Vliv velikosti a charakteru majetku na náklady zalesňování

Úvod do problematiky

Při analýze nákladů na základní pěstební činnosti ve výchově mladých lesních a břehových porostů ve fázi jejich zakládání, tzn. vlastního zalesňování nebo obnovy porostů, bylo nutné stanovit posuzované skupiny majetků s ohledem na jejich velikost. Pro potřeby disertační práce, zabývající se mimo jiné nákladovou stránkou hospodaření na majetcích různých velikostí, byly stanoveny celkem čtyři skupiny posuzovaných majetků. Při hospodaření na lesních majetcích bylo zvoleno členění na 3 skupiny, a sice: majetky do 50 ha, majetky od 51 do 200 ha a majetky větší než 200 ha. Pro rozhodnutí o stanovení hranice 50 ha byla rozhodující opora v současně platné legislativě, v zákoně č. 289/1995 Sb. o lesích, kde u majetků větších než 50 ha je nutné vyhotovovat a orgánem ochrany přírody schvalovat lesní hospodářské plány (LHP). Majetky do této velikosti výměry jsou považovány za majetky malé. Hranice 200 ha pak byla zvolena proto, neboť tato plošná výměra již většinou umožňuje nákladovou a výnosovou vyrovnanost hospodaření. Lesní majetky nad touto výměrou jsou každoročně statisticky v České republice zkoumány a vyhodnocovány. Zastoupení lesních majetků s vytvořeným LHP, v členění dle navržených tří skupin z celkové výměry lesů v České republice za rok 2009, ukazuje tabulka

1. Z dostupných statistických dat za rok 2009 (v době tvorby článku nebyla k dispozici aktuálnější data za rok 2010) lze dovodit, že z celkové výměry lesa 2 593 923 ha bylo pod LHP zařízeno a obhospodařováno v rámci České republiky celkem 2 310 733 ha, což činí 89 % celkové výměry. 11 % lesní půdy o celkové výměře 283 190 ha bylo rozděleno do majetků o menších výměrách do 50 ha, hospodařících buď s převzatou, nebo bez převzaté lesní hospodářské osnovy (LHO). Tabulka 2 ukazuje rozložení skupin majetků v rámci Královéhradeckého kraje s platným LHP. Čtvrtou, velmi specifickou skupinou, jsou břehové porosty, pro které nejsou v současnosti většinou vyhotovovány žádné, zákonem podložené, speciální hospodářské plány. Břehové porosty jsou veřejností chápány více jako estetická součást krajiny a je zapomínáno i na jejich nesporný hospodářský přínos. Legislativně jsou zařazeny v rámci zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny pod pojem stromy rostoucí mimo les. Břehové porosty i lesy jsou pak, dle téhož zákona, zařazeny pod pojem významný krajinný prvek. Přehled spravované délky vodních toků a tím i břehových porostů, dle správců toků v rámci Královéhradeckého kraje, je uveden v tabulce 3.

Analyzovaná data

Pro posouzení vybraných nákladů pěstební činnosti bylo spolupracováno s 20 různými respondenty. Pro každou majetkovou skupinu vždy po 5 respondentech. Respondenti vlastní lesní majetky nebo hospodaří na majetcích posuzovaných v rámci Královéhradeckého kraje. Posu-zovány byly ceny za jednotlivé základní hlavní výkony za období let 2008–2010, směřující do pěstování mladých lesních porostů a břehových porostů v prvních 5 letech od jejich výsadby. Posuzovány byly pouze následující nákladové položky: cena sazenice, náklad na výsadbu jamkovou 35x35 cm, náklad na nátěr proti zimnímu okusu zvěří, náklad na ožínání v ploškách a celoplošně, náklad na individuální ochranu sazenic (kůl, obal), vše ve vztahu ke skutečně vysazovaným počtům sazenic jednotlivými respondenty. Získané a zprů-měrované hodnoty byly vypočítány pro každou kategorii velikosti majetků z období sledovaných let. Výsledné hodnoty vztažené na plochu 1 ha jsou obsaženy v tabulce 4. V práci záměrně nebylo kalkulováno s využitím národních dotačních titulů do oblasti pěstování lesa (např. částečná úhrada nákladů na sazenice), aby výsledky nebyly zkreslovány.

Dílčí výsledky

Ekonomika pěstební činnosti je významnou složkou řízení všech lesních majetků a břehových porostů. Počáteční finanční náklad na zalesnění nebo obnovu porostů spolu s řádnou pětiletou péčí o tyto porosty je vysoký. Nesporný vliv na náklady při zalesňování a následné péči má velikost a geografická příslušnost obhospodařovaného majetku. Do nákladů na pěstební činnosti se čím dál více začínají promítat zvýšené režijní náklady (doprava materiálů a pracovníků, mzdy apod.). Výsledky posuzování lze shrnout do několika bodů.

- Za prvé se jednoznačně prokázalo, že si vlastník většího lesního majetku při nákupu většího objemu množství sazenic k výsadbě dokáže na trhu sadebního materiálu prosadit nižší cenu realizovanou fco cena dodávky na plochu určenou k výsadbě za 1 ks sazenice. Ve srovnání od skupiny největších lesních majetků po ty nejmenší (majetky nad 200 ha, majetky od 51 do 200 ha, majetky do 50 ha) činí náklady 6,04 < 6,71 < 7,18 Kč/ks a ve výsledku je rozdíl 1,14 Kč za sazenici. Toto číslo například při objemu ročního zalesňování za rok 2010 ve výši 2 145 200 ks sazenic u největšího vlastníka lesů v Královéhradeckém kraji, společnosti Lesy České republiky, s.p., reprezentuje potenciální náklad 2 445 528 Kč.

- Za druhé se ukázalo, že v případě realizace výkonu výsadby do nepřipravené půdy o velikosti jamek do 35x35 cm náklady na tuto činnost jdou u jednotlivých majetků, co do výše nákladů na měrnou jednotku, oproti nákladům na sadební materiál směrem opačným. Náklady na tuto činnost ve srovnání stejném, dle velikosti majetků, 4,47 > 4,05 > 3,68 Kč/ks ukazují rozdíl až 0,79 Kč za 1 ks provedené výsadby. Důvodem je s největší pravděpodobností realizace tohoto výkonu u malých lesních majetků přímo prostřednictvím konkrétního pracovníka, bez nutnosti pokrývání režijních nákladů podnikatelských subjektů zajišťujících tuto činnost prostřednictvím třetích osob pro vlastníky větších lesních majetků.

- Za třetí je třeba konstatovat, že náklad na výsadbu, včetně dodání sadebního materiálu, je u všech tří typů skupin majetků v podstatě stejný. Výsledek vychází 10,51 < 10,76 < 10,86 Kč/ks za výsadbu stromku spolu s jeho dodáním ve prospěch velkých majetků. Ve výsledku minimální rozdíl 0,35 Kč/ks de facto stírá výhodu úspory nákladů u majetků různé velikosti uvedených v bodě prvním a druhém, viz výše.

- Za čtvrté, v případě porovnávání nákladů na nátěr sazenic proti zimnímu okusu vychází rozdíl mezi jednotlivými majetky 0,05 Kč/ks. Při porovnávání nákladů na tento výkon ve vztahu k počtu sazenic vysazovaných na jednotlivých majetcích na 1 ha, má i tento rozdíl svoji váhu. Podstatnější ovšem je, stejně tak jako u výkonu ožínání sazenic proti buřeni v ploškách, ovlivnění nákladu vyjádřeného na měrnou jednotku 1 ha právě vysazovaným množstvím sazenic. U majetků v rozmezí 51–200 ha byl zjištěn největší vysazovaný počet sazenic na 1 ha. Lze se jen domnívat, že vlastníci těchto (posuzovaných) majetků nevykazují takovou rozpočtovou střídmost v nákladech jako vlastníci větších majetků, kde při vyšších objemech realizovaných výkonů tvoří tento náklad vysokou částku. Stejně tak u drobných vlastníků je snaha vysazovat počty sazenic při spodní hranici minimálních počtů předepsaných pro příslušné hospodářské soubory daných legislativním předpisem.

- Za páté lze tvrdit, že náklady na celoplošné ožínání jsou jakýmsi tvůrcem zisku v pěstební činnosti nebo rezervním finančním polštářem u společností provádějících tuto službu na majetcích větších vlastníků pro krytí ztrát vzniklých například při nezdarech v zalesňování. Náklady v sestupné řadě od největších majetků po nejmenší 7 342 > 5 004 > 4 950 Kč/ha ukazují rozdíl v absolutních hodnotách ve výši 2 392 Kč/ha, což je v procentuálním vyjádření hodnota 32 %, které šetří drobný vlastník oproti vlastníkům velkých majetků.

- Za šesté lze říci, že specifika pěstování břehových porostů svádí k prvotní úvaze, že náklady na jejich pěstování jsou výrazně vyšší než u nákladů na pěstování dřevin na lesních pozemcích. Ceny za sazenice odrostků (120 cm+) a vlastní výsadbu, spolu s ukotvením dřevin kůly s upevněním individuální ochrany proti škodám zvěří, se zdají vysoké (225 Kč/ks). Celkové hektarové náklady ale vycházejí jen mírně vyšší z důvodu výsadby pouze cílového počtu sazenic, jehož počet bude do dospělosti jen nepatrně upravován. V průběhu pětileté péče o tyto výsadby dochází i k úsporám za nerealizované nátěry proti škodám zvěří. Porovnáme-li posuzované náklady na vypěstování břehového porostu po 5 letech a náklady za stejné období na vypěstování lesní kultury u majetků nad 200 ha (neboť vycházíme ze skutečnosti, že břehové porosty jsou převážně v majetku státu a jejich výměra hranici 200 ha převyšuje), pak dospějeme k závěru, že náklady za 5leté období u břehových porostů ve výši 111 600 Kč/ha (ožínání v ploškách) se nacházejí mezi náklady 100 676 Kč/ha (ožínání v ploškách) a 114 182 Kč/ha (ožínání celoplošné) u největších lesních majetků (200 ha+).

V článku nejsou uváděny dílčí výpočty a tabulky, pouze závěrečná srovnávací tabulka vybraných pěstebních nákladů za prvních 5 let porostů (tab. 4).

Shrnutí

Jak se ukazuje, celkové náklady směřující do pěstování mladých lesních porostů a břehových porostů v prvních 5 letech od jejich výsadby jsou v rámci jednotlivých majetkových skupin v čase (2008, 2009, 2010) poměrně vyrovnané. Při srovnávacím posouzení sumárních výsledků mezi jednotlivými vlastnickými skupinami lze konstatovat, že rozdíly s ohledem na velikost spravovaných majetků existují. Každá z posuzovaných skupin využívá svých výhod při správě majetků, včetně personálního zajištění. V rámci vybraných výkonů pěstební činnosti u všech posuzovaných skupin je možné hledat rezervy v nákladech i v budoucnu.

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Autor:

Ing. Daniel Vlkanova

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.