Mrtvé dříví v Národní inventarizaci lesů ČR

Způsob zjišťování mrtvého dříví v NIL

V obou cyklech NIL jsou evidovány všechny stojící souše s výčetní tloušťkou od 7 cm. U souší je měřena výčetní tloušťka a určen druh dřeviny. V druhém cyklu NIL je také nově odhadován zbývající objem torza kmene.

Způsob zjišťování ležícího mrtvého dříví je v obou cyklech NIL odlišný. V prvním cyklu bylo zvlášť evidováno hroubí a nehroubí. Zaznamenával se výskyt všech kusů hroubí s průměrem nad 7 cm na inventarizační ploše. U těchto kusů se evidoval průměr v polovině kusu, délka kusu do tloušťky 7 cm, druh rozptýlení a stupeň rozkladu. U kusů mrtvého dříví s tloušťkou pod 7 cm (větve) se nezaznamenával jejich rozměr, ale pokryvnost těchto větví na inventarizační ploše v procentech.

V druhém cyklu NIL již není ležící mrtvé dříví evidováno na celé inventarizační ploše. Mrtvé dříví je měřeno na transektu mrtvého dříví. To znamená, že jsou evidovány všechny kusy, které linie tohoto transektu protne. Tento transekt se skládá ze čtyř ramen. Každé rameno má počátek ve středu inventarizační plochy a vede do rohu inventarizačního čtverce o straně 51 m. Střed tohoto čtverce je totožný se středem inventarizační plochy. Každé rameno transektu se skládá ze tří segmentů. Na prvním segmentu od středu plochy se evidují kusy od 2 cm tloušťky, na druhém segmentu se evidují kusy od 5 cm a na třetím od 7 cm. U mrtvého dříví nad 7 cm se měří průměr v místě protnutí, eviduje se délka kusu, dřevina a stupeň rozkladu. U kusů s průměrem 2–7 cm v místě protnutí transektem se eviduje počet kusů v dané tloušťkové třídě a zda jde o listnaté nebo jehličnaté dříví. Umístění transektů mrtvého dříví na inventarizační ploše je zobrazeno na obrázku 1.

V obou cyklech NIL byly evidovány pařezy, avšak rozdílným způsobem. V prvním cyklu NIL byly měřeny pouze pařezy nad 30 cm tloušťky v místě úřezu. Měřena byla jejich výška, tloušťka v místě úřezu a zaznamenán stupeň rozkladu, pozice pařezu nebyla zaznamenávána. V druhém cyklu NIL je registrační hranice pařezů totožná s hranicí pro zaměřování stromů. Pozičně se zaměřují všechny pařezy s průměrem od 7 cm na tzv. malém kruhu o poloměru 5 m, na velkém kruhu o poloměru 12,62 m se zaměřují pařezy s průměrem od 27 cm. Pařezy jsou rozčleněny do dvou skupin. První skupinou jsou čerstvé pařezy, které byly v prvním cyklu NIL stojícími kmeny a byly vytěženy nebo se odlomily pod výškou 1,3 m. Na těchto pařezech se měří obvod v místě úřezu a výška pařezu. Druhou skupinu tvoří pařezy, které byly pařezy už v prvním cyklu NIL. Na těchto pařezech se měří pouze průměr v místě úřezu. Z údajů druhého cyklu NIL bude možné zjistit počet a objem mrtvého dříví ve formě pařezů od 7 cm tloušťky.

Objem mrtvého dříví podle NIL 1

Jak již bylo uvedeno, odumřelé dříví je v NIL evidováno ve třech formách – stojící souše, ležící mrtvé dříví a pařezy. Tabulka 1 uvádí celkovou hektarovou zásobu mrtvého dříví dle forem. Stanovení objemu pařezů nebylo součástí výstupů NIL 1. Z údajů NIL 1 je znám počet pařezů nad 30 cm tloušťky na jeden hektar, který činí 71. Z měřených údajů na pařezu byla vypočtena průměrná výška 30 cm, tloušťka 42 cm. Z těchto údajů byl stanoven objem pařezu jako objem válce. Objem středního pařezu (0,0415 m3) je vynásoben průměrným počtem pařezů na jeden hektar lesa v ČR a odhadnut objem pařezů na jeden ha. U výsledné hodnoty není uveden interval spolehlivosti.

Celkový objem mrtvého dříví v ČR podle NIL činí 39,3 milionů m3. Hektarová zásoba v lesních porostech je 14,5 m3/ha. Největší podíl na hektarové zásobě tvoří ležící mrtvé dříví 6,8 m3/ha a staré stojící souše 4,1 m3/ha. Vzhledem k použité metodice měření v prvním cyklu NIL nelze stanovit objem ležícího mrtvého dříví pod 7 cm tloušťky a objem pařezů pod 30 cm tloušťky. Z údajů druhého cyklu již bude možno stanovit objem pařezů od 7 cm tloušťky a objem ležícího mrtvého dříví od 2 cm tloušťky.

Ležící mrtvé dříví

Dále se příspěvek zabývá ležícím mrtvým dřívím jako formou s největším podílem na mrtvém dříví a formou, u které lze nejsnáze hospodářskými opatřeními ovlivnit jeho množství v lesích.

Hektarová zásoba ležícího mrtvého dříví v jednotlivých krajích

Hektarová zásoba v jednotlivých krajích ČR je výrazně odlišná. Zásoba v Karlovarském kraji je například čtyřikrát větší než v Kraji Vysočina. Nejvyšší zásoba, nad 9 m3/ha, je v kraji Karlovarském, Plzeňském a Libereckém. Nejméně mrtvého dříví, pod 4 m3/ha, je v Praze, v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji.

Objem ležícího mrtvého dříví v kategoriích lesů podle funkcí

Nejvíce ležícího mrtvého dříví, 18,4 m3/ha, bylo zjištěno v lesích ochranných, nejméně pak v lesích hospodářských, a to 5,5 m3/ha. V lesích zvláštního určení se nachází 9 m3/ha ležícího mrtvého dříví. Nejvyšší množství ležícího mrtvého dříví bylo zaznamenáno v subkategorii lesů vysokohorských, a to 32,7 m3/ha. Nejmenší objem pak v subkategorii lesů ochranných v klečovém stupni, 4,1 m3/ha, a v lesích hospodářských, 5,5 m3/ha. Vysoký hektarový objem dříví, 18,4 m3/ha, je také v subkategorii lesů zvláštního určení – lesy v národních parcích a národních přírodních rezervacích.

Objem ležícího mrtvého dříví dle vlastnictví

Nejvíce ležícího mrtvého dříví, 17,9 m3/ha, bylo zjištěno ve státních lesích na území národních parků. Objem dříví u ostatních majitelů se pohybuje okolo průměrné hodnoty v ČR (6,8 m3/ha) v intervalu od 4,6 m3/ha (lesy právnických osob a družstev) do 9 m3/ha (státní – VLS).

Objem ležícího mrtvého dříví v ekologických řadách

Nejvyšší množství ležícího mrtvého dříví se vyskytuje v ekologické řadě extrémní 17,1 m3/ha a rašelinné 14,8 m3/ha. Objem dříví na zbývajících ekologických řadách se pohybuje okolo průměrné hodnoty v ČR (6,8 m3/ha). Největší celkové množství mrtvého dříví se vyskytuje na živné (6,3 mil. m3) a kyselé ekologické řadě (6,3 mil. m3).

Objem ležícího mrtvého dříví v Evropě

Určení objemu mrtvého ležícího dříví je součástí většiny šetření národních inventarizací v evropských zemích. Každá země však používá odlišný postup šetření mrtvého dříví, liší se také vlastní definice mrtvého dříví. Některé země, jako například Švýcarsko a Norsko, evidují stojící a ležící mrtvé dříví společně. Francie do ležícího mrtvého dříví započítává pouze stromy, které odumřely během pěti let od posledního šetření na inventarizační ploše. Velké rozdíly jsou také v definici ležícího mrtvého dříví, především v limitu tloušťky a délky ležícího mrtvého dříví, od kterého jsou jednotlivé kusy evidovány. Tloušťkový limit se pohybuje od 6,4 cm v Belgii do 30 cm ve Slovinsku. Limit délky pro měření dříví je od 0 m do 1,3 m. Při porovnávání údajů z jednotlivých zemí je tedy nutné brát v úvahu rozdílné definice a metodické postupy při zjišťování objemu mrtvého dříví.

Ze zemí, kde evidují samostatně ležící mrtvé dříví, vykazuje nejvyšší hektarový objem Slovensko, 19,5 m3/ha, a Slovinsko, 18,6 m3/ha. Nejnižší hektarová zásoba pak byla zjištěna v Belgii, 4,1 m3/ha, a ve skandinávských zemích – ve Finsku 5,5 m3/ha a Švédsku 5,9 m3/ha. Česká republika se zásobou ležícího mrtvého dříví 6,8 m3/ha je ve skupině zemí s nízkou zásobou v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. V grafu 4 jsou uvedeny pouze státy, které evidují samostatně ležící mrtvé dříví.

Smyslem inventarizace lesů je poskytnout přesné a nezávislé údaje o skutečném stavu a vývoji lesa. Toto se samozřejmě také týká zjišťování objemu mrtvého dříví. V rámci druhého cyklu NIL ČR 2011–2015 dochází k výraznému rozšíření a zpřesnění metodiky šetření mrtvého dříví, které poskytne více přesnějších informací v této oblasti. Na základě zjištěných údajů bude možno stanovit objem stojícího mrtvého dříví od 7 cm výčetní tloušťky, objem ležícího mrtvého dříví od průměru 2 cm a objem pařezů od tloušťky 7 cm. Tyto výsledky budou k dispozici v roce 2015 po vyhodnocení údajů druhého cyklu NIL.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora.

Autor: Ing. Miloš Kučera, Ph.D.

oddělení Národní inventarizace lesů, ÚHÚL Brandýs nad Labem,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Jan Příhoda