednotky, na kterých podepíšete smlouvu?

My žádný klíč nemáme. Nabídky vytváří mnoho lidí, především z pozic ředitelů lesních závodů. Zejména oni budou vyhodnocovat, které jednotky podepíšeme, samozřejmě i s ohledem na celkové potřeby a kapacity holdingu LESS.

Podstatné je také to, že pokud podepíšeme 1,5–2 miliony kubíků, tak budeme mít ze všech firem zakázky za nejhorší ceny. Jinými slovy my budeme platit za dřevo nejvíc ze všech firem. Léta jsme tahounem úrovně cen a zvedáme hladinu tržeb Lesů ČR. Vždy jsme nabídnuté ceny také zaplatili, ale nikdo nám zatím nepoklepal na ramena a neřekl: „jste dobří“.

- V tomto tendru bude významným kritériem i délka spolupráce s Lesy ČR. Nebudete preferovat zakázky s delší dobou platnosti smlouvy?

Dohodli jsme se, že na délku smluv nebudeme hledět. Udělat totiž v této zemi prognózu na rok dopředu nikdo z nás nedokáže. Může se ukázat, že roční smlouvy budou lepší než 5leté a naopak.

Naším hlavním rozhodovacím kriteriem bude diferenciální renta, kterou zjednodušeně reprezentuje hlavně lokální struktura zpracovatelů a dopravní vzdálenosti. Budeme vyhodnocovat i strukturu těžeb, výskyt hnilob, vad atd.

Těžební zbytky

- Souhlasíte s oddělením těžebních zbytků od komplexní zakázky i od jejího členění dle SÚJ?

Nesouhlasím! To je hrozná blbost. To, čemu se nevím proč, říká těžební zbytky, je spíše další sortiment, který v lese vyrábíme.

Vlastník lesa při přístupu zvoleném Lesy ČR nedostane peníze, které by mohl dostat, především proto, že my takhle nedokážeme energetickou dendromasu systému dobře prodat.

Všude v západní Evropě rozhoduje o tom, jaké části těžeb budou štěpkovány pro energetické účely, ten, kdo těžbu provádí. Protože v daném okamžiku na daném místě máte k dispozici vějíř odběratelů všech produktů. To, čemu jsme zvyklí říkat vláknina nebo palivo, může být dnes jednoduše i energetickou dendromasou.

My jsme nedávno těžili dřevo pro klášterní majetek v Rakousku a zadání v borovém porostu bylo velice jednoduché: čepujte pod korunou v 16 cm, a pakliže narazíte na uhnilý oddenek, je to také biomasa. Vytvořte nám tady jeden sortiment a energetickou dendromasu.

Tento postup měl zásadní pozitivní dopad na zpeněžení stromu, ale i na snižování nákladů. My jsme si změřili časy a okamžitě jsme rozhodli, že na jeden harvestor budou dvě vyvážečky. Harvestor totiž neodvětvoval, což představovalo obrovskou úsporu času, nafty atd.

Ten, kdo vykupoval strom od vlastníka, prodával námi vyrobené produkty, a k bio-mase se de facto choval jako k dalšímu sortimentu.

Pokud ale nedržíte v ruce rozhodnutí o tom, co je energetická dendromasa, a vlastník lesa se tohoto rozhodnutí zřekl, tak se ucházíme o jakési větve s jehličím, u nichž je v některých případech velmi obtížné dosáhnout cen, jež by pokryly náklady spojené s vyvezením, štěpkováním a odvozem.

- Neobáváte se dlouhodobosti kontraktu na těžební zbytky, jehož výhodnost je do značné míry spojena s podporou spalování biomasy?

Byla snad dána možnost diskutovat o znění smlouvy? Když tu jsou odběratelé biomasy, kteří mají 15leté smlouvy se státem, potom by riziko nemělo být velké, protože v těchto smlouvách jim je podpora garantována.

- Otázkou je, zda vývoj ekonomiky bude dále umožňovat financování podobných aktivit.

Ano, podpora spalování biomasy je nesmysl.

Holding LESS

- Jaká je aktuální ekonomická kondice holdingu LESS?

Státní zakázku máme v zisku a současně s tím je třeba říci, že nám Lesy ČR dluží 180 milionů korun.

- Mluvíte o částce vycházející z indexace? Je to otázka soudního sporu?

Ano, a už máme předběžný platební příkaz a nejsme sami. Firem, které se v této věci obrátily na soud, je více. Všichni právníci a dokonce i právníci protistrany ví, že na to máme právo.

- Jaký očekáváte efekt vstupu Andreje Babiše do lesnického sektoru?

Je to dobře. Měl jsem možnost vidět, jak se ten chlap dívá na svět, na podnikání, jak přemýšlí, a měl jsem i letmou možnost podívat se na strukturu Agrofertu. Kdybych byl na jeho místě, také bych jako další obor podnikání volil lesy.

Podle mého názoru patří Andrej Babiš mezi lidi, kteří skutečně podnikají. Já jsem vesničan a pro mě slovo podnikání trošku nesedí k činnostem, kdy počítač sleduje převody peněz ze Singapuru do New Yorku a zpátky a vypočítává jakýsi finanční rozdíl. Je to spíše emoce, ale pro mě je problém chápat jako legitimní podnikání některé druhy finančních operací obecně. Pro mne má podnikání stále něco společného s fabrikami, komíny, pozemky, a hlavně lidskou prací. A Babiš je jeden z mála významných hráčů na českém ekonomickém hřišťátku, kdo se v tomto smyslu zabývá skutečným podnikáním. Já nevím, zda je to ten správný pohled na věc, to správné kritérium, proto říkám, že z mé strany jsou to spíš emoce než analýza.

Další důvod, proč si myslím, že je vstup Andreje Babiše pozitivním krokem, je, že náš obor potřebuje silné hráče. Když se podíváte na historii posledních pár let, tak je to možná právě to, co nám chybělo.

Dnes se neodvažuji říci, jak se bude Andrej Babiš chovat a co to bude pro obor znamenat, ale zatím v jeho krocích nevidím nic negativního.

- V poslední době se spekuluje o možnosti změn v majetkové struktuře holdingu LESS. Často jsou tyto úvahy spojovány s expanzí Agrofertu Andreje Babiše. Uvažujete o vstupu strategického partnera, případně o prodeji holdingu?

Pro nás je to aktuální téma. Zahájil jsem jednání tímto směrem v únoru letošního roku a z mé strany to bylo spíš sondování stavu věcí. Jedna věc mi už na jaře byla jasná: jestli chceme udržet firmu LESS v cestě dopředu, tak pro nás už není možné počítat s financováním dalších investic a záměrů z bankovních zdrojů.

Došli jsme na určitou hranici, která je významně ovlivněná současnou situací. Když jsme si půjčovali na Čáslav, bankéři mi říkali, abych půjčil víc a postavil tam další fabriku. Tehdy panoval jakýsi obecný optimismus, ale dnes je to obráceně – banky dělají kroky, které jim umožní stáhnout likviditu, čímž se snaží snižovat svá rizika.

Když vyloučíme tento zdroj, přichází v úvahu burza, ale já jsem přesvědčen, že naše firma není ve tvaru, velikosti a kondici, která by nám vstup na burzu efektivně umožňovala.

Pro mě nepřicházejí v úvahu ani čistí finanční investoři. Za prvé proto, že nepřinášejí žádnou další synergii, a za druhé jsou zvyklí na jiný výnos vložených peněz, než který je náš obor dnes schopen nabídnout.

Proto se jeví jako nejlepší řešení hledání strategického investora. Investor by měl zejména navýšit základní jmění ve firmě a nabízet další podnikatelské možnosti.

- Takových investorů asi moc není.

Kupodivu je, také jsem byl překvapený.

- I v Čechách?

I v Čechách a Andrej Babiš je jeden z nich. Ale není naší jedinou variantou. Už v létě jsem měl šest potenciálních investorů. Rekrutovali se z oblasti zpracování dřeva – těch bylo nejvíc, ale taky mezi nimi byla firma z oblasti energetického využití biomasy. Byl to docela pestrý spolek ze 4 zemí včetně ČR.

Pro nás je to zajímavý proces, který ale nemáme ukončený. Dnes máme tři vážné uchazeče a uvidíme, jak to dopadne.

Třeba to nedopadne vůbec, i když si to nemyslím, protože z mojí strany je vůle jasná. My nejsme firma založená na filozofii „sedět na zadku a čekat“. Naopak, nedovedu si představit, že bych tenhle tým lidí přesvědčoval, že je dobré se stáhnout, zapouzdřit nebo vyčkávat. To není prostě naše mentalita. Naopak, tady se všichni lidi radují a mají dobrý pocit z dobrodružství růstu, expanze, získávání nových zkušeností a nových poznatků.

A já už jsem tak starý, že musím přidat na rychlosti, abychom za mého působení ještě něco zvládli. Když vstup investora nedopadne, budu zklamaný. Ve zmíněných třech případech jsme ale tak daleko, že je evidentní, že jde o kroky zajímavé pro obě strany.

- O jak velké části holdingu LESS mluvíme?

Jde o takovou část, která mi umožní nadále LESS řídit. Investoři mají sami zájem, abych zůstal.

- Neznamená případný vstup zahraničního investora také způsob, jak být řekněme silnější v případných sporech se státem nebo Lesy ČR?

To opravdu nebylo kritérium pro rozhodnutí o strategickém partnerství. Ale pomoci by to mohlo.

- Žijeme v době mezinárodních arbitráží, které jsou často zdrojem obrovských příjmů.

Nevím, jak se na to dívat do budoucna, ale v tuto chvíli je mi to tak odporné, že s tím nechci mít nic společného, ani kdybychom na tom vydělali. Každým soudním sporem ztrácí člověk trochu svobody.

K soudu jsme letos postoupili problém s indexací, čímž jsme se přidali k ostatním firmám.

Bezpečnost práce

- V listopadové Lesnické práci bude několik článků věnováno bezpečnosti při těžbě a dopravě dříví. Jak vy hodnotíte vývoj bezpečnosti práce při těžbě a manipulaci dříví?

Jsem přesvědčen o tom, že když srovnáme těžbu dřeva před dvaceti lety a dnes, tak uvidíme, že došlo k naprosto dramatickému poklesu úrazů, obzvláště smrtelných.

Pamatuji, že ještě v osmdesátých letech, kdy komunisti neradi tyto statistiky zveřejňovali, bylo lesnictví co do počtu smrtelných úrazů na počet zaměstnanců zdaleka nejrizikovějším oborem.

Současnou statistiku neznám. Ale např. ve Finsku je 1 700 harvestorů, těží tam zhruba 70 milionů kubíků a smrtelný úraz za loňský rok neměli ani jeden.

To, že zmizely manipulační sklady, které byly dalším zdrojem úrazů, to, že dnes máme eminentní snahu dostávat dřevo k autům a ne auta ke dřevu, tím také ubylo mnoho úrazů. To, že vozíme výřezy a ne celé délky, také dramaticky ovlivnilo výskyt úrazů, protože při nakládání a skládání dlouhého dřeva docházelo k úrazům často.

Za svůj život jsem zažil desítky „smrťáků“, u mnoha z nich jsem byl velmi blízko. Když mi bylo patnáct a půl roku, dělal jsem vedle chlapa, dodnes si pamatuju, že se jmenoval Moškanič, dřevorubec z východ-ního Slovenska, kterého zabila suchá větev při kácení buku. Za řevu pily se ulomila suchá větev tlustá jak moje stehno a křápla ho přes hlavu a záda. Přestože měl přilbu, byl na místě mrtvý. Mám zkušenost s úrazy od roku 1965 a tvrdím, že z tohoto pohledu se lesnictví změnilo k nepoznání.

- Z vaší odpovědi lze vytušit, kde vidíte hlavní opatření ke snížení úrazovosti.

Moderní technologie. Jakákoliv přímá manipulace se dřevem je zdrojem potenciálních úrazů. Čím více zkrátíme a zjedno-dušíme cestu od pařezu na pilu, tím méně úrazů bude.

Děkuji za rozhovor (25. 11. 2011),

Jan Příhoda

Aktuální informace naleznete na www. silvarium.cz