Rod Lobkowiczů - Historie a současnost šlechtických lesních majetků

Navrácení majetku a počátky hospodaření

- Pane Lobkowiczi, v roce 1992 jste restituoval majetek; v jakém stavu byl (především ten lesní) předán?

Zpočátku vypadalo všechno v pořádku, les nebyl přetěžen. Ale v současnosti se ukazuje, že se zde v minulosti zalesňovalo špatným sadebním materiálem a dnes se potýkáme s problémy, které jsme před 18 lety neviděli. Celý majetek je třeba vidět jako celek. Dostal jsem zpátky ruiny, úplně zničený zámeček a 4 hájovny ve špatném stavu. Musel jsem hodně investovat.

- To znamená, že se zde zalesňovalo nekvalitním sadebním materiálem, např. nepůvodním?

Ano, především nepůvodním. Týkalo se to především zalesňování velkých holin, kdy jsou na majetku v současnosti 5–6 ha celistvé stejnověké porosty, kde je pouze smrk a borovice. Smrky trpí hnilobou, borovice jsou nekvalitní.

- Kromě lesů jste majitelem zemědělských pozemků a rybníků. Hospodaříte na nich sami, nebo je pronajímáte?

Společně s bratrancem hospodaříme na 1 200 ha zemědělské půdy, které jsme převážně dokoupili. Zbytek je v nájmu. U rybníků platíme za služby sousedovi, který se nám o rybníky stará.

- V mládí jste chtěl studovat zemědělství nebo lesnictví, ale rodiče vám to rozmluvili a vystudoval jste právnickou fakultu. Nastala někdy situace, kdy vám toto odborné vzdělání při správě současného lesního a zemědělského majetku chybělo, nebo jste měl od začátku štěstí na dobré zaměstnance?

Jsem docela rád, že jsem studoval práva a pracoval v bance a měl tak možnost vydělávat peníze, které byly třeba na dávání majetku dohromady. Měl jsem tu zaměstnance lepší i horší. Technicky jsem se nevyznal perfektně v lese. Ale když nechcete měřit stromy sám a máte jiné odpovědnosti, nezbývá nic jiného než zaměstnat někoho, komu důvěřujete. Dnes bych více potřeboval znalosti v zemědělství než v lesnictví, hlavně technické znalosti, co se týká chemie. Pracují tu lidé, kteří se v oboru vyznají, ale v zemědělství bych o některých věcech raději spolurozhodoval.

- Touha studovat zemědělství a lesnictví vzešla z toho, že jste měli jako rodina zemědělské majetky?

Rodina matky měla velké lesy v Německu. Tam jsem jako chlapec hodně pobýval a z toho vzešel můj zájem.

- Máte sedm dětí, uvažovalo některé z nich o studiu lesnictví?

Ne. Myslím si, že dnes když člověk není odborníkem, ale má dobré zaměstnance, kteří se vyznají i v práci s místními lidmi, je lepší se na ně spoléhat, než věci dělat sám. A nejsem přesvědčen, že na vysoké škole se naučí věci, které jsou nezbytně nutné pro samotný provoz. Mám také pocit, že lesnické školství v Čechách je ještě ve starých kolejích. Učí se zde věci, co se učily před 120 lety, ale my jsme mezi tím technicky o krok dál. Na vyváženost a kontrolu hospodaření v lesích využíváme poradenství zahraničního odborníka barona Rotenhana.

Charakteristika majetku

- Můžete ve stručnosti lesní majetek charakterizovat?

Celková výměra lesa je 984 ha, z toho jsou 4 ha ve Středočeském kraji a 980 ha v Jihočeském kraji (ORP – Blatná a Písek). Hospodářské soubory jsou 43, 45 a 47 s převahou 45. Co se týká věkových tříd na majetku – první a druhá věková třída tvoří 25 % celkového majetku, což je hodně. Je to důsledek kalamit, které jsou tu bez přestání od roku 1992–1993.

- O jaké kalamity se jedná?

Vesměs větrné. Kůrovec je spíše druhotný, netvoří tak velký podíl nahodilých těžeb. Pak se nám nedostává 4., 7. a 8. věkové třídy. To bude problém v příštích decenniích.

Zastoupení dřevin je následující: 48 % smrk, 3 % jedle, 15 % borovice, máme poměrně slušné zastoupení douglasky 6 %, modřínu 7 % a zbytek tvoří listnáče. Zastoupení dřevin chceme změnit, abychom dostali procentuálně dolů smrk a borovici. Máme představu, že bychom se měli v těchto dvou dřevinách vejít maximálně do 30 %. V této lokalitě je potenciál pracovat s jedlí, douglaskou a modřínem, smrk s borovicí tady mají obrovské problémy.

Před asi 120 lety, kdy zde Lobkowiczové koupili majetek, patřil do lesní správy Hořín, která měla 12 000 ha. Působil zde šikovný lesní správce, který dělal neobvyklé věci, sázel sem například stromy, které tady do té doby nebyly jako douglasky, či červené duby. Potom přišly špatné časy, především po roce 1948, hospodaření se řídilo jinak a majetek se dostal mimo centrum zájmu. Výsledkem je dnes les věkových tříd. Naším cílem je, abychom za 120 let měli výškově rozvrstvený porost. V podstatě výběrný les. Víme, že to potřebuje čas a čeká nás kus práce, ale myslíme, že dlouhodobě je to jediné rozumné řešení.

- Smrky do těchto LVS nepatří, jsou napadené václavkou a trpí hnilobou. Jak jste uvedené řešili?

V roce 2006 jsme měli kvůli kalamitám po 6 letech skoro vytěžené decennium. Chtěli jsme si nechat zpracovat nové LHP, ale to MZe neschválilo. Následně jsme měli povoleno 3 roky zpracovávat jen nahodilou těžbu. V roce 2007 byl Kyrill, kdy jsme zpracovali 12 000 kubíků, 2008 byla Ema – 7 000 kubíků, v roce 2009 jsme pak ještě zpracovávali následky těchto kalamit, rozvrácené porosty. Při schvalování dalšího plánu jsme hledali cestu, abychom nemuseli jen následovat kalamity, tzn. přemýšleli jsme, jak začít s celkovou přeměnou lesního majetku. Východiskem je smrky začít těžit dříve, aby se obmýtní a obnovní doba zkrátila na 90/20 místo klasického 110/30 (přírůst jen v kvalitě paliva). Mysleli jsme, že je to v kompetenci zpracovatele našeho plánu, ale ukázalo se to jako problém. Spojili jsme se proto s ÚHÚL v Českých Budějovicích, s panem Klevarem, který se zabýval šetřením hnilob po republice. Požádali jsme, zda by mohl udělat šetření hnilob u nás. Přijeli k nám, vzali si evidenci veškerých těžeb za poslední 2–3 roky a prošli majetek. Nezávisle na nás udělali měření zhruba na 1 800 pařezech v různých věkových třídách, v různých souborech typů a zjistili, že u nás je minimálně 45 % hnilob v majetku v porostech, které jsou průměrně staré 88 let, z čehož vyplývalo, že smrk v těchto stanovištích nemá budoucnost.

- Takže máte povoleno snížit obmýtí?

Od roku 2010 máme nové LHP, zpracované firmou LH Projekt Brno, kde je snížení obmýtí povoleno. Snížené obmýtí se dávalo do porostů, kde hniloby prokazatelně jsou. Jinak je naším cílem tam, kde je to užitečné, dopěstovat kvalitní smrk do 110 let.

- Jaký je hlavní důvod hnilob smrkových porostů?

Špatné podloží, velké kolísání spodní vody a velké porosty, monokultury, kde se 65 let nepracovalo na probírkách. A částečně i první smrkové lesy na dané lokalitě.

Současné lesnické hospodaření

- Jaký byl v uplynulém decenniu etát a podíl nahodilých těžeb?

V minulém decenniu bylo vytěženo přes 90 000 kubíků dřeva. Tato maximální výše těžeb vyšla i na následujících deset let, kdy do těžeb spadly mladší porosty právě díky snížení obmýtí. Kromě těžby v mladších porostech zároveň počítáme, že dotěžíme rozvrácené porosty 90 až 120leté. Pokud bychom výši těžeb dodrželi, tak za 10 let spadneme dost výrazně s těžbami – zhruba na 55 000 kubíků. Podíl nahodilých těžeb byl v uplynulém decenniu 65 %.

- Jaká je na majetku organizační struktura, jak zajišťujete pěstební a těžební činnost (vlastní zaměstnanci, OSVČ)?

Jako správa a odborný lesní hospodář máme na starosti 2 500 hektarů. Obhospodařujeme majetek na Sedlčanech a u sousedů, kde zajišťujeme odbornou správu. Na našich tisíci hektarech máme kromě OLH jednoho hajného, ostatní jsou OSVČ.

Na pěstební činnost, harvestory si lidi najímáme – všechno jsou živnostníci. Se zalesňováním nám výrazně pomáhá lesnická škola z Trutnova.

- Od roku 2007 realizujete 95 % těžeb pomocí harvestorů. Jaké byly důvody jejich tak velkého využití a jaké s nimi máte zkušenosti?

Jsou tady pro ně vhodné podmínky, nejsou tu vysoké kopce ani močály. Předtím zde dělaly různé skupiny čet – kombinace dva těžaři a jeden traktor, ale s těmi jsme nebyli spokojeni, protože docházelo v porostech k nadměrnému odírání stromů. Samozřejmě když harvestor neobsluhuje zkušený operátor, pak jsou škody také. Hledali jsme firmu nebo jedince, kteří budou dělat podle našeho zadání, a myslíme, že jsme našli solidní firmu i operátory. Jsme s tím spokojeni. Za pravdu nám dal i rok 2007, kdy v lednu působil Kyrill. Harvestory jsme tu měli hned druhý den a do konce března jsme měli zpracováno zhruba 7 000 kubíků.

- To znamená, že práci zadáváte pořád stejné firmě?

Ano. Neděláme žádná výběrová řízení. Jezdí nám sem zhruba 3 uzly. Neuson, střední harvestor a velký harvestor. Děláme pro harvestory dlouhé, rovné linky po 30 metrech, harvestor se smí pohybovat pouze v této lince. Zby-tek pak směrově do linky vytěží těžař. Potřebujeme, aby na to byli operátoři zvyklí – prostě jsme si je na to už naučili.

- Jaký je roční rozsah pěstební činnosti, podíl přirozené a umělé obnovy?

Za poslední dva roky jsme zalesnili 12 ha, vesměs jsou to porostní skupiny, které byly rozvráceny kalamitami. To samo volá po tom, abychom k zalesnění používali jiné dřeviny než smrk a borovici. Využíváme melioračně zpevňující dřeviny jako dub, buk a jedli. Smrkové monokultury, které tu byly vysázeny dříve, se snažíme prosazovat modřínem s douglaskou, tak abychom poměr změnili.

- Jaký je při zalesňování podíl MZD oproti smrku?

Za dva roky jsme zalesnili 1 500 smrků a zhruba 70 000 listnatých.

- Takže se snažíte o přestavbu smrkových porostů?

Ano. Smrk je v zastoupení 48 % a chtěli bychom se dostat na 20–25 %, borovici snížit z 15 % na minimum. Borovice je tu nekvalitní. Půdy jsou pro borovici příliš bohaté, nemáme tu pro ni vhodné stanoviště. Borovice je tu především proto, že byl sadební materiál při zalesňování v minulosti levný a bylo to bez práce. Přestavba je ale hudba daleké budoucnosti, samozřejmě to nejde hned, a díky tomu, že první a druhý věkový stupeň je z minulosti tvořen smrkem, tak se přestavba ani během následujících 80 let nebude stoprocentně dařit.

- Jakým způsobem zajištujete sadební materiál?

Nemáme vlastní školky. Při náročnosti provozu vlastní školky, ceně sazenice a kvalitě, kterou dostáváme od dodavatelů (Lesoškolky Řečany a Ing. Burda), je pro nás výhodnější sazenice nakupovat. Douglasku používáme z našich oplocenek.

- Nebojíte se, že v budoucnu nebude od-byt listnatého dřeva?

Myslíme, že tohle je dlouhodobě pohodlnost některých lesních hospodářů hrát si s prodejem dřeva. Pokud budeme prodávat dřevo, které stojí a je kvalitní, můžeme těžit buk, dub, olši v okamžiku, kdy je dobrá cena. Pokud nám spadne 15 000 m3 smrků, máme čas měsíc a půl na to, abychom dříví zpracovali a prodali za aktuální ceny, a ty ceny budou vždy nízké. Vize je, abychom měli za 120–150 let les jako obrovský sklad, a podle toho, co trh chce, měli možnost prodávat. Teď jen reagujeme na kalamity a musíme prodávat dříví za nízké ceny.

- Specifikem u obnovy je stavba velkých oplocenek, kdy plotíte i porosty s předpokládaným zmlazením. Oplocenky mají velikost až 6,5 ha. Jak se uvedené podílí na celkových nákladech na zalesnění a jaké máte provozní zkušenosti s takto velkými zaplocenými plochami (nutnost kontroly funkčnosti, životnost)?

Oplocenky se snažíme stavět nejen tam, kde vznikly kalamitní holiny, ale i v jedlových porostech, kde chceme přirozené zmlazení. Jedná se ale taky například o 70–80leté porosty, u kterých předpokládáme, že budou dále rozvráceny, ale zároveň se tam objevuje přirozené zmlazení. Vzhledem ke stavu srnčí zvěře, co tu byla a stále ještě je, nic jiného než oplocenka nepřipadá v úvahu. Snažíme se plotit do tvaru čtverce nebo obdélníku mezi cestami. Jsme schopni 3,5–4 ha oplotit 750–800 metry, což není moc.

Oplocenky musí vydržet poměrně dlouhou dobu. Používali jsme na začátku špatné kůly, využívali jsme smrkové dřevo z kalamit. Jak kůly pomalu odcházejí, měníme je za dubové. Dubové vydrží déle a pletivo je nesmrtelné. Takže náklady nejsou zas tak vysoké. Rozhodující je ale pravidelná kontrola oplocenek. Samozřejmě v doprovodu psa a kulovnice. Jsme schopni postavit oplocenku na 3,5–4 ha za zhruba 45 000–50 000, což je náklad 15 000 na ha. Když vezmeme, že tam bude přirozené zmlazení, ušetříme za umělou obnovu. Navíc z oplocenek si bereme po 3–4 letech douglasku, kterou používáme na zalesňování. Když vyzvedneme 5 000 ks douglasky, máme 20 000 Kč zpátky.

- Jaký je podíl přirozené obnovy?

Cílem je 100 % přirozené obnovy. Proto začínáme s harvestory dělat co nejvíce probírek (silnější zásahy), holina vznikne pouze z nahodilé těžby, jinak je holoseč zakázaná. V mýtních porostech čekáme na zmlazení zejména douglasky, dubu a buku. To se nám již částečně daří díky oplocenkám a důslednému plnění odlovu srnčí zvěře. V loňském a letošním roce vznikly holiny z nahodilé těžby o celkové výměře 1,5 ha. Přirozené zmlazení bylo na ploše 2,5 ha.

Myslivecké hospodaření

- Jak probíhá myslivecké hospodaření? Máte vlastní, nebo pronajatou honitbu? Myslíte si, že současný zákon o myslivosti dává vlastníkovi pozemku dostatečný prostor, aby ovlivnil myslivecké hospodaření?

Honitbu máme pronajatou, ale lovíme my. Honitba má výměru 2 800 hektarů. Stavy srnčí zvěře jsou asi stejné jako v celé republice – vyšší než normované stavy. Lovíme intenzivně několik let, kdy průměrný odlov je kolem 150 kusů na honitbu. Ale stavy jsou pořád vyšší. Bez oplocenek to nejde, i když je situace lepší než dříve. Problém je v tom, že honitba v podstatě funguje jako houba. Zvěř natáhneme od sousedů a přírůsty jsou možná větší, než se používají průměrné koeficienty očekávaného přírůstu. Ale to je problém dané honitby, daného vlastníka, jak se zvěří hospodaří. Myslíme si, že zákon o myslivosti dává vlastníkovi dostatečný prostor ovlivnit hospodaření. Myslivost u nás už ale není jen radost, ale hlavně práce. Musíme podstatně snížit stavy jak srnčí – „les“, tak i černé – „pole“, protože nejsme tak bohatí, abychom mohli hradit škody způsobené zvěří. Jsme malý majetek a nejlevnější způsob je snížit stavy zvěře na přijatelnou a přirozenou hranici.

- V Drahenicích pořádáte každoročně parforsní hony, v současnosti se ale již nejedná o myslivecké, ale spíš sportovní a společenské setkání, i když myslivecké tradice se během honu dodržují. Co vás přivedlo k obnovení tradice parforsních honů, a můžete ve stručnosti vysvětlit jejich princip?

To s lesem, ani myslivostí nemá už nic společného. Je to spíše krásný sport. V roce 1938 byl ještě v Čechách parforsní hon povolen, Hitler ho ale zakázal.

Funguje to tak, že vepředu jedou dva jezdci na koni a pokládají pachové stopy lišky. Vybírají trasu tak, jak by běžela liška. Na trase jsou položeny překážky a stopy vedou k překážkám nebo terénním nerovnostem, které jsou pro jezdce zajímavé. Stopa má zhruba 4 km a jezdci potom jedou s odstupem za „liškou“. Vede je perfektně vycvičená smečka psů. Cílem je podívat se z koně na práci psů.

- Psí smečka je z Německa?

Existuje i v Čechách v Tachově, jiné tu nejsou. V Německu je pro parforsní hony vycvičených 27 smeček.

Ekonomika hospodaření, obchod s dřívím

- V čem spočívá hlavní zdroj příjmů?

Nejdůležitější zdroj příjmů byly loni lesy. Bylo to už i jinak, byli dobré roky v zemědělství a horší v lesnictví. Dlouhodobě bych řekl, že zemědělství bude podobně důležité jako lesy, to je v každém případě našim cílem. Co se dnes vydělává čistého z hektaru lesů je asi 2 500–3 500 Kč, což je možné získat i ze zemědělství. U rybničního hospodaření je situace složitější, protože chováte zvíře, tam jsou výsledky v jednom roce výborné a v jiném horší.

- Jakým způsobem obchodujete dříví, kdo patří mezi vaše odběratele?

Dříví si obchodujeme sami, vlákninu dodáváme do Wood & Paper, částečně Kronospanu, kulatinu do Německa a Rakouska.

- Místní odběratelé tu nejsou?

Jsou, ale minimálně. Na začátku jsme jednali jen s místními odběrateli, ale hodně z nich zkrachovalo. Navíc při využití harvestorů a zejména práci v probírkách je již výběr odběratele trochu dán.

- O vlastní pile jste neuvažovali?

Zaplať pán bůh, ne. Pila má úplně opačný směr než les. U lesa je naším cílem, aby se dřevo prodalo co nejdráž, u pily, aby se za dřevo zaplatila co nejmíň.

Čerpání dotací

- Využíváte dotací poskytovaných např. MZe, MŽP nebo příspěvků na hospodaření v lesích z krajských rozpočtů? Pokud ano, jaké máte zkušenosti s čerpáním těchto podpor? Kromě lesnictví se zabýváte zemědělskou produkcí. Pociťujete nějaký rozdíl v přístupu státu k podpoře těchto jednotlivých druhů zemědělské výroby?

To se nedá srovnat. V zemědělství dostaneme skutečně podstatné dotace, skoro ve výši 5 000 Kč za hektar (peníze CAP). V zemědělství bychom bez dotací při kolísavých cenách špatně žili. V lesnictví je také dostaneme, ale nepotřebujeme je, abychom přežili, to je podstatný rozdíl. V lesnictví je ale více byrokracie při žádosti o dotace než v zemědělství.

V lesích čerpáme příspěvky na hospodaření z krajských dotací, kdy díky tomu, že zalesňujeme hodně MZD, dosáhneme na docela zajímavou částku na zalesnění. Využíváme příspěvku na prořezávky, ale vyloženě jen z krajského úřadu. Myslíme, že krajské peníze jsou docela čitelné, člověk ví, s čím může počítat hned na začátku, kdy má kraj vyčleněné peníze. Z ministerstev ani z EU dotace nevyužíváme.

- U krajských dotací se vám nestalo, že na konci roku nebyly peníze?

Dělejte včas, a máte je. Dnes je 13. dubna a máme zalesněno. Když příští týden podáme žádost, je velká pravděpodobnost, že peníze dostaneme.

Je to slušné, ale je nutné zdůraznit, že v zemědělství dostaneme 5 000 na hektar, v lesnictví dostaneme, když máme vynikající rok, 300 Kč.

Postavení soukromých vlastníků

- Pane Lobkowiczi, jak hodnotíte postavení soukromých vlastníků lesů v České republice a jak obecně hodnotíte stav lesnictví a lesního hospodářství u nás? Možná máte i srovnání se zahraničím.

Vždycky jsem považoval restituce za zázrak. Podle mého názoru má v České republice, co se týká lesnictví, obrovský monopol stát. To neprospívá ani lesům, ani soukromým vlastníkům. Stát se chová jako monopolistický podnikatel. Uvedu příklad na orkánu Kyrill, harvestory byly najednou daleko dražší, protože stát potřeboval harvestory na Šumavě a zaplatil tam obrovské peníze. Malí vlastníci měli úplně stejný problém s kalamitou, ale nemohli nabídnout takové peníze. To považuji za dlouhodobý problém. Při opakovaných problémech s tendry LČR je možná ten správný čas na privatizaci státních lesů. Uvítal bych, kdybychom se dostali zpátky do rozměrů roku 1918, kdy stát měl 22 % lesů anebo míň, to bylo po pádu Habsburků, a to privatizací bez ohledů na zájmy úředníků. Jsem pro možnost nákupu lesů i pro firmy ze zahraničí, s cílem zvýšit konkurenceschopnost v soukromém sektoru.

Určitý problém vidím v lesním zákoně. S restituováním 700 000 ha a průměrné velikosti lesního majetku menší než 2,5 ha jsou většina vlastníků malí vlastníci, kteří z toho jiný zájem než finanční často nemají. Bydlí v Chomutově a mají u nás 1,5 ha lesa. Proto musí být lesní zákon neuvěřitelně přísný, až neobvykle, když se podíváte například do Německa. Například se tu zbytečně papíruje. Je zde odborný lesní hospodář, který má podle zákona možnost dělat určité věci, nemuselo by se přece pořád zdůvodňovat, proč dělá věci takto nebo jinak. Lesní odborný hospodář v Německu není nutný. Stát v České republice musí mít pořád ruku na všech rozhodnutích. To je úplně jiný přístup, podle mě starý přístup, který tady rostl 50 let.

- A kdo se stará o soukromé lesy v Německu?

V Německu je také lesní zákon, ale můžete se svým majetkem dělat v rámci zákona, co chcete. Nepotřebujete nikoho, kdo má licenci jako odborného lesního hospodáře. Potom je to váš úspěch nebo neúspěch, co se stane, samozřejmě v rámci toho, co zákon umožňuje.

- V čem vidíte perspektivu podnikání vlastnického sektoru? Jak vidíte budoucnost?

Co se týká výnosu, myslím si, že jsme na cestě, která může být stabilní, nebudeme-li mít žádnou obrovskou krizi, která by znovu způsobila, že by ceny spadly. Myslím, že lesnictví bude, co se týká zpeněžení dříví, pořád víceméně na stejné úrovni. Je ale věc, o které se v České republice hovoří příliš málo. Vlastník lesa dělá službu pro veřejnost bez toho, aby za to něco dostal, na druhé straně odpovědnost veřejnosti k soukromému majetku jiných je na minimu. Podívejte se jenom na odpady v lesích, které musíme každý měsíc likvidovat.

Děkuji za rozhovor (13. 4. 2011)

Petra Kulhanová

Foto: Petra Kulhanová