Uplatňování lesního zákona a příklon k přírodě blízkému hospodaření
Miroslav Sloup
V lesním hospodářství je již delší dobu deklarována snaha o příklon k přírodě blízkému hospodaření, které je definováno jako „obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem“ a využití „přírodě bližších postupů hospodaření“. Přitom za trvale udržitelné hospodaření v lesích je považována správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce.
Přeměna porostů
Jednou z hlavních cest k naplňování těchto cílů je postupná přeměna stejnověkých a stejnorodých porostů na stabilní a trvale výnosový les s maximálním využitím potenciálu přirozené obnovy. V praxi jde o stálé rozšiřování podrostních způsobů hospodaření s využitím přirozené obnovy, a pokud je potřeba, pak i dodání melioračních a zpevňujících dřevin umělou výsadbou. Výsadba melioračních a zpevňujících stínomilných dřevin (potřeba věkově značného předstihu) i změna stejnověkosti vyžaduje proces obnovy rozložit na co nejdelší období.
Upřednostňování krátkodobých zájmů?
Otázkou je, zda současné hospodaření tyto požadavky vždy splňuje. Nejsou často více upřednostněny krátkodobé ekonomické zájmy?
Národní lesnický program II., schválený usnesením vlády (1. října 2008), definuje nejdůležitější pojmy a principy jako například „obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem“ nebo „větší důraz na plnění sociální a ekologické funkce lesů bude kladen na lesy ve vlastnictví státu, případně obcí, včetně uplatnění přírodě bližších postupů hospodaření při zachování konkurenceschopnosti“.
Lze uvést příklady, kdy jde toto zpochybňovat:
- Případné striktní naplňování maximální výše těžby dané LHP. Zde deduktivním způsobem vypočítaná maximální výše těžby zahrnuje i 100% likvidnost u porostů, které jsou mnohdy poměrně rozsáhlé, nebo podrostně rozpracované a vyžadují dlouhodobější obnovní dobu. Naplnění 100% likvidnosti pak v těchto porostech není reálné (v případě rozpracovaných porostů ani ospravedlnitelné) a je nahrazováno těžbou v porostech mladších.
- Případná snaha při obnově LHP o stanovení co nejkratší doby obmýtí s krátkou obnovní dobou sice zvyšuje pro dané období platnosti LHP výši těžby, a dokonce je v souladu se zákonem. Kde ale zůstávají proklamace o významnějším přechodu z pasečného hospodářství na podrostní? Každý zkušený lesník (a těch je stále dost) ví, jak je pracné řádně rozpracovat porost pro podrostní hospodaření a jak dlouhé období je potřeba. Má-li v předsunutých prvcích naplnit stanovené procento MZD, přitom těžebními zásahy nenarušit obnovované porosty například bořivým větrům a maximálně využít přirozenou obnovu pod porostem pomocí clonných sečí, pak musí pracovat s dlouhou dobou obmýtí i dlouhou obnovní dobou. Delší obnovní doba napomáhá i možnosti pečovat o zásobu zajištěním zvýšeného přírůstu na nejkvalitnějších jedincích a tím z dlouhodobého hlediska i dosažení lepších ekonomických výsledků.
- Obdobně případná snaha považovat stanovený minimální hektarový počet sazenic za maximální je sice z hlediska zákona možná, zkušenější lesník však ví a zná lokality a důvody, kdy je vhodnější počet vyšší.
Možnosti nápravy
Je-li uvedena kritika možného stavu, mají se uvést i opatření, která by znamenala nápravu.
- Odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžby podle vyhlášky č. 84/1996 Sb., konkrétně u výše mýtní těžby pro kategorii lesů hospodářských a lesů zvláštního určení podle § 8 odstavce 1 a 2. Uplatněním přílohy č. 5 této vyhlášky se do stanovené maximální výše těžby započítá i celková hmota porostů se 100% likvidností. Cestou je nevycházet v těchto případech z výpočtu deduktivního, ale obdobně jako u lesů ochranných (vyhláška č. 84/1996 Sb., § 8, odstavec 11) z výpočtu induktivního, tj. ze součtu těžeb umístěných v jednotlivých porostech tak, aby bylo zajištěno trvalé plnění všech jejich funkcí. K tomu upravit vyhlášku č. 84/1996 Sb.
- Pro stanovení doby obmýtí a obnovní doby (příloha č. 3 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., o zpra-cování oblastních plánů rozvoje lesů a o vy-mezení hospodářských souborů) ani pro uplatnění minimálního počtu sazenic při obnově lesa (příloha č. 6 k vyhlášce č. 139/2004 Sb.) není třeba žádné zákonné úpravy. Pokud vlastník deklaruje snahu na příklon k přírodě blízkému hospodaření, je nevhodné při obnově LHP požadovat, byť zákonem povolenou, nejnižší dobu obmýtí s nejkratší obnovní dobou, ale naopak využít co nejdelší dobu obmýtí s nejdelší obnovní dobou. Jinak je v rozporu s proklamací snahy o příklon k přírodě blízkému hospodaření. Obdobně u snahy považovat stanovený minimální hektarový počet sazenic za maximální nelze aplikovat obecně. V odůvodněných případech (a těch není málo), je třeba vycházet ze znalosti odborného personálu.
Závěrem dovolte vyjádřit obavu, že při prosazování výše uvedených příkladů sice správce lesů neporušuje lesní zákon, ale rozhodně hospodaření nesměřuje k proklamované změně na hospodaření bližší přírodě při rovnovážném plnění všech jeho funkcí. Zde svoji úlohu již musí sehrát vlastník.
Autor: Ing. Miroslav Sloup
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.