Březen 2011 - Úvodník

Jde zejména o Koncepci hospodářské politiky s.p. Lesy ČR (dále jen Dřevěná kniha), dokončení Národního lesnického programu II, státní lesnickou politiku, zákon o správě státního lesního majetku, přípravu nového zákona o lesích, případně nového zákona o myslivosti. Můžeme sem přiřadit i revizi standardů certifikace hospodaření systémem PEFC. Jedná se tedy o dokumenty naprosto stěžejní pro určení dalšího vývoje v lesích a lesním hospodářství.

Národní lesnický program II, rozpracovaný v expertních skupinách jednotlivých klíčových akcí, se postupně prokousává Koordinační radou NLP (KR NLP) a blíží se velmi pomalu finalizaci. Bohužel při jeho tvorbě nebylo dodrženo předpokládaného hlediska konsensu, tedy takových finálních úprav, které by skončily jednoznačným konsensuálním přijetím textu jednotlivých bodů klíčových akcí dohodnutou většinou koordinační rady. Výstupy NLP proto nebudou jednoznačnými doporučeními ministerstvům a lze konstatovat, že celá práce na NLP II bude následovat NLP I ve své neúspěšnosti dalšího využití. Je to škoda. Ale ukazuje to na dlouhodobou situaci v lesnickém stavu, jeho roztříštěnosti v názorech, prosazování zájmů úzkých skupin či jednotlivců. Nebo dokonce i negování čehokoliv. Všichni, kdo se účastnili projednávání v Koordinační radě NLP, to mohou jen potvrdit. Nic na tom nezměnilo ani noblesní až diplomatické řízení tohoto procesu v KR NLP jejím moderátorem Jaromírem Vašíčkem.

Důsledek tohoto nesnažení se o pochopení jeden druhého, a vzájemné podpory při dosahování kompromisu ve stěžejních bodech, si lesnictvo bude moct přičíst v „úspěšnosti“ uplatnění lesnických hledisek při tvorbě všech výše zmíněných dokumentů. Až v nich začnou převládat názory ochranářů či zpracovatelů dřevní hmoty proti zájmům vlastníků lesů. Jen pozdě si budeme možná připomínat pruty Svatoplukovy. Jako lesníci si navíc osobujeme právo rozhodovat o tom, jak se musí v lese hospodařit, a zapomínáme na to, že o způsobu hospodaření rozhoduje vlastník lesa a my sloužíme k odborné realizaci jeho záměru.

Ve vládě byla přijata Dřevěná kniha. Před jejím přijetím i po něm se strhla diskuse nad jejím obsahem a vcelku „úspěšně“ byla vedena negativní kampaň směrem k laické veřejnosti v tisku. Ti, kdo tuto kampaň vedli, si musí sami zodpovědět, zda dopad této kampaně, složené z mnoha polopravd a zavádějících argumentů, prospěl obecně lesnímu hospodářství, nebo jen dopomohl laikům vytvořit si další negativní obraz o nesvědomitém hospodaření lesnickém.

Osobně si myslím, že Dřevěná kniha je dobrým materiálem, který by měl řešit dlouhodobou nestabilitu hospodářské politiky podniku vyvolanou politickými tlaky a každoročními změnami v koncepcích po roce 2004. Oceňuji potvrzení komplexní zakázky s prodejem dříví při pni, dále ztotožnění smluvní územní jednotky s LHC a LHP a tzv. senátní systém, tedy každoroční vypisování výběrových řízení na 20 % spravovaného území.

Kritici v posledním období připisují nedostatek dřevní hmoty na trhu právě této koncepci. Což samo o sobě ukazuje na jedny z těch, kterým koncepce tak vadí, tedy některé zpracovatele dříví.

Přičítají ji mimo jiné zvyšování cen suroviny. Nejsou schopni si přiznat, jak neúnosně poklesla cena surového dříví v předchozích letech a že její narovnávání je jen přirozenou reakcí trhu. Narovnávat se dá pouze přibrzděním jejího toku. A tím nemyslím jen toku směrem od LČR, ale obecně. Soukromí vlastníci silně omezili těžbu, protože jen blázen těží v letech cenového poklesu či stagnace. A to právě byla ta surovina, která směřovala k malým pilařům, kteří teď nejvíce pláčou a jejichž Asociace si vylévá zlost na koncepci LČR.

Uvedu příklad. V roce 1998 jsem jako vlastník lesa dodal na pilu Ždírec kulatinu za 2 800 Kč/m3. Při kalamitě (jinak bych samozřejmě netěžil) v roce 2008 jsem již prodal kulatinu pouze za 1 300 Kč/m3. Dnes se cena sice zvýšila, ale to je jen důsledek onoho přibrzdění. Bez toho by pilaře nic nenutilo ceny upravovat. Přesto se nepřibližujeme úrovni cen před 10 lety.

Vzájemnými výpady jedné lesnické skupiny proti druhé se jen staneme nevěrohodní jak u laické veřejnosti, tak u poslanců při projednávání jakýchkoli lesopolitických materiálů či zákonů. Prosím, uvědomme si to a proberme se, dokud je čas.

František Morávek