Dokážou lesníci táhnout za jeden provaz?
Lada Matoušková Prylová
Proč nás lesníky a naši práci stále veřejnost nevnímá dobře? Proč v těžbě dřeva vidí zabíjení stromů? Proč naslouchá „eko“ a „bio“ hlasům více než našim?
Není to tím, že nic neříkáme, tak nás nemohou ani slyšet? A pokud se někde prezentujeme, tak každý sám za sebe, tedy každá instituce, organizace, sdružení a asociace sama za sebe? A že nás je! Těžko můžeme očekávat, že se v tom obyčejný smrtelník zorientuje, a nedivme se, že mnohdy ani nechce.
Podobná, i když většinou méně pesimistická, je situace i v ostatních evropských zemích, což dalo za vznik myšlence na společný plán práce s veřejností.
Jak nás vnímá veřejnost
To, že existuje u veřejnosti řada mýtů o lesích a lesnictví, není jen můj pesimistický názor, ale bohužel realita, kterou potvrzují průzkumy veřejného mínění. Například se jedná o výzkum zabývající se vnímáním lesů a lesnictví veřejností ve státech Evropské unie z roku 2009, ve kterém pohled na české lesnictví vyšel hůře než v ostatních středoevropských státech (viz LP 8/2010). (Pozn.: studie se jmenuje Jak vytvářet evropské komunikační strategie o lesnictví – vnímání lesů a lesního hospodářství veřejností (Shaping Forest Communication in the European Union: public perceptions of forests and forestry) a je k dispozici na internetové adrese uvedené na konci článku.)
Pokud by si někdo myslel, že za poslední dva roky jistě došlo ke zlepšení, tak ho musím zklamat. Sice nemám statistikou podložený průzkum, ale rozhodně si nemyslím, že by přinesl výrazně lepší výsledky, než zjistil ÚHÚL.
U příležitosti letošního Mezinárodního roku lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem vytvořil soutěž – jednoduchý kvíz „Znáš naše lesy?“ Soutěž probíhá od června do prosince 2011 a do konce října se jí zúčastnilo téměř 800 osob. Zhruba 3/4 z nich bylo ve věku do 20 let. Kvíz se skládá z šesti jednoduchých otázek, a přesto jen zhruba 15 % zvládlo odpovědět na všechny otázky správně. V špatných odpovědích suverénně vede otázka, zda lesů v ČR přibývá, nebo ubývá. Téměř 60 % si myslí, že ubývá (!). Naopak většina (cca 66 %) ví, kolik rozlohy u nás lesy zaujímají. S podrobnějšími závěry vás seznámíme v příštím roce, až budeme mít k dispozici data ze všech měsíců.
Společná strategie
Komunikací s veřejností v lesnictví se zabývá mezinárodní tým odborníků Forest Communicators' Network (FCN), který byl založen Evropskou hospodářskou komisí OSN (UNECE) a Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) s cílem zlepšit schopnosti lesníků a celého lesnického sektoru v oblasti komunikace a zvýšit jejich povědomí o nových nástrojích a způsobech komunikace. V součas-nosti v tomto týmu pracuje 130 odborníků z vládních, nevládních a soukromých organizací z 36 zemí (včetně ČR) a z 21 mezinárodních organizací.
Jedním z úkolů FCN byla i tvorba Komunikační strategie EU v oblasti lesnictví. Na finální podobě této strategie se dále podílela za tímto účelem vytvořená ad hoc pracovní skupina (s účastí ČR) Stálého lesnického výboru. Podnět k vzniku této pracovní skupiny dala „Jihlavská deklarace o komunikaci o lesích a lesnictví“, která byla schválena na setkání ředitelů zodpovědných za lesy v zemích EU organizovaném českým předsednictvím.
Strategie má dva hlavní cíle. Prvním cílem je právě boj s mýty, kterým veřejnost věří, tedy pomoci upravit nesrovnalost mezi vnímáním veřejnosti a skutečnými fakty o lesích a lesnictví. Druhým cílem je dosáhnout lepších rozhodnutí týkající se lesů, a to díky lepší informovanosti.
Pro dosažení těchto dvou hlavních cílů definuje strategie čtyři klíčová sdělení, která jsou pak podrobněji rozebrána. Sdělení nelze používat doslovně, důležitá je jejich podstata. Zjednodušeně lze říci, že cílem těchto sdělení je přesvědčit veřejnost, že:
- lesy jsou nezbytné k životu,
- lesy, o které se staráme trvale udržitelným způsobem, nám poskytují mnoho užitků,
- evropské lesy jsou v dobrém stavu,
- je dobré využívat produkty z lesa.
Strategie definuje klíčové cílové skupiny, na které bychom se měli v komunikaci nejvíce zaměřit, a uvádí i obecné zásady efektivní komunikace a samozřejmě i návrh na hodnocení naplňování této strategie.
Jednou z příloh strategie je i návrh aktivit na příkladu Mezinárodního roku lesů, který je rozdělen podle konkrétních subjektů. Další z příloh uvádí návrh aktivit a využití strategie na lokální úrovni.
Vzhledem k potřebě využitelnosti strategie i za hranicemi Evropské unie byl na zasedání Dřevařského výboru Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) a Evropské lesnické komise FAO (říjen 2011, Turecko) schválen „Strategický rámec komunikace v oblasti lesnictví v Evropě“. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o rozšíření strategie EU na strategii celé Evropy.
A co dál?
Strategie byla vypracována tak, aby přispěla k naplňování Akčního plánu EU pro lesnictví (zejména klíčové akce 18). Členské státy EU a další zúčastněné strany jsou vyzývány, aby tuto strategii pomohly realizovat, a pokud možno ji přizpůsobovaly místním okolnostem.
Prvním krokem je, že máme k dispozici český překlad Komunikační strategie EU v oblasti lesnictví i její rozšířenou verzi pro celou Evropu.
Záměry Ministerstva zemědělství vysvětluje Tomáš Krejzar, ředitel odboru koncepcí a ekonomiky: „Zástupci úseku lesního hospodářství MZe stáli u zrodu Jihlavské deklarace a podporovali aktivní zapojení České republiky do tvorby komunikační strategie. Souhlasím s myšlenkou, že je třeba zlepšit komunikaci s veřejností o tématech souvisejících s lesním hospodářstvím. Během příštího roku bude rozpracována komunikační strategie na české podmínky. Je třeba do této činnosti zapojit významné lesnické subjekty a dohodnout se na jednotném postupu. Jen tak můžeme účinně bojovat s předsudky a mýty české společnosti.“
Veškeré zmiňované dokumenty naleznete na www.uhul.cz/ Mezinárodní aktivity.
Autorka:
Ing. Lada Matoušková Prylová
ÚHÚL
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.