Vybrané statistiky pracovní úrazovosti při těžbě dřeva

Pracovní úrazy s pracovní neschopností

V lesnictví, a zejména při těžbě dřeva, je každoročně evidováno několik stovek pracovních úrazů s pracovní neschopností (dále jen „PUsPN“). Příčinou vzniku těchto úrazů je právě rizikovost této práce ve spojení s chybováním lidského činitele. Práce při těžbě dřeva je značně riziková z několika důvodů:

- dřevorubci pracují s přenosnou řetězovou pilou (úrazy způsobené při kontaktu dřevorubce s lištou pily mají převážně -ávažné následky);

- kácené stromy mají mnohdy obrovskou hmotnost a razanci při dopadu na zem, kde často dochází k jejich odrazu (několik smrtelných úrazů vzniklo pádem káceného stromu na dřevorubce);

- lesní terén je velmi členitý s řadou nerovností (práce probíhají na rovině i v prudkých svazích, na zemi se vyskytují překážky ve formě kamenů či spadlých stromů, na zemi je mnoho lehce přehlédnutelných prohlubní nebezpečných zejména v zimě apod.);

- vznik mimořádné události (pád uschlé větve, náhlé otočení směru větru, zavěšení káceného stromu o druhý apod.);

- nepříznivé mikroklimatické podmínky (nízké a vysoké teploty vzduchu, vznik námrazy, silný vítr, ale i déšť).

Pokud tedy dřevorubci a ostatní pracovníci podílející se na těžbě dřeva nemají dostatečné zkušenosti nebo podceňují hrozící rizika, velmi snadno tak vystavují v ohrožení svůj život, nebo život druhých osob na pracovišti.

V roce 2010 bylo v lesnictví evidováno 466 PUsPN, a z tohoto počtu se jich 37 přihodilo osobám samostatné výdělečně činným (dále jen „OSVČ“). V tomto roce bylo v odvětví „Lesnictví a těžba dřeva“ evidováno 19 761 zaměstnanců/pojištěnců a z toho 2 636 OSVČ.

Z celkových 466 PUsPN jich bylo 401 evidováno jako PUsPN nad tři dny (dále jen „PUsPN3+“), z čehož vyplývá, že převážná část těchto úrazů měla závažnější následky. V tabulce je uveden počet PUsPN3+ při jednotlivých činnostech v lesnictví, a je patrné, že těžba dřeva, tj. převážně práce vykonávané přenosnou řetězovou pilou, jsou v tomto odvětví nejrizikovější.

Oproti roku 2009 došlo v roce 2010 k výraznějšímu nárůstu počtu PUsPN3+ zejména při těžbě dřeva (o 43 případů, ze 167 na 210 případů). Tato skutečnost je vzhledem k počtu evidovaných pracovních úrazů již poměrně významná, a to nejen z hlediska statistického, ale i z hlediska vypovídajícího o úrovni BOZP při těžbě dřeva.

Z celkového počtu 401 vzniklých PUsPN3+ se 19 úrazů přihodilo osobám samostatně výdělečně činným (dále jen OSVČ). V případě OSVČ je však otázkou, kolik úrazů se této skupině osob ve skutečnosti stalo? Je všeobecně známou skutečností, že OSVČ často své pracovní úrazy nehlásí. Ve všeobecné rovině bohužel rovněž panuje i povědomí, že úroveň BOZP u této skupiny osob je spíše na nižší úrovni. Tato tvrzení lze však považovat pouze za domněnky a pro jejich potvrzení by bylo potřeba provést rozsáhlé šetření. V praxi jsou totiž známy případy, kdy dřevorubec pracující jako OSVČ neměl při práci ani vhodné osobní ochranné pracovní prostředky (pracovní obuv a kalhoty v neprořezovém provedení), ani pracovní pomůcky (přetlačnou lopatku a klíny) a při kácení stromů nedodržoval bezpečné pracovní postupy, ale na druhé straně jsou OSVČ, které lze z hlediska ustrojení, vybavení a provádění pracovních postupů, považovat za vzorný příklad.

Z pohledu dlouhodobých statistik pracovní úrazovosti v lesnictví lze usoudit, že vývoj PUsPN má v posledních letech klesající trend, viz graf 1. Z grafu je patrné, že počet PUsPN je například v roce 2010 nejnižší ze všech ostatních ekonomických odvětví. Je nutné mít však na paměti, že v tomto odvětví pracuje cca 22 tis. osob a v samotné těžbě dřeva ještě mnohem méně.

S ohledem na absolutní hodnoty jsou v grafu 2 uvedena data, týkající se četnosti PUsPN v jednotlivých odvětvích. I když je z grafu patrné, že lesnictví vykazuje druhou nejvyšší četnost případů na 100 pojištěnců, je nutné si opět uvědomit, že počet osob pracujících v těžbě dřeva je oproti jiným odvětvím mnohonásobně menší.

Smrtelné pracovní úrazy

V posledních sedmi letech se počet smrtelných pracovních úrazů (dále jen „SPU“) v lesnictví pohyboval ročně v průměru kolem 7 případů, z čehož nejvíce SPU se stalo v roce 2007 (10 případů) a nejméně v roce 2009 (2 případy). V roce 2009 však došlo k významnému poklesu SPU (ale i PUsPN) téměř ve všech odvětvích. Tuto skutečnost lze s největší pravděpodobností připsat na vrub hospodářské krizi, kdy zaměstnavatelé propouštěli především pracovníky dělnických profesí, a tedy úbytek zaměstnanců se přímou úměrou projevil i ve snížení počtu pracovních úrazů. V roce 2010 bylo evidováno již 7 SPU a ve většině z nich došlo k usmrcení dřevorubce pádem stromu/kmene.

Četnost SPU v lesnictví je obdobně jako u PUsPN vysoká, což je ovšem dáno výrazně nižším počtem zaměstnanců/pracovníků v tomto odvětví oproti druhým. Nicméně se však nic nemění na tom, že práce v lesnictví patří společně se stavebnictvím a zpracovatelským průmyslem k nejrizikovějším odvětvím.

V období let 2008–2009 došlo v lesnictví s ohledem na počet SPU k nejvýraznějšímu poklesu četnosti z pěti případů na jeden (na 10 tis. pojištěnců). V roce 2010 však tato hodnota výrazně stoupla z uvedeného jednoho případu na téměř 4.

Okolnosti vedoucí ke vzniku pracovních úrazů při těžbě dřeva

Odhalit okolnosti, jež podmiňují vznik pracovních úrazů, je nelehký úkol. Při pohybu po lese může kdykoliv dojít ke vzniku pracovního úrazu (vzhledem k členitosti terénu a řadě terénních překážek již jen při pouhé chůzi). Uvědomují si tuto skutečnost samotní dřevorubci? Objektivně může na tuto otázku odpovědět pouze sám dřevorubec. Všeobecně platí, že samotné sledování toho, jak probíhají práce v lese a jak se při tom pracovníci chovají, sice pomůže odhalit úroveň kultury bezpečnosti práce, ale jsou to pouze viditelné důsledky působení příčin skrytých mnohem hlouběji. Může se například jednat o nedostatečnou odbornou kvalifikaci (např. nevhodný pracovní postup spojený s nebezpečným jednáním) či nízkou pracovní morálku (úmyslné nedodržování pracovních předpisů či pracovních postupů), stejně jako neuvědomění si rizik či jejich vědomé podceňování (např. ve snaze zjednodušit nebo urychlit si práci). Pokud tedy například uvidíme, že na pařezu po uřezaném stromu jsou viditelné známky nedodržení stanoveného pracovního postupu (např. nedostatečně široký nedořez, nedodržená stanovená výška mezi směrovým zářezem a hlavním řezem apod.), tak pouze odhalíme nedostatky, za které můžeme pracovníka, který daný strom pokácel, pokárat. Nedostaneme však odpověď na otázku, proč tomu tak je. Z jakého důvodu nedodržel stanovené pracovní postupy? Bylo to vědomé porušení, nebo snad podcenění rizika?

K nejčastějším příčinám vzniku pracovních úrazů při těžbě dřeva lze přiřadit:

- nedostatečnou kvalifikaci dřevorubců (nejpalčivějším problémem současné doby je absence požadavku právních předpisů na prokázání odborné způsobilosti při práci s řetězovou pilou v lese);

- nepříznivé mikroklimatické podmínky (např. silný nárazový vítr, nízké teploty vzduchu – námraza apod.);

- nedodržování pracovních postupů (neponechání dostatečně širokého nedořezu, hlavní řez není veden kolmo k zemi, ale pod úhlem, zasažení pracovníka lištou pily při zpětném vrhu, nedostatečné zajištění únikové cesty apod.);

- vznik mimořádné události (např. náhlé otočení směru vanutí větru; pád uschlé části stromu – nejčastěji větve, zavěšení stromu o druhý apod.);

- podcenění rizika (podcenění zdravotního stavu stromu – souše a hniloba, kácení napružených stromů, odřezávání kořenových koláčů, práce ve svahu apod.).

Příklady vzniku pracovních úrazů v praxi

V následujícím textu bude uvedeno několik případů z praxe, při nichž došlo ke vzniku PUsPN3+. K nejčastějším patřily pády osob při práci v lese, poranění pracovníků při kontaktu s káceným stromem, padající větve apod.

K pádům docházelo nejčastěji za následujících okolností:

- při vyřezávání nežádoucích dřevin došlo k uklouznutí po vlhkém kořenovém náběhu;

- při odvětvování stromu došlo k podklouznutí;

- pracovník špatně došlápl ve svahu a následně upadl;

- pracovník uklouzl po mokrém terénu a při pádu se udeřil hlavou o kámen;

- pracovník uklouzl po namrzlém povrchu a upadl;

- při těžbě dříví a při pokusu o otočení zavěšeného stromu pomocí přetlačné lopatky pracovník podklouznul na sněhové pokrývce a upadnul;

- při kácení stromu došlo k uklouznutí a pádu pracovníka pod padající strom;

- při přeměřování kulatiny v lese pracovník šlápl na sněhem pokrytý terén, propadnul se do skryté prohlubně a podvrtnul si koleno.

Ke kontaktu/zasažení pracovníka káceným stromem, padající větví apod., došlo nejčastěji za následujících okolností:

- pracovníka udeřila do obličeje odmrštěná větev odvětvovaného stromu;

- pracovník nestačil uhnout před padajícím kmenem, a ten ho zasáhl;

- při těžbě a při pádu káceného stromu se ulomila větev o vedle stojící strom a zasáhla pracovníka do lýtkové kosti;

- při kácení buku se z koruny stromu uvolnila větev, která tam zřejmě uvízla při kácení sousedního dubu, a vlivem vibrací pily spadla na pracovníka;

- při provádění těžby došlo k pádu koruny a zasažení pracovníka;

- padající strom zasáhl postiženého koncovou částí koruny.

V případě OSVČ došlo v roce 2010 celkem k 19 PUsPN3+. Příklady některých okolností, za kterých k těmto úrazům došlo, jsou následující:

- při kácení buku se z koruny stromu uvolnila větev a vlivem vibrací pily spadla na pracovníka;

- při chůzi došlo k uklouznutí a následnému pádu pracovníka;

- při nakládání sortimentu došlo k uvolnění klád a jejich pádu na pracovníka;

- při chůzi došlo k uklouznutí pracovníka na zamrzlé půdě a jeho pádu na hranu vymrzlé koleje (vyjeté od traktoru).

Závěr

Těžba dřeva (zejména kalamitní) je velmi riziková činnost. Při zpracování souší, vývratů, polovývratů, polomů, napružených stromů atd., vzniká značné riziko ohrožení zdraví dřevorubců. Dodržování správných pracovních postupů (obzvláště při práci s přenosnou řetězovou pilou) je jedním z klíčových prvků oblasti prevence rizik. Za nejdůležitější prvek lze však považovat najmutí na práci zkušeného dřevorubce s dostatečnými zkušenostmi a odpovídající délkou praxe. Nezkušení dřevorubci, mnohdy i bez profesních průkazů, ohrožují na zdraví totiž nejen sami sebe, ale i ostatní dřevorubce na pracovišti. V praxi se lze pravidelně setkat s případy, kdy z důvodu nedodržení pracovních postupů (zejména ponechání dostatečně širokého nedořezu, použití kmenového spínače, kontroly stavu koruny stromu apod.), padají pokácené stromy do jiného než zamýšleného směru, dochází k nebezpečnému rozštípnutí kmene nebo pádu uschlých větví do prostoru pohybu dřevorubce. Při práci v lese musejí být dřevorubci neustále obezřetní a mít na paměti, že jakékoliv podcenění hrozícího rizika je může stát i život.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora.

Autor:

Ing. Jakub Marek

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.