Šumava - Jarní rojení nepočkalo na doporučení ministra
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa oznámil 21. 4. 2011 svá doporučení v souvislosti s plánem boje proti kůrovci v Národním parku Šumava. Ministr upravil plán navržený pracovní skupinou Josefa Vovesného. Stanovisko ministra Chalupy sklidilo kritiku jak ze strany ekologických hnutí, tak ze strany místní samosprávy, a určité rozčarování lze slyšet i od představitelů NP Šumava.
Časné jarní rojení
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa odkládal rozhodnutí o způsobu boje proti kůrovci na Šumavě poměrně dlouho. Přesně do doby, kdy v nižších polohách začalo jarní rojení a mnohá opatření plánovaná Správou NP Šumava tak pozbyla smyslu.
Vedení parku v médiích potvrzuje, že plán kácení kůrovcem napadených smrků v bezzásahových zónách Šumavy může nakonec skončit fiaskem. A to nikoliv kvůli odporu některých vědců a ekologických aktivistů, ale proto, že ministr rozhodl příliš pozdě.
Plánované kroky ředitele parku v boji proti kůrovci v bezzásahových zónách Šumavy kritizoval kromě některých vědců a ekologických aktivistů také Karel Schwarzenberg: „Stráského plán je lesnickým postupem pro hospodářské lesy, nikoliv pro národní park.”
Stanovisko ministra životního prostředí
Ministr označil stanovisko za kompromisní řešení k návrhu předloženému vedením národního parku s dalšími oponentními názory, které se v souvislosti s touto problematikou objevily. Stanovisko ministra životního prostředí Tomáše Chalupy se opírá o několik odborných studií, které si nechal k problematice boje proti kůrovci v Národním parku Šumava připravit. Velmi cenné závěry přineslo také šetření o rozsahu kácení stromů v bezzásahovém území Národního parku Šumava pod vedením bývalého ředitele Františka Krejčího.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vycházel při rozhodování o konečné podobě dalšího postupu z návrhu pracovní skupiny vedené Josefem Vovesným. „Ředitel Stráský mi na základě závěrů pracovní skupiny předložil bezpochyby odborně a logisticky dobře připravený plán, jak nyní postupovat na Šumavě při současném stavu poznání výskytu kůrovce. Za tuto práci mu chci poděkovat,“ hodnotí materiál ministr Chalupa.
Dodal zároveň, že ve svém následném rozhodnutí musel jako představitel všech směrů ochrany přírody a krajiny zohlednit i další specifické aspekty spojené s ochranou přírody národního parku. „Proto jsem se rozhodl navržený plán upravit,“ doplňuje Chalupa. Současně zdůraznil, že v úpravě respektoval práva nestátních vlastníků lesa, se kterými Národní park Šumava sousedí.
Ministr Tomáš Chalupa také rozhodl, oproti návrhu pracovní skupiny, o zákazu kácení v některých prvních zónách s převahou rašelinišť a dalších speciálních režimech na vybraných lokalitách.
Pro druhé zásahové zóny stanovil ministr následující pravidla:
- Při asanaci kůrovce ve druhých zónách budou použity co nejstandardnější metody ochrany lesa. Dále navrhl nepoužívat biocidní prostředky v porostech, kde jsou stanoviště ovlivněna vodou.
- Ministr také rozhodl, že se nebudou používat biocidní prostředky na stojící živé stromy. Upozornil, že tam, kde se budou biocidní prostředky používat, se v žádném případě nebude jednat o letecké postřiky.
Nařízení ministra
Dále ministr nařídil řediteli Janu Stráskému:
- učinit veškerá nutná legislativní opatření v souladu se zákonem tak, aby bylo možné zahájit realizaci opatření,
- založit pravidelný informační dispečink a o kůrovcových těžbách objektivně informovat širokou veřejnost.
Menší zásah než v předchozích letech
Proti kůrovci se zasahovalo v bezzása-hových prvních i druhých zónách i v předchozích letech. Podle nových zjištění MŽP bylo například v roce 2010 uděleno 115 výjimek k povolení kácení stromů, které významně zmenšily rozsah bezzásahových zón
Podle TZ MŽP (21. 4. 2011),
Jan Příhoda